Kosmotýdeník 434 (4.1. – 10.1.)

I první celý týden roku 2021 se nesl ve znamení zajímavých událostí v kosmonautice. Kosmotýdeník vám proto opět přináší přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto týdnu na poli kosmonautiky událo. V hlavním tématu se podíváme na čtyři vybrané astrofyzikální mise NASA, jejichž výběr byl tak trochu experimentem i pro samotnou NASA. Dále se budeme věnovat nové dohodě mezi NASA a FAA o budoucích právních podmínkách komerčních komických aktivit. Těšit se můžete také na nový snímek nově vznikající rakety Vulcan společnosti ULA a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 23

VT_2021_02

Když se sovětští konstruktéři naučili měkce přistávat na Měsíci a zpátky na Zemi dopravili první gramy vzorků měsíčního regolitu, nastal čas posunout se dál a vytyčit si další, náročnější úkoly. V rámci minisérie věnované návratu vzorků z povrchu Měsíce pomocí sovětských sond Luna se nyní dostáváme k modernizované řadě E8-5M. Jako první přichází na řadu neúspěšná mise Luna 23.

NASA prodlouží mise Juno a InSight

Logo agentury NASA

Americká agentura NASA rozhodla o tom, že dvě vědecké mise, které odhalují záhady Sluneční soustavy a generují nové objevy dostanou možnost pokračovat. Agentura totiž s přihlédnutím k nezávislým externím zhodnocením jejich vědecké produktivity rozhodla o prodloužení jejich služby. Obě mise – Juno a InSight – dokázaly zlepšit naše chápání Sluneční soustavy, ale také nás přinutily klást si nové otázky. Nezávislý hodnotící panel tvořený experty se zkušenostmi z vědecké praxe, ale i ze správy misí či jejich provozu, uznal, že mise Juno a InSight „produkovaly výjimečnou vědu“ a doporučil agentuře obě mise prodloužit.

Modul ESPRIT postaví Thales Alenia Space

Evropská kosmická agentura podepsala 7. ledna kontrakt se společností Thales Alenia Space dohodu o stavbě evropského modulu ESPRIT pro lunární stanici Gateway. Úkolem tohoto modulu bude zajištění komunikace a možností doplňování pohonných látek pro tento nový průzkumný komplex. Na stavbě Gateway se mají podílet státy, které již provozují stanici ISS a prostřednictvím této nové stanice by mělo být možné provádět výzkum u Měsíce, ale i na něm. Prováděné výzkumy a testy nových technologií jsou přitom nezbytné pro budoucí plánované cesty lidí k Marsu.

Druhý přístroj sondy Lucy

Vizualizace sondy Lucy při průletu kolem jupiterových Trojánů.

Americká sonda Lucy je opět o krok blíže ke startu – vědecký přístroj L’TES (Lucy Thermal Emission Spectrometer) byl totiž úspěšně instalován do těla sondy. „Skutečnost, že máme do sondy instalované dva ze tří vědeckých přístrojů, představuje významný milník,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland) a dodává: „Tým kolem přístroje L’TES si zaslouží uznání za jejich nasazení a odhodlání.“ Sonda Lucy se stane první kosmickou misí, která má studovat tzv. Trojány – planetky, které jsou pozůstatkem stavebních bloků vnějších planet Sluneční soustavy.

ŽIVĚ A ČESKY: První start roku 2021

Kolem Vánoc a Nového roku byl v kosmonautice spíše klid, ale nyní se již opět začínají naplno roztáčet kola aktuálního dění. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se v noci na pátek dočkat prvního letošního startu. Na 2:28 našeho času je totiž naplánován start Falconu 9 s družicí Türksat 5A, která váží zhruba 3400 kilogramů – před misí neproběhl statický zážeh a v akci se ukáže první stupeň B1060, který poletí již počtvrté. Na otevřené moře vyrazila nejen přistávací plošina JRtI, ale také obě lodě pro chytání krytů – GO Ms Chief a GO Ms Tree. Pokud Vás neodradila krajně nepříjemná hodina startu, dovolíme si Vás pozvat k našemu živě a česky komentovanému přenosu.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 1. čtvrtletí 2021)

Po vyřešení problému s ohřívači v centrálním stupni SLS NASA obnovila druhý pokus o tankování nádrží. V den, kdy vyšla první část tohoto článku, NASA oznámila první informace z testu tankování nádrží centrálního stupně z 20. prosince. Obě nádrže byly bez problémů naplněny palivem a centrální stupeň fungoval během plnění dobře. V čase odpočítávání T-280 sekund však nebyl uzavřen ventil pro doplňování kapalného vodíku, což byla součást procesu natlakování nádrže. Po několika minutách držení stavu na T-280 sekund a po vyhodnocení situace tým test ukončil. Už prvotní data vedla k podezření, že stanovená časová kritéria pro rychlost uzavření ventilu byla příliš přísná. Podle předběžných dat byl problém v zadané příkazové sekvenci pozemního softwaru Stage Controller.

První Starlinky pro polární dráhu

Nejdříve na 14. ledna je zatím plánován start Falconu 9 na misi Transporter-1. Jde o misi, při které by mělo na sun-synchronní dráhu výšce 500–600 km se sklonem 97–98° vůči rovníku letět několik desítek družic různých zákazníků. Nyní se objevila informace, že společnost Momentus, která byla prostředníkem mezi SpaceX a některými zákazníky, nestihla získat povolení od FAA. To znamená, že její náklady na této misi nepoletí a čeká je s největší pravděpodobností přesun na mise Transporter-2 a Transporter-3, které mají odstartovat letos. Ačkoliv to zatím nebylo oficiálně oznámeno, neoficiální zdroje potvrzují, že se to týká také českého CubeSatu VZLUSAT-2. Ztrátu několika družic však chce SpaceX velmi rychle nahradit.

Testy přistávacího lidaru

Když chcete fotit něco ve tmě, sáhnete po blesku, který osvítí scénu a umožní aparátu zachytit kvalitní snímek. Dnes bude řeč o podobné technologii, která má sloužit k bezpečnějšímu a přesnějšímu přistávání na Měsíci, ale i jiných planetách včetně návratu na Zemi. Výzkumníci z Langleyho výzkumného střediska ve městě Hampton (stát Virginia) navázali spolupráci s firmou Blue Origin, aby otestovali technologii zábleskového lidaru. Ke zkouškám se použila ikonická příhradová konstrukce na Langleyho středisku přezdívaná gantry. Testy byly součástí partnerství v rámci programu Tipping Point, který podporuje ředitelství kosmických technologických misí. Úkolem zkoušek bylo soubor technologií pro přistání na Měsíci, který by se dal využít v rámci programu Artemis.

Na stopě „sluncetřesením“

Tajemství spojená s procesem takzvaného sluncotřesení, tedy seismické aktivity Slunce, která probíhá v době slunečních erupcí se možná ukrývají pod povrchem naší hvězdy. Při procesu, který tak trochu připomíná pozemská zemětřesení, dochází k uvolnění akustické energie, která ve formě vln rozvibruje okolní povrch Slunce – skoro stejně jako se po jezeře šíří vlny. K těmto jevům dochází pár minut po sluneční erupci – výtrysku světla, energie a materiálu, který pozorujeme ve vnější atmosféře Slunce.