Štítek ‘NASA’

Kosmotýdeník 495 (7.3. – 13.3.)

Další týden je za námi a před vámi je teď připraveno čerstvé vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start íránské rakety Qased s vojenskou družicí. V dalších tématech se podíváme na to, zda náhodou Starliner neodstartuje dříve, nebo nahlédneme k hale VAB na Floridu, kde se připravuje první vývoz rakety SLS na rampu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

OBRAZEM: Plošiny v hale VAB odhalují raketu SLS

První sestavený exemplář nové americké supertěžké rakety by se měl 17. března poprvé vydat na startovní rampu LC-39B. Zatím se stále nachází v útrobách montážní haly VAB, kde byl v průběhu loňského roku postupně sestaven z jednotlivých dílů a kde prošel i prvními komplexními testy. Ty se nyní chýlí ke konci a vše směřuje k historickému vývozu na rampu. Neklamnou známkou, že se tato velká událost blíží, je postupné odtahování přístupových plošin, díky kterým se mohli technici v minulých měsících dostat ke všem částem nosiče. V rámci tohoto článku Vám přinášíme fotografie z haly VAB, na kterých je postup z minulých dní velmi dobře vidět.

Mise OSAM-1 prošla kritickým zhodnocením

Americká družice OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1), která se má kromě jiného stát prvním kosmickým zařízením, které doplní pohonné látky družicím, které na doplňování pohonných látek nebyly stavěné, prošla kritickým zhodnocením návrhu. Jde o důležitý krok na cestě ke stavbě družice, jejích palubních systémů, ale i nezbytného pozemního vybavení. NASA a firma Maxar Technologies úspěšně zvládly zmíněné zhodnocení už v únoru, tedy necelý rok poté, co stejným milníkem prošla základní platforma této družice – tehdy se hodnocení zaměřovalo na komunikaci, dodávky energie a manévrování.

Psyche dostala obří fotovoltaické panely

Sonda Psyche má startovat už v srpnu. Byl proto nejvyšší čas, aby dostala fotovoltaické panely a přiblížila se dokončení integrační fáze. Nyní je již téměř připravena na 2,4 miliardy kilometrů dlouhou cestu k záhadné a na kovy bohaté planetce stejného jména. Poté, co byly k jejímu tělu připojeny dva obří skládací fotovoltaické panely, proběhlo jejich rozložení na délku a opětovné složení. „Vidět poprvé plně sestavenou sondu je skvělý zážitek plný hrdosti,“ přiznává Brian Bone z JPL v jižní Kalifornii, který vede sestavování, testy a předstartovní provoz mise a dodává: „Tohle je opravdu zajímavá fáze. Cítíte, jak se všechno spojuje.“

Motory SLS na tuhé pohonné látky se změní

Úsměvy na tvářích se měnily na výrazy beznaděje. Ještě před chvilkou kontrolovaně letící ohnivá koule se z neznámého důvodu nebývale roztáhla, a vydala do všech možných směru. Takto by rozhodně bezproblémový start do kosmu vypadat neměl. Burácení motorů ustalo a nebylo slyšet nic… Zavládlo podezřelé ticho. Byly vidět padající černé věci z nebe. Nevěřící, a nic netušící publikum právě sledovalo smrt 7 dobrodruhů, jejichž cesta do vesmíru se nepovedla. Bylo jasné, že raketoplán Challenger se do vesmíru už nedostane. Viníkem havárie byl sice jeden z pomocných motorů na tuhé palivo, ale byla to právě NASA, která cestou ke hvězdám zapomněla na to nejdůležitější – na bezpečnost.

Testy přístroje pro rover VIPER

Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.

Kosmotýdeník 494 (28.2. – 6.3.)

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní nachystáno nejnovější vydání Kosmotýdeníku, který jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start čínské rakety CZ-2C, která zahájila výstavbu nové čínské konstelace družic. V dalších tématech se podíváme fotky ze startu Atlasu V, novou kompozitní nádrž od Boeingu, anebo na smutný osud letadla Mrija. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA podpořila vývoj futuristických konceptů

Astronaut vstupuje do skeneru těla a za několik hodin může vystoupit na povrch Marsu ve skafandru „šitém“ přesně na míru. Kyslík k dýchání je průběžně získáván z atmosféry Marsu bohaté na oxid uhličitý. Oblohou na Venuši se pak zase prohání nafukovací drony připomínající ptáky. Jejich úkolem je studovat atmosféru planety a meteorologické jevy v ní. Zní Vám první věty tohoto článku jako kdybychom je vytrhli z nějaké sci-fi povídky? Máte pravdu, za současné úrovně techniky není nic takového možné, ale některé z těchto vizí se třeba jednou stanou realitou. Pomoci by jim v tom měly i finance, které jim nedávno schválila NASA.

Pošlete své jméno k Měsíci

Mezi čtenáři našeho webu se jistě najde celá řada těch, kteří v minulých letech využili nabídky agentury NASA a poslali své jméno třeba k Marsu na palubě roveru Perseverance. NASA tuto tradici drží již dlouho a nabídla virtuální letenky na celou řadu misí včetně posledních startů raketoplánů. Nyní stojí americká kosmonautika na prahu nové éry, kterou symbolizují především raketa Space Launch System (SLS) a kosmická loď Orion. Do startu jejich první společné mise Artemis I již zbývají nízké jednotky měsíců. Je tedy nejvyšší čas oprášit osvědčenou tradici. Pokud tedy máte zájem, můžete se zaregistrovat a Vaše jméno poletí na lodi Orion k Měsíci.

Začíná sestavování Europa Clipperu

Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.