Člun Pegasus se chystá na centrální stupeň SLS

Na přiložené fotografii vidíme pracovníky, kteří do útrob transportního člunu Pegasus instalují podstavce, na které bude uložen masivní centrální stupeň rakety SLS. Jde o další z řady důkazů, že posádka přepravního plavidla finišuje s přípravami na první doručení hardwaru pro pilotovanou testovací misi Artemis II, která vyrazí k Měsíci. Člun Pegasus má přemístit centrální stupeň po cca 1 500 kilometrů dlouhé cestě z Michoud Assembly Facility  u New Orleans na Kennedyho středisko na Floridě. Posádka obsluhující člun Pegasus začala s instalací podstavců 10. července.

Top 5 fyzikálních objevů kosmických observatoří

Mapa gama záblesků pozorovaných v prvních deseti letech činnosti Fermiho teleskopu.

V minulém dílu našeho letního seriálu jsme se věnovali programu Apollo, od jehož největšího úspěchu letos slavíme právě 55 let. Připomněli jsme si proto nejvýznamnější vědecké objevy projektu Apollo. Dnes už je ale čas se podívat jinam, totiž na nejdůležitější fyzikální objevy za nimiž stály kosmické observatoře. Za již téměř sedmdesátiletou historii kosmonautiky uskutečnily kosmické teleskopy a sondy již opravdu značné množství zajímavých a důležitých objevů, které posunuly fyziku o značný kus dopředu. Nebylo tedy lehké vybrat právě pět nejzásadnějších bodů. Na druhou stranu, některé ze zmíněných objevů byly natolik přelomové, že jsem je zase nemohl vynechat, i když bych třeba i chtěl. Výběr tedy nakonec nebyl tak těžký, jak jsem si původně myslel, že bude. Pojďte se s ním seznámit.

Hyperbola-1 opět selhala

Čínská raketa Hyperbola-1 (setkat se můžete také s označením Shuang Quxian-1, případně zkratkou SQX-1) neměla zatím moc dobrou bilanci. Startovala zatím šestkrát a z toho v polovině případů selhala. Dnes v 1:40 našeho času odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan na svou sedmou misi, v rámci které měla na sun-synchronní oběžnou dráhu dopravit trojici meteorologických družic Yunyao-1. Sedmý start raketyHyperbola-1 však také neskončil úspěšně. Během fungování čtvrtého stupně se objevila anomálie, která způsobila, že raketa havarovala připsala si již čtvrté selhání.

S Webbem za hlubokým nebem – 12. díl

Dnešní díl našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem bude dost netradiční. Jste zřejmě zvyklí na to, že si vždy probereme nejnovější objevy y vydařené dechberoucí fotografie. Někdy všechny dohromady, výjimečně pak jde o díl s užším zaměřením, jako byl nedávný speciál, který se týkal nádherných snímků blízkých spirálních galaxií. Protože si však nyní připomínáme výročí zveřejnění prvních snímků Webbova teleskopu, rozhodl jsem se, že by nový díl měl být poněkud netradiční. Místo obvyklého rozboru nových dat se podíváme na několik důležitých vědeckých projektů, které s Webbovým teleskopem pracují. A protože už mě všichni dobře znáte, tušíte, že půjde o projekty zaměřené na kosmologii.

Ariane 6 byla úspěšná až na malou kaňku v závěru

9. července ve 21:00 našeho času se na zbrusu nové startovní rampě ELA-4 kosmodromu CSG zažehly motory prvního letového exempláře rakety Ariane 6. Tento start byl pečlivě vyhlížen, protože Ariane 6 má Evropě zajistit samostatnost a nezávislost v dopravě těžších nákladů na oběžnou dráhu. Navíc české firmy se podílely nejen na stavbě dílů pro rakety, ale i pro pozemní infrastrukturu rampy. O ATC Space z Klatov, kde se vyrábějí například prstence pro pomocné motory na tuhé pohonné látky, se mluví poměrně často, ale sluší se připomenout třeba firmu UNEX z Uničova, která dodala těžkotonážní podvozky pro obslužnou věž, nebo společnost MCE ze Slaného, která vyrobila deflektor spalin pod startovním stolem. Jaký tedy byl premiérový start nové evropské rakety?

Přípravy rakety New Glenn a další projekty Blue Origin

Společnost Blue Origin zažila v minulých měsících celou řadu důležitých událostí. Asi nejvíce na očích jsou přípravy nové nosné rakety New Glenn, která by mohla poprvé odstartovat ještě v průběhu letošního roku. Kromě toho ale společnost Blue Origin pracuje také na přípravě potřebného technického zázemí v Exploration parku. Důležité jsou i motory BE-4, které nebude využívat pouze výše zmíněný New Glenn, ale také raketa Vulcan od firmy United Launch Alliance. Všechny tyto projekty se v minulých měsících posunuly vpřed, což se týká i dalšího nosiče v nabídce Blue Origin, suborbitálního New Sheparda, který se vrátil k pilotovaným misím.

ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra Ariane 6

Po dlouhém čekání se fanoušci evropské kosmonautiky konečně dočkali. Dnes nadešel den, kdy by měla být do provozu uvedena nová středně těžká raketa Ariane 6. Jde o náhradu za již vysloužilou Ariane 5, která téměř přesně před rokem absolvovala svoji poslední misi. Výhoda Ariane 6 by měla spočívat v nižší ceně, umožnění vyšší kadence startů a určité modularitě, jelikož bude létat ve dvou verzích. Ariane 62 a 64. Druhé číslo udává počet pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky, které jsou mimochodem identické s prvními stupni rakety Vega-C, díky čemuž se celý proces výroby zjednoduší. Dnes by měla Ariane 6 odstartovat ve své nejslabší konfiguraci 62, tedy pouze s dvěma pomocnými stupni. Ovšem i v této konfiguraci zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 10,35 tuny nákladu. Při inauguračním letu by mělo být také vyneseno několik CubeSatů a zařízení. Za zmínku určitě stojí například družice GRBBeta, za kterou stojí firma Spacemanic, 3U CubeSat Replicator s malou 3D tiskárnou nebo návratovou kapsli SpaceCase. Zde bych Vás rád odkázal na seriál Pionýři prvního letu Ariane 6, který zpracoval Lukáš Houška a dozvíte se v něm detaily o nejzajímavějších zařízeních, které budou vyneseny při tomto letu.

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #9 SpaceCase SCX-01

SpaceCase SCX-01

Už dnes by měla poprvé odstartovat raketa Ariane 6, která se stane hlavním evropským nosičem na několik následujících let. Nový nosič má být všestranný a umožňovat vynesení co nejširšího spektra různých nákladů. To demonstruje i tento první let, při kterém nebude vynesena nějaká hmotnostní maketa, ale mnoho dílčích nákladů, které mapujeme v tomto seriálu. Dnes nás čeká první zástupce, jehož cílem není oběžná dráha, ale návrat zpět na Zemi. Na palubě rakety bude totiž hned dvojice zařízení, která jsou určena pro přežití vstupu do atmosféry. My se dnes podíváme na zařízení SpaceCase SCX-01, jehož širší cíle sahají daleko mimo oběžnou dráhu Země.

ŽIVĚ A ČESKY: Falconu počasí nepřeje

Při druhém červencovém startu Falconu 9 je v plánu vynesení telekomunikační družice Türksat 6A. Ta bude umístěna na 42° východní délky a o její provoz se bude starat stejnojmenný operátor. Bude se jednat o vůbec první tureckou telekomunikační družici, na které se podílely pouze turecké firmy, což pro zemi znamená, že se stane desátým státem schopným ji vyrobit. I když do startu zbývá pouze pár hodin, stále není upřesněno, který první stupeň byl na tuto misi vybrán. Pokus o přistání by měl proběhnout na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Sluší se také dodat, že předpověď počasí pro dnešní pokus o start není moc příznivá. Aktuálně se drží pouze na 30% vhodných podmínek.

Jak EarthCARE sleduje energetickou bilanci Země?

Družice EarthCARE sice zatím není v plném provozu, ale už nyní nám poskytuje kvalitní náznaky, na co se můžeme těšit, až bude její fáze vstupu do provozu ukončena. Na Zemi dorazily třeba první snímky z širokopásmového radiometru. Tyto prvotní snímky nabízejí lákavý pohled na složitost energetické rovnováhy naší planety – křehké rovnováhy, která řídí naše klima. Zemská energetická bilance je rozdílem mezi množstvím energie, které naše planeta přijme od Slunce ve formě jeho záření a termálním vyzařováním, které Země uvolňuje do svého okolí. Tato rovnováha je ovlivňována mnoha faktory včetně oblačnosti, aerosolů a skleníkových plynů a je důležitá pro udržení relativně stabilních teplot.