Vrták se spektrometrem pro Měsíc

NASA přidělila firmě Intuitive Machines z Houstonu kontrakt za 47 milionů dolarů. Společnost bude mít za úkol do prosince 2022 dopravit v rámci programu CLPS na Měsíc vrták kombinovaný s hmotnostním spektrometrem. Experiment PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) pomůže NASA hledat led v okolí jižního pólu Měsíce a také bude vůbec jako první zařízení v historii těžit podpovrchový led. „Informace, které získáme díky PRIME-1, ale i dalším vědeckým přístrojům a technologickým demonstrátorům, které pošleme na povrch Měsíce, nám pomohou získat informace pro pilotovaný program Artemis a budeme moci lépe hledat cesty k udržitelné přítomnosti na Měsíci,“ uvedl přidružený administrátor NASA pro vědu, Thomas Zurbuchen.

NASA investuje do nových technologií

Americká kosmická agentura vybrala 14 soukromých firem, se kterými uzavřela kontrakty za více než 370 milionů dolarů. Obsahem kontraktů je zpřesnění a vylepšení technologií, které by mohly najít využití při pilotovaných výpravách k Měsíci a Marsu. Největší část financí dostanou firmy SpaceX, ULA a další společnosti, které mají při letových testech prokázat možnosti využití přečerpávání pohonných látek v kosmickém prostoru, ale i jakýchsi čerpacích stanic pro znovupoužitelné lunární landery či transportéry mířící do hlubšího vesmíru.

Kosmotýdeník 422 (12.10. – 18.10.)

Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Třináctá porce družic Starlink

V neděli ve 14:25 by měl z floridské rampy 39A odstartovat Falcon 9 s šedesáti družicemi Starlink. Těšit se můžeme na šesté použití prvního stupně – zatím jsme něco podobného zažili jen jednou. A čeká nás také premiéra – vůbec poprvé budou obě poloviny aerodynamického krytu použity potřetí. Tímto startem navíc začne měsíc dlouhé období, ve kterém bychom se mohli dočkat rovnou sedmi startů raket Falcon 9. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Vesmírná technika: Vědecké přístroje na sondách Fobos

VT_2020_42

Minulý týden jsme si ukazovali kostrukci sond Fobos, dnes se zaměříme na vědecké přístroje. Sondy Fobos 1 a Fobos 2 měly primárně studovat marsovský měsíc Fobos a také samotný Mars. Kormě toho ale nesly i přístroje pro výzkum Slunce a meziplanetárního prostředí. Především sestava aktivních i pasivních přístrojů pro planetární výzkum, tedy studium měsíce Fobos a planety Mars, byla do té doby nevídaná a velmi komplexní.

Nová zjištění o měsících Saturnu od sondy Cassini

Její mise sice skončila před více než třemi lety, ale data z americké sondy Cassini stále pomáhají vědcům odhalovat tajemství spojená s planetou Saturn i bohatým systémem jejích více než 80 měsíců. Nyní se objevily další výzkumy, které upřesňují tempo, s jakým se měsíc Titan vzdaluje od Saturnu. Díky tomu bylo možné zpřesnit naše představy o vzniku celého složitého systému kolem planety s výraznými prstenci. Další výzkum se naopak zaměřil na měsíc Enceladus a vědci přinesli důležité náznaky vhodnosti tohoto prostředí pro vznik života.

Požár na přestavované rampě

Komplex dvou vzletových ramp SLC-2 na Vandenbergově základně v Kalifornii sloužil k vypouštění kosmických raket Delta II, kterých odsud odstartovalo několik desítek. Jako poslední se ze západní rampy vznesla Delta II 15. září 2018 a od té doby byl komplex nevyužíván. Zájem o něj však projevila soukromá firma Firefly Aerospace, která chce odsud vypouštět své rakety Alpha. Pustila se tedy do přestavby startovní rampy a rozebírání již nepotřebných konstrukcí. V noci na dnešek ale došlo k mimořádné situaci. Ze zatím neupřesněných důvodů začala mobilní obslužná věž západní rampy hořet. Pozorovatelé v okolí odhadovali, že vzplálo čtvrté patro a oheň se odsud nekontrolovaně šířil. V současné době se ještě nedá odhadnout, jak tato nečekaná nepříjemnost ovlivní další přípravy rakety Alpha.

České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.

Hory na Plutu pokrývá ztuhlý metan

Norgay Montes a Hillary Montes

Pohoří objevená sondou New Horizons při jejím průletu kolem trpasličí planety v roce 2015, jsou pokrytá vrstvou ztuhlého metanu. Tento materiál vytváří ložiska, která se lesknou stejně jako zasněžené vrcholky pozemských hor. Nový výzkum mezinárodního týmu se zaměřil na data ze sondy New Horizons o atmosféře a povrchu Pluta. Tyto údaje pak specialisté vložili do numerických simulačních modelů klimatu na Plutu a zjistili, že horské čepičky na tomto vzdáleném světě vznikají zcela odlišným procesem, než jaký známe ze Země.

Juno by mohla proletět kolem měsíců Jupiteru

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Poprvé od začátku aktuálního tisíciletí bychom se mohli dočkat blízkého průletu kosmické sondy kolem tří největších měsíců planety Jupiter včetně otazníky opředené Europy. Jak uvedli zástupci vědeckého týmu, podmínkou je, aby NASA schválila prodloužení aktuální mise. Od chvíle, kdy sonda v červenci 2016 vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy využívá sadu svých přístrojů ke zkoumání atmosféry plynného giganta a jeho vnitřní struktury. Podařilo se jí už odhalit mnoho zajímavých informací o vířících bouřích, nebo o přítomnosti velkého, potenciálně rozpuštěného jádra ve středu planety.