Kosmotýdeník 400 (11.5. – 17.5.)

Právě vyšel čtyř stý Kosmotýdeník, který vás jako každý týden seznámí s tím, co zajímavého se stalo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes bude hlavním tématem dokoupení dalšího křesla v Sojuzu pro amerického astronauta – proč se tak stalo a kolik to bude NASA stát? V dalších tématech se podíváme například na odložený start malé čínské rakety Kuaizhou 1A, která byla uzemněna kvůli Koronaviru, nevynecháme ani přípravy na misi DM-2 a nachystané jsou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o start X-37B

Sobotnímu pokusu o start rakety Atlas V házelo počasí klacky pod nohy – silný přízemní vítr, nadlimitní spodní vrstva oblačnosti a elektrický potenciál v atmosféře v okolí rampy. Společnost ULA se snažila odstartovat celkem čtyřikrát, ale počasí bylo proti – na konci okna byla pravděpodobnost dobrých podmínek jen 10%. Start se tedy posouvá na neděli – okno se otevírá v 15:14. Jelikož jsme dnes vysílání spustili, není jiná možnost a musíme založit přenos nový. Budeme rádi, když se k nám v neděli připojíte.

Cosmos Discovery v Praze opět otevřena

Cosmos Discovery Praha 2020, expozice Saturnu 5

Když jsme začátkem roku měli možnost navštívit výstavu Cosmos Discovery v Praze, bylo jasné, že o tom musíme podat zprávu nejen fanouškům kosmonautiky, ale že by si to zasloužila i širší veřejnost, která by třeba váhala, zda tuto výstavu ještě navštívit. Když už byl článek připraven k vydání, zasáhla vyšší moc a nebylo jisté, co bude dál. Nyní už můžeme vypustit do éteru radostnou novinu, že výstava je opět otevřena, a to až do srpna letošního roku! Se znovuotevřením přišla i řada novinek, jako jsou aplikace pro mobilní telefon s doprovodnými informacemi, nebo večerní prohlídky s malým dárkem. My, co už jsme tuto výstavu měli možnost vidět v minulosti, můžeme tedy porovnávat a konstatovat, kam se za tu dobu posunula.

ŽIVĚ A ČESKY: Armádní miniraketoplán čeká šestá mise

Starty armádního miniraketoplánu X-37B nezažíváme moc často – vždyť tento stroj dokáže na oběžné dráze fungovat klidně i více než dva roky. Během této doby můžeme povětšinou jen spekulovat o jeho úkolech, které jsou z armádní podstaty utajené. Ví se však, že americké letectvo využívá jeho manévrovacích schopností k častým změnám oběžné dráhy. U aktuálního startu jsme se navíc dozvěděli o dvou experimentech od agentury NASA. Start rakety Atlas V v nejslabší konfiguraci 501 nás čeká v sobotu po obědě ve 14:24 SELČ a rádi bychom Vás pozvali k jeho sledování.

Galactic Energy: ze Země do kosmu za 2,5 roku?

Dalším hráčem na trhu s malými nosiči bude soukromá, nízkorozpočtová společnost Galactic Energy, která se nedávno pochlubila plány, které střádá na letošní červen. Letos v únoru přitom tato firma oslavila teprve druhé narozeniny a vlastně tak trochu potvrzuje, že kosmickému průmyslu se v Číně daří. Galactic Energy vlastní celá řada vlastníků, mezi které paří například Pchu-chua kapital a Chua-čchiang kapital. Rychlý posun vpřed se podařil především díky silnému vedení společnosti, zkušenému týmu a politické podpoře ze strany čínského státu. Generální ředitel a zakladatel společnosti Galactic Energy Liou Paj-čchi věří, že je správný okamžik investovat do rozvoje kosmických letů. Liou jako příklad uvádí fakt, že v letech 2018 až 2025 má být z celého světa vypuštěno až 20 000 nových družic, přičemž bude celá řada také z Číny. Vize společnosti je jednoduchá – levný a rychlý přístup do kosmu, tak aby se vesmírné lety jednou staly součástí běžného života. Za tímto účelem vznikla raketa Ceres-1 a její příprava na start už započala.

Co přiveze HTV-9?

Poslední japonská zásobovací loď svého druhu by měla z kosmodromu Tanegašima odstartovat 20. května v 19:30 SELČ. Nepilotovaná nákladní loď nese na své palubě nejen zásoby a zařízení pro provoz stanice, ale i vědecké experimenty. Jelikož je právě tato část nákladu vždy nejzajímavější, podíváme se v tomto článku na některé atraktivní vědecké experimenty. Paleta je jako obvykle pestrá – od vzdělávacího zařízení pro přímé přenosy, přes mikroskop až po teleskop. Pojďme se nyní podívat na jejich stručné představení.

Falcon 9 opět v akci – sedmá várka Starlinků čeká

Aerodynamický kryt Falconu 9 ze startu s předprodukčními družicemi Starlink se použije na páté ostré misi.

Od posledního startu Falconu 9 uplynuly včera tři týdny, ale čekání na další vzlet se pomalu chýlí ke konci. Už na nedělní dopoledne se totiž chystá start Falconu 9 z floridské rampy číslo 40. Úkolem rakety bude vynesení dalších šedesáti družic Starlink pro vytvoření sítě zajišťující globální a spolehlivé připojení k internetu. I při této misi se můžeme těšit na již tradiční prvky, které ozvláštňují sledování. Čeká nás opakovaně použitý první stupeň, pokus o jeho záchranu a to samé se čeká i u aerodynamického krytu. Falcon 9 byl na rampě číslo 40 včera vztyčen a v 16:00 už o sobě dala raketa vědět hlasitým burácením – to se na několik sekund zažehlo devět motorů Merlin v prvním stupni. Šlo o statický zážeh, který korunoval obvyklou simulaci předstartovních činností.

Dokážete připojit Crew Dragon k ISS?

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.

Na 27. května je plánován po téměř devíti letech první pilotovaný start z území USA. Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley usednou do lodi Crew Dragon od firmy SpaceX, kterou vynese z Floridské rampy 39A raketa Falcon 9. Zhruba 19 hodin po startu dorazí tato loď k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se připojí. Ačkoli nákladní lodě Dragon bývají zachytávány robotickou paží, Crew Dragon je loď nové generace a proto nabídne připojení v automatickém režimu. Když to ale bude potřeba, mohou astronauti vzít ovládání lodi do vlastních rukou. Pokud Vás zajímá, jaké rozhraní bude mít posádka k dispozici, nebo pokud si snad chcete sami vyzkoušet, jak se s ovládáním pracuje, máme pro Vás dobrou zprávu – můžete si to vyzkoušet klidně hned a navíc úplně zdarma.

Odpad z toalety pro lunární základnu

Z lidského odpadního produktu se může stát takzvaný superplastifikátor – moč astronautů by mohla být užitečným zdrojem, který by se postaral o výrobu pevného betonu pro základnu na Měsíci. Nedávný výzkum agentury ESA totiž prokázal, že močovina, tedy hlavní organická složka moči, způsobí, že beton, který ji obsahuje, je před zatvrdnutím do finálního tvrdého stavu mnohem poddajnější. Vědci zjistili, že po přidání močoviny do lunární geopolymerní směsi, což je materiál podobný betonu, jsou pozorovány lepší výsledky než při použití jiných druhů superplastifikátorů jako je třeba naftalen či polykarboxyláty, které mají za úkol snižovat množství potřebné vody.

V atmosféře neřízeně zanikl největší objekt za desítky let

Po úspěšném startu čínské těžké rakety Dlouhý pochod 5B z 5. května zůstal na oběžné dráze masivní centrální stupeň. V pondělí pak tento objekt neřízeně vstoupil do atmosféry a shořel nad severním Atlantikem. Za posledních zhruba 30 let nezanikl v atmosféře nekontrolovaně větší objekt. Ke vstupu do atmosféry došlo podle amerického letectva přesně v 17:33 SELČ. Bylo to jen o čtvrt hodiny poté, co stupeň přeletěl nad New Yorkem. Stupeň měl průměr 5 metrů, na délku měřil 30 metrů a vážil zhruba 20 tun.