NASA

  • Přesun štítu pro Orion

    Tepelný štít Orionu pro misi EM-1 byl 23. října přemístěn k tepelné komoře pro ověření kvality materiálu a správnosti sestavení. 26. října 22:43

  • Curiosity chce opět vrtat – nová metoda na obzoru

    Curiosity chce opět vrtat – nová metoda na obzoru

    Rover Curiosity se na Marsu v posledních měsících potýká s problémy s vrtačkou, které jsme detailně rozebrali v tomto článku. Vozítko tak nemohlo odebírat vzorky a následně je analyzovat, čímž dočasně ztratilo jednu ze svých hlavních výhod. Nyní se však začíná objevovat světlo na konci tunelu. Inženýři totiž zjistili, že chyba nepůjde opravit a proto začínají zkoušet nový systém vrtání, kterým by se dal problém obejít. Musí ale být opatrní, protože s podobným postupem se dříve nepočítalo. Pokud by postupovali zbrkle, mohli by s novou metodou snadno zlomit vrták, což samozřejmě nikdo nechce.

  • Michael Coats – Přes překážky ke hvězdám

    Michael Coats – Přes překážky ke hvězdám

    Michael Lloyd Coats se narodil 16.1.1946. Navštěvoval Ramona High School v Kalifornii a pokračoval ve studiích na Námořní akademii Spojených Států, kde získal i svůj první doktorát. V září 1969 byl přidělen k Námořnímu letectvu a po výcviku byl dislokován k letadlové lodi USS Kitty Hawk, kde sloužil od srpna 1970 do září 1972. Provedl odtud celkem 315 bojových misí během Války ve Vietnamu. Po skončení tohoto válečného konfliktu prošel dalším pilotním výcvikem a stal se z něj testovací pilot pro letouny A-7 a A-4. V letech 1976-1977 pracoval jako testovací pilot u námořnictva a odtud vedla jeho cesta do výběrového programu NASA. Astronautem se stal v srpnu 1979. Nejdříve byl v záložní posádce STS-4, poté fungoval jako CapCom pro let STS-4 a STS-5. Poprvé se podíval do vesmíru v roce 1984 s osádkou STS-41-D. Byl to ale nervy drásající debut, protože se letělo poprvé s raketoplánem Discovery a start byl během dvou měsíců třikrát odložen – jednou dokonce kvůli požáru. Posádku tehdy tvořili Henry Hartsfield, Michael Coats, Judith Resnick, Steven Hawley, Richard Mullane a Charles Walker. Během letu vypustili…

  • Komunikace od kovového světa přes lasery

    Komunikace od kovového světa přes lasery

    Pravidelní čtenáři našeho blogu dobře vědí, že se nemůžeme dočkat sondy Psyche, která vyrazí ke stejnojmennému asteroidu. Poslední dobou se však zdá, že NASA chce z už tak atraktivní mise udělat ještě zajímavější – nejprve zpráva o uspíšení startu, pak o využití pokročilých iontových motorů a nejnovější zpráva také udělá radost všem fanouškům technických novinek. Sonda, která se vydá k unikátnímu kovovému asteroidu totiž bude testovat i nové komunikační zařízení, které použije laser místo tradičních radiových vln.

  • Kosmotýdeník 266 (16.10. – 22.10.)

    Kosmotýdeník 266 (16.10. – 22.10.)

    Zatímco minulý týden jsme se dočkali hned sedmi startů raket, tento týden nepřišel ani jediný. Nicméně i tentokrát bude o čem psát! Kosmotýdeník bude trochu monotématický, protože kolem společnosti SpaceX se objevilo mnoho zajímavých informací a právě ty si shrneme v hlavním tématu. Dočkáme se jak drobné informace o BFR, tak i potvrzení jasného trendu, kterým je znovupoužití již jednou použitých stupňů ve větší míře. V dalších tématech se podíváme na výstup u ISS a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Dawn už u Ceres zůstane

    Dawn už u Ceres zůstane

    NASA oznámila, že schválila již druhé prodloužení velmi úspěšné mise sondy Dawn, která momentálně krouží kolem trpasličí planety Ceres. Možnost zkoumat z oběžné dráhy největší objekt hlavního pásu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem je z vědeckého hlediska velmi cenná a sonda je navíc v dobrém technickém stavu. Sonda Dawn během této nadstavby sestoupí k povrchu trpasličí planety ještě blíže, než kdy dříve. Padla však možnost, že by sonda mohla navštívit ještě nějaký další objekt – místo toho se sonda před vyčerpáním paliva usadí na co nejstabilnější dráze, aby nehrozil její náraz na povrch Ceres.

  • Raketa Pegasus pro ICON

    Raketa Pegasus pro ICON

    Na Vandenbergově základně v Kalifornii probíhá sestavování rakety Pegasus XL od firmy orbital ATK, která již v prosinci vynese vědeckou družici ICON (Ionospheric Connection Explorer). Na začátku října dorazily do montážní haly druhý a třetí stupeň (viz náhledový obrázek tohoto článku) i motor stupně prvního a stabilizační křídla. Pegasus XL bude 8. prosince vypuštěn zpod letounu, který odstartuje z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Pacifiku.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗