DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS?

NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.

Závada na přístroji sondy TGO

Přístroj ACS

Evropsko-ruská sonda TGO nese čtyři vědecké přístroje, které pomáhají vědcům studovat podmínky na Marsu. Jedním z těchto přístrojů je i ACS – soubor spektrometrů pro studium atmosféry Marsu, který doplňuje další přístroj sondy TGO – tříkanálový spektrometr NOMAD. „Přístroj ACS je velkou vědeckou aparaturou o rozměrech 50 × 60 × 47 cm a hmotnosti 33,5 kg. Hlavní část ACS tvoří tři spektrometry NIR, MIR, TIRVIM a společný blok základní řídící elektroniky včetně identické zálohy. Záložní elektroniku měly i spektrometry NIR a MIR, u TIRVIM se tak ale nestalo z důvodu hmotnostních limitů pro ACS,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Právě spektrometr TIRVIM ale před pár dny potkala závada.

Kosmotýdeník 387 (10.2. – 16.2.)

Máme za sebou další povedený týden, ve kterém jsme se rozhodně nenudili. Evropská kosmická agentura se dočkala startu své vědecké mise Solar orbiter, k ISS vyrazila zásobovací loď Cygnus, ale dělo se toho mnohem více. V hlavním tématu článku se podíváme na významnou posilu týmu SpaceX, zmíníme se o problému, který potkal jeden přístroj na sondě OSIRIS-REx, řeč bude také o cubesatu, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway a nezapomeneme ani na novinky kolem vozítka Mars rover 2020. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, na které jste zvyklí, pokud Kosmotýdeník čtete pravidelně.

Crew Dragon je připraven k pilotovanému letu

V titulku k originálnímu článku Erica Bergera v  ArsTechnica je mj. ještě uvedeno: Téměř, zbývá většinou je papírová práce. Ačkoli to NASA zatím veřejně neoznámila, je podle autora původního článku zřejmé, že Crew Dragon DM-2, která poprvé od roku 2011 vyšle na orbitu pilotovanou loď z území USA a přivede astronauty Douga Hurleye a Boba Behnkena k ISS, je připravována na 7. května 2020. Když byl na tento termín startu dotazován Mark Geyer, ředitel JSC (Johnson Space Center), řekl, že je to nezávazné a že zatím o tom nebylo rozhodnuto. Na uvedeném datu se údajně shodli jako na přijatelném představitelé programů ISS (International Space Station) a CC (Commercial Crew) a jejich vedoucí nyní pokračují v konzultacích s Administrátorem NASA Jimem Bridenstinem a se šéfem pilotovaných letů Dougem Loverro o tom, kdy skutečně bude mise DM-2 odstartována. Proto je stále dost dobře možné, že DM-2 může letět kdykoli mezi druhou polovinou dubna a červnem t.r.

Falcon se čtvrtou várku Starlinků již čeká

Družicová síť Starlink, která má pokrýt celý svět a zajistit vysokorychlostní připojení k internetu s nízkým zpožděním, se utěšeně rozrůstá. Když koncem minulého roku SpaceX prohlásila, že chce v roce 2020 vynášet šedesát družic zhruba každých 14 dní, aby stihla 20 startů za rok, zdálo se to přehnané. V lednu ale stihli dva starty a teď tu máme polovinu února a další start je dveřmi. Je potěšující sledovat, že síť Starlink skutečně začíná vznikat a dost možná se ještě letos dočkáme spuštění jejích služeb pro zákazníky v Severní Americe a v příštím roce by měla přijít řada i na zákazníky ve zbytku světa.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený Antares čeká na svou šanci

Raketa Antares 230+ s lodí Cygnus měla startovat už v neděli krátce před půlnocí našeho času. Ale kvůli závadě na senzoru pozemního vybavení musel být start nejprve posunut na konec pětiminutového okna a vzápětí došlo k jeho úplnému zrušení. Vzlet byl přeplánován až na čtvrteční večer, ale to zase zlobilo počasí, takže přišel odklad o dalších 24 hodin. Dnes máme pátek a zdá se, že by startu snad nemělo stát nic v cestě. Přijměte proto naše pozvání na opakovaný komentovaný přenos ze startu mise Cygnus NG-13 – start je plánován na 21:43 SEČ.

Přežije cubesat Qarman průchod atmosférou?

Nejnovější evropský cubesat se s vakuem oběžné dráhy neseznámí po oddělení z rakety, ale po vypuštění z ISS. Cubesat Qarman bude mít na první pohled jednoduchý úkol – padat. Zatímco jiné družice se ze všech sil snaží zůstat na oběžné dráze a vzdorovat brzdícím účinkům atmosféry Země, Qarman nechá okolní prostředí dělat svou práci. Po několika měsících jej stále hustší vrstvy atmosféry přivedou k neodvratnému konci – vstupu do atmosféry. Zatímco v této fázi pro všechny cubesaty jejich mise končí, pro Qarman jeho hlavní úkol teprve čeká – bude totiž sbírat data o horkém vstupu do atmosféry.

Půlhodina kochání krásou JWST

Sestavený Dalekohled Jamese Webba.

Definic skutečného nadšence do kosmonautiky bychom určitě vymysleli mnoho. Jedna z nich by mohla být: „Vydrží se zájmem sledovat dvě videa se souhrnnou délkou skoro půl hodiny, která nemají žádný komentář ani podkresovou hudbu, pouze se dívá na záběry s Dalekohledem Jamese Webba.“ Pokud se tedy podle této definice řadíte mezi nadšence do kosmonautiky, jistě Vás potěší dnešní článek. Při brouzdání internetem jsem totiž na oficiálním YouTube kanálu Dalekohledu Jamese Webba našel dvě videa – jedno s délkou 9 minut a druhé s dvojnásobnou stopáží. Jde o hrubý materiál pořízený při natáčení propagačních videí o JWST. Jelikož kameraman natáčel každý záběr na několikrát, dostanete možnost se pokochat každičkým detailem této vlajkové lodi astronomie nového desetiletí.

ISS vyzkouší superrychlé datové připojení

Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice se již pomalu chystají na připojení nové antény, díky které bude moci ISS komunikovat se Zemí prakticky v reálném čase. Toto vylepšení se týká evropského laboratorního modulu Columbus, na kterém bude nové zařízení nainstalováno. Vědcům novinka umožní přijímat data z vědeckých experimentů na ISS prakticky okamžitě. Nové zařízení o velikosti ledničky přiveze na ISS zásobovací loď Cygnus od společnosti Northrop Grumman.

Atlas V využije další zatím nevyužitou konfiguraci

Rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance létají v různých verzích, které se liší počtem urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky, průměrem aerodynamického krytu nebo počtem motorů na horním stupni. Od roku 2002 letěl Atlas V celkem 82× a během té doby se ani jendou nesáhlo po variantě označované 511. Nyní se zdá, že koncem letošního roku odstartuje i verze s pětimetrovým krytem a jedním urychlovacím motorem na tuhé pohonné látky. Dvě družice GSSAP 5 a 6 pro nově zřízené Kosmické síly budou součástí systému GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program) pro sledování aktivity družic na geostacionární dráze. Dvojice vypuštěná na Atlasu V se připojí k dalším čtyřem družicím, které vynesly v letech 2014 a 2016 rakety Delta IV.