Štítek ‘fotovoltaické panely’

NASA stojí o vertikální fotovoltaické panely

Agentura NASA navázala spolupráci s americkými firmami, které mají vyladit technologii výsuvných vertikálních fotovoltaických panelů, které by se daly využít na povrchu Měsíce. Právě návrat na Měsíc bude cílem amerického programu Artemis, v jehož rámci by v okolí jižního pólu měly vzniknout základy pro udržitelnou lidskou přítomnost. Spolehlivý a udržitelný zdroj elektrické energie by mohl zásobovat lunární habitaty, rovery, ale třeba i stavební systémy pro budoucí robotické i pilotované mise. NASA proto nyní vybrala pět firem, které dostaly úkol navrhnout technologii fotovoltaických panelů, které by se dokázaly samostatně rozvinout a dosáhnout výšky až 9,75 metru. To ale není vše – panely mají umožňovat také jejich opětovné složení, aby mohly být přemístěny do jiné oblasti.

Fotovoltaické články na dietě

Když jde o fotovoltaické články pro kosmické mise, většinou se jedná o plátky germania. V rámci Programu pro obecnou podporu technologií GSTP (General Support Technology Programme) od agentury ESA se objevil projekt, který si klade smělý cíl – snížit spotřebu tohoto drahého prvku, recyklovat jej a získat tak mnohem tenčí, lehčí a levnější fotovoltaické články pro kosmické mise. První kroky k tomuto cíli již probíhají. V rámci zkoušek se ověřuje postup, v rámci kterého se používá germaniový povrchový podklad. Ten je ošetřen tak, že pod ním vzniká dutina. Jakmile na tomto substrátu vyroste fotovolatický článek, umožní tato 0,001 milimetru silná mezera jednoduché odstranění všeho, co je nad ní.

Supertenké ohebné fotovoltaické panely

Evropská kosmická agentura podpořila vznik ohebných a supertenkých fotovoltaických panelů, které jsou díky zatím nejlepšímu poměru generované elektřiny vůči vlastní váze ideální pro kosmické aplikace. Prototyp fotovoltaického článku je tenčí než lidský vlas – pouze 0,02 milimetru. Vyvinuli jej specialisté z německé firmy Azur Space Solar Power a nizozemské tf2. Projekt byl financován prostřednictvím programu Technology Development Element, který ESA používá k podpoře výzkumu inovativních technologií použitelných v kosmickém prostoru.

Únorová kosmoschůzka 2019

únorová kosmoschůzka zdroj: kosmo klub a nasa.gov

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část únorové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat používaným technologiím solárních panelů na kosmických strojích. Třetí přednáška představí sondu Chang’e 4. Finále bude patřit letnímu táboru Biosféra. Akce začíná v 17:30.

Sonda Juno napájená solárními panely u Jupiteru

V noci z pondělí na úterý 5. července se na 35 minut zapálil motor sondy Juno vyrobený ve Velké Británii a zpomalil sondu natolik, že byla zachycena Jupiterem a dostala se na oběžnou dráhu této největší planety ve Sluneční soustavě. Oběžná doba této dráhy je 53 dní. Informace o tomto úspěchu přišla na Zemi v 5:53 našeho času a v řídícím středisku propukl jásot. Po cestě, která měla délku 2,8 miliard kilometrů, se sonda stala teprve druhou, která bude pracovat na orbitě okolo planety. Sonda byla tou nejrychlejší, kterou zatím lidstvo ve vesmíru mělo. Její rychlost dosáhla při příletu k Jupiteru, tedy před brzdícím manévrem, 71,5 km/s vůči Jupiteru a 74 km/s vůči Zemi. Sonda se tak může pustit do zkoumání Jupiterovy atmosféry i jeho nitra a také okolí a magnetosféry, jejíž intenzita je 20 000 krát větší než té pozemské. Jde o první zařízení, které letí k této obří planetě a využívá k zásobování elektřinou i v této extrémní vzdálenosti od Slunce, fotovoltaické panely. Sonda by měla téměř dva roky studovat atmosféru Jupitera, jeho magnetosféru a rozsáhlý systém jeho měsíců a prstenců.

Juno už jen měsíc letu od Jupiteru

Juno připravená k letu. Zdroj: NASA

31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.

Orion roztahuje křídla

V NASA proběhla zkouška vyklopení testovacího solárního panelu pro novou vesmírnou loď Orion. Panel vyrobila firma Airbus a byl umístěn na zkušební exemplář Evropského servisního modulu (ESM). Samotná zkouška dopadla na jedničku, panel se vyklopil bez sebemenších problémů. Evropský servisní modul vychází z nákladní lodi ATV a jinak tomu není ani u solárních panelů. Ty budou na Orionu celkem čtyři, v podobném rozložení do „X” jako na ATV. Každý panel je sedm metrů dlouhý, má hmotnost 260 kg a skládá se ze tří dílů, z nichž každý obsahuje celkem 1242 jednotlivých fotovoltaických článků. Všechny čtyři panely poskytnou dohromady až 11,1 kW energie, což by vystačilo zhruba pro dvě běžné domácnosti.