ŽIVĚ A ČESKY: 36 družic OneWeb čeká na start

Ve středu dopoledne jsme byli svědkem startu Falconu 9 s družicemi Starlink a noc na čtvrtek bude pro změnu patřit konkurenční firmě OneWeb. Celkem 36 jejich komunikačních družic již sedí na špičce rakety Sojuz 2.1b, která stojí na rampě kosmodromu Vostočnyj. Start je zatím plánován na 3:47 našeho času a pokud Vás tento velmi nepříjemný termín neodradí, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. A pokud je pro Vás termín nepřekonatelnou překážkou, tak žádný strach – záznam to jako vždycky jistí.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 1. díl

Sol 30, Ingenuity a ochrannýc kryt na povrchu pod Perseverance snímaný kamerou Watson. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Damia Bouic

Vážení čtenáři. Velice nás těší váš zájem o dění na Marsu. Pochopitelně i my v redakci sledujeme s napětím každý další krůček vozítka Perseverance. Rozhodli jsme se pro jistotu vytvořit seriál, který postupně pokryje dění kolem tohoto vozítka i jeho úžasného technologického demonstrátoru, vrtulníčku Ingenuity. U ostatních sond jsme vždy přinášeli ohlédnutí za tím, co zajímavého se dělo a budeme v tom pokračovat, což se týká nejen Curiosity, ale i dalších. V případě sondy Perseverance (česky Vytrvalost) však cítíme, že jsme svědky něčeho ještě většího – výzkumu, který vstoupí do dějin přelomovými kroky, jako je test helikoptéry na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo odběr vzorků, které by měly být v budoucnu zkoumány v pozemských laboratořích. O hledání stop dávného života ani nemluvě. Seriál pro vás bude psát více redaktorů. Věříme, že o to zajímavější bude pro nás všechny.

ŽIVĚ A ČESKY: 4. březnový start se Starlinky

Mise Starlink 1-17 startovala 4. března, Starlink 1-20 pak 11. března a Starlink 1-21 přišla 14. března. Uteklo sotva deset dní a chystá se start Falconu 9 na misi Starlink 1-22 opět s várkou 60 telekomunikačních družic pro přístup k internetu. Raketa má z floridské rampy SLC-40 odstartovat ve středu dopoledne našeho času – v 9:58. SpaceX pro tuto misi vybrala první stupeň, který má za sebou pět startů a zažije tak již šesté použití. Jako obvykle se můžeme těšit na pokus o jeho přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho komentovaného přímého přenosu.

MOL – špion, který se nekonal (3. díl)

Loga USAF a NASA

Po tiskové konferenci 10. prosince 1963, na níž ministr obrany Robert McNamara oznámil zrušení projektu X-20 Dyna Soar ve prospěch vojenské orbitální stanice MOL, se do pohybu dalo mnoho elementů, které měly zajistit pokud možno hladký vývoj a implementaci projektu. Jednou z důležitých prvotních podmínek byla dohoda vojáků s NASA. Spolupráce byla nutná z několika důvodů. Prvním z nich byla dohoda mezi USAF a agenturou ohledně vzájemné informovanosti v oblasti kosmických pilotovaných programů. Zejména NASA si chtěla být jista, že jí vojáci „nelezou do zelí“ a nepracují na programu, který by mohl podrýt snahu dostat se na Měsíc do konce dekády, k čemuž národ vyzval prezident Kennedy. Ten podlehl atentátníkovým střelám v listopadu toho roku, jen pár dní před oficiálním zrodem MOL. Jeho smrtí se z lunární výzvy stal závazek a naprostá priorita. Druhým důvodem pro úzkou spolupráci USAF a NASA byl fakt, že program MOL měl využívat uzpůsobeného hardwaru původně určeného právě pro civilní agenturu – zejména loď Gemini. A třetím důvodem byl transfer zkušeností. Přeci jen, na konci roku 1963 měla NASA na kontě přibližně 54 letových hodin nasbíraných během šesti misí, zatímco letectvo mělo stran pilotovaných letů pochopitelně čisté konto. Čtyři dny před koncem roku 1963 se proto sešli zástupci obou stran, aby dohodli obrysy vzájemné spolupráce v rámci programu MOL. Z jejich schůzky vzešlo memorandum, jež mimo jiné zavazovalo USAF k tomu, aby na stanici byly prováděny experimenty ve prospěch civilní agentury. MOL měla být skutečnou „kosmickou laboratoří“, ovšem těžiště jejího působení mělo jednoznačně spočívat ve vojenské sféře…

ŽIVĚ: Electron vyráží na 19. misi

Firma Rocket Lab chystá na noc na úterý start své rakety Electron. Ta by měla z Nového Zélandu vynést na oběžnou dráhu hned sedm družic od komerčních i vládních zákazníků. Společně s nimi však poletí také družicová platforma nové generace Photon od firmy Rocket Lab. Při této misi se totiž budou v reálných podmínkách kosmického prostoru ověřovat technologie, které se budou hodit, až Electron vynese k Měsíci náklad pro NASA. Konkrétně budou na palubě snímkovací družice firmy BlackSky na základě dohody se společností Spaceflight Inc., dále dvě nanodružice pro internet věcí patřící firmám Fleet Space and Myriota, družice pro technické demonstrace patřící University of New South Wales, demonstrátor technologií pro budoucí meteorologické družice a technologický demonstrátor pro U.S. Army’s Space and Missile Defense Command. Startovní okno se otevírá ještě v pondělí ve 23:20 SEČ. Ani tentokrát nechybí originální název mise: „They Go Up So Fast“. Do češtiny bychom to mohli přeložit jako: „Oni jdou vzhůru tak rychle.“

Co by nám přinesla mise IVO?

Návrh sondy IVO - Io Volcano Observer

Ve finálovém výběru programu Discovery najdeme dvě mise cílící na Venuši (VERITAS a DAVINCI+), průletovou sondu kolem Neptunova měsíce Tritonu Trident a také sondu IVO k průzkumu jupiterova měsíce Io. Pokud by došlo k jejímu schválení, měla by sonda Io Volcano Observer prozkoumat svět skutečných vulkanických zázraků – na tomto malém měsíci jsou totiž stovky aktivních sopek, které neustále vyvrhují tuny roztavené lávy a sirných plynů. Kdyby se vědcům podařilo přetočit pomyslné hodiny o pár miliard let zpět, možná by mohli stejnou scénu pozorovat i na povrchu jakékoliv jiné mladé kamenné planety. V dnešní době však ve Sluneční soustavě najdeme takovou vulkanickou hyperaktivitu pouze na Io. Tento měsíc je namáhán extrémními slapovými silami, které jej na jeho eliptické dráze natahují a zase stlačují. Masivní gravitace Jupiteru spolu s gravitačními účinky nedalekých měsíců Europy a Ganymedu tak mají na dění na Io značný vliv.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o start GRBAlpha

Kdo v sobotu ráno vstával kvůli přímému přenosu ze startu rakety Sojuz 2.1a s druhou slovenskou družicí, ten nakonec svůj spánek přerušil zbytečně. Start byl totiž odložen kvůli závadě na horním stupni Fregat o 24 hodin. Nakonec se však objevila ještě komplikace s pozemním vybavením, která si vynutila odsun o další den. Ve výsledku se tak start přesunul na pondělní ráno. Z kosmodromu Bajkonur má na oběžnou dráhu vyrazit celkem 38 družic, mezi kterými je i slovenský CubeSat GRBAlpha, v 7:07 našeho času.

Kosmotýdeník 444 (15.3. – 21.3.)

Tento týden nám přinesl celou řadu kosmických zážitků. Od zážehu centrálního stupně SLS po několik startů. V pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky se však budeme věnovat i dalším událostem. Hlavní téma Kosmotýdeníku se například zaměří na kandidáta na nového administrátora NASA. V dalších tématech se budeme věnovat novinkám z kosmodromu Boca Chica, anebo si zopakujeme přelet lodi Sojuz MS-17. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Mars Pathfinder – konstrukce a vědecké vybavení povrchové platformy

VT_2021_11

Americká sonda Mars Pathfinder přistála na Marsu 4. července 1997 a již za několik desítek minut došlo k rozložení její povrchové platformy. Ta obsahovala systémy nutné k fungování, ale i sadu vědeckých přístrojů – především pak stereokameru IMP. Ta i přes rozlišení, které je dnes úsměvné, dokázala přinést mnoho důležitých informací o místě přistání.

Navigační systémy se využijí i u Měsíce

Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.