Štítek ‘NASA’

Na co se těšit v roce 2022? (Bezpilotní kosmonautika)

Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.

Rok 2021 z pohledu kosmických agentur

Už jen pár dní zbývá z roku 2021 a toto období svádí k bilancování. Na našem webu vyjdou v dalších dnech články, které se pokusí podrobně zmapovat výhled do roku 2022 i rekapitulovat rok 2021. Než se k tomu však dostaneme, nechme ty nejpovolanější, aby se k tomuto tématu vyjádřili. Kosmické agentury NASAESA totiž v několika uplynulých hodinách vydaly svou rekapitulaci nejdůležitějších momentů, které přinesl rok 2021. Během několika minut si tak připomenete všechny památné chvíle – a že jich bylo.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 5. díl

Perseverance si udělala self portrét během 189. dne pobytu na Marsu, když si prohlížela vrty do kamene Rochette. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS/Damia Bouic, db-prods.net

Dva měsíce se vypařily jako voda v marsovké čepičce na začátku jara, a tak je nejvyšší čas se ohlédnout za děním kolem nejdokonalejšího lidského výtvoru na povrchu jiné planety. Vítejte u pokračování seriálu popisujícím aktivity vozítka Perseverance, a také jeho věrného společníka, vrtulníčku Ingenuity. Opustili jsme je v říjnu v době, kdy Mars směřoval do horní konjunkce se Sluncem, což nám tak jako tak znemožnilo komunikaci se sondami na oběžné dráze i povrchu Rudé planety. V době od 2. do 14. října byl Mars úhlově méně jak dva stupně od Slunce, a to rušilo signály jdoucí k nám. Koncem října byly aktivity roveru i helikoptéry obnoveny a opět bylo čím žít.

Jak sonda Psyche prozkoumá neznámý svět?

Na srpen roku 2022 se chystá start americké sondy Psyche, která by měla v roce 2026 dorazit ke svému cíli v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Tím cílem je stejnojmenná na kovy bohatá planetka Psyche, kterou jsme zblízka ještě neviděli a snímky z pozemských teleskopů ji ukazují jen jako rozmazanou skvrnku. Na základě radarových měření vědci zjistili, že planetka má nepravidelný tvar podobný bramboře. Z analýzy světla odraženého od planetky vědci usuzují, že je mimořádně bohatá na kovy. Jedno z možných vysvětlení říká, že mohla vzniknout v časné éře naší soustavy buďto jako planetesimála (vývojový článek v procesu vzniku planet) nebo jako shluk původního materiálu, který se nikdy nezačal tavit. Cílem mise je zjistit, jak to opravdu bylo a při tomto výzkumu se jistě podaří najít odpovědi na základní otázky vzniku celé Sluneční soustavy.

Kosmotýdeník 484 (20.12. – 26.12.)

Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky, když raketa Ariane 5 úspěšně vynesla Dalekohled Jamese Webba a vyslala jej na náročnou cestu do libračního bodu L2. My se v pravidelném přehledu kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, budeme věnovat i dalším událostem. Hlavní článek se podívá na vědecký náklad, který přivezl nákladní Dragon na stanici. Dozvíte se třeba, jak se bude prát prádlo v kosmu. Dalšími tématy budou například start čínské rakety, či odlet kosmického tahače, který ke stanici dopravil modul Pričal. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SLEDUJEME: Cesta Webbova teleskopu do L2

Před několika desítkami minut jsme byli společně svědky startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Ta z Francouzské Guyany vynesla nejsložitější a také nejdražší kosmický teleskop všech dob. Dalekohled Jamese Webba se úspěšně oddělil od horního stupně nosiče a nyní je na cestě do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Ten se nachází 1,5 milionu kilometrů od Země směrem dále od Slunce. Sem by měl Webbův teleskop dorazit za 29 dní, ale během té doby bude probíhat mimořádně náročný proces postupného rozkládání teleskopu. Ten totiž musel být složen jako origami, aby se vešel do nákladového prostoru Ariane 5. V tomto článku budeme sledovat aktuální dění kolem procesu rozkládání. Na jednom místě tak najdete všechny novinky, které se tohoto tématu týkají, abyste nemuseli pátrat všude po webu.

ŽIVĚ A ČESKY: JWST aneb nejočekávanější start roku je tu

Každý na tomto světě žije na planetě Zemi. Na planetě, která nám dává veškeré podmínky k tomu, abychom tu mohli žít. Lidstvo se vyvíjelo už od nepaměti a od počátku věků se lidstvo ujalo role průzkumníka a objevovalo nová a nová zákoutí své planety. I když naše planeta ukrývala a dodnes ukrývá svá tajemství, tak tu vždy bylo jedno místo, které lidstvo fascinovalo a lákalo asi úplně nejvíc, ale nachází se daleko za hranicemi atmosféry naší Země. Tím místem je samozřejmě vesmír. Hvězdná obloha totiž fascinovala lidské oko, až kam paměť lidských dějin sahá. Tisíce a tisíce hvězd, které lidé mohli v noci spatřit, je okouzlily natolik, že jim zasvětili svůj život. Někteří vesmír označili za místo, kde sídlí jejich bohové, jiní zase podle oblohy řídili své životy, co se týče určování ročních období, a námořníci a poutníci díky ní vždy našli tu správnou cestu. I když naši planetu známe ani ne z poloviny, tak lidi vždy zajímalo, co se skrývá za hranicemi našeho světa, mimo naše chápání. 

PSP okusila atmosféru Slunce

Poprvé v historii můžeme říct, že se nějaká sonda dotkla Slunce. Americká sonda Parker Solar Probe totiž poprvé proletěla svrchní atmosférou naší životodárné hvězdy, takzvanou korónou. Při té příležitosti analyzovala okolní částice a měřila tamní magnetické pole. Dá se říct, že tento milník představuje velký krok pro sondu samotnou a ohromný skok pro výzkum Slunce. Podobně jako přistání na Měsíci umožnilo vědcům porozumět tomu, jak náš průvodce vznikl, první dotek s materiálem, ze kterého je Slunce tvořeno, pomůže vědcům odhalit klíčové informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na celý planetární systém.

ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací loď Dragon 2 se vydává na cestu k ISS

Tento týden je starty přímo napěchovaný. Celkem nás čeká od pondělí do neděle 6 startů a můžeme se tak těšit například na start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, tuto misi si detailně popíšeme v dnešním článku. Dále se můžeme těšit na start LauncherOne, dále pak na japonskou raketu H-IIA 204, nebo zkušební let ruské rakety Angara A5 a celý týden bude korunován nejsledovanějším a nejvýznamnějším startem tohoto roku a tím je start rakety Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba.

NASA získala vzorky z planetky Ryugu

Mapa zobrazující rozložení balvanů na povrchu Ryugu. Každý křížek odpovídá balvanu s minimální velikostí 8 metrů.

Stejně jako zkameněliny ukrývají informace o historii života, planetky ukrývají informace o historii Sluneční soustavy. Vzácné vzorky odebrané z povrchu těchto těles pomáhají vědcům dešifrovat tyto uložené informace. Experti z oddělení ARES (Astromaterials Research and Exploration Science) na Johnsonově středisku v Houstonu patří mezi ty, kteří mohou studovat vzorky získané japonskou sondou Hayabusa 2, které se na zemi dostaly koncem roku 2020. Japonská agentura JAXA totiž sdílela část těchto vzorků s agenturou NASA a na oplátku Američané poskytnou japonským kolegům část vzorků, které v roce 2023 doveze na zemi sonda OSIRIS-REx.