Štítek ‘NASA’

Top 5 fyzikálních observatoří budoucnosti

Vizualizace projektu LISA

Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.  

Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci jámy s příhodnou teplotou

Pohled na jámu v oblasti Mare Tranquillitatis. Na jinak hladkém dně vidíme i jednotlivé kameny. Snímek kamery na sondě LRO zobrazuje oblast širokou 400 metrů (a sever je na snímku nahoře). Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University, https://www.nasa.gov/

V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech, kde je i ve formě ledu, nebo ledu s regolitem. Proto se pro budoucí základny uvažují především místa, kde je pokud možno dlouhodobý sluneční svit pro získávání energie a výskyt vody. Jak ukázal průzkum snímků sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jedna z míst, kde je překvapivě příznivá teplota, jsou jámy, které možná pokračují i jeskyněmi. Teplota zde průměrně dosahuje 17 °C.

Novinky o MSR: Perseverance přiveze vzorky, součástí budou helikoptéry

Ve středu 27. července zástupci NASAESA uspořádali společnou telekonferenci, kde veřejnost informovali o aktualitách kolem jednoho z nejambicióznějších projektů v historii – misi Mars Sample Return (MSR), jejímž úkolem je přivézt první vzorky z Marsu na Zemi. Navíc vzorky vědecky cenné, jelikož budou velmi dobře předvybrané vozítkem Perseverance. Celý projekt se skládá z několika komplexních misí a aktuální telekonference přinesla řadu zásadních upřesnění a také změn. Zásadní novinkou je, že mise prošla fází SSR (přezkum systémových požadavků) a to úspěšně. Může tak dojít k dokončení vývoje technologií a stavbě prototypů. Návrat vzorků zpět na Zemi by tak dle současných plánů měl proběhnout už v roce 2033!  Z celé architektury zmizelo jedno vozítko, ale zase se objevily dvě helikoptéry. Pojďme ale popořadě.

Náhradu za zničený teleskop Hitomi čekají testy

Japonský rentgenový teleskop Hitomi se dočkal startu v roce 2016, ale za 37 dní došlo k jeho zničení vlivem vlastní chyby. Teleskop se snažil kompenzovat svou rotaci, ale bohužel prováděl přesně opačné kroky, čímž svou rotaci ještě zrychloval. Tato spirála smrti skončila tím, že se teleskop odstředivými silami rozlámal a poškodil. Náhrada za něj, japonská mise XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), nyní prošla dvěma důležitými milníky. Její mise, na které se podílí i agentura NASA, by mohla značně rozšířit naše chápání vysokoenergetických kosmických jevů. „V květnu se díly observatoře – včetně dvou palubních přístrojů pojmenovaných Resolve a Xtend – poprvé integrovaly do jednoho celku,“ uvádí Lillian Reichenthal, programová manažerka z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Byl to velmi důležitý milník ve vývoji observatoře pro agenturu JAXA.“

Lander firmy Draper dosedne na odvrácenou stranu

NASA oznámila, že firmě Draper z Cambridge ve státě Massachusetts udělila kontrakt na dopravu vědecko-výzkumného nákladu na Měsíc v roce 2025. Komerční doprava bude zajištěna v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který spadá pod rozsáhlejší program Artemis. Firma Draper dostane v rámci kontraktu 73 milionů dolarů a za to zajistí kompletní transportní služby včetně integrace nákladu, přesun ze Země k Měsíci a provoz nákladů. Tento uzavřený kontrakt je již osmou smlouvou na dopravu nákladu na Měsíc, kterou NASA uzavřela se soukromými firmami v rámci programu CLPS.

Kosmotýdeník 514 (18.7. – 24.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

Fermiho gama observatoř

Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.

Termín startu mise Artemis I

NASA u příležitosti výročí přistání mise Apollo 11 na Měsíci oznámila, že se o premiérový start rakety SLS pokusí poprvé 29. srpna. Dvouhodinové okno se otevře ve 14:33 SELČ. 21. července 0:05

Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

NASA oznámila, že k vynesení teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope využije služeb firmy Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX). Tento dalekohled je přitom velkou kosmickou misí s nejvyšší prioritou, který byl doporučen v roce 2010 v analýze astronomických a astrofyzikálních experimentů, která přichází jen jednou za deset let. Celkové náklady NASA na vynesení observatoře činí 255 milionů amerických dolarů, což obnáší jak služby spojené se startem, tak i další přidružené náklady. Start samotný je aktuálně plánován na říjen roku 2026, přičemž Falcon Heavy odstartuje z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.