Vesmírné výzvy – leden 2020

Vesmírné výzvy 01/2020

Leden určitě potěšil všechny fanoušky kosmonautiky, kteří rádi sledují výstupy kosmonautů do volného prostoru. Posádka ISS nabídla hned tři takové události. Další vizuelně zajímavou podívanou byl test úniku kosmické lodi Crew Dragon od rakety v době maximálního dynamického namáhání i s nádherným ohňostrojem, který opuštěná raketa předvedla. Další reportáž Vesmírných výzev ukáže dokončený centrální stupeň rakety SLS. Závěr bude patřit dvěma startům Falconů s družicemi Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 385 (27.1. – 2.2.)

Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Start Sojuzu odsouvá technická závada

První ruský start roku 2020 byl odvolán jen pár hodin před plánovaným zážehem motorů rakety Sojuz-2-1a. Ta měla 24. ledna vynést z kosmodromu Pleseck druhý exemplář družice ze série Meridian-M, která si svou premiéru odbyla zhruba před půl rokem. Družice je určena ruskému ministerstvu obrany, pro které obslouží komunikační program ISSS. Raketa s horním stupněm Fregat měla původně […]

Solar orbiter se u Slunce pěkně zahřeje

Sonda Solar orbiter se má ke Slunci přiblížit víc, než jakákoliv evropská sonda před ní. Bude tedy vystavena extrémnímu horku, takže leckoho překvapí, že povrch této sondy je téměř celý černý. Sonda se ke Slunci přiblíží až na 0,28 astronomické jednotky, přičemž v této blízkosti dostane 13× více slunečního záření než u Země. Před žárem bude citlivé přístroje chránit speciální mnohovrstvý tepelný štít. Velkou výzvou pro inženýry bylo navržení štítu tak, aby měla jeho přední strana optimální termálně-optické vlastnosti – kolik záření se přímo odrazí zpět, kolik jej bude pohlceno a kolik bude vyzářeno ve formě infračerveného záření, tedy tepla?

Pokec s kosmonautixem – leden 2020

Věřili byste tomu, že je to už rok od chvíle, kdy jsme se společně sešli u historicky prvního Pokecu s kosmonautixem? Letí to, že? Dnes Vás zveme již na třinácté pokračování tohoto formátu, který si i po roce udržuje Váš zájem, což nás těší. Jelikož máme poslední pátek v měsíci, sejdeme se jako obvykle v osm hodin večer, abychom si společně povídali o aktuálním dění v kosmonautice. Stalo se toho hodně a budete to vy, kdo rozhodne o tom, co přesně se bude řešit. Pokud tedy máte čas a chuť, přijměte, prosím, naše pozvání na přátelské povídání, které bude trvat zhruba dvě hodiny.

Další vývoj kolem pilotovaných letů na ISS

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

SpaceX provedla test záchranného systému lodi Crew Dragon, Boeing dovedl neúspěšnou testovací misi OFT alespoň k bezpečnému přistání. Je jasné, že pomyslný souboj o to, kdo dopraví na ISS první astronauty v soukromé lodi, míří do finále. Kolem celé situace je ale stále až příliš mnoho otazníků – kdy proběhnou obě pilotované testovací mise? Bude muset Boeing opakovat nepilotovanou testovací misi? Dočká se Crew Dragon prodloužené pilotované testovací mise? Jak se bude posádka na ISS v dalších měsících střídat během tohoto přechodného období? Definitivní odpovědi na tyto otázky sice zatím nikdo nezná, ale na konci tunelu se začíná objevovat světlo. O informace o aktuálním vývoji celé složité situace, se s námi podělil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Cesta ke stavbě Starship SN1 je otevřena

Poté, co tlaková zkouška testovacího exempláře Starship Mk1 skončila vloni v listopadu explozí spodní části, rozhodla se SpaceX zapracovat na kvalitě svarů. Než se pustí do svařování dalších prototypů, chce si ověřit odolnost konstrukce na menších projektech. V polovině ledna jsme Vás v Kosmotýdeníku informovali o testovacím zařízení Bopper (Baby StarPopper), což byla testovací nádrž, kterou SpaceX postavila na základně Boca Chica a následně na ní provedla tlakovou zkoušku. Bopper praskl při tlaku 7,1 baru, což je víc, než očekávané podmínky při letu (6 barů). Pro pilotované mise se ale většinou používá bezpečnostní faktor 1,4 – nádrž by tedy měla odolat tlaku 8,5 baru. Elon Musk se vyjádřil, že to je dosažitelné použitím přesnějších dílů a s lepšími podmínkami sváření. Nyní se ukázalo, že měl pravdu.

ISS dostane komerční modul(y)

NASA již delší dobu usiluje o větší otevření Mezinárodní kosmické stanice komerčnímu využívání. Nyní na této cestě udělala další krok, když podepsala dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu. Společnost se zavázala, že dodá minimálně jeden obytný komerční modul (možná až tři!), který bude připojen k ISS. „NASA opět prokázala, že pozná tvrdou práci, talent a zkušenosti lidí z Houstonu. Nyní se pokusíme rozšířit Mezinárodní kosmickou stanici a zlepšíme komerční kosmické příležitosti,“ uvedl senátor John Cornyn a dodal: „Jsem hrdý, že firma Axiom bude stavět na odkazu státu Texas, který vždy stál v čele amerického pilotovaného kosmického programu.“

ŽIVĚ A ČESKY: Umoudřilo se počasí? Poletí Falcon?

Ach to počasí! Lamentujeme na něj ať už je teplo nebo zima. Fanoušky kosmonautiky zase rozmary počasí (klidně na druhém konci světa) trápí tím, že  způsobují odklady startů kosmických raket. Třeba jako v aktuálním případě, kdy na floridské rampě číslo 40 stojí Falcon 9, pod jehož aerodynamickým krytem se ukrývá dalších šedesát družic systému Starlink. Start byl už několikrát odložen kvůli počasí – ať už šlo o nevhodné podmínky v místě startu, velmi silný výškový vítr, nebo o drsné počasí v místě, kam má přistávat první stupeň. Ve středu přichází další pokus – SpaceX chce startovat v 15:06 SEČ.

Nová čínska pilotovaná loď

Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.