Štítek ‘NIAC’

NIAC – Sny o budoucnosti #5 ALF

Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.

NIAC – Sny o budoucnosti #3 TFINER

Nové fascinující mise jako je setkání s prolétávajícím mezihvězdným objektem, nebo pozorování více cílů v gravitačním ohnisku Slunce, vyžadují rychlosti, které značně přesahují možnosti běžných raket. Exotické metody slunečních plachetnic mohou umožnit dosažení vzdálených lokalit, ale nejsou schopny později provést potřebné manévry v hlubokém vesmíru. Jaderné pohony jsou velké a drahé systémy s malou schopností doletět na místo. Naproti tomu navrhovaný tenkovrstvý jaderný izotopový motor  by měl dostatečnou schopnost pro vyhledávání, setkávání se a následně vracení vzorků ze vzdálených a rychle se pohybujících mezihvězdných objektů. Ano, hádáte správně, je tu další díl o projektech z programu NIAC, které podpořila agentura NASA. I dnes se podíváme na velmi smělou technologii, která se jednou třeba začne používat. Zatím je však pouze ve fázi prvotního návrhu.

NIAC – Sny o budoucnosti #3 Magnetohydrodynamic Drive for Hydrogen and Oxygen Production in Mars Transfer

Po několika týdnech se opět vracíme k dalšímu dílu z nepravidelného seriálu, který se věnuje výzkumům realizovaným v programu NIAC. Agentura NASA tyto projekty podporuje, aby se mohly rozvíjet, ačkoliv jejich praktické použití se dá očekávat až v horizontu desítek let. Přesto (nebo možná právě proto) je program NIAC tak atraktivní. Sdružuje reálné projekty, které se v některých ohledech přibližují sci-fi vizím. Dnes se podíváme na další podpořenou technologii. Pilotovaný kosmický průzkum provází řada překážek – od nedostatku vztlaku, po potřebu spolehlivých, účinných a udržitelných metod pro systémy podpory života. Výroba a hospodaření s kyslíkem a vodíkem mají klíčový význam pro dlouhodobé kosmické výpravy a především pro cestu lidí k Marsu. Současné technologie však nesplňují požadavky na úroveň spolehlivosti a účinnosti, které jsou pro tyto scénáře požadovány.

NIAC – Sny o budoucnosti #2 AeSI

Chystaný návrat lidí na Měsíc nabízí jedinečnou příležitost učinit praktické kroky k významným vědeckým možnostem. Jedním ze zřejmých kandidátů je interferometrické snímkování s extrémně vysokým rozlišením na viditelných a ultrafialových vlnových délkách. To by pomohlo odhalit povrchy hvězd, prozkoumat vnitřnosti akrečních disků, které obklopují vznikající hvězdy i černé díry a zahájit cestu k odhalování povrchových útvarů a meteorologických jevů na nejbližších exoplanetách. […]

NIAC – Sny o budoucnosti #1 Solar System-Scale VLBI

V rámci projektu NIAC se americká kosmická agentura NASA snaží podporovat projekty, které jsou často smělé tak, že se s jejich praktickým uplatněním nedá počítat ani ve střednědobém horizontu. Přesto (nebo možná právě proto) jsou tyto projekty mimořádně lákavé. Pokud bychom totiž v současné skutečné kosmonautice hledali něco, co má nejblíže ke sci-fi, pak by to byl s velkou pravděpodobností program NIAC. U většiny z podpořených návrhů není moc pravděpodobné, že bychom se dočkali jejich praktického uplatnění, ale i tak je zajímavé sledovat, o čem inženýři sní. A každý velký projekt jednou začal jako sen, který pak čekala dlouhá cesta. V rámci nepravidelného seriálu „NIAC – Sny o budoucnosti“ Vás budeme na našem webu seznamovat s projekty, které se dočkaly podpory v rámci tohoto programu.

Celý povrch sondy jako senzor?

NASA se dlouhodobě snaží pátrat po stopách vody a dalších užitečných zdrojů mimo Zemi. Nyní uvažuje o tom, že by v budoucnu v rámci těchto snah pokročila na novou úroveň a pokryla celou sondu materiálem, který by proměnil její povrch na senzor schopný analyzovat chemické látky přítomné na vzdálených planetách. Řešení tajemství naší Země, celé Sluneční soustavy i vzdálených končin vesmíru patří mezi klíčové priority NASA a nový typ senzoru by mohl být v rámci tohoto výzkumu účinným pomocníkem. Mahmooda Sultana, vědkyně z Goddardova střediska v Marylandském Greenbeltu totiž vyvinula takzvaný Quantum Dot Spectrometer, což můžeme přeložit jako spektrometr na principu kvantové tečky.

Přelomové projekty postoupily do dalšího kola

NASA vybízí výzkumníky, aby vyvíjeli a studovali nečekané inovativní metody pro cesty do kosmického prostoru a také pro jeho výzkum. Aby tyto cíle mohly pokročit, vybrala agentura celkem sedm studií, které si mezi sebe rozdělí dodatečných pět milionů dolarů. Vše probíhá pod hlavičkou programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts). Vybraní výzkumníci již dříve za své návrhy získali alespoň jedno ocenění v rámci NIAC. „Kreativita je klíčem k budoucímu kosmickému průzkumu. To, že dnes podpoříme tyto revoluční nápady, může vypadat bizarně, ale připraví nás to na příští mise, získáme svěží přístup pro průzkum v dalších dekádách,“ říká Jim Reuter, zástupce administrátora ředitelství technologických misí NASA STMD (Space Technology Mission Directorate).