Vylepšení laseru roveru Rosalind Franklin

Vozidla, která jsou delší dobu mimo provoz, vyžadují řádnou údržbu. Marsovské vozítko Rosalind Franklin není v tomto směru výjimkou a nyní se jeden jeho elektronický box v rámci příprav na dlouhou cestu k rudé planetě dočkal vylepšení. Samotná mise by mohla odstartovat v roce 2028. Několik let nepoužívání systémů může vést k poruchám a zvýšenému riziku. Aby byl zajištěn špičkový výkon roveru na Marsu, pustili se technici do opatrné výměny určitých komponentů v přístroji RLS (Raman Laser Spectrometer). Jde o první přístroj roveru, který má projít tímto faceliftem. K výměně samotné došlo v ultračisté místnosti hlavního dodavatele, společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně. Koncem roku bude vše zase smontováno zpátky.

Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.

Členové záložní posádky Artemis II

NASA vybrala astronauta Andre Douglase jako záložního člena posádky testovací mise Artemis II, první pilotované výpravy programu Artemis. Douglas se zapojí do výcviku po boku Reida Wisemana, Victora Glovera, Christiny Koch a Jeremy Hansena. V případě, že by některý americký člen posádky nebyl schopen zúčastnit se letu, nahradil by jej v posádce Artemis II právě Douglas. „Andreho zkušenosti se vzděláním a rozsáhlé zkušenosti z různých zaměstnání před nástupem do NASA jsou jasným důkazem jeho připravenosti podpořit tuto misi,“ uvedl Joe Acaba, vedoucí oddílu astronautů z Johnsonova střediska v Houstonu a dodal: „Ve výcviku kandidátů na astronauty a při plnění technických úkolů vynikal. Jsme přesvědčeni, že v tom bude pokračovat i jako záložní člen posádky NASA pro Artemis II.“

Sonda pro dopravu vzorků od Marsu prošla schválením

Evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), první sonda, která se na oběžné dráze jiné planety setká s nějakým objektem a zachytí jej, prošla klíčovým milníkem a je tak o krok blíže k tomu, aby jednou mohla dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Kritické zhodnocení návrhu pro platformu sondy, do kterého byly zapojeni i zástupci evropských firem a NASA, bylo včera dokončeno. Kritické zhodnocení návrhu je jednou z nejdůležitějších fází v cestě každé sondy od projektu k realizaci. Kritické zhodnocení platformy alias P-CDR (Platform Critical Design Review) potvrdilo, že parametry, výkon, kvalita a spolehlivost systémů, které jsou potřebné pro tuto mimořádnou misi k Marsu.

Příprava na návrat sondy JUICE k Zemi

Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) odstartovala vloni 14. dubna na osmiletou výpravu k největší planetě Sluneční soustavy. Na této cestě musí provést několik gravitačních manévrů, při kterých využije gravitace planet, aby snížila spotřebu pohonných látek, které potřebuje k vykonání této expedice. Mezi 19. a 20. srpnem sonda JUICE provede první z těchto manévrů. Tento gravitační manévr bude premiérou pro JUICE, ale samotná agentura ESA už takových manévrů provedla mnoho. Přesto však tento manévr bude první nejen pro agenturu samotnou, ale bude prvním svého druhu v celé historii kosmonautiky u jakékoliv sondy.

Top 5 objevů misí Apollo

Ikonický snímek „Východ Země“ pořízený během mise Apollo 8

Vážení čtenáři. Rok se s rokem sešel a jsou tu opět prázdniny a s nimi náš tradiční seriál TOP 5. Vy kteří sledujete náš portál dlouho asi tušili, že i letos se v tomto seriálu opět setkáte s několika mými články. Letos, stejně jako i před rokem, se mi navíc dostalo velké cti tradiční letní seriál zahájit. Velmi si této důvěry vážím a doufám, že vás nezklamu. Včetně tohoto se můžete těšit na pět mých článků. Pak po mě štafetu přeberou kolegové a já se budu soustředit opět na jiný typ textů. Ale k tomu později, teď jsem zde s prvním článkem série TOP 5. Když jsem před časem přemýšlel čím začít, došlo mi, že s ohledem na 55. výročí přistání Apolla 11 nelze otevřít seriál ničím jiným než právě nějakým měsíčním tématem. Dnes se tedy podíváme na nejzásadnější vědecké objevy, které se podařily díky misím Apollo.

ECOSTRESS ukázal rozpálené silnice v Phoenixu

Výzkumníci z jihokalifornské JPL zmapovali rozpálenou dlažbu v americkém Phoenixu, kde kontakt s kůží (třeba při pádu) může způsobit popáleniny. Snímek ukazuje teplotu povrchu sítě silnic i přilehlých chodníků a odhaluje, jak se městské prostory mohou stát během horkého počasí nebezpečnými. Data pro tuto vizualizaci pátého největšího města v USA byla nasbírána 19. června ve 13:02 místního času americkým přístrojem umístěným na stanici ISS. Zařízení ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měří tepelné vyzařování z povrchu planety.

Nová družice ukáže, jak AI mění pozorování Země

Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.

Falcon 9 vynese observatoř COSI

Agentura NASA oznámila, že při výběru poskytovatele startu, který obstará vynesení observatoře COSI (Compton Spectrometer and Imager) vybrala společnost SpaceX. Kontrakt s fixní částkou má hodnotu přibližně 69 milionů amerických dolarů a pokrývá služby spojené se startem a další s tím spojené náklady. Start Falconu 9 s misí COSI je momentálně plánován nejdříve na srpen roku 2027, přičemž by se mělo startovat z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station.

Detektivní práce umožnila znovu použít SHERLOC

Přístroj SHERLOC instalován na otočnou hlavici robotické paže

Po šesti měsících snah se podařilo dostat do běžného provozu vědecký přístroj, který pomáhá marsovskému vozítku pátrat po potenciálních stopách dávného mikrobiálního života. Přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals) na vozítku Perseverance nyní poprvé od problému, který jej potkal v lednu, opět analyzoval pomocí svého spektrometru a kamery zajímavé kameny. Tento přístroj hraje klíčovou roli ve snahách celé mise pátrat po stopách dávného života na Marsu. Inženýři z jihokalifornské Jet Propusion Laboratory mohli 17. června oznámit, že přístroj nyní opět sbírá data.