V minulém díle jsme si popsali servisní modul PO a dnes nás čeká návratový modul, ve kterém kosmonauti při misích programu Vostok pobývali během letu na oběžné dráze. Posvítíme si nejen na konstrukci tohoto modulu, ale také na systémy, které zajišťovaly optimální podmínky. Řeč bude ale také o specifickém systému přistávání pomocí vystřelovacího křesla a samostatných padáků.
V pondělí 7. června v 19:35 SELČ se americká sonda Juno ocitne ve vzdálenosti pouhých 1 038 kilometrů od povrchu Jupiterova největšího měsíce – Ganymedu. Půjde o velkou událost – dokonce tento průlet bude největším přiblížením umělého kosmického tělesa k největší přirozené oběžnici Sluneční soustavy od 20. května roku 2000, kdy sonda Galileo provedla svůj předposlední průlet. Kromě působivých snímků by měla sonda vybavená fotovoltaickými panely získat data, která nám umožní získat lepší přehled o složení tohoto měsíce, jeho ionosféře, magnetosféře a ledovém příkrovu. Měření radiačního prostředí od sondy Juno v okolí měsíce se zase budou hodit pro budoucí mise, které mají zkoumat systém planety Jupiter.
Ve čtvrtek večer jsme sledovali start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon 2. Začala tak zásobovací mise CRS-22, při které má tato nepilotovaná nákladní kosmická loď dopravit na oběžnou dráhu více než tři tuny nákladu včetně prvního exempláře nových fotovoltaických panelů iROSA. Než však bude moci proběhnout vykládka nákladu, je potřeba zajistit, aby se loď ke stanici připojila. Dragon 2 by se měl s orbitálním komplexem (konkrétně adaptérem IDA-3) spojit v sobotu dopoledne okolo 11:00 SELČ. Tento termín se však může posunout o pár minut na obě strany. Vyplatí se tedy sledovat průběžné informace.
Hned dvě nové mise k průzkumu našeho nejbližšího planetárního souseda vybrala agentura NASA. Projekty realizované v rámci programu Discovery by měly pomoci porozumět tomu, jak se z Venuše stal bezmála pekelný svět, když se v tolika ohledech podobá naší planetě. Podle některých vědců mohla být Venuše také prvním místem, kde byl v naší soustavě život – v té době měla mít planeta oceán a klima srovnatelné se Zemí. Aktuální výběr je již finálním rozhodnutím – NASA oba projekty vybrala z celkem čtyř návrhů, které byly oznámeny v únoru 2020 jakožto součást výzvy Discovery 2019. Poté, co spolu návrhy navzájem soutěžily a odborné komise analyzovaly dostupná zhodnocení dostaly tyto dvě mise zelenou z několika důvodů. Rozhodl jejich potenciální vědecký přínos a realizovatelnost vývojových plánů. Týmy, které stojí za návrhy nyní dokončí své projekty, návrhy a plány na vývoj. NASA udělila každému z obou týmu přibližně 500 milionů dolarů na vývoj misí, které mají startovat mezi roky 2028 a 2030.
Vlivem událostí z minulých měsíců jsme už na něco takového skoro zapomněli, ale na floridské rampě 39A stojí Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm a aby toho nebylo málo, nákladem je nákladní loď Dragon 2, která bude použita také poprvé. V rámci mise CRS-22 bude na Mezinárdní kosmickou stanici dopraveno několik tun zásob a vědeckých experimentů, přičemž asi největší pozornost přitahují první nové fotovoltaické panely iROSA. Start je plánován na 19:29 a pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
V rámci příprav dlouhodobých kosmických misí probíhá už více než padesát let výzkum zaměřený na problematiku dlouhodobého pobytu člověka v izolaci. Rozsáhlé poznatky z tzv. analogových kosmických misí, v rámci kterých se simuluje dlouhodobý pobyt v kosmické lodi, ale také např. z polárních expedic, či z pobytů v ponorkách a podvodních habitatech, nám nade vší pochybnost ukazují, že dlouhodobá sociální izolace má značný vliv nejen na lidskou psychiku, ale ovlivňuje doslova každý ze somatických systémů lidského organismu. Za ta léta výzkumu jsme získali poznatky, které zužitkujeme nejen v průběhu budoucích kosmických misí. Jako by to bylo řízení osudu, ale právě ve dnech vrcholící pandemie Covid – 19, kdy vlády celého světa podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru a uzavírají milióny lidí do karantény, otevíráme archivy a databáze vědeckých časopisů, abychom se pokusili pochopit, jaký vliv má na člověka, a nebo skupinu lidí, dlouhodobá izolace.
V květnu se počet aktivních vozítek na Marsu rozrostl na tři. Úspěšně přistál čínský rover Zhurong. Mezi další významné události určitě patří skok Starship SN-15, završení mise Crew-1 přistáním v oceánu a start zásobovací lodi Tianzhou 2. Slabší chvilku si v květnu vybrala raketa Electron. Zato start družice SBIRS-GEO 5 se povedl na jedničku. Tradiční kolotoč vypouštění družic Starlink se nezastavil a tak jsme se dočkali dalších čtyř startů. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Crew-1, Electron, SBIRS GEO-5, Starlink, Starship SN-15, Tianzhou 2, Vesmírné výzvy, Zhurong (rover) 
V 07:20 SELČ, začal na Mezinárodní kosmické stanici výstup do volného kosmického prostoru VKD 48. Výstup začal pro mnohé netradičně ráno, je to dáno tím, aby probíhal v průběhu pracovní doby řídícího kosmického střediska CUP v Koroljovu. Je tedy zřejmé, že se jedná o výstup z ruského segmentu stanic ISS, konkrétně z modulu Poisk. Výstupu se účastní kosmonauti Pjotr Dubrov a Oleg Novickij, pro oba je to první zkušenost. V průběhu výstupu, který má trvat 6 hodin a 50 minut na ně čeká 37 úkolů. Aby bylo možné kosmonauty při výstupu snadno odlišit, má na skafandru Orlan č. 5 červené pruhy Novickij, Dubrov na skafandru Orlan č. 4 pruhy modré.
Vážení čtenáři. Je tu středa a naše virtuální kosmická loď je opět připravena k cestě na ISS. Děkujeme za vaši přízeň, kterou věnujete našim česky komentovaným příspěvkům k dechberoucím fotografiím Thomase Pesqueta, francouzského astronauta, který se podílí nejen na výzkumu, ale najde si čas i na popularizaci. Ukazuje nám obrazy z běžného života na stanici, vědeckých experimentů a věřím, že mnohé také potěší, že fotografuje to nejhezčí, co má (někdy i) pod svýma nohama. Naši Zemi.
Počínaje dneškem najdete v posledních pěti dílech i anketu o „váš oblíbený snímek“.
Komentář k úvodní fotografii: Modrá planeta. Nikde v dohledu není jediný kus pevniny. Dokonce ani z výšky 400 km. Mé myšlenky jsou se všemi těmi nebohými námořníky minulosti, kteří se plavili nekonečnými oceány. Zdroj: flickr.com
Mezi fanoušky kosmonautiky bychom našli asi jen minimum těch, kteří by neznali animovanou sérii o sondě Rosetta z dílny Evropské kosmické agentury. ESA si je tohoto popularizačního potenciálu vědoma a proto chce podobný formát využít i u chystané mise Hera a ukázat krásy kosmonautiky hlavně těm později narozeným, kteří teprve hledají cestu k tomuto oboru. Seznamte se tedy s Herou, naším vlastním detektivem zaměřeným na planetky. Společně se dvěma CubeSaty o velikosti příručního kufříku (sledovačem kamenů Milani a radarovým průzkumníkem Juventas) se Hera vydává na dobrodružství, při kterém prozkoumá Didymos a Dimorphos – dvojici planetek, která představuje typické zástupce tisíců podobných objektů, které mohou představovat riziko srážky se Zemí.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
5. června 2021 
