Aktuální dění

  • Dva malí pomocníci pro sledování Země

    Dva malí pomocníci pro sledování Země

    Dvojice amerických misí, které mají prošlapat cestu novým technologiím, byla nedávno uvolněna na nízké oběžné dráze Země. Tady budou demonstrovat inovativní metody pro pozorování plynů v atmosféře, sledování sladké vody, ale i hledat stopy potenciálních výbuchů sopek. Mise SNoOPI (Signals of Opportunity P-Band Investigation) využívá nízkošumový rádiový přijímač, s jehož pomocí chce měřit vlhkost půdy ve vrstvě, kde rostou kořeny. Sám však nebude nic vysílat. Má pouze zachytávat rádiové signály vysílané komerčními družicemi. Pokud vezmeme v potaz, že jde pouze o 6U CubeSat, není to snadný úkol. Jeho kolega HyTI (Hyperspectral Thermal Imager) je také 6U CubeSat a mohl by vyšlapat cestu k budoucím misím, které by byly zaměřeny na detekci vulkanických erupcí v předstihu týdnů až měsíců.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaný Falcon a čínská lunární mise

    ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaný Falcon a čínská lunární mise

    Fanoušky kosmonautiky jistě potěší, že se mohou v následujících hodinách těšit hned na dva živě a česky komentované přenosy ze startů raket. Nejprve bychom se měli dnes večer dočkat startu Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, ale při vší úctě k tomuto startu půjde pouze o předkrm. Zítra dopoledne nás bude čekat hlavní chod – čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5 má totiž vynést lunární misi Chang’e 6, která má v dalších dnech přistát na odvrácené straně Měsíce, odebrat tam vzorky a dopravit je na Zemi. Pokud se to podaří, bude to poprvé v historii, kdy se na Zemi dostanou vzorky z odvrácené strany Měsíce.

  • Evropsko-čínský sledovač slunečního větru má nosič

    Evropsko-čínský sledovač slunečního větru má nosič

    Evropská kosmická agentura oznámila, že u firmy Arianespace zajistila nosnou raketu pro vynesení družice Smile. Tato společná evropsko-čínská mise poletí na raketě Vega-C. Její název je anglický výraz pro úsměv, ale jde také o zkratku ze „Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer“, což můžeme volně přeložit jako průzkumník vztahu mezi slunečním větrem, magnetosférou a ionosférou. Cílem mise bude lépe porozumět interakcím mezi Sluncem a Zemí. Zajištění vynesení družice představuje jeden z hlavních evropských podílů na této misi.

  • Vesmírné výzvy – Duben 2024

    Vesmírné výzvy – Duben 2024

    Dubnové Vesmírné výzvy otevře derniéra Delty IV Heavy a pak pro změnu premiéra rakety Angara z kosmodromu Vostočnyj. Dále uvidíme přistání Sojuzu MS-24. Čínská kosmická agentura provedla rotaci posádek na své kosmické stanici, konkrétně pomocí kosmických lodí Shenzhou 17 a Shenzhou 18. Pak nás čeká ruský výstup do volného prostoru a starty družic Bandwagon-1, USSF-62 a Galileo. Na závěr se můžeme těšit na prezentaci Elona Muska o budoucnosti SuperHeavy Starship a také výběr nehermetizovaných lunárních roverů pro program Artemis. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Hera si prohlédne i Deimos

    Hera si prohlédne i Deimos

    Evropská sonda Hera se příští rok v březnu během své cesty k dvojplanetce Didymos výrazně přiblíží k planetě Mars, u které provede gravitační manévr. V jeho rámci se dostane pouhých 6 000 kilometrů nad povrch Rudé planety, což je blíže, než vzdálenost, ve které obíhají dva měsíce Marsu. Dráha a orientace sondy v prostoru budou přizpůsobeny tak, aby si mohla vyzkoušet fungování svých vědeckých přístrojů na Deimosu, menším z obou marsovských měsíců, od kterého ji bude dělit jen 1 000 kilometrů. Hera se během průletu nudit rozhodně nebude, protože by měla pozorovat i Mars samotný.

  • Úspěšný návrat ze stanice Tiangong

    Úspěšný návrat ze stanice Tiangong

    Dnes ráno ve 2:43 našeho času se od kosmické stanice Tiangong odpojila pilotovaná kosmická loď Shenzhou 17, ve které se na Zemi vraceli tři muži – velitel Tang Hongbo (Tchang Chung-po), pilot Tang Shengjie (Tchang Šeng-ťie) a systémový operátor Jiang Xinlin (Ťiang Sin-lin). Kosmická loď na oběžné dráze nestrávila mnoho času volným letem. Už před polednem našeho času se její návratová kabina snesla do autonomní oblasti Vnitřní Monogolsko. Ke kontaktu s povrchem v oblasti Dongfeng (Tung-feng) došlo v 11:46 našeho času.

  • 226 milionů km – nový rekord laserové komunikace

    226 milionů km – nový rekord laserové komunikace

    Zařízení DSOC (Deep Space Optical Communications), technologický experiment umístěný na sondě Psyche, opět posouvá možnosti laserové komunikace. To ale není zdaleka vše. Vůbec poprvé se totiž tento experiment spojil s klasickým komunikačním systémem sondy a přenesl na Zemi inženýrská data o Psyche. DSOC tak dělá svým tvůrcům radost, když láme jeden milník a rekord za druhým. Sonda Psyche není závislá na laserovém přenosu, k obousměrné komunikaci se Zemí totiž využívá primárně rádiový systém. To, že se ale podařilo přenést laserem kopii inženýrských dat na vzdálenost 226 milionů kilometrů (cca 1,5 násobek vzdálenosti Země od Slunce), je úctyhodný.

  • Spojené síly antén sítě DSN naslouchaly Voyageru 1

    Spojené síly antén sítě DSN naslouchaly Voyageru 1

    Jet Propulsion Laboratory minulý týden na sociální síti X informovala, že 20. dubna došlo k zajímavé události. Všechny antény, které jsou umístěny na stanici sítě DSN (Deep Space Network) u Madridu, byly otočené stejným směrem a společně zachytávaly signál ze sondy Voyager 1. Šlo tehdy o čekání na zachycení signálu ze sondy, který měl potvrdit, zda byla oprava softwaru pro odesílání telemetrických dat úspěšná. Dnes již víme, že byla, ale celá událost je zajímavá ještě z jednoho pohledu a tím je právě spojení sil všech antén na stanovišti. Něco takového totiž budeme u sond Voyager časem pozorovat zřejmě stále častěji.

  • #18 Aktuality o Starship: Shrnutí IFT-3, přípravy na IFT-4 a Muskova prezentace

    #18 Aktuality o Starship: Shrnutí IFT-3, přípravy na IFT-4 a Muskova prezentace

    Březen byl pro tým pracující na základně Starbase neskutečně nabitý a jinak tomu nebude ani v dubnu a květnu. I když tentokrát další díl seriálu přichází dříve, než je zvykem, troufnu si již teď tvrdit, že se bude jednat o ten nejdelší, který jsem napsal. Na probrání toho máme totiž opravdu spoustu. Od třetího integrovaného letového testu, přes přípravu prototypů Starship S29 a Super Heavy B11 až po úplně novou Muskovu prezentaci o novinkách v programu Super Heavy Starship. Začněme ale bezesporu tou největší událostí března, tedy startem Super Heavy B10 se Starship S28.

  • Kosmotýdeník 606 (22.4. – 28.4.)

    Kosmotýdeník 606 (22.4. – 28.4.)

    Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗