Dva snímky Bennu – tmavý kámen a nadějný kráter

Čtvrtého dubna pořídila sonda OSIRIS-REx v rozestupu osmi minut dva snímky, které bychom Vám chtěli představit. Za osm minut nestihla sonda přeletět daleko a proto jsou některé kameny přítomné na obou snímcích. Nejnápadnějším útvarem, který pozorné oko najde na obou fotkách, je výrazný tmavý balvan. Jde o jedno z nejtmavějších míst na celé planetce Bennu. Tenhle velký kámen totiž odráží jen 3,3 % dopadajícího světla – je tedy černý skoro jako uhel, protože dřevěné uhlí odráží cca. 4% dopadajícího světla. A proč jsme v nadpisu označili kráter, který je na jedné fotce jako nadějný? Je u něj totiž slušná pravděpodobnost, že by z něj mohla sonda odebrat vzorky. Při prohlížení se nenechte zmást, že sever na nich není nahoře – pro pohodlnější prohlížení byly otočeny o 180°.

Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Úprk severního magnetického pólu

Pokud víme, severní magnetický pól Země byl vždy v pohybu, na rozdíl od fixní polohy geografického severního pólu. Tento poznatek byl ověřován měřeními od prvního v roce 1831 – a byl sledován jeho pomalý přesun z kanadské Arktidy k Sibiři. V současnosti se ale tento pohyb změnil. Mezi lety 1990 a 2005 došlo ke zrychlení pohybu magnetického severu z běžných 0 – 15 km za rok na 50 – 60 km za rok. Ke konci října 2017 překročil magnetický pól datovou hranici ve vzdálenosti 390 km od geografického pólu a nyní míří k jihu (kam jinam, že, pane učiteli?). Vědci se domnívají, že tento úprk je způsoben “přetahovanou” magnetických bublin hluboko pod námi. Jedou z praktických konsekvencí této změny je to, že musí být (podle aktuální polohy severního magnetického pólu), častěji než jednou za pět let, přepočítáván “World Magnetic Model”, který je zásadně důležitý pro řadu navigačních systémů využívaných např. na lodích, v letadlech, pro Google maps a smartfony. Pro zajímavost – pozice Denverského mezinárodního letiště se za 22 let od jeho zprovoznění změnila o více než 2,5 stupně.

Místo dopadu landeru Beresheet

Jedenáctého dubna se izraelský lander Beresheet pokusil o přistání v lunární oblasti Mare Serenitatis. Výtvor soukromé firmy SpaceIL už v té době měl v kapse dvě prvenství – šlo o první izraelskou i první soukromou sondu, která obíhala kolem Měsíce. Pokus o posunutí obou prvenství na další úroveň, tedy první izraelské i soukromé přistání na Měsíci se však již nepodařilo a lander do Měsíce narazil ve velké rychlosti. Na projektu se částečně podílela i NASA, která měla na landeru laserový odražeč dodaný Goddardovým střediskem. Dalo se tedy očekávat, že se pokusí o nafocení místa dopadu.

Evropa usiluje o pokročilý horní stupeň

Horní stupně nosných raket se povětšinou vyrábí z hliníku či jeho slitin. Pokud by se však místo nich začaly používat uhlíkové kompozitní materiály, mohlo by dojít ke snížení výrobních nákladů a naopak zvýšení nosnosti až o dvě tuny! Firmy MT Aerospace a ArianeGroup 14. května podepsaly s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o vývoji demonstrátoru Phoebus (Prototype of a Highly OptimisEd Black Upper Stage – Prototyp vysoce optimalizovaného černého horního stupně). Za firmu MT Aerospace byl přítomen Ulrich Scheib, hlavní ředitel strategického a byznys vývoje a kosmického programu, ESA reprezentoval ředitel kosmického transportního oddělení Daniel Neuenschwander a společnost AraineGroup zastupoval Jean-Christophe Henoux, viceprezident divize budoucích programů. Smlouva podepsaná v pařížském ředitelství ESA staví na odkazu technologií horních stupňů a postupném rozvoji kompozitů pro kryogenní aplikace.

Ovlivnění zdraví nízkou gravitací

Jeff Greason uveřejnil v blogu TauZero stať “Gravity and Health” (Gravitace a zdraví), v které mj. uvádí, že (na prahu meziplanetárních pilotovaných cest a osídlovacích snah na Měsíci a Marsu) nevíme téměř nic o dlouhodobých rizicích nízké gravitace pro lidské zdraví. Lidstvo se vyvinulo v prostředí 1 ‘g’ (kde ‘g’ je “normální” tíhové zrychlení na 45 stupni šířky na úrovni moře – cca 9,8 m/s^2).  V současnosti máme sice desetiletí zkušeností a dat o mikrogravitaci, neboli “nulové” gravitaci, ale “jediné”, co jsme zjistili, je, že dlouhodobá expozice nulovému g není moc lidi moc dobrá. Původní předpoklad, který se potvrdil, byl, že svaly, bez odporu, který by udržoval jejich napětí, atrofují. Skylab, Mir, a ISS nám poskytly dostatek údajů, které to potvrzují.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro premiéru Starlinku

Dnešní pokus o start rakety Falcon 9 se šedesáti testovacími družicemi systému Starlink byl nakonec odvolán. Viníkem byl v tomto případě výškový vítr, který překračoval bezpečnostní limity. Start v takových podmínkách by byl riskantní a proto SpaceX raději třináct minut před zážehem motorů odpočítávání zastavila. Ke slovu proto přišel náhradní termín, který se otevře 24 hodin po tom hlavním. Devadesátiminutové okno se otevře zítra (v pátek 17. května) ve 4:30 našeho času. Falcon bude vynášet nejtěžší náklad v historii a navíc se první stupeň pokusí přistát na mořské plošině. Zveme Vás proto ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

NASA žádá o rozpočet pro návrat na Měsíc

Od ukončení programu Apollo má NASA již potřetí mandát Bílého domu k obnovení pilotovaných letů na Měsíc. Space Exploration Initiative (SEI) George Bushe staršího i Vision for Space Exploration (VSE) George Bushe mladšího však z rozpočtových důvodů skončily dříve, než se mohla rozjet výroba hardwaru. Na rozdíl od tehdejších iniciativ je však nyní v pokročilé fázi stavby jak nosná raketa SLS, tak kosmická loď Orion pro dvě úvodní mise do blízkosti Měsíce, plánované na roky 2020/2021 a 2022. Toto aktivum nabízí jedinečnou příležitost uspokojit nedávnou výzvu Bílého domu přistát na Měsíci do konce roku 2024. V posledních šesti týdnech NASA připravovala technický plán a související návrh rozpočtu, který umožní zadat průmyslu zakázky na lunární lander. Bílý dům s navrženým rozpočtem na fiskální rok 2020 souhlasí, avšak jisté riziko je očekáváno v názoru Kongresu. Toto politické riziko je pro celý záměr momentálně větším, než případné technické překážky. Pokud Kongres expedici odmítne, nebude jasné, kdy přijde čtvrtá příležitost.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX začíná tvořit megasíť Starlink

Jsou to čísla, ze kterých se tají dech – družicová síť Starlink, která má pokrýt celý svět vysokorychlostním internetem, má být ve finále tvořena více než jedenácti tisícovkami družic. Pro běžného člověka je to jen stěží představitelné množství, ale jelikož je kolem Země hodně místa, družice se tam v pohodě vejdou. Už zítra ve 4:30 našeho času se otevře 90 minut dlouhé startovní okno, v rámci kterého se Falcon 9 pokusí vynést várku prvních šedesáti zkušebních družic. I přes krajně nepříznivý termín se máme rozhodně na co těšit.

Úsvit megakonstelace Starlink od SpaceX

Firma Elona Muska vypouští rakety jako na běžícím pásu, ale zdaleka nemůžeme říct, že by všechny starty byly stejné. Nyní nás čeká start, který spadá do kategorie neobvyklých. SpaceX totiž po několika letech vývoje začne s aktivním vypouštěním družic systému Starlink, který by měl umožnit celosvětový přístup k vysokorychlostnímu internetu. Nevídaný je i počet družic, který by měl tuto gigantickou síť tvořit – více než 11 000! Půjde o první komerční start Falconu 9, kdy SpaceX nebude vynášet náklad pro žádného externího zákazníka, ale pouze pro sebe. Je zcela jisté, že SpaceX stojí na prahu něčeho nového a hodně velkého – tak velkého, že není v historii kosmonautiky nic, s čím by se dal rozsah systému Starlink srovnat.