sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Dror-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Neuraspace

Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: oceany

Družice SWOT mapuje mořské dno z oběžné dráhy

Přesnější mapy založené na datech z americko-francouzské mise SWOT mohou zlepšit podvodní navigaci a zlepšit znalosti o tom, jak se ve světovém oceánu pohybuje teplo i život. Mapy Měsíce mají vyšší kvalitu, než mapy mořského dna a výzkumníci se už desítky let snaží to změnit. V rámci dlouhodobých snah nedávno tým s podporou agentury NASA publikoval jednu z nejdetailnějších map oceánského dna, k jejímuž vytvoření použil data z družice SWOT, kterou společně provozují americká (NASA) a francouzská (CNES) kosmická agentura. Lodě vybavené sonary mohou provádět přímá a mimořádně přesná měření oceánského dna. Ovšem doposud bylo tímto způsobem zmapováno pouze 25 % dna oceánu. K vytvoření globálního přehledu mořského dna se vědci rozhodli vsadit na družicová data. Přesnější mapy oceánského dna jsou klíčové pro široké spektrum oceánských aktivit včetně navigace a nebo pokládání podmořských komunikačních kabelů. „Mapování mořského dna je klíčem jak pro zavedené, tak i nově vznikající ekonomické příležitosti, včetně těžby vzácných minerálů na mořském dně, optimalizace lodních tras, detekce nebezpečí a vojenských operací na mořském dně,“ vypočítává Nadya Vinogradova Shiffer, šéfka fyzikálně-oceánografických programů v centrále NASA ve

PACE prozkoumá oceány i atmosféru

Pozemské oceány a atmosféra se mění s tím, jak se naše planeta otepluje. Voda na některých místech oceánů je zelenější, protože zde „rozkvétá“ více mikroskopických organismů. V atmosféře se objevují prachové bouře, které se vytvoří nad jedním kontinentem, ale ovlivňují kvalitu ovzduší na kontinentu jiném. A o kouři z rozsáhlých požárů divočiny, který dokáže na celé dny zakrýt velké oblasti, asi není potřeba dlouze hovořit. Americká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud, ocean Ecosystem) má v únoru vyrazit na oběžnou dráhu, aby pomohla vědcům lépe porozumět komplexním systémům, které ovlivňují tyto (ale i další) globální změny spojené s oteplováním klimatu.

Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?

Na našem webu se věnujeme historii, současnosti a blízké budoucnosti kosmonautiky. Výjimečně si ale dovolíme napsat i o zajímavém konceptu, který si na svou realizaci bude muset počkat trochu déle. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří právě mezi takovéto projekty. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož koncepční fáze se nyní rozpracovává. Pokud se jednou dočká realizace, dočkali bychom se hejna robotů o velikosti mobilního telefonu, kteří by se proháněli vodou pod několik kilometrů silnou ledovou krustou takzvaných oceánských světů – ať už jde o jupiterův měsíc Europa, nebo o Saturnův Enceladus, kde by tyto sondy mohly pátrat po stopách života. O dopravu robotů do podpovrchového oceánu by se měla postarat úzká sonda tavící led, která by poté ve vodě uvolnila roboty. Ti by pak mohli plavat i do větších vzdáleností od mateřské sondy.

Nečekané využití družic CYGNSS

Vědci z University of Michigan vymysleli nový způsob, jak využít data z družic ke sledování pohybu drobných plastových částic v oceánech. Takzvané mikroplasty vznikají, když se plastový odpad v oceánech rozpadá vlivem slunečního záření a pohybu vln. Tyto malé plastové šupinky škodí mořským organismům i celým ekosystémům. Mikroplasty se mohou dostat stovky i tisíce kilometrů od původního zdroje – nesou je totiž mořské proudy. Je tedy složité je sledovat a odstranit. Aktuálně jsou tedy hlavním zdrojem informací o pozicích mikroplastů rybářské lodě, které chytají do sítí plankton a s nimi zachytí i mikroplasty.

Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Jason-3 zahajuje vědeckou fázi

Každá vědecká mise prochází po dosažení plánované oběžné dráhy několik týdnů až měsíců dlouhým obdobím , kdy se nejprve kontroluje stav vědeckých přístrojů, aby se mohlo později přistoupit k jejich jemné kalibraci. Jakmile tato skončí, zahájí sonda svou hlavní fázi, kdy sbírá vědecká data a posílá je na Zemi. Družici Jason-3 zabrala přípravná fáze téměř dvě měsíce – od vypuštění na oběžnou dráhu 17. ledna letošního roku. Nyní je již připravena posílat specialistům informace o změnách ve výšce mořské hladiny.

Výbava měřiče oceánů Jason-3

Většina z vás určitě sledovala v neděli start rakety Falcon 9 a následný téměř úspěšný pokus o přistání. Nesmíme ale zapomínat, že hlavním úkolem tohoto startu bylo dopravit na oběžnou dráhu družici Jason-3, což se povedlo přesně podle plánu. Satelit Jason-3 je společným projektem Evropy a USA, jehož hlavním úkolem je měření hladiny světových oceánů. Jak už číslice v názvu napovídá, tento satelit navazuje na předchozí mise Topex/Poseidon, Jason-1 a Jason-2, které průběžně monitorovaly hladiny oceánů už od roku 1992. Tato měření jsou velice užitečná při pozorování vývoje mořských proudů a hladiny moře v důsledku klimatických změn a předpovědi jevů jako El Niño a La Niña. Dnes se podíváme jakými přístroji je Jason 3 vybaven pro svojí misi.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.