Jaké je počasí na Marsu?

V televizních zprávách se dozvíte, jaké počasí bylo dnes ve vašem kraji či státě. Po přepnutí na zahraniční kanál, případně na internetu můžete okamžitě zjistit, jaké je počasí kdekoliv na světě. Ale napadlo vás někdy, že můžete sledovat počasí i z Marsu? Pravda, měřících stanic tam mnoho není, ale i tak se Vám nabízí unikátní možnost představit si podmínky na Rudé planetě. Dnes bychom Vás chtěli seznámit s internetovou stránkou, na které můžete sledovat, jaké počasí bylo v minulých dnech v lokalitě Elysium Planitia, kam před několika měsíci přistál americký lander InSight, který na své palubě nese malou meteostanici.

Svět nad planetou (31. díl)

Posádka expedice EO-13 při výcviku

Na jaře 1993 ve vesmíru pracovali v rámci expedice EO-13 Gennadij Manakov a Alexandr Poleščuk. Jejich směna byla stíhána neustálými poruchami orientačního systému, zejména gyrodynů. Kosmonauti si také užili fatální poruchy palubního počítače Saljut-5B, program jejich expedice byl narušen dezercí jedné z ovládacích klik manipulátoru Strela, zkrátka – problémů bylo požehnaně. Oba muži se však těšili na květen, kdy přílet nákladního Progressu bude znamenat, že mohou znovu vystoupit do volného prostoru (Progress měl totiž přivézt náhradní kliku pro Strelu) a také že může být uskutečněna změna v softwaru palubního počítače – Saljut-5B měl dostat novou sadu matematických modelů s označením MO-5. S výměnou bylo třeba počkat na dobu, kdy nebude třeba provádět žádné dynamické operace. Jak vidno, na nákladní lodi závisela důležitá část zbývajícího programu expedice EO-13. Progress M-18 měl startovat 19. května. Jenže den předtím, těsně před vývozem na startovní rampu, vyšlo najevo, že nejsou zaaretovány gyroskopy nosné rakety. Hrozilo jejich poškození během vývozu, proto musel být start odložen na 21. května. Ani v tento den se nikam nestartovalo, a to z velmi neobvyklých, nicméně symptomatických příčin – z ekonomických důvodů nebyl na rampě dostatek syntinu (někdy nazývaného také cyklin), tedy syntetického paliva používaného v nosičích Sojuz U2. Nakonec padlo rozhodnutí raketu natankovat kerosinem, což bylo palivo používané u starších verzí nosiče Sojuz. Motory rakety byly evidentně schopny „přežvýkat“ i pohonné látky, jež pro ně primárně nebyly určeny (tento zajímavý rys mají i další ruské stroje, například bitevní letoun Su-25 se v případě nedostatku kerosinu spokojí i s obyčejnou motorovou naftou). Nosnost tím do jisté míry utrpěla, nicméně s jednodenním zpožděním se Progress M-18 mohl 22. května konečně vydat na cestu k Miru, kde již na jeho přílet netrpělivě čekali Manakov s Poleščukem…

Výzkum na ISS – ledviny, osteoporóza a nitroooční tlak

V našem nepravidelném seriálu si čas od času ukazujeme, jaké činnosti vyplňují časový harmonogram astronautů na ISS. Jelikož jde o unikátní vědeckou laboratoř, není se co divit, že spektrum experimentů pokrývá různé vědecké obory. Jako vždy se sluší poznamenat, že ani zdaleka nejde o souhrn všech experimentů, které na ISS probíhají. V těchto souhrnech se vždy dostane jen na ty, kterým astronauti věnovali nejvíce času. Mnohé experimenty se pak bez obsluhy posádky obejdou úplně. Co tedy dělali astronauti na ISS v pátek 10. května?

Laboratoř pro ExoMars prošla simulací Marsu

Sada nejdůležitějších vědeckých přístrojů vyvinutých pro rover Rosalind Franklin v rámci mise ExoMars prošla minulý měsíc zkouškami, které měly prověřit jejich kompatibilitu s podmínkami na Marsu. Letový exemplář dílu ALD (Analytical Laboratory Drawer) absolvoval termální a vakuové zkoušky v italském Turíně, konkrétně v areálu firmy Thales Alenia Space. Vozítko, které se má příští rok vydat k Marsu, bude první expedicí v historii, která prozkoumá Mars nejen na povrchu, ale hezky do hloubky. Nemluvíme přitom o průzkumu nitra Marsu, jaký dělá lander InSight. Rover Rosalind Franklin bude disponovat skládacím vrtákem o výsledné délce dva metry, jehož prostřednictvím odebere vzorky z hlubokých podpovrchových vrstev nezasažených spalující radiací. Analýza těchto vzorků se pak zaměří na hledání stop dávného, případně i současného života.

45 dní po sestřelu indické družice

Když na konci března Indie jako čtvrtý stát světa provedla úspěšný test své protidružicové zbraně, vyvolal tento krok pochopitelně otázky ohledně vzniklých úlomků. Indové tehdy prohlásili, že do 45 dní trosky zaniknou, protože jsou na nízké oběžné dráze. Desátého května uplynulo od sestřelu družice Microsat-R slibovaných 45 dní a jaká je skutečná situace? Upřímně a stručně řečeno se sliby v tomto případě ukázaly jako chyby. Z celkového počtu 93 zaznamenaných objektů jich 29 prokazatelně zaniklo v atmosféře a u pěti objektů je jejich shoření v atmosféře pravděpodobné. Naopak 59 úlomků prokazatelně zůstává na oběžné dráze kolem Země – jejich oběžné dráhy jsou vyobrazena na přiloženém obrázku.

Kosmotýdeník 347 (6.5. – 11.5.)

K nedělnímu obědu je vám již tradičně servírován čerstvý Kosmotýdeník, který shrne nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. Dnes bude hlavním tématem stěhování části zaměstnanců Virgin Galactic do Nového Mexika, kde konečně obsadí část prvního komerčního kosmodromu Spaceport America a započnou poslední přípravnou fázi před začátkem komerčních letů na hranici kosmického prostoru. Podíváme se také do floridského přístavu, kde byly poprvé sklopeny nohy Falconu 9, anebo na přepravu solární plachetnice. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Rampa Ariane 6 roste před očima

Už v příštím roce by se měla svého premiérového startu dočkat nová evropská raketa Ariane 6. Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou proto vzniká rampa, která bude moci tyto nosiče obsloužit. Oficiální YouTube kanál kosmodromu ve Francouzské Guyaně nedávno zveřejnil video se záběry z dronu, které ukazují, jak vypadalo staveniště letos v dubnu. Zároveň video pěkně ukazuje, že když se řekne, že se postaví rampa, tak se nemyslí jen obslužná věž a kanál pro odvod spalin. Součástí je mnoho servisních zařízení – od vodní věže, přes sklady kryogenních pohonných látek až po pomocné budovy.

Blue Origin oznámila detaily lunárního landeru

Že firma Blue Origin pracuje na lunárním landeru Blue Moon se už vědělo, ale teprve ve čtvrtek 9. května se veřejnost dozvěděla bližší detaily. Na tiskové konferenci ve Washingtonu vystoupil zakladatel společnosti, Jeff Bezos a přítomným novinářům přednesl své plány. Trochu zajímavě působí zákaz tweetovat o zveřejněných informacích během tiskové konference, takže veřejnost se k novinkám dostávala v prvních chvílích jen útržkovitě. Nyní se zdá, že firma nejbohatšího muže světa chce, aby její lander pomohl k dosažení cíle, který prosazuje administrativa prezidenta Trumpa – vrátit americké astronauty na povrch Měsíce do roku 2024.

OBRAZEM: Starship Hopper se připravuje na skoky

Starhopper

Testovací zařízení Starship Hopper (nebo zkráceně Starhopper) absolvovalo na základně Boca Chica v jižním Texasu během dubna dva několikasekundové zážehy jediného motoru Raptor. Ten byl následně z Hopperu vymontován – nikoliv kvůli tomu, že by byl poškozen, ale proto, že Hopper čekala přestavba na další fázi testování. Při obou statických zážezích totiž byly nohy Starship Hopperu připojeny lany k rampě, aby zařízení nemohlo nikam odletět. Nyní se však blíží skoky neupoutané – nejprve na jediném, později na třech motorech Raptor. V dnešním článku najdete fotografie, které ukazují úpravy, kterými Starhopper prochází.

Výzkumy NASA o vlivu radiace v kosmu na zdraví

hrp-logo-without-backgrd-transparency

Vliv radiace v kosmu na zdraví je dlouhodobě považován za nejdůležitější problém kosmické medicíny. Zdravotní problematice cest do vesmíru se NASA systematicky věnuje zejména prostřednictvím svého programu Human Research (HRP), který je od roku 2005 součástí Johnsonova výzkumného centra (JRC). Ředitelem programu je dr. William Paloski. Na výsledky výzkumů tohoto programu navazuje a doplňuje je práce Human Health & Performance (HH&P) Directorate – hlavně jeho Biomedical Projects Branch, Biomedical Sciences Branch, Habitability and Human Factors Branch, a Human Space Flight Operations Branch (česky – biomedicínské projekty, biomedicínské vědy, obyvatelnost a lidské faktory, pilotované vesmírné letové operace).