NASA stojí o vertikální fotovoltaické panely

Agentura NASA navázala spolupráci s americkými firmami, které mají vyladit technologii výsuvných vertikálních fotovoltaických panelů, které by se daly využít na povrchu Měsíce. Právě návrat na Měsíc bude cílem amerického programu Artemis, v jehož rámci by v okolí jižního pólu měly vzniknout základy pro udržitelnou lidskou přítomnost. Spolehlivý a udržitelný zdroj elektrické energie by mohl zásobovat lunární habitaty, rovery, ale třeba i stavební systémy pro budoucí robotické i pilotované mise. NASA proto nyní vybrala pět firem, které dostaly úkol navrhnout technologii fotovoltaických panelů, které by se dokázaly samostatně rozvinout a dosáhnout výšky až 9,75 metru. To ale není vše – panely mají umožňovat také jejich opětovné složení, aby mohly být přemístěny do jiné oblasti.

Fotky Marsu od Tianwen-1

První samostatná čínská sonda na oběžné dráze Marsu rozhodně nezahálí. Tianwen-1 se na oběžné dráze usadila již před měsícem a půl a od té doby posílá na Zemi povedené fotografie Rudé planety. V dnešním článku Vás seznámíme s několika vybranými. Už samotná náhledová fotka článku stojí za to. Sonda Tianwen-1 ji pořídila v době, kdy se nacházela 11 000 kilometrů od planety. Na barevném snímku je perfektně vidět slaboučká vrstva marsovské atmosféry, která je dobře vidět díky vhodnému nasvětlení Sluncem.

Kosmotýdeník 445 (22.3. – 28.3.)

Tenhle týden to bylo opravdu něco! Několik startů raket, pokus o let Starship, celá řada novinek a mnohému z toho se budeme věnovat v našem pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát příprava jedné vojenské družice, která bude hlídat, zda někde nestartuje mezikontinentální střela. V dalších tématech se podíváme například na vozítko Curiosity, fotografie ze startu Sojuzu, anebo na snímky uvízlé lodě v Suezském průplavu, které byly pořízeny z kosmického prostoru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Mars Pathfinder – rover Sojourner

VT_2021_12

Další díl se zaměří na součást mise, která byla z hlediska dalšího vývoje sond pro Rudou planetu hodně důležitá. První vozítko pracující na povrchu Marsu bylo na dnešní standardy opravdu malé, ale přesto znamenalo velký pokrok. Sojourner umožnil průzkum nejen v těsném místa přistání, ale i v jeho blízkém okolí. Dnes se podíváme na konstrukci tohoto šestikolového průzkumníka.

Od výzkumu vody ke kosmickému počasí

V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.

Pokec s kosmonautixem – březen 2021

Další měsíc nám utekl jako voda a je tu opět poslední pátek v daném měsíci. A to znamená jediné – už po sedmadvacáté se společně sejdeme u zhruba dvouhodinového přímého přenosu, jehož podobu určujete Vy, diváci. Pokec s kosmonautixem je o odpovídání na dotazy, které napíšete do chatu u videa na YouTube. Pokud tedy máte večer od osmi hodin čas, přijměte naše pozvání k přátelskému povídání o našem společném zájmu – kosmonautice.

ŽIVĚ A ČESKY: Skok Starship SN11? Uvidíme …

Poslední hodiny byly z hlediska informací o přípravách prototypu Starship SN11  poměrně divoké. Nejprve se ukázalo, že se po statickém zážehu musí vyměnit jeden ze tří motorů Raptor. S tím souvisí i nutnost opakovat statický zážeh, který byl naplánován na pátek. Jelikož skok nemůže přijít před zážehem a proto, že SpaceX většinu nedělá testy během víkendu, bylo tedy prakticky jisté, že se skok posune nejdříve na pondělí. Tyhle úvahy se však v noci na pátek ukázaly jako mylné, jelikož podle oficiálních míst by mělo v průběhu dneška dojít nejen k avizovanému statickému zážehu, ale i k letu do výšky 10 kilometrů. Skok samozřejmě bude závislý na správném statickém zážehu. Pro nás to každopádně znamená, že budeme dění na Boca Chica sledovat a až se přiblíží start, spustíme náš přenos. Okno pro skok je otevřené od 13:00 do 1:30 v noci na sobotu. Od diváků tedy bude vyžadovat průběžné sledování tohoto článku, do kterého budeme doplňovat aktuality.

Americko-indická družice zacílená na přírodní katastrofy

Umělecká představa družice NISAR

Jejím úkolem bude vyhledávat potenciální přírodní rizika a pomoci vědcům změřit, jak tající pozemní ledovce ovlivňují výšku mořské hladiny – družice NISAR se nyní dostává do výrobní fáze. V čisté místnosti kalifornské JPL začíná vznikat družice, která bude mít rozměry jako SUV. Důležité je, že dostane největší odraznou anténu, jakou kdy měla nějaká mise od NASA. Projekt NISAR je společným dílem zmíněné agentury NASA a jejího indického protějšku, agentury ISRO. Družice by měla sledovat drobné změny zemského povrchu a vyhledávat varovné známky blížících se vulkanických erupcí. Kromě toho také pomůže sledovat zásoby podpovrchové vody, monitorovat rychlost tání ledovců, které souvisí se vzestupem hladin, ale také zjistí změny v rozložení vegetace po celém světě. Sledování takových změn na téměř celém světě zatím ještě nikdy dříve neproběhlo s takovou úrovní časového a prostorového rozlišení, jaké nabídne právě NISAR.

Pohonný systém CubeSatu pro lunární misi

Vizualizace cubesatu CAPSTONE

Již letos se CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) vydá na cestu, která jej zavede na doposud nikdy nevyužitou oběžnou dráhu kolem Měsíce. CAPSTONE bude technologický demonstrátor, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway. Jeho úkolem má být snížení rizika pro budoucí mise tím, že přímo na místě prověří dynamiku unikátní protáhlé halo oběžné dráhy. Mise má také ověřit inovativní navigační techniku mezi dvěma objekty a nebo komunikační možnosti se Zemí. Od startu do příletu k měsíci uplyne něco mezi dvěma a třemi měsíci. CAPSTONE doručí na nízkou oběžnou dráhu Země raketa Electron od firmy Rocket Lab a o další zvyšování oběžné dráhy se postará zařízení Photon od stejné firmy, které pomocí několika manévrů postupně vytáhne nejvyšší bod dráhy do větší výšky. Po oddělení od Photonu má CubeSat využít energeticky výhodnou balistickou přeletovou dráhu k Měsíci s využitím vlastního pohonného systému. CAPSTONE nakonec vstoupí na dráhu NRHO (near rectilinear halo orbit) kolem Měsíce, na které zůstane.

Čínska kozmonautika v roku 2020

Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.