Angara A5 podruhé odstartovala

Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala  ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2  (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.

Start rakety Angara A5 z kosmodromu Pleseck 14. prosince 2020.

Start rakety Angara A5 z kosmodromu Pleseck 14. prosince 2020.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Bylo potvrzeno úspěšné oddělení horního stupně Briz-M (po 12 minutách a 28 sekundách po startu.). Horní stupeň provedl v dalších 9 hodinách čtyři úpravy oběžné dráhy podle nominálního schématu. První zážeh stupně Briz-M začal v 7:04:42 SEČ a trval 110 sekund. Jeho úkolem bylo navést stupeň i náklad na oběžnou dráhu okolo Země. O pohon stupně Briz-M se stará osvědčený raketový motor S5.92 na asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý. Druhý zážeh začal v 7:54:23 SEČ v délce 16 minut a 37 sekund a byl následován třetím v 10:16:03, který trval taktéž 16 minut a 37 sekund.

Po něm následovalo v 10:34:40 SEČ odhození částí nádrží na kapalné pohonné látky. V 15:45:48 SEČ proběhl poslední, čtvrtý, zážeh stupně Briz-M na 13 minut a 5 sekund. V 15:59:53 SEČ došlo k simulovanému oddělení vynášeného nákladu. Na 18:09:00 SEČ a 19:19:00 SEČ jsou plánovány dva manévry pro navedení stupně Briz-M na hřbitovní oběžnou dráhu. V 19:38:58 SEČ bude formálně mise ukončena.

Jelikož byl tento start úspěšný, přistoupí se ještě k jednomu testovacímu startu nosné rakety Angara 5 v červnu 2021. Rozdíl tentokrát bude v použití nového horního stupně Persej, což je modernizovaný stupeň Blok DM-03.

Zdroje obrázků:
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/29674/6254164151.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/29674/4922759612.jpg

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

40 komentářů ke článku “Angara A5 podruhé odstartovala”

  1. Cateye napsal:

    Nebyl to de facto třetí start verze A5? Mám na mysli ten zvláštní, ne příliš jasný test, který měl provést Chruničevův institut na vlastní náklady?

    • Roman Chodura napsal:

      Angara A5 letěla podruhé a jednou startovala Angara 1.2PP (9. července 2014) , byl to ale jen suborbitální let. Při tom testu byl použit druhý stupeň URM-2, který se používá na těžké verzi A5. Lehká varianta 1.2 však bude v běžném provozu využívat jiný druhý stupeň.

  2. Roman Chodura napsal:

    Jsem rád, že se to konečně někam hnulo. Ale ještě třetí testovací let? Chápu že chtějí otestovat Persej, ale v podstatě je to pořád Blok DM-03. Říkám si jestli už to není škoda zahazovat další raketu.

  3. HM napsal:

    Přestal jsem Angaru v podstatě sledovat a tak je to pro mě docela milé překvapení, že to nevzdávají. Přeju i jim úspěch – o to víc vzhledem k tomu, jak malý rozpočet na to mají.
    Jen mám raději starty za denního světla. Na těch nočních je toho málo vidět a v poslední době jakoby jich přibývalo. Ne, nemám žádnou statistiku, je to jen takový dojem…

  4. M.U. napsal:

    Ahoj, parádní start a jsem rád že rusové nezaháleli. Připomíná mi to dlouhý pochod 7 myslím. Stejné parametry a nosnost. I tvar je podobný.
    Angara A5 mi přijde 2 stupnová, podle toho jak je krátká. Průměr skoro 9 metrů je centrální první stupen? Nebo s postranníma bloky?

  5. petrH napsal:

    Trochu se mi zdá, že ta raketa bude dík dlouhému vývoji v čase uvedení do provozu už vlastně zastaralá.
    Ruský kosmický program potřebuje peníze a nedá se očekávat, že ho tahle raketa donese.

    • Roman Chodura napsal:

      Trhat rekordy jistě nebude, ale může odvést spousty práce. Každá raketa není znovupoužitelná jako Falcon 9 a taky to neznamená, že musí nutně patřit do starého železa. Na světě stále léta mnoho raket, které znovupoužitelne nejsou a stále létají. Evropská Ariane 6 také bude na jedno použití a to ještě ani neletěla.

      • Hawk napsal:

        Hlavne, aby pro ni nejaka prace byla. Raketa je idealni pro moduly kosmickych stanic, meziplanetarni mise, extra-tezke druzice.
        Ale kolik z toho ted Rusko rocne vynasi?

        Proton vynasi +/- 5 druzic na GTO/GSO. V roce 2018 ale startoval treba pouze 2x.

        Jedine ze by nahradila spolehlivy Proton, jak se obcas pise.

        • Roman Chodura napsal:

          Ano Proton nahradí na plné čáře. Protony už se nebudou ani vyrábět

        • Roman Chodura napsal:

          Mimo jiné mají Rusové v plánu stavět novou orbitální stanici, jak vážně to myslí a jestli se tak stane je otázka, ale pokud k tomu dojde, Angara-A5 se bude velmi hodit.

          • Radim Pretsch napsal:

            Na tuhle otázku už známe odpověď. Vážně to nemyslí. Tady Angara využití nenajde.

            A jak dál píše petrH, o znovupoužitelnosti tady není řeč. Jde především o cenu, variabilitu a flexibilitu. S každým z těchto parametrů mají Rusové problém. I když připouštím, že zrovna variabilitu Angary budou moci nabídnout.

          • Roman Chodura napsal:

            Máš pravdu, proto jsem i rád za každou raketu, kterou se jim podaří přivést ke startu.

          • racek napsal:

            Bude to m.j. nosič kosmické lodi OREL a ruských sond k planetám. Plánují i silnější varianty.

      • petrH napsal:

        No ona Ariane také není žádné ekonomické terno, ale alespoň si to uvědomují a chtějí s tím něco dělat.
        Vůbec si nemyslím, že moderní raketa musí být za každou cenu znovupoužitelná.
        Předpokládá to, ale levnou spolehlivou konstrukci a hlavně levnou masovou výrobu, protože ta kusová bude vždy drahá.
        Jenže to je to co Rusům v poslední době nejde.

        • Roman Chodura napsal:

          Angara A5 se ale už vyrábí sériově. Produkce raket Angara A5 do roku 2022 počítá s roční výrobou 4 raket, poté se má zvednout až na 8 raket ročně.
          Komerční mise se plánuji hlavně po zahájení letů z Vostočného, kde kromě toho budou startovat i pilotované lodě.

          • emailon napsal:

            A už ve Vostočném aspoň začali stavět novou rampu pro Angaru?

          • petrH napsal:

            To s čím počítá koncepce a to co jsou skutečně v Rusku schopní v současné době zvládnout jsou diametrálně rozdílné věci.
            Právě rozjetí produkčních systémů jim, ale vůbec nejde Což se v posledních letech znovu a znovu ukazovalo i u zásadnějších vojenských projektů, které nedokáží posouvat dopředu dost rychle a už vůbec ne tak jak si navrhnou v nějaké koncepci.

          • Roman Chodura napsal:

            @emailon: Stavba rampy už probíhá od roku 2019 a nejde jen o samotnou rampu, ale celý komplex zahrnující například velitelský bunkr, čerpací stanice pro raketové palivo (vodík, petrolej, kyslík, dusík) a další podpůrné objekty.
            Zde je fotogalerie z probíhající stavby
            https://www.roscosmos.ru/26799/

          • emailon napsal:

            Stavba rampy v současnosti neprobíhá .Nedokončenou stavbu kosmodromu Vostochny opustili všichni dodavatelé.
            Putin vyčlenil na dokončení částku pouhých 8 miliard rublů, Načež všichni potenciální dodavatelé, kteří byli jmenováni mezi uchazeči o dostavbu, jeden po druhém opustili projekt. A to i takoví Putinovi dvorní stavitelé jako Genadij Timčenko („Stroygazmontazh“) a Arkady Rotenberg („Stroytransgaz“), jakož i Crocus Group Araz Agalarov, kteří třeba pracovali na Krymském mostě…

            https://www.finanz.ru/novosti/aktsii/ot-stroitelstva-kosmodroma-vostochny-otkazalis-vse-podryadchiki-102838146

          • Roman Chodura napsal:

            Tato informace je více než rok stará, podívejte se na datum vydání článku než začnete šířit dezinformace.

        • emailon napsal:

          Nebuďte směšnej, vy „dezinformace“ jako že se v Rusku za rok něco radikálně změnilo? Zvláště na Vostočném, kde byly rozkradeny stovky milionů a pozatýkáno spousty lidí o obrovském zpoždění ani nemluvě? Zvlášť když se jedná o 25 let vyvíjenou Angaru…..

    • KarelT napsal:

      Trochu se divím, že s omezenými zdroji a financemi nešli cestou SpaceX. Na jedné platformě s jedním jednodušším masově vyráběným motorem se dá postavit celá škála nosičů od lehkého F1 přes střední F9 až po FH. Možná pro nosič třídy FH jen lepší horní stupeň. Ovšem možná hrají roli stávající zavedení výrobci co zkrátka potřebují „něco“ vyrábět a chtějí udržet výrobu x různých typů, či co ?

      • petrH napsal:

        To by možná bylo rozumné, ale Ruské prostředí mnoha konstrukčních kanceláří, které se vzájemně nesnášejí a rvou se o přízeň a tu trochu peněz co dávají tomu ani trochu nepřeje. Každá si nakonec v nějaké době přes politiky něco protlačí, ale ve výsledku se jim nedaří většinu věcí dokončit.

        • Roman Chodura napsal:

          A to je právě největší problém. Roskosmos není soukromá firma jako SpaceX a tak je to třeba brát. Nelze to srovnávat.

          • KarelT napsal:

            O to myslím nejde, ty požadavky a zadání přeci může dobře definovat i státní agentura, pokud ví co chce. Podniky to mají vyvinout a vyrábět. Jako Apollo, STS, Orion atd. Jenže v Rusku to vypadá že ani pořádně neví co chtějí.

          • petrH napsal:

            NASA také není soukromá firma. Přesto v posledních letech dokáže zadávat a soutěžit zakázky velice smysluplně a cíleně.

      • Pajuc napsal:

        Však původním záměrem bylo vyvinout modulární nosič. Snížilo by to náklady, poněvadž by se vyráběla jedna raketa, ke které by se podle toho, jak těžký by byl náklad, připojil potřebný počet bočních stupňů.

    • Radim Pretsch napsal:

      Ruský kosmický program je takový, jaký je obecně ruský systém. Bez změny systému je jen černou dírou na peníze. Jejich samotné přidání by nic zásadního nezměnilo.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.