Jsou malé, dostávají stále více prostoru a je o nich čím dál tím víc slyšet. Tak nějak by se daly stručně popsat malé družice postavené na základě standardu označovaného CubeSat. Družice tvořené základními krychlemi s délkou hrany 100 milimetrů otevřely kosmický prostor mnohem většímu množství vědeckých pracovníků, tak i akademické sféře. Celý příběh těchto malých družic, které se staví i v České republice, se začal psát v 90. letech 20. století na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.
Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.
Původně měl český CubeSat VZLUSAT-2 letět na oběžnou dráhu už začátkem letošního roku na Falconu 9 při sdílené misi Transporter 1 s desítkami dalších malých družic. Jenže nakonec neletěl. Za všechno mohly administrativní nedostatky. Nikoliv však na české straně, ale u společnosti Momentus. Ta v celé věci působí v pozici poskytovatele letových služeb. Stručně a zjednodušeně řečeno – jedná se o prostředníka mezi SpaceX a výrobci družic. Pro misi Transporter 1 však společnost Momentus nezískala od federálního úřadu FAA povolení k vynesení svého zařízení, které mělo uvolnit několik CubeSatů včetně VZLUSAT-2. Chyby se stávají, ale jelikož SpaceX do budoucna plánuje další podobné mise, nebylo nic ztraceno – český CubeSat měl letět letos v létě na další sdílené misi. Jenže nepoletí. Společnost Momentus opět nezískala povolení od FAA.
Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.
V tomto týdnu si zajímavých startů užíváme dosyta a nyní nám přichází rovnou další chod. Na floridské rampě číslo 40 již stojí raketa Falcon 9 s pátým exemplářem nejnovější generace amerických navigačních družic GPS. O vynesení se postará první stupeň, který už má za sebou jeden start a nyní zažije druhou misi. Chybět by neměl ani pokus o přistání na mořské plošině Just Read the Instructions. Zhruba pětitunová družice bude doručena na eliptickou dráhu, ze které se pak sama dostane na kruhovou dráhu ve výšce 20 200 km. Startovní okno trvá 15 minut a otevírá se ve čtvrtek v 18:09.
Experti z NASA momentálně pracují na řešení problému v počítači Hubbleova teleskopu, který má na starost vědecké přístroje. Ten přestal pracovat v neděli 13. června krátce po 22:00 SELČ. Po analýze dat se tým zodpovědný za provoz teleskopu pustil do rozboru, zda k závadě počítače vedla stárnoucí palubní paměť. Specialisté uvažovali o tom, že by ve středu 16. přepnuli provoz na jeden ze záložních modulů. Zatím však není jisté, zda k tomuto přepnutí došlo, případně jaké to přineslo výsledky. NASA ale už dopředu uvedla, že po přepnutí nechá počítač běžet zhruba jeden den, aby měla jistotu, že se problém podařilo vyřešit. Poté by mělo dojít k restartu všech vědeckých přístrojů a návratu teleskopu do běžného pozorovacího režimu.
Program Gateway stále čelí technickým výzvám, které jsou důsledkem loňského rozhodnutí o pozemní integraci modulů PPE a HALO. Společný start má zvýšit pravděpodobnost úspěchu mise tím, že eliminuje spojovací manévry na oběžné dráze Měsíce a umožňuje testovat oba prvky jako integrovaný celek ještě na kosmodromu. Současně však vznikají technická rizika, z nichž nejvýznamnějším je zvýšená hmotnost soulodí. Pojďme se podívat na vývoj, který v projektu stanice, podporující pilotovaná přistávání na Měsíci a povrchové aktivity, nastal od předchozího dílu tohoto seriálu.
Rubrika Budoucnost 
Štítky: Artemis III, Artemis IV, Artemis V, Artemis VI, Artemis VII, Artemis VIII, ESA, ESPRIT, Gateway, Gateway (seriál), HALO, iHab, Měsíc, NASA, Orion, PPE, SLS 
Čína se do budování své nové kosmické stanice pořádně obula. V dubnu startoval základní modul Tianhe, v květnu se k němu připojila nákladní loď Tianzhou 2 a v červnu k tomuto zárodku vyrazí první lidé. Tříčlenná posádka ve složení Nie Haisheng, Liu Boming a Tang Hongbo v lodi Shenzhou 12 přeruší téměř pětileté čekání na další čínskou pilotovanou výpravu. Na kosmodromu Jiuquan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která by měla odstartovat v noci na čtvrtek. Jen ten čas nás, obyvatele střední Evropy, moc nepotěší. Start je totiž naplánován na čtvrtek ve 3:20 SELČ. Pokud Vám ale nevadí časné vstávání, budeme mít pro Vás připravený komentovaný přenos.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Čína, Deng Qingming, Nie Haisheng, Shenzhou, ShenZhou 12, Ye Guangfu, Živě a česky 
Jak vidíme na úvodní fotografii, tématem číslo jedna je výstup do volného kosmu. První takový vykoná Francouz Thomas Pesquet a Američan Shane Kimbrough tuto středu. Cílem výstupu bude instalace nového pole fotovoltaických panelů, které dovezla nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-22 minulou sobotu. Tyto výstupy jsou plánovány dva (16. a 20. 6.). Veřme, že se jim vše podaří. My se zatím můžeme podívat na novou sadu fotografií, kterou Thomas pořídil a i se zajímavými komentáři umístil na web.
K úvodnímu snímku Thomas dodává, že hygiena není úplně ideální v den, kdy si oblékáte skafandry. Typicky holení je naprosto nevhodné, protože v atmosféře 100% kyslíku by to nedělalo dobrotu v případě vzplanutí.
Nákladní loď Dragon 2 přivezla v rámci mise CRS-22 na ISS první nové fotovoltaické panely iROSA, které pomohou zvýšit množství energie, které má stanice k dispozici. Zatímco před několika měsíci proběhly výstupy zaměřené na přípravu držáků těchto panelů, ve středu nás čeká první výstup zaměřený na samotnou instalaci těchto panelů. Na zhruba šest a půl hodiny dlouhý výstup zamíří dva astronauti – Francouz Thomas Pesquet a Američan Robert Kimbrough. NASA TV začne vysílat už ve 12:30 našeho času, výstup samotný by měl začít ve 14:00. V tomto článku najdete přehrávač NASA TV.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
19. června 2021 
