Po 44 letech máme na Zemi nové vzorky z Měsíce

22. srpna 1976 přistálo na Zemi návratové pouzdro sovětské sondy Luna 24. V jeho útrobách se ukrývalo 170,1 gramů vzorků povrchových a podpovrchových hornin. Program Luna měl připravené i další mise, ale v důsledku vysokých finančních nákladů byl koncem roku 1976 předčasně ukončen. Zájem lidí o Měsíc tak opadl a dlouhé desítky let na povrchu našeho průvodce nic měkce nepřistálo – jen občas se na jeho oběžnou dráhu vydala nějaká sonda. Až v prosinci 2013 zde měkce přistála čínská sonda Chang’e 3, která tak ukončila tuto pauzu. A čekání na nové vzorky z Měsíce ukončila o 7 let později další čínská sonda – Chang’e 5 – její návratové pouzdro se vzorky přistálo na Zemi 16. prosince večer našeho času.

Vizualizace sondy Chang'e 5

Vizualizace sondy Chang’e 5
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Čína tak úspěšně zakončila svou zatím nejkomplexnější a nejsložitější lunární misi, která trvala celkem 23 dní. Ke startu byla 23. listopadu použita nejsilnější čínská raketa Dlouhý pochod 5, přistávací modul dosednul na povrch Měsíce 1. prosince, dalších několik hodin odebíral povrchové i podpovrchové vzorky a 3. prosince s nimi z povrchu Měsíce odstartoval vzletový modul. Na ten pak 5. prosince čekalo automatické spojení s orbitálním modulem – bylo to vůbec poprvé v celé historii kosmonautiky, kdy se spojila dvě bezpilotní tělesa mimo oběžnou dráhu Země.

Vzletový modul následně předal orbitální části kontejner se vzorky, které byly uloženy do návratového pouzdra. Již nepotřebný vzletový modul byl odhozen a plánovaně narazil do Měsíce. Zbývala už „jen“ poslední část úkolu – dostat vzorky z oběžné dráhy Měsíce na zemský povrch. Orbitální sekce s návratovým pouzdrem 11. prosince pomocí motorických manévrů protáhla svou oběžnou dráhu do elipsy a 13. prosince ve 2:51 SEČ přišel zážeh, který měl velký význam.

Návratové pouzdro sondy Chang'e 5 během předstartovní přípravy.

Návratové pouzdro sondy Chang’e 5 během předstartovní přípravy.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Dnes ve 2:51 SEČ v periseleniu (230 km) začal 22minutový motorický manévr pomocí čtyř 150N motorů, který vyvedl sondu z oběžné dráhy okolo Měsíce. Sonda Chang’e 5 je tak na přeletové dráze od Měsíce k Zemi,“ uvedl ještě v neděli Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

V průběhu 14. prosince sonda ještě provedla korekční manévr a pokračovala v cestě k Zemi. Čína sice neuvedla plánovaný čas přistání, nicméně veřejně dostupné výzvy pro piloty obsahovaly v čase mezi 18:32 a 19:09 SEČ pokyny, aby se letouny vyhýbaly přistávací oblasti. „V čase okolo 17:40 SEČ provede modul žabičku o atmosféru Země jižně od Arabského poloostrova, následně opět vstoupí do zemské atmosféry a mezi 18:32 a 19:07 SEČ (18:49:30 SEČ) přistane v prefektuře Wu-lan-čcha-pu ve Vnitřním Mongolsku,“ popsal Michal Václavík.

Zmíněná žabka měla za úkol snížit následky přetížení, které na návratové pouzdro působí. Počáteční rychlost totiž byla zhruba 40 000 km/h, což je výrazně více, než v případě návratu z oběžné dráhy Země. Čínská média ještě doplnila informaci, že závěrečné zpomalení pouzdra obstará padák. Den před přistáním ještě probíhala závěrečná zkouška týmů, které se měly o pouzdro po přistání postarat.

Technika připravená na zajištění pouzdra sondy Chang'e 5 po přistání.

Technika připravená na zajištění pouzdra sondy Chang’e 5 po přistání.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Úspěšným přistáním návratového pouzdra sondy Chang’e 5 se nám hezky zakulatil počet misí, které na Zemi přivezly vzorky z Měsíce. K šesti pilotovaným výpravám Apollo a třem nepilotovaným sondám Luna se přidala právě Chang’e 5. Zatímco s 382 kilogramy vzorků z misí Apollo se dva kilogramy Chang’e 5 měřit nemohou, s přehledem to stačí na překonání množství vzorků od sond Luna, které dopravily průměrně okolo 100 gramů.

První snímek návratového pouzdra sondy Chang'e 5 po přistání.

První snímek návratového pouzdra sondy Chang’e 5 po přistání.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Čínští vědci pouzdro otevřou až ve speciální čisté laboratoři, kde hned zahájí analýzu materiálu. Očekávají, že tím získají nové poznatky o historii a vývoji Měsíce. Chang’e 5 totiž odebrala materiál z geologicky poměrně mladé lokality (stáří jen asi 1,2 miliardy let) – oproti tomu mise Apollo dovezly materiál vytvořený před zhruba 3,1 – 4,4 miliardami let. Výše je uvedeno, že sonda měla odebrat až dva kilogramy materiálu, avšak Čína v průběhu celé mise nesdělila, jak se daří tento cíl naplňovat.

Celý program čínských misí Chang’e (pojmenovaný po čínské bohyni Měsíce) běží už několik let a klade si stále odvážnější úkoly – jistě si vzpomeneme třeba na Chang’e 4, která na samotném začátku roku 2019 přistála na odvrácené straně Měsíce (jako první stroj v historii). Vědci se tak mohli díky přenosu dat přes retranslační družici dozvědět cenné informace jak ze samotného landeru, tak i vozítka – oba stroje mimochodem stále fungují! A na závěr článku malý výhled do budoucnosti – nejbližší chystaná mise je Chang’e 6, která je konstrukčně podobná „pětce“. Zatím se zdá, že by kolem roku 2023 mohla zkusit odebrat vzorky z okolí jižního pólu Měsíce a dopravit je na Zemi. Ale ani u šestky nemá tenhle ambiciozní program skončit, jak jsme před pár dny psali v tomto článku.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…4e8ea8c3894c1c902a611ac134a73e24&oe=5FFE553D
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…d4982f0e8f474c596b1f9502bef0d2fb&oe=5FE8360F
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=33431.0;attach=1992424;image
https://pbs.twimg.com/media/EpQvAzFUwAEhp84?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…a8bf0a72657d696d75caa557fc469e21&oe=60000BEE

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

24 komentářů ke článku “Po 44 letech máme na Zemi nové vzorky z Měsíce”

  1. Michal Andrej napsal:

    Čína preberá rolu bývalého Sovietskeho zväzu v oblasti kozmonautiky. Dúfam že to povzbudí vesmírne preteky, napríklad že Američania nezrušia program Artemis.

    • Spytihněv napsal:

      S tím přebíráním role nestrašte. To by znamenalo, že ta obdivuhodná čínská plná úspěšnost je jen podvod, stejně jako tomu bylo v případě CCCP 🙂 Což u Číny prokazatelně není a ani už by to dnes nešlo.

      • Michal Andrej napsal:

        Áno, Sovieti neúspechy (mnohé) zatajovali a potom nejaký ten prípadný úspech propagandisticky ohromne využili a tým Američanov dostávali pod tlak.

        Paradoxne, dnes tento bývalý sovietsky prístup – fail early, fail often – prebralo SpaceX a znova prináša úspechy…

        • Hawk napsal:

          V cem ma SpaceX tak caste neuspechy? Chtelo by to odlisit provoz a zkousky prototypu, kde jsou „neuspechy“ zcela bezna zalezitost.
          V druhem pripade je treba priznat ze byli v kosmonautice dobri, od dob satelitu moc fatalnich neuspechu Soveti zatajit nemohli, viz. napr. neuspechy N1. A nektere nejdou utajit uz z principu viz. mise Phobos. Ze sonda prestane odpovidat se utajit moc neda.

          • Spytihněv napsal:

            Až teprve s koncem SSSR se otevřely archivy a tam se objevilo více než 40 pokusů o mise k Měsíci, Marsu nebo Venuši, které se buď vůbec nedostaly na oběžnou dráhu Země a zanikly v atmosféře nebo na té oběžné dráze uvízly a tím to skončilo. Toto vše bylo utajované. Tato praxe skončila asi 1975, pak přišly poslední úspěšné Veněry a Vegy a poté už dva Fobosy a jak to bylo dál s mezipl. ruskýn snažením, netřeba rozebirat.

          • Hawk napsal:

            Po Fobosech zadne potom nebylo, Sovetsky svaz skoncil v roce 1991.

          • Spytihněv napsal:

            Nejsme v rozporu. „… a jak to bylo dál s mezipl. ruským snažením, netřeba rozebirat.“ Ale možná odlišujete SSSR a současné Rusko. Po geograficke stránce ano, ale jinak je to na jedno brdo 🙂

  2. racek napsal:

    No, opravdu koncert. A s velmi dobrým obrazovým doprovodem. To tedy!

  3. Spytihněv napsal:

    No musím říci, že jsem si přímý přenos čínské tv dost užil. Od aut prodirajícich se v noci sněhovými závějemí, přes první záběry na svíticí pouzdro na zemi a hemžení stejně svítících lidi, aut a vrtulníků až po zapíchnutí vlajky. Nakonec se našel i pohled na pouzdro klesající na padáku, které zapadlo kamsi za les. No a jako bonus se nočním záběrem proplížila jakási šelma 🙂

  4. Vaclav napsal:

    Je třeba si všímat technologického pokroku vůči programu Luna realizovanému před padesáti lety. Spočívá v návratové fázi. Návratový modul Lun již nevstupoval na orbitu, ale zamířil přímo k Zemi a přistával prakticky kolmo za přetížení přes 300 géček.
    Čínský modul vstupuje na orbitu, absolvuje stykovku, poté opouští orbitu a u Země se trefuje do úzkého koridou včetně dvojího ponoření do atmosféry. Je jasné že přetížení při návratu nepřesáhlo několik málo géček.
    Zkrátka mají technologii pro pilotovaný let a vyzkoušenou, tak daleko se nikdo jiný krom Ameriky nedostal. Navíc mají i pilotovanou loď nové generace pro lety do vzdáleného Vesmíru, což ani Rusové nikdy neměli a nemají.
    Materiálu zřejmě přivezli dostatek, pokud se nemýlím, tak poslední tři povrchové odběry zrušili, neb zásobníky byly plné.

    • M.U. napsal:

      Je to úžásně co čína poslední roky předvádí a jsem za ně rád…..ta konkurence je potřeba a ostatním to nedá zajisté spát.
      Američané jen tak ten program nezruší, už to musejí dotáhnout do konce.
      Mě osobně mrzí že Japonsko nemá pilotovaný program a přitom taky předvádějí úžasný výtzkum.
      Rusové kdyby měli opravdu dost financí tak určitě taky předvedou hodně zkušeností mají taky hodně.
      Přitom pravděpodobně asi pomáhali i číně s realizováním kosmického programu. Možná prodejem technologií, čínské lodě jsou podobné ruským, proto si to myslím.
      Každopádně se těším na další posuny a výzkumy ohledně kosmu

  5. Jiří Hadač napsal:

    Takže jak jsem pochopil, skip reentry nebylo kvůli tomu, aby se pouzdro dostalo do oblasti, kde chtělo přistát, ale jen kvůli snížení přetížení, tedy tepelného namáhání. Aha. Díky.

  6. Vaclav napsal:

    Rychlost vstupu je cca o 12.000 km/hod vyšší a bez dvojího brzdění by bylo přetížení výrazně přes 10 géček. Na tom, mj., ztroskotal ruský plán poslat před padesáti lety jako první člověka alespoň kolem Měsíce. Očesaný Sojuz to prostě spolehlivě nedokázal.

  7. Vit Blahous napsal:

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je tímto úspěchem mise ukončená, nebo mají přistávací a přeletová část ještě nějaké sekundární úkoly, zůstávají-li funkční atp. Děkuji

  8. Vaclav napsal:

    Přivezli 1.731 g, do maximálních 2 kg moc nezbývá. Shodou okolností je to skoro přesně 10 více než poslední ruská Luna před padesáti lety. Pro úplnost, poslední Apollo v téže době přivezlo 110 kg.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.