V srpnu 2006 oznámila NASA, že pro komerční dopravu nákladů na ISS vybrala dvojici firem: SpaceX a Kistler Rocketplane. Zatímco první z nich se stala skutečnou hvězdou na kosmickém nebi, druhá skončila v propadlišti dějin. Není to ale jediný projekt nákladní lodi, který sliboval změnu ve způsobu zásobování ISS – a který nakonec nikdy neopustil rýsovací prkna konstruktérů.
Rubrika Historie 
Štítky: ATV, ESA, HOPE (japonský raketoplán), ISS, JAXA, Kistler, Parom, Progress, Progress M2, Progress M3, Rusko, TOP5 
Ani jsme se nenadáli a další týden se rozplynul rychleji než spaliny z raketového motoru. Máme tu opět nedělní poledne a již po 410. Vám nabízíme souhrn všech důležitých událostí, které se v kosmonautice za uplynulých sedm dní odehrály. V Kosmotýdeníku najdete jak informace, které se do našich článků v průběhu týdne nevešly, tak i shrnutí našich v týdnu vydaných článků. Na své si tak přijdou jak pravidelní čtenáři, tak i ti, kteří na pravidelné čtení nemají dost času. A na co se dnes můžete těšit? Upřímně řečeno toho málo nebude. Zamíříme nejprve k Jupiteru, pak se vrátíme na rodnou Zemi, kde navštívíme ostrov Hainan, Bajkonur i floridský poloostrov a dostane se i na Francouzskou Guyanu. Ale dost už představování, pojďme vzhůru na samotný článek.
Rubrika Aktuální dění Štítky: ANASIS-II, Čína, Dlouhý pochod-5, Falcon 9, Ganymed, ISS, Juno, Jupiter, Kosmotýdeník, NASA, Progress, Progress MS-15, Rusko, Sojuz 2-1A, SpaceX, Tianwen-1, Vega 
V 16:26 našeho času odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1a, která o devět minut později dosáhla nízké oběžné dráhy, kde uvolnila svůj náklad – kosmickou nákladní loď Progress MS-15. Ta pak pomocí motorických manévrů začala pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. Pokud se nic nepokazí, měla by se už v 19:47 SELČ připojit k modulu Pirs. Ani tuto událost si nenecháme ujít a připravili jsme pro Vás komentovaný přenos. Jeslti tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám připojíte.
Ve čtvrtek v 16:26 našeho času by měla z kazašského Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a, která na nízkou oběžnou dráhu vynese ruskou nákladní loď Progress MS-15. Pokud se nic nepokazí, měl by se Progress už o tři hodiny později připojit k ISS, konkrétně k modulu Pirs. Ve svých útrobách doveze na stanici zhruba 2,5 tuny nákladu – od jídla a vody přes pohonné látky až po vědecké experimenty. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
17. července byla ruská zásobovací loď Progress MS-15 uzavřená do aerodynamického krytu přepravena do montážní haly, kde došlo k jejímu spojení s raketou Sojuz-2.1a. Odborníci z firmy Eněrgija nejprve celou sestavu překlopili ze svislé do vodorovné polohy, připojili k vlaku a převezli na místo určení. Pokud se nic nepokazí, měl by být již sestavený Sojuz v nejbližších dnech vyvezen na startovní rampu. Start je zatím plánován na 23. července v 16:26 SELČ. Progress dopraví na stanici zásoby vody, pohonných látek, potravin, ale i vědeckých experimentů.
Progress MS-14 včera provedl zážeh dlouhý 262 sekund. Rychlost se změnila o 0,51 m/s a dráha klesla o 900 metrů. Jde o přípravu na přílet Progressu MS-15. 12. července 16:55
Výstup do volného prostoru je pro všechny muže a ženy, kteří létají do vesmíru, vrcholem jejich pobytu za hranicemi atmosféry. A je lhostejné, zda dotyčný už někdy předtím kosmickou vycházku prováděl – i pro zkušené harcovníky je to skvělý pocit, který se nedá s ničím srovnat. Je tedy pochopitelné, že se každý na svůj výstup připravuje a těší. Stejně tak se 4. března 1998 těšili i Talgat Musabajev a Nikolaj Budarin, když ve skafandrech vstoupili do přechodové komory Kvantu-2, kde už v té době panovalo vakuum. K tomu, aby se dostali ven, bylo nutné odšroubovat deset pomocných svorek a následně pomocí velkého kola uvolnit deset hlavních zámků poutajících vnější příklop k rámu průlezu. Šlo to jako po másle: první svorka, druhá, třetí… Jenže když se dostali k poslední desáté svorce, nastaly komplikace. Svorka se ani za živý svět nechtěla nechat uvolnit. Když ji naposledy před dvěma měsíci utahovali Solovjov a Wolf, snažili se snížit míru úniku atmosféry skrze netěsnosti příklopu. A svorku utáhli tak, že si s ní nyní Musabajev a Budarin nevěděli rady. Snažili se svorku uvolnit k tomu určeným klíčem, jenže výsledkem jejich úporné snahy bylo pouze odlomení kloubu klíče, načež odlomená část odplula kamsi do nitra přechodové komory, kde ji kosmonauti ztratili z dohledu. Musabajev a Budarin tedy vzali jiný klíč, na který museli nejprve nasadit ořech potřebné velikosti. Ani tentokrát však neměli štěstí – po chvíli povolil příchytný mechanismus ořechu. Ani třetí klíč, který měli kosmonauti k dispozici, nedopadnul lépe. Musabajev s Budarinem mohli nyní maximálně pokrčit rameny, zakroutit hlavou a zklamaně se vrátit zpět do přístrojově-vědeckého úseku. Dnes se žádný výstup konat nebude…
Až v pátek kolem 22:00 skončí náš Pokec s kosmonautixem, měli byste hned zamířit do postele. A nezapomeňte si nařídit budík na půl čtvrtou ráno. Proč? Protože ze soboty uběhnou pouze 3 hodiny a 35 minut, když spustíme živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Sojuz 2-1a, která má z Bajkonuru vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-14. Její start je plánován na 3:51 SELČ. Myslíte si, že se pak konečně vyspíte? Chyba lávky! Fanoušci kosmonautiky se tentokrát moc nevyspí – v 7:12 našeho času by se měl Progress MS-14 připojit na ISS k modulu Zvezda. Tak co, půjdete s námi do tohohle maratonu přímých přenosů?
Do roku 1998 vstupoval Mir v relativně ucházející kondici a přesto, že se stále ještě nepodařilo zprovoznit poškozený modul Spektr, po několikaměsíční pauze v létě předchozího roku, kdy se veškerá činnost zaměřila na záchranu stanice a obnovení její provozuschopnosti, běžel vědecký program na plné obrátky. Ovšem jestliže samotná stanice větší problémy nezažívala, o stavu financování jejího provozu se to samé říci nedalo. RKK Energija do roku 1998 vstoupila mimo jiné s deficitem 670 milionů rublů, které dlužila státní kosmická agentura RKA. Ani perspektiva neměla být o mnoho růžovější – v tomto roce měl být ukončen program Shuttle-Mir, který do kasy ruské strany nalil během zhruba pěti let 400 milionů dolarů. Energija coby provozovatel Miru se nyní musela spoléhat na vrtkavou přízeň zákonodárců a exekutivy a také na mezinárodní partnery. Už v roce 1997 se ruské straně dostalo tolik potřebné finanční injekce ze strany francouzské kosmické agentury CNES, která v rámci dlouhodobé spolupráce od Rusů již poněkolikáté zakoupila křeslo na Sojuzu pro svého „spationauta“. Kolize Progressu se stanicí francouzskou misi odsunula z července 1997 na leden-únor 1998, francouzská strana však proti odkladu nijak výrazně neprotestovala. Možná tomu tak bylo i proto, že sama agentura CNES už dříve požádala ruskou stranu o odložení platby až na podzim 1997. Na konci ledna 1998 však už nemělo cestě osmého francouzského občana do vesmíru nic bránit…
Americké a ruské lodě budou i v tomto měsíci vozit na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i posádku, aby orbitální laboratoř mohla fungovat i ve dvacátém roce nepřerušené lidské přítomnosti na oběžné dráze – a to vše navzdory eskalující pandemii COVID-19 na naší planetě. Minulý čtvrtek byla roboticky na vnější plášť stanice nainstalována nová evropská platforma, takže vědci budou moci snad již brzy využít nové místo pro instalaci vědeckých přístrojů – ať už sledují zemi či vesmíru. NASA zatím prohlásila, že udržení provozu ISS řadí mezi nejvyšší priority – zatímco ostatní programy agentura kvůli pandemii omezuje.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Anatolij Ivanišin, Andrew Morgan, Chris Cassidy, Crew Dragon, Dragon, ISS, Ivan Vagner, Jessica Meir, NASA, Oleg Skripočka, Progress, Progress MS-14, Rusko, Sojuz, Sojuz MS-15, Sojuz MS-16, SpaceX, SpaceX CRS-20, SpX DM-2 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
28. srpna 2020 
