Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední letošní přenos s tajemstvím

Rok 2020 se pomalu chýlí ke konci a stále častěji tak budeme narážet na přívlastky „poslední letošní“. Dnes bychom vás rádi pozvali ke sledování s největší pravděpodobností posledního letošního komentovaného přenosu. A rovnou půjde o zajímavý moment. Falcon 9 vyrazí na misi s prvním stupněm, který už letěl 4× a tentokrát vynese utajený náklad pro národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Cílovou dráhu jako obvykle neznáme, ale spekuluje se o nízké oběžné dráze, jelikož se první stupeň bude vracet na pevninu. Start je zatím plánován na čtvrtek v 15:00.

Po 44 letech máme na Zemi nové vzorky z Měsíce

22. srpna 1976 přistálo na Zemi návratové pouzdro sovětské sondy Luna 24. V jeho útrobách se ukrývalo 170,1 gramů vzorků povrchových a podpovrchových hornin. Program Luna měl připravené i další mise, ale v důsledku vysokých finančních nákladů byl koncem roku 1976 předčasně ukončen. Zájem lidí o Měsíc tak opadl a dlouhé desítky let na povrchu našeho průvodce nic měkce nepřistálo – jen občas se na jeho oběžnou dráhu vydala nějaká sonda. Až v prosinci 2013 zde měkce přistála čínská sonda Chang’e 3, která tak ukončila tuto pauzu. A čekání na nové vzorky z Měsíce ukončila o 7 let později další čínská sonda – Chang’e 5 – její návratové pouzdro se vzorky přistálo na Zemi 16. prosince večer našeho času.

Firma Astra dosáhla kosmického prostoru

O přípravách a úkolech malého nosiče Rocket 3.2 od firmy Astra jsme Vás informovali v Kosmotýdeníku. Dnes se tedy zaměříme pouze na výsledek startu samotného. Firma Astra se dokázala vrátit na aljašský kosmodrom Pacific Spaceport Complex na ostrově kodiak pouhé tři měsíce po selhání prvního startu (Rocket 3.1), který měl za úkol dosáhnout oběžné dráhy. Rocket 3.2 odstartovala v úterý 15.prosince ve 21:55 SEČ. Firmě se zcela jistě povedlo pokročit oproti minulému pokusu o trochu dál. zatímco v září byl let ukončen jen pár desítek sekund po startu zásahem automatického systému, který zaznamenal oscilace, tentokrát chyběl k dosažení oběžné dráhy jen kousek.

Začíná noc sovy

Nadpis článku odkazuje na název mise Owl’s Night Begins. Firma Rocket Lab je známá tím, že pro své mise vybírá velmi originální názvy a ani tentokrát nezklamala. Sedmnáctý start malé rakety Electron nesl jediný náklad – družici StriX-α. Ke vzletu došlo 15. prosince v 11:09 SEČ ze startovního komplexu 1A na novozélandském ostrově Mahia. Celkově můžeme říct, že konec roku je pro firmu Rocket Lab opravdu plodný, jelikož 11. prosince představila Photon – upravený horní stupeň, který společnost sama navrhla a postavila, jehož úkolem bude příští rok vynést k měsíci CubeSat CAPSTONE.

Vzorky, které přivezla Hayabusa 2

14. prosince otevřeli odborníci z agentury JAXA návratové pouzdro sondy Hayabusa 2. Ze všeho nejdříve se dostali k několika malým černým zrníčkům z planetky Ryugu. Bylo tedy jisté, že sonda dokázala na Zemi dopravit cenný materiál. Tato zrníčka se však nenacházela v odběrné komoře, ale v jakési „předsíni“. Po podrobném zaznamenání všech zjištěných aspektů mohlo přijít otevření první ze tří komor, které jsou určené pro uchování vzorků. Z čisté laboratoře mohla přijít pozitivní zpráva. Komora A obsahuje černý materiál (viz náhledový obrázek článku s vyváženými barvami). Už tohle množství vypadá velmi dobře a to se jedná jen o první komoru, přičemž pouzdro obsahuje tři. Je však možné, že třetí komora bude prázdná.

Angara A5 podruhé odstartovala

Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala  ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2  (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.

SpaceShipTwo zvládla mimořádnou situaci

Firma Virgin Galactic naplánovala na 12. prosince první pilotovaný let lodi SpaceShipTwo VSS unity ze Spaceport America, který měl zamířit k hranici kosmického prostoru. Ke startu z ranveje soukromého kosmodromu v Novém Mexiku suborbitálního miniraketoplánu došlo v 16:24 SEČ, kdy byla Unity připojena k nosnému letounu WhiteKnightTwo. Ten se postaral o nabrání potřebné výšky a v 17:15 SEČ byla SpaceShipTwo odhozena. Po chvilce se podle plánu zažehl motor lodi, jenže už po sekundě provozu (ještě během náběhu) byla jeho činnost ukončena. Loď pak ve spolupráci s piloty vykonala předpisové pokyny a bez pohonu, tedy pouhým plachtěním začala klesat a úspěšné bylo i přistání. Posádka byla po dosednutí v pořádku a celý manuální přistávací manévr proběhl bez problémů.

Kosmotýdeník 430 (7.12. – 13.12.)

Je tu nedělní oběd a s ním tradiční porce shrnutí toho, co přinesla kosmonautka v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na připravovaný start nové rakety Rocket 3.2 společnosti Astra, při kterém se společnost pokusí poprvé dosáhnout oběžné dráhy. Budeme se však věnovat i termínu startu lodě Starliner, která bude opakovat svoji zkušební misi OFT, dále nevynecháme Starship SN-8, ale podíváme se i na připravovaný start družic konstelace OneWeb, anebo nezdařený test malého raketoplánu SpaceShip Two Unity. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Umožní počasí 7. použití 1. stupně?

V pátek se nejprve několikrát odložil termín startu Falconu 9 a když se konečně zdálo, že start proběhne, došlo 30 sekund před vzletem k zastavení odpočtu. Následoval dvoudenní odklad a nyní platí, že by ke startu mohlo dojít 13. prosince v 17:22 našeho času. Je tu však jeden problém a tím je počasí. Meteorologové totiž ve svých předpovědích slibují pouze 60% pravděpodobnost dobrých podmínek. Nad startem tedy prozatím visí otazník. My však budeme připraveni vysílat. Rádi Vás proto zveme ke komentovanému přenosu ze startu rakety, která vůbec poprvé poletí na svou sedmou misi pro komerčního zákazníka.

Gaia uvolnila další balík dat

Mapa, která ukazuje pohyb 40 000 vybraných Slunci blízkých hvězd v následujících 400 000 letech.

Pohyb hvězd na okraji naší galaxie v sobě nese náznaky významných změn, které v historii potkaly Mléčnou dráhu. To je pouze jeden z několika fascinujících poznatků, které se v poslední době objevily ve formě vědeckých studií. Všechny přitom vycházely ze třetího balíčku údajů EDR3 (Early third Data Release) z evropské sondy Gaia, které jsou nyní veřejně dostupné. Astronomové z Konsorcia pro zpracování a analýzu dat z družice Gaia DPAC (Data Processing and Analysis Consortium) získali důkazy o historii Mléčné dráhy tím, že studovali hvězdy v takzvaném anticentru, tedy na opačné straně oblohy než kde se nachází střed naší galaxie.