14. prosince 2020
Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2 (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.
Start rakety Angara A5 z kosmodromu Pleseck 14. prosince 2020.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/
Bylo potvrzeno úspěšné oddělení horního stupně Briz-M (po 12 minutách a 28 sekundách po startu.). Horní stupeň provedl v dalších 9 hodinách čtyři úpravy oběžné dráhy podle nominálního schématu. První zážeh stupně Briz-M začal v 7:04:42 SEČ a trval 110 sekund. Jeho úkolem bylo navést stupeň i náklad na oběžnou dráhu okolo Země. O pohon stupně Briz-M se stará osvědčený raketový motor S5.92 na asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý. Druhý zážeh začal v 7:54:23 SEČ v délce 16 minut a 37 sekund a byl následován třetím v 10:16:03, který trval taktéž 16 minut a 37 sekund.
Po něm následovalo v 10:34:40 SEČ odhození částí nádrží na kapalné pohonné látky. V 15:45:48 SEČ proběhl poslední, čtvrtý, zážeh stupně Briz-M na 13 minut a 5 sekund. V 15:59:53 SEČ došlo k simulovanému oddělení vynášeného nákladu. Na 18:09:00 SEČ a 19:19:00 SEČ jsou plánovány dva manévry pro navedení stupně Briz-M na hřbitovní oběžnou dráhu. V 19:38:58 SEČ bude formálně mise ukončena.
Jelikož byl tento start úspěšný, přistoupí se ještě k jednomu testovacímu startu nosné rakety Angara 5 v červnu 2021. Rozdíl tentokrát bude v použití nového horního stupně Persej, což je modernizovaný stupeň Blok DM-03.
Zdroje obrázků:
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/29674/6254164151.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/29674/4922759612.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Trochu se mi zdá, že ta raketa bude dík dlouhému vývoji v čase uvedení do provozu už vlastně zastaralá.
Ruský kosmický program potřebuje peníze a nedá se očekávat, že ho tahle raketa donese.
Trhat rekordy jistě nebude, ale může odvést spousty práce. Každá raketa není znovupoužitelná jako Falcon 9 a taky to neznamená, že musí nutně patřit do starého železa. Na světě stále léta mnoho raket, které znovupoužitelne nejsou a stále létají. Evropská Ariane 6 také bude na jedno použití a to ještě ani neletěla.
Hlavne, aby pro ni nejaka prace byla. Raketa je idealni pro moduly kosmickych stanic, meziplanetarni mise, extra-tezke druzice.
Ale kolik z toho ted Rusko rocne vynasi?
Proton vynasi +/- 5 druzic na GTO/GSO. V roce 2018 ale startoval treba pouze 2x.
Jedine ze by nahradila spolehlivy Proton, jak se obcas pise.
Ano Proton nahradí na plné čáře. Protony už se nebudou ani vyrábět
Mimo jiné mají Rusové v plánu stavět novou orbitální stanici, jak vážně to myslí a jestli se tak stane je otázka, ale pokud k tomu dojde, Angara-A5 se bude velmi hodit.
Na tuhle otázku už známe odpověď. Vážně to nemyslí. Tady Angara využití nenajde.
A jak dál píše petrH, o znovupoužitelnosti tady není řeč. Jde především o cenu, variabilitu a flexibilitu. S každým z těchto parametrů mají Rusové problém. I když připouštím, že zrovna variabilitu Angary budou moci nabídnout.
Máš pravdu, proto jsem i rád za každou raketu, kterou se jim podaří přivést ke startu.
Bude to m.j. nosič kosmické lodi OREL a ruských sond k planetám. Plánují i silnější varianty.
No ona Ariane také není žádné ekonomické terno, ale alespoň si to uvědomují a chtějí s tím něco dělat.
Vůbec si nemyslím, že moderní raketa musí být za každou cenu znovupoužitelná.
Předpokládá to, ale levnou spolehlivou konstrukci a hlavně levnou masovou výrobu, protože ta kusová bude vždy drahá.
Jenže to je to co Rusům v poslední době nejde.
Angara A5 se ale už vyrábí sériově. Produkce raket Angara A5 do roku 2022 počítá s roční výrobou 4 raket, poté se má zvednout až na 8 raket ročně.
Komerční mise se plánuji hlavně po zahájení letů z Vostočného, kde kromě toho budou startovat i pilotované lodě.
A už ve Vostočném aspoň začali stavět novou rampu pro Angaru?
To s čím počítá koncepce a to co jsou skutečně v Rusku schopní v současné době zvládnout jsou diametrálně rozdílné věci.
Právě rozjetí produkčních systémů jim, ale vůbec nejde Což se v posledních letech znovu a znovu ukazovalo i u zásadnějších vojenských projektů, které nedokáží posouvat dopředu dost rychle a už vůbec ne tak jak si navrhnou v nějaké koncepci.
@emailon: Stavba rampy už probíhá od roku 2019 a nejde jen o samotnou rampu, ale celý komplex zahrnující například velitelský bunkr, čerpací stanice pro raketové palivo (vodík, petrolej, kyslík, dusík) a další podpůrné objekty.
Zde je fotogalerie z probíhající stavby
https://www.roscosmos.ru/26799/
Stavba rampy v současnosti neprobíhá .Nedokončenou stavbu kosmodromu Vostochny opustili všichni dodavatelé.
Putin vyčlenil na dokončení částku pouhých 8 miliard rublů, Načež všichni potenciální dodavatelé, kteří byli jmenováni mezi uchazeči o dostavbu, jeden po druhém opustili projekt. A to i takoví Putinovi dvorní stavitelé jako Genadij Timčenko („Stroygazmontazh“) a Arkady Rotenberg („Stroytransgaz“), jakož i Crocus Group Araz Agalarov, kteří třeba pracovali na Krymském mostě…
https://www.finanz.ru/novosti/aktsii/ot-stroitelstva-kosmodroma-vostochny-otkazalis-vse-podryadchiki-102838146
Tato informace je více než rok stará, podívejte se na datum vydání článku než začnete šířit dezinformace.
Nebuďte směšnej, vy „dezinformace“ jako že se v Rusku za rok něco radikálně změnilo? Zvláště na Vostočném, kde byly rozkradeny stovky milionů a pozatýkáno spousty lidí o obrovském zpoždění ani nemluvě? Zvlášť když se jedná o 25 let vyvíjenou Angaru…..
Vy tady tvrdíte, že stavba rampy v současnosti neprobíhá, což není pravda a ty fotografie z výstavby mluví za vše. Problémy s rozkrádáním byly v první fázi výstavby kosmodromu, ta zahrnovala stavbu první rampy pro rakety Sojuz 2. Problémy se však nakonec podařilo vyřešit a rampa stojí a jestli to nevíte tak vypouští i rakety.
Stavba rampy pro Angaru ve Vostočném – zima 2019
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26799/4113240282.jpg
Stavba rampy pro Angaru ve Vostočném – zima 2020
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26799/3853281699.jpg
Trochu se divím, že s omezenými zdroji a financemi nešli cestou SpaceX. Na jedné platformě s jedním jednodušším masově vyráběným motorem se dá postavit celá škála nosičů od lehkého F1 přes střední F9 až po FH. Možná pro nosič třídy FH jen lepší horní stupeň. Ovšem možná hrají roli stávající zavedení výrobci co zkrátka potřebují „něco“ vyrábět a chtějí udržet výrobu x různých typů, či co ?
To by možná bylo rozumné, ale Ruské prostředí mnoha konstrukčních kanceláří, které se vzájemně nesnášejí a rvou se o přízeň a tu trochu peněz co dávají tomu ani trochu nepřeje. Každá si nakonec v nějaké době přes politiky něco protlačí, ale ve výsledku se jim nedaří většinu věcí dokončit.
A to je právě největší problém. Roskosmos není soukromá firma jako SpaceX a tak je to třeba brát. Nelze to srovnávat.
O to myslím nejde, ty požadavky a zadání přeci může dobře definovat i státní agentura, pokud ví co chce. Podniky to mají vyvinout a vyrábět. Jako Apollo, STS, Orion atd. Jenže v Rusku to vypadá že ani pořádně neví co chtějí.
NASA také není soukromá firma. Přesto v posledních letech dokáže zadávat a soutěžit zakázky velice smysluplně a cíleně.
Však původním záměrem bylo vyvinout modulární nosič. Snížilo by to náklady, poněvadž by se vyráběla jedna raketa, ke které by se podle toho, jak těžký by byl náklad, připojil potřebný počet bočních stupňů.
Ruský kosmický program je takový, jaký je obecně ruský systém. Bez změny systému je jen černou dírou na peníze. Jejich samotné přidání by nic zásadního nezměnilo.
To je určitě pravda, jen nevím co nazýváte „systémem“. Kromě SpaceX to pořádně nejde skoro nikde, zkrátka v každém projektu moc subjektů kde každý hraje za svoje zájmy a nejasná vize je vždycky naprd. Na vyšší úrovni to asi bylo i za Koroljova či Von Brauna, autorita a schopnosti dokázaly své.
SpaceX není určitě jediná společnost která dělá pro NASA dobrou práci.
Ahoj, parádní start a jsem rád že rusové nezaháleli. Připomíná mi to dlouhý pochod 7 myslím. Stejné parametry a nosnost. I tvar je podobný.
Angara A5 mi přijde 2 stupnová, podle toho jak je krátká. Průměr skoro 9 metrů je centrální první stupen? Nebo s postranníma bloky?
Centrální stupeň je stejný (URM-1), jako postranní bloky. Motory se při startu zapálí na všech 5 blocích, ale po vzletu se centrální stupeň přiškrtí aby šetřil palivo. Po odpojení urychlovacích bloku se tah zvýší zase na maximum.
Nezaháleli? Druhý testovací let během šesti let u rakety, kterou vyvíjí 25 let mi zahálení docela připomíná….
Přestal jsem Angaru v podstatě sledovat a tak je to pro mě docela milé překvapení, že to nevzdávají. Přeju i jim úspěch – o to víc vzhledem k tomu, jak malý rozpočet na to mají.
Jen mám raději starty za denního světla. Na těch nočních je toho málo vidět a v poslední době jakoby jich přibývalo. Ne, nemám žádnou statistiku, je to jen takový dojem…
Taky jsem se těšil, že bude druhý start za denního světla, ale bohužel. Ale aspoň to má své kouzlo se zasněženým kosmodromem. To se třeba u amerických ani jiných startů moc nevidí.
Perfektní záběry startu ve vysokém rozlišení a z více kamerových úhlů zveřejnilo na YouTube ruské ministerstvo obrany.
https://youtu.be/Q8OOYD-RpNw
To video je vlastně uvedeno i dole v článku, jsem to přehlídnul
Jsem rád, že se to konečně někam hnulo. Ale ještě třetí testovací let? Chápu že chtějí otestovat Persej, ale v podstatě je to pořád Blok DM-03. Říkám si jestli už to není škoda zahazovat další raketu.
Pravděpodobně asi proto, že tato těžká raketa bude vynášet drahé družice a sondy takže se jim asi 3 testovací starty vyplatí.
U horního stupně Persej je velká změna v avionice. I když to bude stát hodně peněz, tak je to výrazná změna žádající si otestování. Samozřejmě by bylo ideální tam nasázet laciné vědecké a studentské družice. Možná budeme překvapeni 🙂
To by bylo fajn, díky
Nebyl to de facto třetí start verze A5? Mám na mysli ten zvláštní, ne příliš jasný test, který měl provést Chruničevův institut na vlastní náklady?
Angara A5 letěla podruhé a jednou startovala Angara 1.2PP (9. července 2014) , byl to ale jen suborbitální let. Při tom testu byl použit druhý stupeň URM-2, který se používá na těžké verzi A5. Lehká varianta 1.2 však bude v běžném provozu využívat jiný druhý stupeň.