Svět nad planetou (82. díl)

12. května 2020 20 komentářů »
Start mise STS-91

Pro muže a ženy na palubě raketoplánu Discovery, který se 2. června 1998 vznesl z rampy 39A Kennedyho kosmického střediska, začal momentem startu let, který pro každého z nich symbolizoval něco jiného. Pro velitele Charlieho Precourta to byla vzácná možnost navštívit už potřetí na pár dní stanici Mir. Pro pilota Dominica Gorieho to byla premiéra a čekala na něj smršť dojmů a nových pocitů, stejně tomu bylo u letové specialistky Janet Kavandi. Letový specialista Franklin Chang-Diaz startoval už pošesté, čímž se zařadil do vybraného klubu nejzkušenějších lidských bytostí v tomto směru. Pro Wendy Lawrence byl start STS-91 začátkem konce hořkosládké anabáze. Během ní měla původně strávit na palubě Miru čtyři měsíce, když však vnější okolnosti tento plán zhatily, dostala jako svého druhu odškodné nominaci na dva lety raketoplánu, které mířily právě k této stanici. Poslední osobou na palubě vzlétajícího raketoplánu Discovery byl veterán tří letů, z toho dvou dlouhodobých. Pohříchu však k těmto misím startoval z rampy na kosmodromu Bajkonur v dobách, kdy Sovětský svaz a USA byli zapřísáhlými nepřáteli. Navíc od jeho posledního letu uplynulo již osmnáct let. Zástupce šéfkonstruktéra korporace Energija a manažer ruské části programu Shuttle-Mir Valerij Rjumin se vracel do vesmíru, aby provedl osobní inspekci stanice Mir a svou přítomností uzavřel tuto významnou kapitolu spolupráce dvou kosmických mocností…

Rubrika: Historie Štítky: , , , , , ,

Pneumatiky pro Mars

11. května 2020 4 komentáře »

Jsou tam kameny i písek, občas nějaký kráter a navíc je tam i pěkná zima. Povrch Marsu je nehostinné místo, zvláště pak pro vozítka. Budoucí mise na Mars budou stále komplexnější a proto budou tito stále dokonalejší průzkumníci potřebovat nové technologie, aby mohli lépe prozkoumat historii rudé planety. Jednou z těchto nových technologií je inovativní pneumatika vyvíjená na Glennově středisku, která používá slitiny s tvarovou pamětí SMA (shape memory alloys). Pneumatiky vyrobené z těchto materiálů schopných měnit tvar nabízí mimořádnou výdrž, protože se jejich tvar přizpůsobí terénu – v tom je největší rozdíl oproti aktuálním tvrdým kolům. Nové materiály se přizpůsobí i špičatým kamenům, takže nedojde k jejich probodnutí. A aby toho nebylo málo – dají se navrhnout tak, aby umožnily hladší jízdu. Fungují totiž i trochu jako tlumiče, které tak zvládnou ochránit systémy v těle roveru.

Rubrika: Technologie Štítky: , ,

Miniraketoplán X-37B ponese experimenty i pro NASA

11. května 2020 26 komentářů »

Nejbližší mise opakovaně použitelného armádního miniraketoplánu X-37B má začít 16. května startem na raketě Atlas V z Mysu Canaveral. Již nyní jsme se dozvěděli, že malý stroj na své palubě ponese více experimentů než při jakékoliv své dosavadní misi. Mezi experimenty se navíc najdou i dva náklady pro NASA, nebo malá družice pro kadety Akademie vzdušných sil. Oznámení experimentů přišlo minulý týden souběžně s potvrzením termínu startu 16. května. Miniraketoplán postavený firmou Boeing byl v průběhu minulého týdne přivezen k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy číslo 41, aby mohl být instalován na vrchol rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , ,

Cesta k rentgenovému oku

10. května 2020 Žádné komentáře »

ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced Composites a FOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.

Rubrika: Budoucnost, Technologie Štítky: , ,

Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

10. května 2020 8 komentářů »

Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: , , , , , , , , , , , , ,

Sbalený rover Perseverance

9. května 2020 18 komentářů »

Konec dubna byl pro tým starající se o rover Perseverance opravdu mimořádně nabitý. Není to tak dávno, co jsme se na našem webu věnovali připojení technologického demonstrátoru dvourotorového solárně poháněného vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 9. dubna. Další milník následoval 14. dubna, kdy byl na Kennedyho středisku na dvou přístrojích roztočen sestupový stupeň plně natankovaný 400 kilogramy hydrazinu, který zde bude fungovat jako jednosložková pohonná látka. Účel otáčení byl stejný jako před několika týdny v případě samotného roveru – přesně určit těžiště a případně vyvážit tuto konstrukci.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: ,

Povrch Europy v mimořádně ostrých snímcích

9. května 2020 9 komentářů »

Povrch Jupiterova měsíce Europa je tvořen pestrou směsicí útvarů včetně hřebenů, pruhů, zaoblených dómů a narušených prostor, kterým kosmičtí geologové přezdívají chaotický terén. Tři nově zpracované snímky ze sondy Galileo odhalují detaily těchto povrchových útvarů. Data ze sondy Galileo jsou stará více než 20 let, ale dnes mají vědci k dispozici moderní metody zpracování obrazu, díky kterým mohou i stará data poskytnout nové pohledy. Ty se mohou hodit, než k Jupiteru dorazí sonda Europa Clipper – ta má provést desítky průletů kolem tohoto měsíce, aby zjistila informace o oceánu pod povrchovou vrstvou ledu. Vědce zajímá, jak spolu tato prostředí reagují.

Rubrika: Foto a video Štítky: , , ,

Pokec astronautů – přistávání

8. května 2020 8 komentářů »
thumbnail

Kdo z vás by si rád popovídal s astronauty? Nejspíš by vás bylo hodně. Sice vám takové setkání nedokážeme zprostředkovat, ale můžeme vás na jedno takové přátelské popovídání pozvat alespoň jako diváky. Po návratu italského astronauta Lucy Parmitana z Expedice 60/61 na ISS vzniklo video, ve kterém si čtyři členové evropského sboru astronautů v uvolněné atmosféře povídají o svých zkušenostech z kosmických misí. Udělejte si krátkou přestávku a poslechněte si Lucu Parmitana, Alexandra Gersta, Samanthu Cristoforetti a Thomase Pesqueta a jejich zážitky z přistávání v Sojuzu. Pokud byste měli obavy z jazykové bariéry, tak nemějte strach. Video jsme pro vás samozřejmě otitulkovali.

Rubrika: Foto a video Štítky: , , , , , , ,

První dva moduly Gateway poletí najednou

8. května 2020 23 komentářů »

V zájmu snížení rizik i nákladů se NASA rozhodla vypustit první dva moduly stanice Gateway na lunární dráhu pomocí jedné těžké rakety v roce 2023. Dříve se přitom počítalo se dvěma starty raket, a oba moduly by se spojily až u Měsíce. O novém přístupu informoval hlavní manažer pilotovaných letů agentury NASA, Doug Loverro. NASA zatím nevybrala konkrétní raketu, která by měla oba moduly vynést, nicméně takto rozměrný náklad by se vešel pod prodloužený aerodynamický kryt Falconu Heavy. Tuto zvětšenou verzi krytu SpaceX vyvíjí hlavně kvůli rozměrným nákladům americké armády, ale mohl by najít i další uplatnění.

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , , , , , , , ,

Čínský nafukovací štít neuspěl

7. května 2020 5 komentářů »

Experimentální zařízení pro zkoušku návratu do atmosféry bylo vypuštěno jako sekundární náklad při premiérovém startu rakety Dlouhý pochod 5B. Ve středu, tedy den po startu, se mělo toto zařízení vrátit na Zemi, nicméně během této fáze došlo k blíže neupřesněnému selhání. Testovací exemplář měl být vybaven nafukovacím lehkým tepelným štítem a celé zařízení se během procesu návratu chovalo „nenormálně“, jak uvedla Čínská agentura pilotované kosmonautiky.

Rubrika: Aktuální dění Štítky: ,