Dlouho očekávaný dalekohled Jamese Webba své poslední dny stráví na cestách. Transport tak choulostivého nákladu, je totiž velmi složitá operace, která vyžadovala dlouhé a pečlivé plánování. Poté co teleskop úspěšně absolvoval všechny pozemní zkoušky, započala příprava na odeslání na francouzský kosmodrom Kourou, kde se z rampy ELA-3 18. prosince 2021 snad vydá do kosmu.
V roce 2023 má americké vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) přistát blízko západního okraje kráteru Nobile u jižního pólu Měsíce. Tady začne mapovat a prozkoumávat povrch i podpovrchové vlastnosti oblasti s důrazem na přítomnost vody a dalších zdrojů. VIPER dopraví na povrch lander Griffin od firmy Astrobotic, který vynese raketa Falcon Heavy od SpaceX. Pracovištěm roveru se stane okolí jižního pólu Měsíce, což je jedna z nejchladnějších lokalit v naší soustavě. zatím ještě žádná kosmická mise v této oblasti nepracovala a vědci ji tak mohli prozatím studovat pouze na dálku – třeba s pomocí sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nebo sebevražedné LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite).
Technici firmy ULA jsou připraveni zahájit předletové testy rakety Atlas V, která vynese americkou sondu Lucy k nevídané misi vstříc osmi rozličným planetkám, které tvoří pozůstatky z formování naší soustavy. Sestavování dvoustupňového nosiče bylo ve věži VIF (Vertical Integration Facility) na Mysu Canaveral dokončeno 16. září ráno. Sestava OVI (Offsite Vertical Integration) dorazila k VIF a byla vyzvednuta na vrchol připraveného prvního stupně. Součástí sestavy OVI je mezistupeň, horní stupeň Centaur a díl zvaný boattail, na který se v budoucnu připojí aerodynamický kryt. Dokončení základní sestavy nosiče umožňuje spuštění zevrubných testů a kontrol. Raketa bude aktivována, otestuje se avionika, naklánění motorů a mnoho dalších subsystémů. Proběhne i simulovaná letová sekvence.
Povrch Měsíce je opravdu drsné prostředí – není tu žádná atmosféra, úroveň gravitace je jen slabá a vše komplikuje všudypřítomný prach (lunární regolit). Aby toho nebylo málo, je povrch Měsíce pravidelně bombardován mikrometeority, což jsou maličké úlomky kamenů či kovu. Své trpasličí rozměry a hmotnost však vyvažují velkou rychlostí, která může dosahovat až 35 000 km/h (nebo chcete-li 10 km/s). Tyto podmínky mohou představovat riziko pro astronauty, jejich obytné moduly i kosmické lodě. Experti z Glennova výzkumného střediska proto využili tamní balistickou laboratoř k výzkumu, který má pomoci vybrat nejvhodnější materiály pro budoucí mise programu Artemis. Vědci především chtěli předpovědět, jak se budou jednotlivé vzorky chovat při pobytu na povrchu Měsíce.
8. srpna pořídil americký CubeSat TROPICS Pathfinder své první snímky a později umožnil vědcům nahlédnout do struktury hurikánu Ida ještě než zasáhl pevninu. Malá družice byla vypuštěná 30. června 2021 jakožto tzv. pathfinder, tedy testovací předchůdce, který má vyšlapat cestu k misi TROPICS (Time-Resolved Observations of Precipitation structure and storm Intensity with a Constellation of Smallsats). Na pathfinderu je možné otestovat technologie, komunikační systémy a metody zpracování dat ještě předtím, než bude v roce 2022 vypuštěno šest družic z programu TROPICS. „Pathfinder je takové ostrá generálka celé mise,“ vysvětluje Bill Blackwell, hlavní vědecký pracovník mise TROPICS a zároveń výzkumník z Massachusetts Institute of Technology Lincoln Laboratory v Lexingtonu, stát Massachusetts.
Po dalších sedmi dnech je tu čerstvé a pravidelné vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se samozřejmě bude věnovat i dvěma hlavním tahákům tohoto týdne – tedy přistání čínské kosmické lodě ShenZhou-12 a misi Inspiration4. Hlavním tématem však bude začátek stavby nové výrobní haly společnosti SpaceX pro výrobu atmosférických metanových motorů Raptor, která roste u testovacího zařízení McGregor. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: CNSA, Crew Dragon, Falcon 9, Inspiration4, Kosmotýdeník, McGregor, NASA, Raptor, ShenZhou 12, SpaceX, Tiangong 
Emil Atz, doktorand strojního inženýrství na Bostonské univerzitě říká, že když se pustíte do stavby družice o velikosti krabice od bot, naučíte se o ní prakticky vše. Postupně získáte zkušenosti, jak napsat žádosti o její financování, později přijdou zkušenosti, kam dát šrouby, aby to drželo pohromadě a poté se naučíte, jak otestovat každý přístroj, aby bylo jisté, že bude fungovat správně. A nakonec se budete muset naučit, jak se se svým výtvorem rozloučit. „Je to děsivá představa. Čtyři roky věnujete svůj veškerý čas práci na zařízení, které pak uložíte do vypouštěcího zařízení rakety a už nikdy ho neuvidíte,“ říká Atz a dodává: „Nechtěl za ním zavřít dvířka.“
V rámci plánu na restart pilotovaného průzkumu Měsíce chce NASA otestovat vypočítanou stabilitu jeho vysoce eliptické polární oběžné dráhy, pojmenované NRHO. Sedmidenní oběžná dráha ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem má v záměru NASA na zajištění udržitelné lidské přítomnosti u Měsíce a na jeho povrchu hrát významnou roli. V posledním čtvrtletí tohoto roku chce proto NASA na NRHO vyslat předchůdce stanice Gateway a dalších prvků programu Artemis, sondu CAPSTONE. Ta má být vůbec prvním umělým kosmickým tělesem, které bude na této dráze létat.
Zatím sice proběhl pouze jeden testovací let lodi Orion, ale v dalších letech se počítá s hojným využíváním této americké lodi. Ta by měla v rámci programu Artemis vozit astronauty k Měsíci, aby se lidé připravili na budoucí pilotované výpravy k Marsu. Práce na misi Artemis I jsou již téměř hotové, příprava mise Artemis II také utěšeně pokračuje a pokrok se nevyhýbá ani přípravě lodí pro další mise. Nedávno mohla agentura oznámit dokončení svařování přetlakové kabiny Orionu pro misi Artemis III. Jde o základní konstrukci vzduchotěsného modulu pro posádku. Jedná se o první velký díl hardwaru v produkční fázi, kterou zajišťuje firma Lockheed Martin.
Americké vozítko perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla analýza a společně se znalostmi získanými u prvního neúspěšného odběru může vědecký tým začít skládat časovou osu historie této oblasti, která byla ovlivněna vulkanickou činností, ale také v ní najdeme období trvalé přítomnosti vody.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
23. září 2021 
