Štítek ‘Kosmonautika pomáhá’

Kosmonautika pomáhá – Měsíční prach

Lunární regolit se moc nepodobá materiálu, která se usazuje na našich stolech a poličkách. Je všude, má ostré hrany a přilne ke všemu. Je to tak nepříjemná substance, že dokonce zničila vysavač, který NASA navrhla k čištění skafandrů programu Apollo od lunárního prachu. Nyní se mají lidé vrátit na oběžnou dráhu Měsíce i na jeho povrch, takže bude potřeba najít řešení prachu, který navíc není pro člověka zdravý. Prvním krokem je zjistit, jak moc prachu je v daném místě v určitém čase. Tato snaha již nachází uplatnění i na Zemi – při boji se znečištěním ovzduší.

Kosmonautika pomáhá – boj se zápachem nohou

Přínosy kosmonautiky najdeme doslova na každém kroku a je potřeba si připomínat nejen ty velké, ale i ty na první pohled nenápadné. Dnes se podíváme na příběh o vložkách do bot, které využívají kosmické technologie. Všechno začalo, když si jednaa absolventka vysoké školy zula boty a ukázalo se, že ji trápí odér nohou. Její kolega se rozhodl využít svých zkušeností s aerokosmickými technologiemi, aby tento problém vyřešil. Výsledek dostal jméno Zorpads – vložka do bot, která využívá tkaninu s extrémně porézním aktivním uhlím pro pohlcování pachu. Tyto vložky se začínají uplatňovat také ve sportovních taškách, odpadkových koších a dalších místech, ze kterých se může linout nepříjemný odér. Aktivní uhlí se přitom používá ve všech pilotovaných lodích, k úpravě dýchatelné atmosféry – najdeme ji třeba ve filtrech na kosmických toaletách.

Nové údaje o zemské gravitaci z ukončené mise

Ačkoliv mise evropské družice GOCE skončila před více než sedmi lety, tak vědci stále využívají rozsáhlý balík kvalitních dat o zemské gravitaci, který tato družice vytvořila. Mohou díky tomu nahlédnout hluboko pod povrch naší planety a najít odpovědi na mnohé otázky. Například nedávný výzkum ukázal, jak to dopadne, když vědci zkombinují data z družice GOCE s měřeními provedenými na povrchu. Výsledkem je nový model zemské kůry a svrchního pláště. Je to vůbec poprvé, kdy byl takový model vytvořen tímto způsobem. Tato metoda navíc vrhá nové světlo na procesy spojené s deskovou tektonikou, které souvisí s jevy jako jsou zemětřesení či sopečná činnost.

Jak se hýbe Německo?

Drobné posuny zemského povrchu na území celého Německa se podařilo vůbec poprvé zmapovat díky evropským radarovým družicím Sentinel 1. Deformace zemského povrchu postupné sedání materiálu, nejčastěji nastávají v důsledku změn, které probíhají pod povrchem – ať už jde o odčerpávání podzemní vody, těžbu, prudkou urbanizaci, nebo přirozenou konsolidaci sedimentů. Takový pohyb může představovat riziko – ať už k němu dojde ve městech či na venkově. Dlouhodobé drobné účinky mohou ve výsledku vést k poškození budov, silnic, mostů, říčních koryt a dalších částí infrastruktury. Může se také změnit způsob, kterým se voda po povrchu pohybuje a kde se akumuluje. Všechny tyto jevy mají ekonomické dopady.

Technologie pro přistávání i samořídící auta

NASA rozvíjí technologii založenou na laserech, která umožní přistát landeru na Měsíci či Marsu s naprostou přesností. Tato technologie by měla podstoupit důkladné testy na následujícím suborbitálním skoku zařízení New Shepard od firmy Blue Origin. Počítá se také s tím, že bude nasazeno na několika komerčních landerech, které mají v rámci kontraktu CLPS dopravit na Měsíc vědecké přístroje a technologické demonstrátory. O technologii stojí i automobilové firmy, které ji chtějí využít pro své autonomně řídící automobily.

3D pohled na hurikán Laura

25. srpna, tedy ještě než hurikán kategorie 4 Laura zasáhl pobřeží pobřeží státu Louisiana, prolétla nad Mexickým zálivem americká družice Terra. S pomocí svého přístroje MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) se podařilo nasbírat cenné informace o chování hurikánu – především šlo o rychlost větru a výšku mraků. Bouře v té době stále nabírala sílu a posouvala se severozápadním směrem k pobřeží USA. Odborníci z NASA, kteří pracují v týmu Aplikovaných věd studujících Zemí zaměřených na geografické informační systémy při přírodních katastrofách úzce spolupracovali s 3D týmem Esri a výsledkem je první interaktivní 3D vizualizace dat z přístroje MISR ukazující výšku vrcholků mraků.

Destrukce centra Bejrútu pohledem družice

Sentinel 1

U různých družic často čteme, že data z nich mohou být využita buďto pro prevenci přírodních katastrof nebo jako prostředek, který po rozsáhlých katastrofách usnadňuje práci záchranářům. Dnes Vám přinášíme jeden konkrétní příklad. Tým NASA označovaný jako ARIA (Advanced Rapid Imaging and Analysis) se zaměřuje na pokročilé rychlé zpracování družicových dat. Ve spolupráci s projektem Earth Observatory ze Singapuru se pustili do analýzy dat z evropské družice Sentinel 1A, která svým radarem zmapovala rozsah ničivé exploze, ke které došlo 4. srpna v libanonském hlavním městě.

Družice zmapovala kolonie tučňáků

Družicové snímky odkáží odhalit mnohé – třeba, že se v Antarktidě nachází o 20 % tučňáčích kolonií více, než se čekalo. Vědci z British Antarctic Survey využili snímky z evropské družice Sentinel-2, na kterých hledali tučňáčí guano, tedy trus. S jeho pomocí dokázali odhalit přítomnost tisíců nelétavých ptáků. Tato data odhalila 11 nových kolonií, z nichž tři byly objeveny již dříve, ale nikdy nebyly jednoznačně potvrzeny. Tento objev tak zvýšil celkový počet kolonií na ledovém kontinentu na 61. Tučňák císařský žije v Antarktidě, která je jednak vzdálená a nepřístupná, ale taky tam teploty klesají k -50°C. Studium kolonií je proto extrémně náročné. I proto začali vědci před deseti lety využívat družicové snímky, na kterých hledali nové kolonie.

Jak mohou družice pomoci při pandemii?

Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.

Družice Suomi NPP sleduje australské požáry

Zprávy v těchto dnech plní záběry masivních požárů, které sužují nejmenší kontinent. Místní podmínky vytvořené kombinací horka a sucha vedly ke vzniku neobvykle velkého množství jevů označovaných jako pyroCB (pyrocumulonimbus). Zjednodušeně řečeno jde o bouře vyvolané požáry. Jejich spouštěčem je stoupající horký vzduch promíšený s popelem, kouřem a spáleným materiálem. Jak tato hmota postupně chladne, vytváří mraky, které se chovají v podstatě stejně jako běžná bouřka – jen s tím rozdílem, že je nedoprovází žádné srážky.