Aktuální dění

  • Dvě údržbářské činnosti sond Voyager

    Dvě údržbářské činnosti sond Voyager

    Dušan Majer1 komentář

    Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.

  • Formování El Niňa pohledem družice

    Formování El Niňa pohledem družice

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.

  • Kosmotýdeník 579 (16.10. – 22.10.)

    Kosmotýdeník 579 (16.10. – 22.10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Další týden je za námi a před vámi je nachystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální přípravu čtyřčlenné posádky, která se chystá na první pilotovanou misi programu Artemis. Jakými tréninky nyní čtveřice prochází? V dalších tématech se podíváme například na první ověřovací test závěrečné série testů nových motorů RS-25, které budou pohánět pozdější rakety SLS. Samozřejmě se také ohlédneme za sobotním indickým testem jejich nově vyvíjené pilotované kosmické lodi Gaganyaan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Další den, další start se Starlinky

    ŽIVĚ A ČESKY: Další den, další start se Starlinky

    Dušan Majer8 komentářů

    Firma SpaceX při svém dnešním dopoledním startu dosáhla úctyhodného 75. startu v letošním roce. Její bezkonkurenční tempo se nezastaví ani zítra. Na floridské rampě SLC-40 probíhají přípravy na start Falconu 9 na misi Starlink 6-24. V jejím rámci má být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveno dalších 21 družic Starlink 2. generace mini. Jedinou nepříjemností je termín plánovaného startu – SpaceX zatím počítá se startem ve 4:17 našeho času, ale na tyto nepříjemnosti jsme si už v minulcýh týdnech a měsících asi všichni zvykli. I tentokrát proto pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Indický únikový test a opět Starlinky

    ŽIVĚ A ČESKY: Indický únikový test a opět Starlinky

    Dušan Majer2 komentáře

    Pokud se nic neposune, bude zítřejší ráno a dopoledne ve znamení kosmonautiky. První přijde na řadu mimořádně atraktivní test nové indické kosmické lodi Gaganyaan, která by jednou měla vozit astronauty. V akci však tentokrát nebude skutečná kosmická loď, ale její maketa. To hlavní se bude nacházet pod ní (nosič odvozený ze starší verze pomocného stupně L40 indické rakety GSLV) a nad ní (záchranná věžička). Při zkoušce označované jako TV-D1 bude mít raketa za úkol vystoupat zhruba 12 kilometrů vysoko, kde bude aktivován záchranný systém. Jeho úkolem je ověřit, zda by dokázal v případě problémů odnést kosmickou loď od rakety. Maketa kabiny přistane za pár minut na padácích do moře. Jen o pár hodin později plánuje SpaceX start Falconu 9 s další porcí družic Starlink. Obě události Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

  • Gateway (říjen 2023)

    Gateway (říjen 2023)

    Jiří Hošek8 komentářů

    Poslední fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway, kterou jsme v našem seriálu zveřejnili, byla z března letošního roku. Od té doby byly k centrálnímu kompozitnímu válci se dvěma vertikálními a čtyřmi horizontálními deskami připojeny vnější desky. Modul tak dostal svůj základní kvádrový tvar. Při podrobném pohledu je v levé desce vidět i úchyt pro závěs panelu solárních baterií. Týmy společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii souběžně s montáží podrobují modul sérii testů, kterými ověřují integritu hardwaru pro budoucí kosmický let. Vzhledem k nepřipravenosti lunárního landeru Starship by v prvních měsících roku 2024 mohlo padnout doporučení na změny v kampani Artemis. Mise Artemis 3, která je navržena tak, aby poprvé od programu Apollo vypravila astronauty na povrch Měsíce, se může změnit na misi bez připojení k cílovému tělesu na oběžné dráze Měsíce. Diskutovanou možností je i let ke stanici Gateway, sestávající z modulů PPE a HALO. Záleží na včasné připravenosti obou modulů.

  • Rover VIPER očekává poslední vědecký přístroj

    Rover VIPER očekává poslední vědecký přístroj

    Dušan Majer2 komentáře

    Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.

  • Trojrozměrný pohled na vzorky z Bennu

    Trojrozměrný pohled na vzorky z Bennu

    Dušan Majer6 komentářů

    Vytvoření stereoskopických snímků planetky Bennu nebylo součástí původního plánu, ale když hlavní vědecký pracovník mise OSIRIS-REx, Dante Lauretta, přizval Claudii Manzoni a Briana Maye, aby se přidali k vědeckému týmu, dostali za úkol hledat v rozsáhlém archivu vizuálních dat, která u planetky Bennu pořídila sonda, různé možnosti ke stereoskopickým obrázkům. V rámci této práce dvojice hledala páry snímků povrchu planetky Bennu, které byly vůči sobě lehce posunuté. Tento rozdíl nemůže být jen tak ledajaký. Aby mohly být obrázky prohlíženy stereoskopicky, tedy trojrozměrně, musí být pořízeny ve správné vzdálenosti od sebe. Jinak nebude mít pozorovatel ten správný dojem hloubky a reality.

  • Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

    Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

    Dušan Majer4 komentáře

    Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start se Starlinky před půlnocí

    ŽIVĚ A ČESKY: Start se Starlinky před půlnocí

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Několik týdnů trvající období, kdy rakety Falcon vynášely družice Starlink povětšinou mezi druhou a šestou hodinou ráno, způsobilo, že dnes můžeme za relativně dobrý čas považovat i start 40 minut před půlnocí. Jeden takový se připravuje právě na noc z dneška na zítřek. Falcon 9 by měl ve 23:20 našeho času odstartovat z rampy SLC-40 na misi Starlink 6-23. Na palubě bude opět 22 družic Starlink druhé generace mini a těšit se můžeme i na 16. použití prvního stupně rakety. Také tentokrát bude pro všechny zájemce připraven přímý přenos doplněný o český komentář.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗