23. července 2024 
NPO Energomaš dokončil vývojové testy raketového motoru RD-191M. Motor bude mít vyšší tah oproti předchozí verzi RD-191. Stane se tak základem vylepšené nosné rakety Angara A5M. 23. července 13:00
Štítek ‘Roskosmos’
Ruská stanice ROS
Roskosmos podepsal se zástupci 19 průmyslových podniků harmonogram návrhu a výroby modulů ruské kosmické stanice ROS. Dokument zahrnuje testy nové pilotované kosmické lodě Orjol. Stanice ROS bude obíhat na retrográdní SSO dráze s výškou okolo 500 km. 3. července 8:00
ŽIVĚ A ČESKY: Progress letí k ISS
Na čtvrteční dopoledne je naplánován start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-27, která se vydá na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Celkem by měl Progress na ISS dopravit 2 504 kilogramů nákladu, z toho 420 kilogramů pitné vody, 40 kilogramů dusíku, 754 kilogramů pohonných látek pro pohonný systém stanice a 1 290 kilogramů dalšího vybavení na údržbu stanice, vědecké experimenty a věcí pro posádku, jako jsou hygienické potřeby nebo potraviny. Kosmická loď se bude připojovat na dokovací port modulu Poisk 1. června přibližně ve 13:47 našeho času.
Radioastronomie a kosmický výzkum
Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.
Rubrika Věda a výzkum 
Štítky: astrofyzika, astronomie, fyzika, Fyzikální výzkum v kosmonautice, JAXA, radioastronomie, Roskosmos, Spektr-R Kosmotýdeník 604 (8.4. – 14.4.)
Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Angara A5, Apollo, Artemis II, B1062, Delta IV Heavy, Falcon 9, JAXA, Kosmotýdeník, NASA, Orion, Roskosmos, Starlink, ULA Kosmotýdeník 596 (12.2. – 18.2.)
I v tomto únorovém týdnu byla kosmonautika bohatá na řadu zajímavých událostí. Stále si můžeme užívat zvýšenou kadenci letů k Měsíci a stále startují nové nosiče. Kosmotýdeník vám jako vždy shrne nejzajímavější události uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na zahájení vědeckého pozorování dalekohledu Euclid, který má zkoumat rozložení temné hmoty a energie ve vesmíru. V dalších tématech se podíváme například na přípravu startu ruské rakety Angara 5, uskutečněný indický start, či krásné snímky z lunárního landeru Nova-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Angara A5, ESA, Euclid, H3, Intuitive Machines, ISRO, JAXA, Kosmotýdeník, Nova-C, Roskosmos ŽIVĚ A ČESKY: Tři komentované přenosy během osmi hodin!
Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Falcon 9, Intuitive Machines, ISS, LC-39A, LZ-1, LZ-2, Nova-C, OCISLY, Odysseus, Progress MS-26, Roskosmos, SLC-40, SLC-4E, Sojuz 2-1A, SpaceX, Starlink, Starlink 7-14, Vandenberg, Živě a česky Modul Zarja slaví 25 let
Před 25 lety byl na oběžnou dráhu Země vynesen ruský modul Zarja. Modul Zarja se stal základem budoucí Mezinárodní vesmírné stanice ISS. 20. listopadu 21:00
Únik chladící kapaliny modulu Nauka
Dne 9. října byl zaznamenán únik chladící kapaliny z modulu Nauka v ruské části ISS. Podle Roskosmosu se mělo jednat o únik ze záložního chladiče, který byl na Nauku přenesen z modulu Rassvet. 10. října 8:45
Místo dopadu Luny-25 nalezeno
Americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) našla 24. srpna 2023 pravděpodobné místo dopadu ruské lunární sondy Luna-25. Luna-25 havarovala po poruše na povrch Měsíce 19. srpna. 1. září 13:00
Nahrávání ...