Štítek ‘CZ-5’

Kosmotýdeník 515 (25.7. – 31.7.)

Je tady neděle a tedy ideální čas se ohlédnout za tím, co nám za uplynulých sedm dní přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na zprávu, kde americká společnost Masten zapojená do programu NASA pro komerční doručování nákladu na Měsíc, vyhlásila bankrot. Podíváme se proto, jaká mise je v ohrožení. Dále se zaměříme na zánik centrálního stupně rakety CZ-5, který neřízeně vstoupil do atmosféry a připomeneme si také posádku připravované mise Crew-5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čínska kozmonautika v roku 2020

Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.

Čína míří k odběru vzorků z Měsíce

V tomto týdnu prozkoumávala čínská ponorka nejhlubší místo v pozemských oceánech. Číňané uvažují o těžbě surovin z mořského dna. Před pár dny se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří. Posledním pozemským aparátem, který dopravil vzorky měsíčních hornin na Zemi, byla Luna 24. Ta zopakovala misi Luny 23, která 6. listopadu 1974 přistála v Moři krizí. Bohužel se ji však nepodařilo odebrat vzorek měsíční horniny. Přistávací modul pak sice ještě tři dny komunikoval se Zemí, ale svůj hlavní cíl tato sonda nesplnila.

Chang´e 5 – mesačná návratová misia

Na kozmodróme WSLC (Wenchang Spacecraft Launch Center) sa uskutočnil vývoz v súčasnosti najtažšej čínskej rakety CZ-5, ktorej užitočné zaťaženie tvorí mesačná sonda Chang´e 5. Nosič ťažký 878 ton, cestu na štartovaciu rampu LS-101 (Launch Site) absolvoval v pondelok večer počas dvoch hodín. Štart Chang´e 5 ťažkej 8,2 tony sa očakáva o 19:55 hod. UTC 23. novembra. Tento termín je však neoficiálny, oficiálne zdroje zatiaľ hovoria o konci novembra. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala iba treťou krajinou, ktorej by sa podaril návrat vzorkov na Zem po USA (Apollo 11 až 17 s výnimlou Apolla 13) a bývalom Sovietskom zväze (Luna 16, 20 a 24). Samotné prípravy na kozmodróme sa začali v polovici septembra.

Štvrtý krok Číny v prieskume Mesiaca

V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.

Termín startu Čchang-e 5

První čínská návratová mise na Měsíc (a první od roku 1976) má odstartovat NET 23. 11. ve 20:00 UTC na raketě CZ-5 z kosmodromu Wen-čchang. 27. října 13:10

Čínský start bez přímého přenosu?

Objevily se neoficiální informace, že Čína nepokryje start Dlouhého pochodu 5 s marsovskou misí Tianwen-1 přímým přenosem. 20. července 17:50

Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný  systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.

Kosmotýdeník 409 (13.7. – 19.7.)

Je nedělní poledne, čas oběda a tedy nejlepší chvíle podívat se, jak si vedla kosmonautika v uplynulém týdnu. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme do USA, kde se bohužel opět odsunul start Dalekohledu Jamese Webba. Z jakých důvodů a co ještě čeká nejočekávanější kosmickou observatoř? To bude téma hlavního článku. V dalších zprávách se podíváme na kosmodrom Boca Chica v jižním Texasu, ale také zamíříme za fotkami ze startu rakety Minotaur IV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čína mieri na Červenú planétu

Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto
planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa, že sonda bude vcelku na orbite Marsu do apríla. Tento čas sa využije hlavne na snímanie vopred zvolených pristávacích oblastí pre lander s roverom pomocou dvoch kamier.