Štítek ‘NASA’

ŽIVĚ A ČESKY: Nejočekávanější start roku. To je Artemis I

Raketa SLS dorazila na rampu 39B 17. srpna okolo 13:30 SELČ.

Už od nepaměti lidé vzhlížejí ke hvězdám a své zraky upínají na noční oblohu. Na noční oblohu jejíž dominantou je z pohledu ze Země naše jediná přirozená družice – Měsíc. Už odjakživa mořeplavci z Evropy či Asie objevovali nová místa a kontinenty, lidé to prostě mají v krvi. Jenže dnes je modrá planeta z hlediska pevniny prozkoumána z každé strany, a tak lidé začali prahnout po dalším prostoru k prozkoumání. Stal se jím vesmír a na konci šedesátých let dvacátého století konkrétně Měsíc. Nyní je čas vrátit se s novou technologií a po půl století pokračovat v tom v čem jsme přestali. V průzkumu Měsíce.

Nabouraný první stupeň pro Crew-5 je připravený na start

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) z okna Crew Dragonu při odletu posádky Crew-2 8. 11. 2021. Zdroj: flickr.com

Start odkládané mise Crew-5 má nový termín startu, který je nyní stanoven na 3. října. Původně měl start proběhnout začátkem září, NASA ale v červenci oznámila, že start mise Crew-5 společnosti SpaceX se odložil na konec září poté, co nový první stupeň během přepravy narazil do dálničního mostu. Naštěstí pro SpaceX srážka poškodila pouze horní část stupně a problém byl vyřešen výměnou mezistupně, neplánované opravy ale zpozdily začátek kvalifikačního testování na základně McGregor v Texasu.

Kosmotýdeník 519 (22.8. – 28.8.)

Další týden je za námi a v kosmonautice se toho tentokrát dělo opravdu hodně. Ačkoli největší zážitek nám snad přinese až týden další, i v tomto se je nač těšit. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát určení plánu startu prvního pilotovaného Starlineru a zpráva o tom, jaké chyby se udály během zkušební nepilotované mise této lodi. Podíváme se také na Boca Chica či na stavbu modulů pro komerční stanici Axiom. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Experti potvrdili dráhu terče sondy DART

S využitím nejsilnějších světových teleskopů se týmu, který stojí za misí DART, podařilo minulý měsíc dokončit šest nocí trvající pozorovací kampaň, která měla definitivně potvrdit dřívější výpočty oběžné dráhy dvojplanetky Dimorphos, která se stane cílem sondy DART. Tato planetka obíhá kolem větší planetky Didymos a vědci tak potřebovali mít jistotu, kde se bude menší těleso nacházet v době kolize. DART totiž bude historicky prvním praktickým pokusem o změnu rychlosti a tedy i dráhy pohybu planetky v kosmickém prostoru. Taková metoda by totiž mohla být neskutečně užitečná, pokud by vyvstala potřeba řešit otázky planetární obrany.

TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.

ŽIVĚ: Telekonference o pilotovaném testu Starlineru

25. srpna v 19:00 SELČ by měla začít tisková konference zástupců agentury NASA a firmy Boeing, na které by měly zaznít nové informace o přípravě na testovací misi CFT (Crew Flight Test) k Mezinárodní kosmické stanici. Půjde o první let lodi Starliner, při kterém budou na palubě lidé. Tato mise má demonstrovat schopnost lodi Starliner od Boeingu i nosné rakety Atlas V od United Launch Alliance bezepečně doručit astronauty na ISS a pak zase zpět na Zemi. V rámci této testovací mise poletí ve Starlineru Barry Wilmore a Sunita Williams, kteří by měli na palubě mezinárodní kosmické stanice strávit přibližně dva týdny. Po úspěšném testovacím letu s astronauty zahájí NASA závěrečný certifikační proces lodi Starliner a souvisejících systémů pro pravidelné mise rotace posádek na ISS.

Firmy, které připraví fotovoltaiku pro lunární mise

Umělecká představa otočného vertikálního fotovoltaického panelu

V březnu 2021 jsme vydali článek o tom, že NASA chce ve spolupráci s firmami rozvinout koncept výsuvných fotovoltaických panelů. Agentura nyní vybrala trojici firem, které mají dále rozvíjet práce na těchto panelech, které pomohou napájet nejrůznější prostředky pilotovaného i robotického průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Aby měly tyto prostředky dostatek energie, chtěla by NASA podpořit vývoj panelů, které se umí autonomně vysunout až do výšky téměř 10 metrů a u kterých nebude problém je zase složit pro přesun na jiné místo. „Tyto prototypy poskytnou vhodná řešení pro spolehlivé zdroje energie na Měsíci, což bude klíčové pro úspěch prakticky všech činností, které se budou na povrchu dělat,“ říká Niki Werkheiser, ředitelka oddělení pro dozrávání konceptů v rámci ředitelství kosmických technologických misí na centrále NASA ve Washingtonu a dodává: „Toto vzrušující úsilí hraje klíčovou roli, která doslova pomůže pohánět náš výzkum Artemis v jedinečně náročném prostředí jižního pólu Měsíce.“

Abeceda Artemis I

Raketa SLS na rampě 39B připravená ke startu mise Artemis I

Dost možná nejvýznamnější start letošního roku se blíží. Pokud nenastane odklad, odstartuje raketa SLS na svou premiérovou misi už 29. srpna, tedy za pouhých 5 dní. Misí Artemis I tak začne program Artemis, který má kromě jiného vrátit člověka na Měsíc. Čekají nás fascinující momenty a nyní stojíme na prahu této nové éry. Vzhledem k významu této události se dá očekávat zvýšený zájem i od lidí, kteří se o kosmonautiku doposud příliš nezajímali. Právě proto jsme připravili tento svým způsobem trochu odlehčený článek, který se pokusí pro náš web nezvyklou formou shrnout základní informace o misi Artemis I a vysvětlit některé výrazy, které s ní souvisí a které mohou nového zájemce o téma zmást. Přesto doufáme, že ani zkušené čtenáře, kteří se tématu dlouhodobě věnují, tento článek neurazí.

Postupné kroky k laserové komunikaci

Kosmické agentury budou v dalších letech stále častěji používat lasery k posílání dat na Zemi, či od ní. Neviditelné paprsky mohou přenášet velké objemy nejrůznějších dat – od měření až po fotky či videa. Větší množství přijatých dat pomůže rozšířit naše znalosti o vesmíru. Tato technologie se označuje jako laserová komunikace, někdy se můžete setkat i s názvem optická komunikace, ačkoliv lidské oko není schopné spatřit svazky infračerveného záření.

Skládání Europa Clipperu nabírá tempo

Jádro sondy Europa Clipper je nyní v centru pozornosti pracovníků střediska Spacecraft Assembly Facility v kalifornské JPL. Konstrukce sondy o průměru 1,5 metru výšce 3 metry bude po další dva roky v ultračisté místnosti High Bay 1, kde na ni inženýři a technici postupně připojí další části, až vznikne sonda k průzkumu jupiterova ledového měsíce Europa, která má startovat v říjnu 2024. Vědci se domnívají, že by tento ledem obalený měsíc mohl ukrývat rozsáhlý podpovrchový oceán s podmínkami vhodnými pro život. Během téměř 50 průletů kolem Europy bude pestrá paleta palubních přístrojů sbírat data o atmosféře ledového měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Získaná data pomohou vědcům určit hloubku a slanost oceánu, tloušťku ledové krusty, ale i potenciální gejzíry, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do velké výšky.