29. srpna 2022
Už od nepaměti lidé vzhlížejí ke hvězdám a své zraky upínají na noční oblohu. Na noční oblohu jejíž dominantou je z pohledu ze Země naše jediná přirozená družice – Měsíc. Už odjakživa mořeplavci z Evropy či Asie objevovali nová místa a kontinenty, lidé to prostě mají v krvi. Jenže dnes je modrá planeta z hlediska pevniny prozkoumána z každé strany, a tak lidé začali prahnout po dalším prostoru k prozkoumání. Stal se jím vesmír a na konci šedesátých let dvacátého století konkrétně Měsíc. Nyní je čas vrátit se s novou technologií a po půl století pokračovat v tom, v čem jsme přestali. V průzkumu Měsíce.
A jak by se dala v jedné větě shrnout mise Artemis I? Nejspíše jako nejočekávanější start tohoto roku. První mise programu, který nás má po více než půlstoletí dostat zpět na povrch Měsíce. Tato mise má několik prvenství, jako je první start rakety SLS, první let kosmické lodi Orion, a nebo první start z rampy LC-39B od testovacího letu rakety Ares I na misi Ares I-X. Celý rok 2022 je doslova nabitý velmi očekávanými a sledovanými událostmi. Měli jsme tu například zveřejnění prvních snímků z Webbova teleskopu, nebo první start nové evropské rakety Vega-C a nyní nás ještě čekají premiérové starty dvou supertěžkých raket, z nichž jedna je SLS a druhá Superheavy Starship. Nyní tu však jsme kvůli misi, která opět zahájí éru dobývání Měsíce.
Columbia se rozpadá na texaském nebi.
zdroj: http://www.capcomespace.net
Abychom pochopili, jak vlastně vznikl celý program Artemis, musíme se vrátit do roku 2003. Konkrétně do prvního únorového dne zmíněného roku. Znalci kosmonautiky mají datum 1. února 2003 spojený s hroznou katastrofou, při níž zemřelo sedm astronautů. Bavíme se o zničení raketoplánu Columbia, který se při návratu do atmosféry rozpadl kvůli poškozenému panelu tepelného štítu, který byl poškozen při startu kusem tepelné izolace, jenž odpadl z hlavní palivové nádrže. Tato nehoda, v pořadí již druhá (první byla exploze raketoplánu Challenger 73 sekund po startu) byla posledním pomyslným hřebíčkem do rakve. Můžeme říci, že touto nehodou skončil celý program raketoplánů, i když ještě po této nehodě létaly ovšem už pouze s jediným úkolem. Dokončit Mezinárodní vesmírnou stanici. Po jejím dokončení měl být program raketoplánů definitivně ukončen.
Raketa Ares I při jejím jediném testovacím letu.
Zdroj: https://www.researchgate.net/f
V lednu 2004 oznámil tehdejší prezident Spojených států George W. Bush s koncem raketoplánů nový program, který dostal název Constellation. V rámci tohoto programu se měla pro výrobu nových strojů využít stávající technika (Výrobní linky, komponenty rakety, motory, infrastruktura, atd.). V návrhu programu se počítalo se dvěma nosnými raketami. Tou první měla být Ares I. Ta měla sloužit pouze k vynášení kosmické lodi Orion. Měla udávanou nosnost na nízkou oběžnou dráhu 25 tun. Na výšku měřila 94 metrů a v průměru měla 5,5 metru. První stupeň byl v podstatě jen lehce upravený postranní urychlovací stupeň na tuhé pohonné látky z raketoplánu. Byla to jediná raketa z celého programu Constellation, která se dočkala testovacího letu. Druhou raketou plánovanou pro tento program byla Ares V. Ta měla létat jen v bezpilotní verzi a můžete si ji prohlédnout na následujícím obrázku. Pokud Vám přijde povědomá, máte pravdu. Vzhled se oproti současné raketě SLS téměř nezměnil, i když změny samozřejmě jsou. Raketa SLS bude především vynášet kosmickou loď Orion, ale bude sloužit i k vynášení nákladu, tudíž bude létat jak v pilotované, tak bezpilotní verzi.
Vizualizace plánované podoby rakety Ares V.
Zdroj: https://pt.wikipedia.org/
Program Constellation počítal s první zkušebním letem v roce 2009 a přistáním na Měsíci pak v roce 2019. Když ale v lednu 2009 nastoupil do úřadu prezident Barack Obama, nechal o rok později celý program Constellation zrušit, kvůli velmi vysokým finančním nákladům. Poté, co byl zrušen program Constellation, byl vyhlášen nový program, který dnes známe jako Artemis. V němž se již počítá s nám dobře známou raketou SLS a kosmickou lodí Orion. Jak raketa, tak kosmická loď byly postaveny a dlouho testovány a nyní se celá monumentální sestava tyčí na rampě LC-39B a již za pár hodin se zažehnou motory, uvolní se svorky, které drží raketu u rampy a SLS spolu s Orionem se vydá vstříc obloze. Než se to ale stane, pojďme si SLS i Orion technicky trochu rozebrat.
Vizualizace rakety SLS při startu.
Zdroj: https://arstechnica.com/
Raketa SLS se skládá ze dvou stupňů (Centrálního a druhého stupně ICPS) a postranních urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky. Jelikož měli inženýři za úkol využít co nejvíce již existujících technologií, tak je na raketě na první pohled patrné, že zůstaly postranní urychlovací stupně, které využívaly raketoplány. Ty se samozřejmě liší od svých předchůdců a jaká vylepšení byla nasazena, se dozvíte za chvíli. Centrální stupeň je také převzatý z programu raketoplánů, stejně jako raketové motory RS-25. Co se týče rozměrů, tak varianta Block I, která startuje na misi Artemis I má na výšku 98 metrů a centrální stupeň má průměr 8,4 metru.
SLS jako pohonné látky využívá směs kapalného vodíku a kapalného kyslíku (stejně jako u raketoplánu). U této směsi jste se také mohli setkat s názvem Hydrolox. Jedná se bez pochyby o perfektní pohonnou směs, i když má stejně jako všechny ostatní určité nevýhody. Začneme těmi nevýhodami. Kapalný vodík má velmi nevýhodnou hustotu. K jeho skladování jsou tak potřeba obrovské nádrže, které ještě k tomu musí být velmi dobře izolované. Teplota varu vodíku je totiž velmi nízkých -252,882°C. Pro zajímavost, právě díky tepelné izolaci má SLS typickou oranžovou barvu. Nevýhodná hustota, bod varu jen 20°C nad absolutní nulou a složitější raketový motor, který je pro spalování této směsi nezbytný jsou nevýhody vodíku, na druhou stranu se ale odmění tím, že dává nejvyšší specifický impuls ze všech palivových směsí. Také při nehodě na rampě vodík hoří velice krátce a díky své malé hustotě stoupá narozdíl od leteckého petroleje, který vydrží hořet i několik hodin.
Spojené segmenty jednoho z motorů SRB pro raketu SLS
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Nyní si celou raketu postupně rozebereme.
- Centrální stupeň je bezpochyby velmi namáhanou částí rakety SLS a to díky připojeným urychlovacím stupňům a čtyřem raketovým motorům RS-25. Jeho konstrukce tak musí být velmi bytelná, aby odolala silám, kterým je stupeň vystaven během startu. Samotný centrální stupeň měří na výšku 64,6 metru, v průměru má 8,4 metru a v prázdném stavu váží 85 275 kilogramů. Jeho nádrž na kapalný vodík dokáže pojmout neuvěřitelné 2 miliony litrů tohoto zkapalněného plynu a nádrž na kapalný kyslík pojme 741 941 litrů kapalného kyslíku.
- Druhý stupeň ICPS je upravený druhý stupeň, který vyvinuly firmy Boeing a ULA a je využíván na raketách Delta IV. Stejně jako centrální stupeň je vybaven nádržemi na kapalný vodík a kapalný kyslík a o pohon se na tomto stupni stará jeden raketový motor RL10. Úpravy pro SLS zahrnují prodloužení nádrže na kapalný vodík, přidání nádrží s hydrazinem pro trysky RCS, drobné změny avioniky a upravený odvzdušňovací a přepouštěcí ventil na kapalný vodík, díky kterému je motor RL10 schopen se za letu restartovat, neboli se znovu zažehnout. Na výšku stupeň měří 13 metrů a jeho průměr je 5 metrů.
- Postranní urychlovací stupně na tuhé pohonné látky, které využívá nosná raketa SLS se samozřejmě liší od těch, které byly použity na raketoplánech. Nejen že jim byl přidán jeden segment, takže narostly do výšky a je tak k dispozici o 25 procent více paliva, ale mají novou avioniku, design trysky, novou bez azbestovou izolaci a tak dále. Při startu každý produkuje tah 1 636 tun, doba hoření je 126 sekund a při startu dohromady produkují více než 75% tahu celé sestavy. Po této době se stupně oddělí a nebržděně dopadnou do oceánu, jelikož se nepočítá s jejich opakovaným použitím.
-
Usazování vývojového motoru RS-25 č. 0528 do testovacího stanoviště A-1, listopad 2020
Zdroj: https://blogs.nasa.govRaketové motory RS-25 od společnosti Aerojet Rocketdyne jsou na raketě SLS celkem čtyři. Tyto motory též pocházejí z éry raketoplánů a jedná se o krásné kusy techniky. Jejich tah na hladině moře je úctyhodných 1,86 MN, ale co je velmi nadprůměrné je specifický impuls, neboli palivová účinnost motoru. Specifický impuls je poměr tahu k množství spotřebovaného paliva za sekundu. Specifický impuls motoru RS-25 na hladině moře je 366 sekund a ve vakuu až neuvěřitelných 452 sekund. Pokud to srovnáme například s motorem Raptor 2 od SpaceX tak ten má specifický impuls na hladině moře 327 sekund a ve vakuu 363 sekund. Co se týče rozměrů tak na výšku má motor 4,3 metru, průměr trysky je 2,4 metru a jeho hmotnost je necelých 3,5 tuny.
Nyní se podíváme na kosmickou loď Orion. Ta je tu stejně jako SLS už od programu Constellation, i když se samozřejmě během těch let modernizovala a vylepšovala. Rozměry kosmické lodi Orion jsou na výšku 3,3 metru, v průměru 5,02 metru a její hmotnost je 8,5 tuny. Oproti kosmické lodi Apollo má návratová kabina Orionu o 50% větší objem a je vyrobena ze slitiny hliníku a lithia. Konstruktéři Orionu tvrdí, že byl navržen tak, aby byl desetkrát bezpečnější než raketoplán. Orion samozřejmě využívá všechny moderní technologie, mimo jiné i systém automatického dockování, kdy se loď automaticky spojí s daným objektem a posádka by musela řízení převzít jen v nouzové situaci.
Vizualizace kosmické Orion.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/
Padáky, které se využívají na Orionu mají být znovupoužitelné a budou vyrobeny z materiálu Nomex, který vyniká svou teplotní, chemickou a radiační odolností. Samozřejmě i Orion má záchranný systém stejně, jako ho měla kosmická loď Apollo a nebo z dnešní doby kosmická loď Crew Dragon. Orion má tento únikový systém v podobě záchranné věžičky, na které jsou motory na tuhé pohonné látky, které se v případě problémů zažehnou a odnesou loď do bezpečné vzdálenosti od rakety.
V lednu 2013 NASA oznámila dohodu, že ESA postaví servisní modul pro misi Artemis I, která se podle tehdejších plánů měla uskutečnit v roce 2017. Servisní modul pro misi Artemis I byl dokončen dne 26. října v továrně Airbus Defence and Space v Brémách. Ve srovnání se servisním modulem, který se používal v programu Apollo, generuje evropský servisní modul přibližně dvakrát více elektrické energie (11,2 kW oproti 6,3 kW), po naplnění pohonnými látkami, kyslíkem, dusíkem a vodou váží téměř o 40 % méně (15 461 kg, oproti 24 520 kg) a má zhruba stejné rozměry (bez motoru má délku 4 metry a průměr má 4,1 metru oproti 3,9 metru u Apolla). Výrobu elektrické energie obstarávají 4 fotovoltaické panely každý o výkonu 2,8 kW a o pohon se stará jeden motor AJ10-190, který se využíval jako manévrovací motor na raketoplánu.
Diagram zobrazující evropský servisní modul Orionu. Popisky se vztahují k prvkům v horní části.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
V listopadu 2019 členské státy ESA schválily financování Evropského servisního modulu (ESM) pro Artemis 3 a 4. V květnu 2020 byla podepsána smlouva mezi Airbusem a Evropskou kosmickou agenturou na výrobu třetího servisního modulu. V únoru 2021 byla podepsána smlouva mezi Airbusem a Evropskou kosmickou agenturou na výrobu servisních modulů až do mise Artemis VI.
Nyní si pojďme představit průběh celé mise, nastínit si, jaký náklad k Měsíci poletí a něco málo si říct o výhledech a budoucnosti celého programu Artemis. Hlavním úkolem první mise tohoto programu je otestovat kosmickou loď Orion, ovšem ta nebude jediný náklad, který do vesmíru raketa SLS vynese. SLS odstartuje ze startovního komplexu 39B v Kennedyho vesmírném středisku a vynese kosmickou loď Orion na nízkou oběžnou dráhu Země. Druhý stupeň ICPS následně ve správný moment zažehne svůj raketový motor a začne zvyšovat svou rychlost. Díky tomu nasměruje Orion na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Následně se Orion oddělí od druhého stupně ICPS. Ten se poté vydá vlastní trajektorií a v několika místech (na obrázku níže znázorněno jako A, B, C) vypustí celkem 13 CubeSatů, ke kterým se později ještě vrátíme. Orion se poté poháněný servisním modulem vydá na několikadenní cestu k Měsíci. Po uplynutí tohoto času a doražení k Měsíci tato kosmická loď s ICSP v závěsu dorazí k Měsíci a narozdíl od zmiňovaného ICSP provede gravitační manévr, pomocí kterého stabilizuje svou oběžnou dráhu kolem Měsíce. V tento moment už budou všechny CubeSaty uvolněny a ICPS obletí Měsíc, odkloní se a opustí jeho oběžnou dráhu, jeho úkol je splněn. To se ovšem nedá říci o kosmické lodi Orion, jejíž hlavní úkol nastává právě po stabilizaci oběžné dráhy. Nyní bude muset nasbírat veškerá potřebná data k následné analýze a posouzení jejího počínání. Po několika dnech přichází další zážeh servisního modulu a příprava na další těsný oblet Měsíce, tedy gravitační manévr, který kosmickou loď nasměruje k zpět k Zemi. Nakonec by se Orion po celkové době zhruba jednoho Měsíce stráveného v kosmickém prostoru měl bezpečně vrátit na Zemi.
Schéma mise Artemis I
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Teď se tedy vrátíme ke zmiňovaným CubeSatům. Naprostá majorita CubeSatů cílí a je vynášena na nízkou oběžnou dráhu Země, a tak možnost vynést CubeSat, tedy malou, ale velmi šikovnou družici takto daleko je naprosto jedinečné a umožní nám to učinit spousty různých objevů v mnoha směrech. ICPS do vesmíru dopraví celkem 10 CubeSatů z čehož všechny jsou velikosti U6 (10 × 10 × 60 centimetrů). My si nyní ty z mého pohledu nejzajímavější popíšeme, ovšem ještě před tím bych vás chtěl odkázat na skvělý seriál s názvem Stopaři na cestě k Měsíci, kde jsou všechny CubeSaty dopodrobna popsané.
Nyní bych tedy uvedl příklad a popis těch pěti z mého pohledu nejzajímavějších. Začal bych CubeSatem s názvem BioSentinel, který je zajímavý tím, že do vesmíru ponese živé organismy, a to kvasinky. Hned několik skupin kvasinek bude porovnáno pomocí biosenzoru a bude se posuzovat dopad kosmického prostředí, jako například záření, na tyto jednobuněčné mikroorganismy, bude se tedy zkoumat, zda v důsledku chybných oprav DNA nedochází k nějakým mutacím. Další velmi zajímavou družicí na palubě bude LunaH-Map, která bude mapovat a zjišťovat přesné množství vodíku v polárních oblastech Měsíce. Tam se totiž vodík prokazatelně ve větším počtu nachází a dá se z něho vyrobit voda či palivo.
Dalším CubeSatem je Lunar IceCube, který bude hledat molekuly vody a zjišťovat její množství na Měsíci. To je totiž pro budoucí stavění základen na Měsíci absolutně klíčové. Vždy je totiž nejlepší a nejvýhodnější využívat místní zdroje diskutovaného tělesa v pokud možno co největší míře. Další družice, kterou musím zmínit je CubeSat Omotenashi. Zní to neuvěřitelně, ale modul, který CubeSat ponese se pokusí přistát na povrchu Měsíce. Samotný CubeSat totiž zůstane na oběžné dráze, ale vcelku malý přistávací modul se od něho oddělí a pokusí se za pomoci jakéhosi motoru a airbagu přistát. Poslední družicí, kterou si v tomto článku stručně popíšeme bude CubeSat s názvem NEA Scout, ten bude zkoumat malou blízkozemní planetku s označením 1991VG o průměru zhruba 10 metrů. K té se ostatní veliké družice jen těžko dostanou, a tak je CubeSat ideální volbou. Znalost blízkozemních planetek je pro pilotované mise velmi důležitá, a tak i tato mise nám přinese spoustu zajímavých informací a poznatků.
Uložení deseti cubesatů, které vyrazí na misi Artemis I
Zdroj: https://www.nasa.gov/
A teď už k výhledům a budoucnosti programu Artemis. Tímto článkem jsme si popsali jen jednu misi z celého programu. My nyní ovšem nahlédneme do budoucnosti a ve stručnosti si řekneme, jaký úkol budou mít mise následující a co můžeme čekat. První misí Artemis I se otestuje raketa SLS a kosmická loď Orion. Za předpokladu, že vše dopadne dobře a nic se neprotáhne, tak bychom se do roku 2025 mohli dočkat Artemis II, tedy první pilotované mise s posádkou. Ta zatím bude pouze na oběžnou dráhu Měsíce, kde proběhne nespočet testů a následně bude Orion nasměrován zpět k Zemi. Během mise Artemis III se již dostaneme k prvnímu přistání člověka na Měsíci od roku 1972.
Human Landing System (HLS) už bude v době startu SLS s kosmickou lodí Orion na oběžné dráze Měsíce. Pomocí tohoto lunárního modulu, na který dva astronauti přestoupí totiž přistanou na Měsíčním povrchu a stráví na něm zhruba šest dní. Mise bude zahrnovat přistání první ženy a lidí barevné pleti. Následuje mise Artemis IV, během které se astronauti vypraví na stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Ta je pro budoucí pilotovaný průzkum Měsíce, ale vlastně celé Sluneční soustavy naprosto zásadní. Poskytne nám nespočet informací o kosmickém záření, lidské psychice, ale také na ní proběhne spoustu experimentů a její provoz bude obrovským přínosem. Další plánované mise Artemis, tedy Artemis V až Artemis VIII, zahrnují přistání lidí na Měsíci. Celý tento program přitom stojí na velkém množství jakýchsi podpůrných sekundárních misí. Ať už tedy vynesení HLS pomocí Super Heavy Starship či pomyslné položení základů stanice Gateway pomocí rakety Falcon Heavy.
Celý program nás naučí spoustu věcí a přinese nám mnohé poznatky. Umožní nespočet dalších vzdálených pilotovaných misí, jako je pilotovaná mise k Marsu. Artemis I je tak prvním krokem, ve snaze vrátit člověka na Měsíc a do meziplanetárního prostoru. Artemis I je počátek programu plného poznání a bádání, to je ostatně základní vlastností lidského druhu. Je prvním krokem ve snaze učinit další velký skok a vydláždit lidstvu cestu ke hvězdám…
A jelikož se jedná o výjimečnou událost, náš přenos ze startu bude začínat již ve 13:30 a bude pokračovat další dvě hodiny po startu, až do oddělení kosmické lodi Orion od druhého stupně ICPS. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
U takto důležitého startu Vám navíc zajistíme klasický psaný online přenos, u kterého není potřeba manuálně obnovovat stránku. V rámci tohoto přenosu pokryjeme závěrečné hodiny před startem, start samotný i nejbližší hodiny po něm. Několik hodin po startu pak vyjde samostatný článek věnovaný pouze psanému přenosu z průběhu mise.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://lunahmap.asu.edu
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://www.youtube.com/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FaXQJI2XwAEl9C5?format=jpg&name=4096×4096
http://www.capcomespace.net/…/shuttle/1996-2005/STS107/STS107%20crash%2001.jpg
https://www.researchgate.net/…the-Ares-I-launched-from.png
https://upload.wikimedia.org/…/thumb/1/1e/Ares_V_launch.jpg/1244px-Ares_V_launch.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/04/SLS_Cover-e1460397725347.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ErOjdFEW8AE_WrA?format=jpg&name=large
https://blogs.nasa.gov/artemis/wp-content/uploads/sites/303/2020/11/DSC_8616.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/thumb/8/80/Orion_with_ATV_SM.jpg/800px-Orion_with_ATV_SM.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/ESM-Diagram.jpg
https://www.nasa.gov/sites/…/public/thumbnails/image/artemis_i_3_28_22.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cubesats_081221.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Human Landing System (HLS) už bude v době startu SLS s kosmickou lodí Orion na oběžné dráze Měsíce.
Jak se tam dostane, když tam už v té době bude?
Mám to chápat tak, že je to jiná koncepce než Saturn 5, který tam vynesl úplně všechno?, potom mě napadá otázka, proč je SLS tak velká, když k měsíci vynese pouze lidi?
Děkuji za vysvětlení
HLS je v podstatě upravená Starship (druhý stupeň rakety Super Heavy – Starship od SpaceX)
Dostane se tam tak, že nejprve odstartuje depo (opět speciálně upravená starship), které bude na oběžné dráze Země. Potom odstartuje cca 10x tanker (opět speciálně upravená Starship) a natankuje depo.
A potom odstartuje HLS – přiletí k depu – tam natankuje doplna a odletí k Měsíci. A tam bude čekat, až k ní přiletí Orion… a … raději nic.
OK
Takže oni budou spolupracovat ?
SLS a Orion tam vznesou pouze posádku a SpaceX udělá to hlavní ?
Tady je plánovaný profil mise Artemis III znázorněný graficky
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2021/12/infografika_ArtemisIII_HLS.jpg
Děkuji za vysvětlení.
Překvapuje mě, že NASA ani SpaceX to nedělají celé, ale že prostě každý dělá něco.
Chápu to tak, že to je dělané na to, aby se na měsíc dalo vynášet i něco více než modul pro dva astronauty a jeden Lunar Rover.
Umožní to stavbu těch různých základen atd.
Eště jednou děkuji za vysvětlení.
Zjednodušeně řečeno, NASA připravuje provoz svých kosmických lodí Orion na oběžnou dráhu Měsíce k budoucí mezinárodní stanici Gateway. Kromě toho NASA vyhlásila pro misi Artemis III výběrové řízení na komerční službu pilotovaného lunárního landeru z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch a zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Soutěž o tuto zakázku vyhrála SpaceX. Tuto službu zaplatí NASA, ale provede ji SpaceX „na klíč“.
Krakra:
Ano spolupracují, ale …
Technicky by bylo možné, aby Starship odstartovala ze Země i s lidma a nákladem, natankovala na oběžné dráze, odletěla k Měsíci, přistála, opět odstartovala a vrátila se s přistáním až na Zem (a SLS s Orionem by v tom nebyla vůbec potřeba). Vzhledem k tomu, kolik startů a přistání tankerů je zapotřebí k natankování depa… tak se dá čekat, že spolehlivě přistávat se naučí …
Tady ten „kočkopes“ vznikl v podstatě tak, že NASA měla SLS / Orion a vybírala lander – a „objevila se“ HLS (Starship). A NASA částečně nechce (z různých důvodů včetně obav o bezpečnost zejména tankování a přistání na Zemi s lidmi, obav, že Starship zvládne reentry atd..) a částečně nemůže opustit SLS / Orion v rámci návratu na Měsíc.
(Ale jinak NASA a SpaceX spolupracují v širším smyslu pořád).
Hm, tak mi to připadá, že NASA je trošku zbytečná…. SpaceX by to zvládnul jak to chápu sám.
Takhle alespoň budou dvě fungující silné rakety.
SpaceX by to určitě na začátku nezvládla sama. Sám Musk uvedl, že než do Starship na Suepr Heavy usednou první lidé, bude muset mít celý systém za sebou stovky letů s nákladem.
Tady stále nějak naznačujete zbytečnost NASA pro SpaceX. Stále nechápete, že NASA je pro SpaceX zákazníkem. SpaceX je podnikatelský záměr. Copak by SpaceX mohla existovat bez získávání prostředků na svoji činnost, výrobu a služby?
NASA v jistě době začala přecházet k nákupu služeb od třetí strany – první stranou je americký rozpočet. A NASA má zatím (to se pomalu či rychle může změnit) před třetími stranami (prodejci služeb na klíč) náskok. Asi 50 let.
Pokud připomínáte vysoké naklady vlastní cesty NASA, tak právě proto mění způsob fungování. Asi se postupně stane jen technologickou agenturou pro „vládní kosmické investice“.
Vždyť je to jen prodloužená ruka americké vlády.
Orion je o dost větší než Apollo. A přistávací modul chtěli taky větší, pohodlnější a bezpečnější než ten původní. Proto musí posádka a přistávací modul startovat odděleně. No a protože vybrali ten největší přistávací modul, tak ani ten nemůže startovat s dostatkem paliva pro přistání a vzlet z Měsíce a musí dotankovat na orbitě.
Diky redakci za to jak tuhle udalost pokryvate, i kdyz se priznam, ze jsem u SLS neveril, ze prvni pokus vyjde a misto toho radeji lezl po horach. Chtel bych se zeptat na to jestli od Michala Vaclavika, ktery je na miste osobne, budou nejake “historky z nataceni” publikovane zde na kosmonautixu (a timto mu i preji, aby start realne zazil a tudiz byl na miste na dost pokusu o start, protoze proste “SLS”).
Za Michala mluvit nemohu, ale předám mu Vaši zprávu a požádám jej, aby odepsal, pokud bude mít čas.
Asi ne. Nemám nadání tyto zážitky přenést do poutavého psaného textu. Nechám si to tedy spíše jako historky k pivu.
vždy se těším na články na tomto serveru, zvláště na ty, kde je mnoho příspěvků v diskuzi. kosmonautix se jeden z mála serverů, kde je diskuze k tématu od lidí se zájmem o obor. Bohužel musím konstatovat, že poslední dobou přestává být diskuze přínosná, neboť se stává kolbištěm pro kritiky SLS a následným očekávatelným reakcím opnentů.
Proč tady musím stále dokola číst jedno a to samé, údajnou zoufalost kongresu, NASA, SLS a dalších? Proč tito chytrolíni ztrácí čas na tomto lokálním (byť skvělém!) serveru a nemakají po boku Elona na té jediné správné a do budoucna jediné možné raketě?
Tihle lidé patří na elonx, ne do normální diskuze 🙂
Taky mě to přestává bavit, chodil jsem tu kvůli informacím a přínosným diskuzím a ne kvůli tomu, abych pořád dokola četl, že Artemis III nepoletí, Starship ji rozdrtí, neustálé porovnání cen neporovnatelného a podobně.
Pokud je SLS placená z kapes těch, co na ní nadávají, mám pro ně pochopení… ale upřímně si myslím, že se jedná o jedince, kteří svůj volný čas tráví pomlouváním věcí, do kterých jim je úplné … kulové. Sousedovic auto, dům, manželka, telefon, něčí SLS…
Je hodně přísné, chtít/navrhovat za příspěvky mimo mísu ban?
Ban je pro nás extrémní řešení, které používáme zcela výjimečně, pokud všechny ostatní formy selžou, dotyčný se dlouhodobě chová nevhodně a nereaguje na varování.
„Jelikož je mise Artemis I nepilotovaná, jsou v jejím systému LAS únikový a manévrovací motor nahrazeny maketami. Jediný aktivní je odhazovací motor.“
Věta z článku abeceda Artemis I. Tak mě napadá, není to velké riziko ušetřit pár tisíc dolarů a riskovat ztrátu Orionu v případě selhání SLS?
Kdyby šlo jen o tisíce dolarů, tak by to asi za to nestálo … tady se ale bavíme o trochu jiných řádech.
Je to rozdíl ceny mezi maketou a skutečným motorem. Motory na tuhá paliva navíc bez směrování tahu jsou velice levné a proto mě udivuje, že šetří drobné a riskují stamilióny.
Neuvěřitelné…
kolik proběhlo testů, statických zážehů, čerpání a odčerpání paliva, simulovaný start.
A stejně se najednou takové závady jako nekomunikující loď nebo špatně chlazený motor
Nevěřím že by dnes byl start
a díky těmto odkladům se neustále zpožďuje i start Starship, protože FAA nedá povolení dokud neodstartuje SLS. Aby aspoň na chvíli měla NASA nejsilnější raketu, SLS je už tak propadák ale kdyby odstartovala dřív Starship, tak by to bylo rovnou na zavření celé NASA.
Jde o velice složitý systém a zvlášť u prvního startu se dá očekávat, že nastanou komplikace.
Vaše teorie o tom, že by FAA nějak zdržovala let Starship kvůli SLS, není ničím podložená. Nevydávejte, prosím, své dojmy za fakta, děkuji. FAA vůbec neřeší nějaké soupeření SLS a Starship. To je jen nepodložená domněnka některých fanoušků, kteří chtějí ve všem vidět souboj.
Marně si lámu hlavu jak to udělali před 55 lety, že se jim to povedlo dostat se až na Měsíc a my dnes po 11 letech vývoje nejsme ani na úrovni Saturnu V. Kde jen udělali američtí soudruzi chybu? Promiňte, ale svádět tohle na složitost mi nepřijde zrovna relevantní. Peněz a času měli na to dost, aby to šlapalo jako hodinky.
Při složitosti systému se problémy daly očekávat. Ani Saturnům či raketoplánům se odklady nevyhýbaly.
Je to marné. Ivo si svou svatou válku proti SLS pojede až do přistání na Měsíci.
Škoda, že svou energii nedokáže smysluplně využít. Ideálně jako druhý „Musk“.
On ale má pravdu, času bylo dost,
a kolikrát se testoval zážeh motorů, dělal se WDR test a přesto se najdou tak triviální chyby které měly být odhaleny hned jako první. Stejně tak Starliner od Boingu, je to jen kapsle a jaké jsou s tím problémy.
Jak bylo napsáno v článku, o stavbě nové rakety se začalo uvažovat po havárii Columbie (2003), to je 19 let
Jasně je to chyba bývalého prezidenta že program zrušil kvůli velké ceně za vývoj, což je mimochodem nesmysl, protože vyvýjet celý program od začátku je ještě větší nesmysl a stojí to ještě víc než dokončení už rozjetého programu, ale i tak… 19 let….A i kdybych počítal jen čistě SLS program tak od r.2010 s tím že základy už mají z programu Constellation,
to je směšné stejně jako doba stavby JWST
Mimochodem, jak dlouho se plánuje stavba Starship ??…..
Ve Stennisově středisku byly provedeny dva zážehy všech motorů RS-25 centrálního stupně (v délce 67 sekund a 500 sekund). Problém s předchlazením RS-25 tehdy nenastal.
Test předchlazení motorů byl plánovanou součástí toho WDR celé sestavy. Jenže na něj nedošlo, protože kvůli (opakovaným) problémům s tankováním a úniky se WDR nepodařilo řádně podle plánu dokončit.
V rámci toho, aby vůbec dotáhli ty WDR testy tak daleko – tak ten průběh činností během odpočtu upravili a předchlazení motorů *vypustili*.
Invc: Pro upřesnění: Nepsal jsem o letošních WDR, ale o loňské zážehové testovací sérii Green Run.
JH: Ano vím, žes psal o Green run. Ale právě mi přišlo zajímavé to, že jako jeden z „artefaktů“ problematického průběhu posledních WDR před startem (které měly být „kompletním“ odpočtem), bylo vyřazení těchto testů.
Ale taky za sebou nemáme přibližně 20 testovacích startů, jako měl Saturn než letěl k měsíci. Jak Saturn I na suborbitu a orbitu, tak IB a V u Apolla až do nějakého čísla 8.
V těch 60-tých letech, to byla politicky jiná situace, byl to národní zájem, bylo velké soupeření mezi USA a Ruskem!!!
Dnes mi to celé připadá takové umělé, jako by to normální lidi ani tolik nezajímalo.
Si myslíte, že dnes třeba voliče ANO zajímají starty do vesmíru! – těm jde jenom o sociální stát, důchody a dávky.
kosmonautika je jenom pro moderní a progresivní lidi, kteří tak nějak ubývají.
Na našem webu máme zásadu, že sem nezatahujeme politiku, respektujte to, prosím.
P.S. Lidi to zajímá. Včera se ani nestartovalo a přesto náš web zaznamenal 4. nejvyšší počet návštěv ve své historii.
Rozumím a omlouvám se.
Bez politiky.
Díky.
Byl bych v klidu a vůbec bych se těmito a podobnými výkřiky „fanoušků“ nevzrušoval.
Je to prostě daň za medializaci a snadný přístup k Internetu, kdy se k věcem, kterým vůbec nerozumí, může vyjádřit každý. Doslova každý…
Ono se těmto lidem těžko vysvětluje, jak komplexní problémy se řeší i u zařízení a dopravních prostředků daleko jednodušších než je měsíční raketa.
Takže ignorovat, nereagovat. Zakřičí si a bude klid.
Bohužel ignorování lží a nepravd není z mnoha důvodů správná cesta.
He he, tak na spatnou komuikaci si stezovali i kratce pred planovanym letem Apolla 1. Takze nic noveho pod sluncem. A jiste vite jak Apollo 1 dopadlo. Tak verim ze i tady chteji mit vse v pohode, i kdyz tam dneska lidi nesedi.
Ne nadarmo se v anglictine srovnava s „rocket science“. Proste to neni nic jednoducheho. A dnes se zdaleka tak neriskuje jako v 60. letech minuleho stoleti. Vicemene na kazdem startu Apolla se vyskytl nejaky problem.
A ono i kdyby FAA udelila Muskovi povoleni uz pred pul rokem, tak by stejne dodnes neletel, ma take svych problemu dost, takze tim to asi take nebude. Navic suborbitalni let vs let kolem Mesice…
He he, tak na spatnou komunikaci si stezovali i kratce pred planovanym letem Apolla 1. Takze nic noveho pod sluncem. A jiste vite jak Apollo 1 dopadlo. Tak verim ze i tady chteji mit vse v pohode, i kdyz tam dneska lidi nesedi.
Ne nadarmo se v anglictine srovnava s „rocket science“. Proste to neni nic jednoducheho. A dnes se zdaleka tak neriskuje jako v 60. letech minuleho stoleti. Vicemene na kazdem startu Apolla se vyskytl nejaky problem.
A ono i kdyby FAA udelila Muskovi povoleni uz pred pul rokem, tak by stejne dodnes neletel, ma take svych problemu dost, takze tim to asi take nebude. Navic suborbitalni let vs let kolem Mesice…
Jaká je pravděpodobnost odkladu startu?
Jako u každé nové rakety. Velká.
Uvidime. Ted se pokousi „profouknout“ motor c.3, zavrou ventily do 1,2 a 4 a uvidi se jestli to pomuze. Pokud ne tak to asi dnes nebude. Navic je tam ten problem s komunikaci, ktery je no-go pokud se nevyresi.
Ale zatim pevne verim a doufam… 🙂
První let lodi Orion? A EFT-1 se nepočítá?
Při EFT-1 letěl pouze modul pro posádku (Crew Module), ale nikoliv servisní modul. Kosmická loď Orion je sestava obou.
Kosmická loď Orion se sestává z CM, SM a LAS. Podle tvojí logiky při Artemis I kosmická loď Orion nepoletí, protože LAS je maketa, která není plně funkční. Orion tedy poprvé poletí až při Artemis II.
Je mi úplně jedno, jak se článek jmenuje i kolik to stálo, stejně jako porovnávání s jinými projekty a společnostmi. Neberu západní kosmonautiku jako soutěž, ale jako související problematiku, která se navzájem podporuje. Jo a v článku je na jednom místě uvedeno chybně 13 cubesatů, ale na jiném již správně 10.
Zaujalo mě, že NASA i v roce 2022 stále používá imperiální jednotky, tak nezbývá, než doufat, že se někdo někde neseknul jak již tady někdo správně v diskuzi poznamenal.
Nejsou to imperiální (ty se používají v UK, proto imperiální), ale tzv. americké běžné jednotky. A NASA je používá proto, že je to americký standard.
Narozdíl od těch imperialních, které Britové používají ze zvyku i po zavedení soustavy SI.
A protože je to americká akce, je chyba v důsledku nějakého převodu jednotek nemožná.
V případě oné marsovské sondy byla situace jiná. V případě Artemis, je to lichá obava v důsledku neznalosti amerických reálií.
A v jakých jednotkách je podle vás zkonstruován evropský servisní modul lodi Orion? 😉
Prosím nemystifikujte. NASA interně používá metrický systém už spoustu let. Navenek ale prezentuje pro obyčejné Američany, kteří ji platí, takže jednotky převede na americké. Ano, je to rozdíl oproti imperiálním, ale běžně se jim říká imperiální.
Selhání MCO způsobil jeden z dodavatelů, který metrický systém na jednom místě nepoužil a NASA není zrovna nejlepší v kontrole předávaných částí.
Jeden z nejočekávanějších a taky rozhodně „nejdražších“ startů tohoto roku 🙂 Držím palce, snad to dobře dopadne po těch letech odkladů.
Opravím ti to: je to suverénně nejdražší start tohoto roku a jeden z nejdražších startů všech dob.
(A raději se ani nebudu pokoušel porovnávat cenu tady tohoto startu – s něčím jiným. Něco vzadu v hlavě mi říká, že těch 38 letošních startů SpaceX je v součtu levnější než tohle – a možná se tam vejde i těch pár jiných letošních startů US raket).
No tak vzhledem k tomu, že těch 38 startů F9 stojí SpaceX v nákladech něco kolem 500M, tak tento start je asi tak 6x dražší a dokonce bych řekl, že možná dražší, než všechny dosavadní starty F9.
Tady dost pochybuju o té částce. To by chtělo nějaký zdroj. Bylo by to divné vzhledem k tomu kolik platí například NASA za starty spacex
SLS je sice šíleně drahá, ale nic jiného srovnatelného momentálně není.
Uvědomte si, že některé stupně F9 letěly již 13 krát a aktuálně počítají s 15 starty. Pokud píšete, že chcete zdroje, nikdo vám tyto interní údaje nedá a navíc vy srovnáváte prodejní cenu se spoustou služeb navíc a v případě NASA s dopravní lodí atd, ale já tady píšu o nákladech na samotnou raketu.
Dále píšete, že nic srovnatelného není. Tady bych podotknul, že Saturn V je resp. byl lepší, než SLS dnes a to startoval poprvé před 55 lety. Neposunuli se tedy ani o kousek dále. No a za druhé, se snad brzy dočkáme startu SHS a tam to bude úplně o něčem jiném, kdy cena bude SLS totálně deklasovat.
Tak do nákladů na start SLS se taky počítají služby a cena lodě Orion. Tak i kdybych počítal velmy optimistických 30M na start, tak to vychází přes 1000M na 39 startů. Reálně to podle mě bude minimálně 1500M
Na elonx jsou uvedeny náklady na start jen poměrně malého počtu misí, tak tohle budou jenom spekulace.
Chtěl jsem jenom napsat, že náklady 500M na 39 startů je podle mého názoru velmi podstřelená částka.
Nemyslím si, že do ceny programu SLS se počítají náklady, stačí se podívat na Wiki. Navíc náklady na Orion jsou ještě vyšší, než na SLS, takže další katastrofa a to v tom ještě spousta nákladů ani není započítána. Pokud by start F9 stál 30M, pak by SpaceX dávno zkrachovala. Cena je hluboko pod 15M, spíše někde kolem 10M.
Omlouvám se jedná se o 38 starů ne 39, ale to na podstatě mého příspěvku nic nemění.
Ještě poslední poznámka. Podle elonx.cz chce spacex za start s použitým stupněm 50M, tak dost pochybuju, že by měla až takovou ziskovost kdyby náklady na start byly 15M. Ale asi těžko zjistíme jaké je realita, když většina údajů není veřejná.
ElonX -> Přehledy SpaceX -> Ostatní -> Ceny startů raket SpaceX
Aktualizace dopočítávání: jelikož v blogu zatím nic není, tak jen uvedu, že NASA má opět problémy s únikem vodíku a k tomu se přidal alarm vysokého tlaku, takže NASA již podruhé tankování vodíku zastavila.
Díky za doplňující informace.
Normálně si nenastavuju budík ani když jdu do práce, ale na tohle jo. Go to launch SLS, and have clear trip 🙂
Nevím zda v blogu již něco je nebo není, zatím se ukazuje prázdný, ale nedalo by se na začátek článku dát odkaz na skok přímo na blog prosím? Děkuji.
Dobré ráno! Nyní čekám, co se ukáže místo počítadla od 7 30 SELČ za 2 HOURS.
Pro me treba nejocekavanejsim startem je, diky za clanek, at vse vyjde jak ma.
Nelibí se mi moc název článku. Nevím, na základě čeho/jakých dat autoři článku dospěli k názoru, že zrovna tento start tím nejočekávanějším v roce 2022? Pokud by to mělo být kvůli zpoždění jaké má, nebo množství financí, které k tomuto milníku vedly, tak možná ano, ale velká část západní kosmo-komunity s mnohem větší nadějí očekává start jiného nosiče z amerického území.
Dle meho názoru, rozhodně nejočekávanější je. A z mnoha úhlů pohledu. A ano jeden může být, „zda to za ty prachy udělá tolik muziky“. Za mě třeba zda to soudruzi z Booingu spočítali správně a neudělali například chybu v převodu jednotek ;-).
Podle mě je to také nejočekávanější start roku. Dokonce bych řek, že posledních mnoha let. To neustálé shazování SLS není k ničemu dobré. Všichni víme, že je předražená, ale přece jenom je to začátek programu Artemis, začátek návratu člověka na Měsíc!
Západní kosmo-komunita je určitě napjatá, ke kterému datumu se podaří vyladit 33 Raptorů k úspěšnému vzletu. Jistě si o tom mezi sebou sdělujete informace.
Které datum jako nejdůležitější vidí tedy západní kosmo-komunita?
Také tento start považuji za nejočekávanější tohoto roku. A to vzhledem k tomu že první start SH+Starship bude sice také zásadní, ale jen suborbitální a než se dočkáme vynášení něčeho důležitého, bude to ještě trvat. Zatímco SLS poletí k měsíci s (budoucí) pilotovanou lodí !
Co je podle vás něco důležité? Již při prvním startu má prý dojít k vynesení družic. A něco důležité? Bohužel zbytek odvětví je stále zamrzlý v časech již naštěstí dávno minulých, takže tady máte silnou levnou raketu, která nemá náklady, protože nikdo ji nevěřil, že vůbec poletí a že poletí za tak málo. S SHS to bude podobné, nebudou náklady, protože ji nikdo nevěří. Takže nástupce Weba se bude dělat 20 let, ale to už tady bude nástupce SHS. 🙂
Jenže vůbec netvrdím že SHS nebude nakonec důležitější než SLS, jen se tu porovnávají tyhle dva konkrétní starty ! Jindy zase bude ten rok nejočekávanější SHS, minimálně do doby než poletí SLS s lidmi k měsíci.
Ale i když budete srovnávat ty dva starty, tak v případě SLS se 11 let snažíme dostat na úroveň 55 let staré rakety Saturn V a to dnešní SLS na ní zatím nemá a v druhém případě se snažíme o zprovoznění moderního dopravního prostředku, který všechny aktuální rakety pošle na smetiště dějin, protože je může zcela převálcovat a otevřít lidstvu cestu dál, než jen na Měsíc a za x krát nižších nákladů.
Vcelku s vámi souhlasím, ale možná je to tím, že má proběhnout až po dlouhých šesti letech od původního termínu startu. Je pravdou, že jde o raketu oldtimer, která nepřináší nic moc nového a tak mě napadlo, neplánuje redakce článek, kde by se provedlo srovnání SLS se Saturn V? Napadlo mě to dneska po letmém pohledu na Wiki, kde jsem zjistil, že nosnost SLS je zatím stále nižší, než u Saturn V, ale naopak cena po započtení inflace vychází 2x vyšší. Na start se rád podívám, ale přece jen vidět propálit 3 miliardy dolarů za 8 minut resp. přesněji za dvě hodiny se jen tak nevidí. Nezbyde nic, jen trosky na dně oceánu.
Šance na Wickwick event je k nezaplacení.
„Propálit“? Nebudou náhodou utraceny za to, aby se sestava ICPS-Orion dostala na oběžnou dráhu?
Achjo, vždyť píšete pořád to samé dokala, to už není ani zábavné
Bohuzel musim souhlasit s Miroslavem Pospisilem…preji SLS uspech a chci ji videt letet/letat, ale klidne ze zaznamu. Samotneho me to stve, ale je to pocitove podobne jako kdyz jsme pred par tydny vytlacili z garaze dedovo Favorita 136L a x letech ho zkusili nastartovat…a to jsem si ted az zpetne uvedomil, ze SLS ma v sobe dily, ktere fyzicky vznikly pred tim nez byl ten Favorit byt jen na rysovacich prknech…
To srovnání není úplně fér. SLS není Ctrl+C raketoplán a Ctrl+V máme SLS. Ty systémy prošly výraznou modernizací, aby byly lepší, silnější, pevnější či odolnější.
P.S. Start SLS táhne. Včera náš web zaznamenal 4. nejvyšší denní návštěvnost ve své historii.