Vesmírné výzvy – červen 2020

EVA

Červen byl o něco klidnější než předchozí měsíc, to však neznamená, že by se v něm neudálo nic zajímavého v kosmonautice. Američtí astronauti se vydali na kosmickou procházku vně ISS. Nabažíme se také do sytosti startů rakety Falcon 9, konkrétně s družicemi Starlink a třetím exemplářem GPSIII. Vesmírné výzvy nabídnou i pohled na přesun segmentů motorů na tuhé pohonné látky pro první raketu SLS a ukáží jak postupují zkoušky prototypů na Boca Chica i to jak se celý areál doslova mění před očima. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Start Perseverance se odkládá

Technické komplikace rakety Atlas V, která má vynést k Marsu vozítko Perseverance za 2,4 miliardy dolarů posunuly termín startu nejdříve na 30. července. Tento termín by byl zhruba dva týdny po otevření zhruba měsíc trvajícího okna pro vyslání nákladu k Marsu. Pokud by se start v tomto termínu nestihl, musel by přijít odklad o dva roky. Původně se hovořilo o 20. červenci, pak o 22. červenci – aktuální posun je tedy o více než týden. Odklad startu nejdříve na 30. července už potvrdila i NASA.

3,2,1… Všechno nejlepší!

O lidech v kosmickém průmyslu kolují mnohé legendy a vyprávějí se nejrůznější historky. Po 30. červnu 2020 to vypadá, že se bude vyprávět další. Vždyť koho jiného, než rakeťáky by napadlo zapálit narozeninový dort raketovým motorem? Přesně to totiž udělali zaměstnanci společnosti Firefly a rozhodně bylo na co se dívat. Lidé z Firefly Aerospace se krátce přestali věnovat vývoji raket, aby zažehly motor Reaver na počest spoluzakladatele a zachránce jejich společnosti Maxe Poljaka, který v úterý 30. června oslavil 43 let. Samozřejmě to nezapomněli natočit, aby se i veřejnost mohla pokochat tímto originálním nápadem.

ŽIVĚ: Výměna akumulátorů na ISS pokračuje

Ve středu ve 13:35 SELČ by měl začít další výstup do volného prostoru, který se ponese ve znamení pokračujícího upgradu staničního elektrického systému. Velitel expedice Chris Cassidy opět oblékne skafandr s červenými pruhy a jeho kolega Robert Behnken vystoupí z modulu Quest v bílém skafandru bez pruhů. Oběma mužům budou před výstupem, při něm (na dálku) a po výstupu pomáhat Douglas Hurley a Ivan Vagner. Na dvojici čeká pokračování práce, kterou astronauti započali už minulý pátek – výměna stárnoucích nikl-vodíkových akumulátorů za nové lithium-iontové, do kterých se bude ukládat energie ze staničních fotovoltaických panelů.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2020)

Poté, co čínská kosmická loď nové generace dosáhla v květnu při nepilotovaném letu na oběžnou dráhu Země vyššího apogea a návratové rychlosti než Orion v roce 2014, dostala naléhavost nepilotované mise Orionu na oběžnou dráhu Měsíce nový rozměr. Jakého pokroku v přípravě se podařilo dosáhnout od minulého dílu a v kterých pracovištích byla z důvodu pandemie COVID-19 pozastavena aktivita? Jaký je další plán? Dnešní článek se pokusí tyto otázky zodpovědět.

ŽIVĚ A ČESKY: Columbus na Falconu 9

Nejnovější řada amerických navigačních družic GPSIII používá pro jednotlivé exempláře jména slavných mořeplavců – první družice se jmenovala Vespucci a druhá Magellan. V úterý večer našeho času bychom se měli dočkat startu třetího exempláře. Tato družice nese přezdívku Columbus a o její vynesení na protáhlou dráhu, jejíž nejvyšší bod bude ve výšce zhruba 20 000 km, se postará Falcon 9. Chybět by neměl ani pokus o přistání prvního stupně. Pokud tedy budete mít čas a chuť, zveme Vás k našemu živě a česky komentovanému přenosu – startovní okno je patnáctiminutové a letět by se mělo ve 21:56 našeho času.

Svět nad planetou (89. díl)

Orbitální stanice Mir

Problémy s financováním nebyly pro stanici Mir na konci devadesátých let nic nového. Už během stavby základního modulu musela být na nějakou dobu přerušena práce, protože sovětská ekonomika první poloviny osmdesátých let nebyla schopna zvládnout současně stavbu orbitální stanice a vývoj mamutího supernosiče Energija a raketoplánu Buran. Ani původní plány na výstavbu a provoz nebyly v období rozvratu sovětského hospodářství realizovatelné. Kosmonautika ustoupila v období Gorbačovovy vlády velmi výrazně do pozadí. A po rozpadu Sovětského svazu už se nikdy nevrátila na pozice, které zastávala v prvních dvou desetiletích své existence. Problémy byly všudypřítomné a také provozovatelé Miru se museli naučit velmi výrazně šetřit. Přestože byl provoz Miru financován státem, tok financí se rok od roku zmenšoval a bylo třeba hledat prostředky, kde se jen dalo. Nezastupitelnou roli měl program Shuttle-Mir, který nalil do ruské kosmonautiky velmi baculatou částku. Výrazný podíl na udržení komplexu naživu měly i kontrakty ohledně expedic občanů jiných států na palubu stanice. Nejčilejší byla v tomto ohledu Francie, která postupně na Mir poslala pět svých „spationautů“. Jenže s přistáním expedice EO-27 v srpnu 1999 byly všechny kontrakty realizovány. Ještě v lednu sice podepsal tehdejší ruský premiér ustanovení, které umožňovalo povoz Miru minimálně po další tři roky, ovšem od druhé poloviny roku 1999 mělo být státní financování ukončeno a RKK Energija se měla o další získávání peněžních prostředků postarat sama. Ukázalo se, že to je vpravdě sisyfovský úkol…

Nový termín ruského modulu Pričal

V první polovině roku 2020 se počítá s tím, že by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2021. V návaznosti na to byl stanoven termín startu uzlového modulu Pričal na třetí čtvrtletí téhož roku. Konkrétně by k jeho připojení na Nauku mělo dojít zhruba tři až čtyři měsíce po vypuštění tohoto laboratorního modulu. Dá se očekávat, že toto období bude na ISS opravdu hodně nabité, protože Nauka se bude muset na přílet nového modulu důkladně připravit. A ani po příletu Pričalu práce neustanou, spíše naopak.

Jak prozkoumat ledové měsíce?

Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.

ŽIVĚ A ČESKY: Mnohokrát odkládaný start rakety Vega

Start nejlehčí evropské rakety zažil už několik velkých odkladů – poprvé kvůli selhání předchozího nosiče, pak udělal čáru přes rozpočet COVID-19 a tím pádem na několik měsíců uzavřený kosmodrom. V posledních dnech zažíváme třetí vlnu odkladů – sice ne výrazných (vždy jen o pár dní), ale zato opakovaných. Na vině je vždy počasí. 53 malých družic na dispenzeru vyrobeném v brněnské firmě S. A. B. Aerospace mohlo být už dnes ráno na oběžné dráze, ale počasí opět přesahovalo vybrané limity. Firma Arianespace se nakonec rozhodla pro odklad o 24 hodin – letět se má v pondělí ve 3:51 SELČ. Pokud by se to nestihlo, přišel by odklad o několik týdnů.