ŽIVĚ A ČESKY: Columbus na Falconu 9

Nejnovější řada amerických navigačních družic GPSIII používá pro jednotlivé exempláře jména slavných mořeplavců – první družice se jmenovala Vespucci a druhá Magellan. V úterý večer našeho času bychom se měli dočkat startu třetího exempláře. Tato družice nese přezdívku Columbus a o její vynesení na protáhlou dráhu, jejíž nejvyšší bod bude ve výšce zhruba 20 000 km, se postará Falcon 9. Chybět by neměl ani pokus o přistání prvního stupně. Pokud tedy budete mít čas a chuť, zveme Vás k našemu živě a česky komentovanému přenosu – startovní okno je patnáctiminutové a letět by se mělo ve 21:56 našeho času.

Svět nad planetou (89. díl)

Orbitální stanice Mir

Problémy s financováním nebyly pro stanici Mir na konci devadesátých let nic nového. Už během stavby základního modulu musela být na nějakou dobu přerušena práce, protože sovětská ekonomika první poloviny osmdesátých let nebyla schopna zvládnout současně stavbu orbitální stanice a vývoj mamutího supernosiče Energija a raketoplánu Buran. Ani původní plány na výstavbu a provoz nebyly v období rozvratu sovětského hospodářství realizovatelné. Kosmonautika ustoupila v období Gorbačovovy vlády velmi výrazně do pozadí. A po rozpadu Sovětského svazu už se nikdy nevrátila na pozice, které zastávala v prvních dvou desetiletích své existence. Problémy byly všudypřítomné a také provozovatelé Miru se museli naučit velmi výrazně šetřit. Přestože byl provoz Miru financován státem, tok financí se rok od roku zmenšoval a bylo třeba hledat prostředky, kde se jen dalo. Nezastupitelnou roli měl program Shuttle-Mir, který nalil do ruské kosmonautiky velmi baculatou částku. Výrazný podíl na udržení komplexu naživu měly i kontrakty ohledně expedic občanů jiných států na palubu stanice. Nejčilejší byla v tomto ohledu Francie, která postupně na Mir poslala pět svých „spationautů“. Jenže s přistáním expedice EO-27 v srpnu 1999 byly všechny kontrakty realizovány. Ještě v lednu sice podepsal tehdejší ruský premiér ustanovení, které umožňovalo povoz Miru minimálně po další tři roky, ovšem od druhé poloviny roku 1999 mělo být státní financování ukončeno a RKK Energija se měla o další získávání peněžních prostředků postarat sama. Ukázalo se, že to je vpravdě sisyfovský úkol…

Nový termín ruského modulu Pričal

V první polovině roku 2020 se počítá s tím, že by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2021. V návaznosti na to byl stanoven termín startu uzlového modulu Pričal na třetí čtvrtletí téhož roku. Konkrétně by k jeho připojení na Nauku mělo dojít zhruba tři až čtyři měsíce po vypuštění tohoto laboratorního modulu. Dá se očekávat, že toto období bude na ISS opravdu hodně nabité, protože Nauka se bude muset na přílet nového modulu důkladně připravit. A ani po příletu Pričalu práce neustanou, spíše naopak.

Jak prozkoumat ledové měsíce?

Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.

ŽIVĚ A ČESKY: Mnohokrát odkládaný start rakety Vega

Start nejlehčí evropské rakety zažil už několik velkých odkladů – poprvé kvůli selhání předchozího nosiče, pak udělal čáru přes rozpočet COVID-19 a tím pádem na několik měsíců uzavřený kosmodrom. V posledních dnech zažíváme třetí vlnu odkladů – sice ne výrazných (vždy jen o pár dní), ale zato opakovaných. Na vině je vždy počasí. 53 malých družic na dispenzeru vyrobeném v brněnské firmě S. A. B. Aerospace mohlo být už dnes ráno na oběžné dráze, ale počasí opět přesahovalo vybrané limity. Firma Arianespace se nakonec rozhodla pro odklad o 24 hodin – letět se má v pondělí ve 3:51 SELČ. Pokud by se to nestihlo, přišel by odklad o několik týdnů.

Kosmotýdeník 406 (22.6. – 28.6.)

Týden se nám ztratil jako palivo z nádrže letící rakety a je připraven pravidelný souhrn událostí v kosmonautice. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme nad Karibik, kde se vznášel a doposud částečně vznáší ohromný oblak písku ze Sahary. Podíváme se, jak jej NASA a NOAA sledovaly a co sebou přináší. Dále prozkoumáme podporu NASA pro využití suborbitálních turistických strojů pro výcvik astronautů, zamíříme na kosmodrom v Kourou, anebo se podíváme na perfektní snímek, který vznikl během čtvrteční EVA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Čeká nás Vega s dispenzerem z Brna

Každý start je zajímavý, ale když letí do kosmického prostoru něco, na čem se podílely česky chytré hlavičky a zlaté ručičky, je to radost dvojnásobná. Velmi rádi bychom Vás proto pozvali ke sledování komentovaného přenosu ze startu nejlehčí evropské rakety Vega. Ta by měla v neděli ve 3:51 SELČ odstartovat z jihoamerického kosmodromu s nákladem 53 družic. Ty jsou připojeny k takzvanému dispenzeru, tedy družicovému adaptéru, jehož konstrukci navrhli a postavili v brněnské firmě SAB Aerospace.

Plachta zlikviduje vysloužilé družice

Oběžná dráha se pomalu plní – nejvíce na ní překáží staré družice, které jsou poškozené, nebo dokonce jejich úlomky. Tento kosmický odpad zabírá místo novým družicím a zvyšuje riziko kosmické srážky dvou těles. Podmínky spojené s kosmickou tříští na nízké oběžné dráze Země představují stále větší riziko pro kosmické mise a Evropská kosmická agentura nyní vyšlapává cestičku k zodpovědnějšímu přístupu ke kosmickým aktivitám. To zahrnuje mnoho věcí – od používání ekologičtějších materiálů, procesů a technologií až po ochranu oběžné dráhy, která se má stát bezpečnou oblastí bez neovladatelných družic nebo jejich úlomků.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí červnová porce Starlinků

SpaceX se v červnu opravdu obula do budování sítě Starlink. Už dříve avizovala, že chce v roce 2020 dosáhnout průměrně dvou startů za měsíc, ale ne vždy se to povedlo. Červen však tyto ztráty dohání – v tomto měsíci už proběhly dva starty věnované tomuto projektu a nyní nás čeká třetí. Tentokrát se bude startovat z rampy 39A a společně se Starlinky poletí i dvě družice BlackSky Global. Devátá ostrá mise družic Starlink by měla odstartovat 26. června ve 22:18 středoevropského letního času.

Pokec s kosmonautixem – červen 2020

Ani jsme se nenadáli a už se další měsíc chýlí ke konci. Než se ale červen převalí do července, čeká nás ještě jedna milá povinnost. Jelikož dnes máme poslední pátek v měsíci, připravili jsme si pro Vás již osmnáctý díl pravidelného živě vysílaného pořadu Pokec s kosmonautixem. Dnes v osm hodin večer opět začne pohodové povídání o kosmonautice v přátelském prostředí. Témata, o kterých bude řeč, určujete Vy, diváci. V tomto pořadu máte důležitou roli – svými příspěvky do chatu nám dáváte najevo, co Vás zajímá a o čem bude řeč. Pokud tedy máte večer čas a chuť, budeme rádi, když se k nám připojíte.