Starliner pro nepilotovanou misi je natankován

Firma Boeing dokončila během víkendu plnění nádrží lodi Starliner hydrazinem a oxidem dusičitým. K těmto činnostem na druhém exempláři určeným pro kosmický let došlo jen pár dní poté, co se nedaleko odsud začalo skládání rakety Atlas V pro tuto misi. Loď se připravuje v čisté místnost na Kennedyho středisku, raketa se skládá na Cape Canaveral Space Force Station. Start z rampy 41 je zatím plánován na 30. července ve 20:53 SELČ, kdy začne testovací mise k Mezinárodní kosmické stanici. Právě tato bezpilotní zkouška má otevřít lodi Starliner cestu k pilotované testovací misi vstříc stanici, ke které by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku.

NASA by tento krok jistě přivítala, jelikož právě ona skrz program CCP (commercial crew program) financuje spolu s Boeingem vývoj této lodi. Kontrakty NASA a Boeingu na pilotované mise od roku 2010 již překročily hranici pěti miliard dolarů. NASA má podobné kontrakty za více než tři miliardy dolarů s firmou SpaceX, které se týkají vývoje lodi Crew Dragon. Kontrakty pro obě společnosti zahrnují minimálně šest operačních letů spojených s rotací posádek na Mezinárodní kosmické stanici.

Starliner na rampě

Starliner na rampě
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Boeing plánoval, že první misi s lidmi uskuteční v roce 2020, ale první testovací let Starliner v prosinci 2019 skončil předčasně a k plánovanému spojení s ISS vůbec nedošlo. Ukázalo se, že na vině bylo hned několik softwarových závad včetně časovače, který byl před startem špatně nastaven. To způsobilo, že si palubní počítač myslel, že se po oddělení od rakety Atlas V nachází v jiné části mise. Zcela zbytečně proto prováděl zážehy korekčních trysek a loď spálila příliš mnoho pohonných látek. Starlineru proto tato nečekaně vysoká spotřeba zavřela dveře k příletu k ISS.

Pozemní týmy odhalily další softwarový problém, který mohl způsobit, že by servisní modul po oddělení od návratové kabiny před vstupem do atmosféry mohl narazit právě do návratového modulu. V určitých fázích zkrácené dvoudenní mise se také objevovaly problémy s nestabilním komunikačním spojením mezi Starlinerem a družicemi systému TDRS. Navzdory těmto problémům se návratové kabině podařilo přistát na padácích a vzdušných vacích v Novém Mexiku na základně White Sands.

Boeing nyní pracuje na recyklaci kabiny z této mise, ale než se znovu dostane do akce, přijde jiná mise. Zástupci NASA a Boeingu se totiž už vloni dohodli, že vypustí ještě jednu nepilotovanou testovací misi. Jelikož se ta první (neúspěšná) označovala zkratkou OFT (Orbital Flight Test), dostalo její opakování logické označení OFT-2. V rámci tohoto bezpilotního testu má loď provést vynechané úkoly první mise a zároveň prověřit, že přijaté úpravy byly úspěšné. Na misi OFT-2 vyrazí druhý exemplář lodi Starliner a jakmile se vrátí na Zemi, dojde k jeho úpravě pro pilotované mise. Každý Starliner přitom musí pro každou misi dostat vždy nový servisní modul, který na konci mise shoří v atmosféře. Pokud mise OFT-2 dopadne dobře, budou moci NASA a Boeing finalizovat harmonogram pilotované testovací mise CFT (Crew Flight Test).

Loď Starliner po přistání z mise OFT

Loď Starliner po přistání z mise OFT
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Minulý týden inženýři Boeingu definitivně uzavřeli všechna doporučení od společného nezávislého vyšetřovacího týmu, který měl odhalit příčiny problémů mise OFT. Experti z NASA a Boeingu nakonec vydali 80 doporučení včetně pečlivé integrace softwarových zkoušek a simulací mise, objevily se i návrhy na zlepšení celkového procesu zkoušek, ale i vylepšení komunikačního systému návratové kabiny, nebo organizační změny. „Boeing před nadcházejícím letem Starlineru implementoval všechna doporučení a to včetně těch, která nebyla povinná,“ uvádí firma v oficiálním prohlášení.

Loď Starliner již takřka připravená na misi OFT-2

Loď Starliner již takřka připravená na misi OFT-2
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Už začátkem letošního roku firma dokončila komplexní simulaci celé mise, která proběhla v Houstonu ve firemním oddělení Avionics and Software Integration Lab. Při této zkoušce se kombinoval letový hardware se závěrečnou verzí letového softwaru. Právě tento kompletní nácvik všech fází mise neproběhl před misí OFT v roce 2019 a software tak nebyl komplexně prověřen. „Jsem velice hrdý na týmy z NASA a Boeingu za jejich metodickou činnost, kterou přibližují misi OFT-2 ke startu příští měsíc. Jde především o závěrečné kontroly hardwaru a softwaru návratového a servisního modulu. Připravujeme se na tuto důležitou misi,“ přiznává Steve Stich, manažer NASA pro program komerčních pilotovaných misí a dodává: „Uzavření všech doporučení od nezávislé vyšetřovací komise z hlediska softwaru a komunikačních systémů je významný milník programu CCP. Je v něm obsaženo mnoho hodin zkoušek a analýz od našich oddaných týmů z NASA a Boeingu, které pracovaly i v době pandemie Covid-19.“

Paralelně se zkouškami softwaru se technikům Boeingu v hale Commercial Crew and Cargo Processing Facility na Kennedyho středisku podařilo dokončit většinu příprav lodi pro misi OFT-2. V lednu byl v hale, která dříve sloužila jako hangár raketoplánů, spojen servisní modul s návratovou kabinou. Tiskový mluvčí Boeingu před pár dny uvedl, že nádrže servisního i návratového modulu byly naplněny pohonnou hypergolickou směsí, která bude napájet trysky určené ke korekcím dráhy i orientace v prostoru, jemnému manévrování při setkávání s ISS a deorbitačním manévru na konci mise.

Manipulace s prvním stupněm rakety Atlas V pro misi OFT-2 u montážní věže VIF blízko floridské rampy 41.

Manipulace s prvním stupněm rakety Atlas V pro misi OFT-2 u montážní věže VIF blízko floridské rampy 41.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Firma United Launch Aliance společný projekt firem Boeing a Lockheed Martin bude poskytovatelem startu pro všechny mise lodi Starliner. Sedmnáctého června byl první stupeň rakety Atlas V pro misi OFT-2 vztyčen a usazen na vypouštěcí platformě v montážní a obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy 41 na Cape Canaveral Space Force Station. Firma ULA ještě k tomuto stupni připojí dva pomocné urychlovací stupně na tuhé pohonné látky a dvoumotorový horní stupeň Centaur. Aktuální plány počítají s tím, že by mohlo být vše připraveno k přivezení lodi Starliner v polovině července. Před misí OFT-2 nedojde k žádnému cvičnému tankování rakety a simulaci předstartovní činností. Zajímavé je, že nepilotovaná mise OFT-2 využije raketu Atlas V, která byla původně plánována pro pilotovanou testovací misi CFT.

V dalších týdnech provedou týmy pro řízení mise na Floridě a v Texasu další simulované zkoušky pro nácvik mise OFT-2 i pro další mise. Týmy, které mají na starost Starliner po přistání začnou provádět kontroly přímo na místě v očekávané přistávací oblasti,“ uvádí Boeing ve svém prohlášení. Technici se také pustili do instalace nákladu do hermetizované kabiny, ve které bude v křesle usazena testovací figurína. V rámci mise OFT-2 má být na ISS doručeno zhruba 200 kilogramů nákladu a zásob. Pokud by ke startu došlo 30. července, pak by se měla loď ke stanici na přední dokovací port IDA-2 připojit 31. července.

Starliner na Atlasu V ve vizualizaci od Nathaniela Kogy.

Starliner na Atlasu V ve vizualizaci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Koncem července, před příletem Starlineru usednou čtyři ze sedmi členů posádky ISS do své lodi Crew Dragon, která se poté oddělí od adaptéru IDA-2 a přepojí se na nedaleký adaptér IDA-3. Tím se Starlineru uvolní cesta k „jeho“ dokovacímu portu. Boeing už uvedl, že mise OFT-2 má trvat mezi pěti a deseti dny. Odpojení lodi od stanice, vstup do atmosféry a přistání jsou zatím předběžně naplánovány na 5. srpna, přičemž primární přistávací oblastí je lokalita White Sands. Celkem je ale k dispozici pět přistávacích oblastí na západě USA, které jsou kromě Nového Mexika i v Utahu, Arizoně a Kalifornii.

Astronauti Barry “Butch” Wilmore a Mike Fincke byli u příjezdu raketových stupňů Atlasu V pro jejich misi CFT.

Astronauti Barry “Butch” Wilmore a Mike Fincke byli u příjezdu raketových stupňů Atlasu V pro jejich misi CFT.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Pokud OFT-2 splní své úkoly, začnou zástupci Boeingu a NASA „hledat možnosti na konci letošního roku“ pro start Starlineru na pilotovanou misi CFT. Také tuto misi má vynést Atlas V a na palubě budou američtí astronauti Barry “Butch” Wilmore, Mike Fincke a Nicole Mann, kteří poletí na ISS. První stupeň Atlasu V a horní stupeň Centaur pro tuto misi dorazily v neděli do přístavu Port Canaveral, kam je přivezla transportní loď z výrobního závodu u alabamského města Decatur. Pozemní týmy vyložily oba stupně z lodi během pondělí a už v ten samý den začaly na Cape Canaveral Space Force Station první přípravy na tento let. Když se podaří i pilotovaná testovací mise, bude mít Boeing volnou cestu k prvnímu z minimálně šesti operačních startů spojených s rotací posádek. Ten se uskuteční nejdříve v roce 2022.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2021/06/51252315655_04837f1b7d_o.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/49205202267_2279f574fc_k.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/49258250868_0e5795b4a9_3k.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/boeing_oft-2_progress_photo_2.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2021/06/20210617163338_871499.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184032.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/06/cft_offload1.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

20 komentářů ke článku “Starliner pro nepilotovanou misi je natankován”

  1. SGaba napsal:

    Jsem jediný, komu ten vývoj CST-100 přijde neskutečně smutný?
    Pro techniky: https://drive.google.com/open?id=1amzk_SwLzUvARnV8ep2nsZRJEcKvP9Vu

  2. zUT napsal:

    Místo vzletných řečiček měli sdělit: „Konečně jsme udělali všechno to, co už mělo být uděláno před prvním pokusem a doufáme, že se nic dalšího nepo…

  3. PaRi napsal:

    Mám neodbytný pocit, že momentálně Boeing tahá za kratší konec a opravdové problémy teprve přijdou… sledujte tok mých myšlenek: neinovativní prostředí => chybějící talenty => technologická zaostalost (reusable první stupně, drahá avionika, drahé technologie) => vyšší ceny => méně zakázek => méně peněz => méně odborníků => méně odborná, až nekvalitně odvedená práce. K těmto ingrediencím přidejme korporátní systém řízení a máme tu docela výbušnou směs i přes určitý protekcionismus od státního aparátu.

    Kořen problémů Starlineru není ani tak ve složitosti a převratnosti použitých technologií, jako v nezvládnutí řízení vývoje. Vidím zde jisté paralely s kauzou Boeing 737 Max, což naznačuje, že se nejedná o výjimku jen v „Boeing Defense, Space & Security“, ale zasaženy jsou i další „dcery“. Tak snad si z toho vezmou ponaučení dřív, než jim dojdou peníze.

    • Ivo napsal:

      Nemyslím si, že by jim došly peníze, je tam přisáto spousta lidí, kteří tahají za ty správné nitky ve Washingtonu. Ale že mají a budou mít problémy, tak to říkám už nějakou dobu a uspěchaný vývoj MAXe to jen potvrzuje. Nebyli zvyklí na konkurenci a najedou ji mají jak na poli dopravních letadel, tak na poli kosmonautiky. Zatím jim jdou dobře nákladní letadla, protože Airbus nestíhá, ale až dojde i na ně, tak to bude další problém.

      • Dušan Majer napsal:

        Nemyslím si, že by problémy kosmické sekce nějak souvisely s problémy letecké sekce.

        • petrH napsal:

          Řekl bych, že podstata těch problémů vychází z naprostou stejné filozofie společnosti. kdy jen upravuje staré, aby šetřila náklady.
          V obou případech určitě sehrál roli i čas a tlak konkurence, který chybně poslal do provozu nebo další fáze testování produkt, který nebyl dostatečně odzkoušen a připraven.
          A konečně v obou případech se ukázal špatně připravený soft. Takže toto jejich oddělení selhává na řízení nebo nekvalitním personálu.
          Takže to souvisí a smrdí to už od hlavy a strategických rozhodnutí.

          • Ivo napsal:

            Ano, přesně tento názor mám i já jen s malým detailem, u Starlineru je čas rozhodně netlačil, deset let je spousta času.

      • Ladinek napsal:

        Problém MAXu ale nebyl ani tak v nezvládnutí technologií, to letadlo funguje dobře. Problém byl v tom, jak to letadlo dostat k uživatelům aniž by se musel dělat novej manuál a posádky by musely na novou typovku.

        S tím souvisí i právě neredundatnost systému a čidel, v tomto případě úhlu náběhu. Dát tam dvě čidla by nebyl problém, ale pak už se jedná o zásah do kritického systému a muselo by se na novou typovku což Boeing nechtěl. Chtěl to udělat co nejjednodušší tak, aby stačila typovka na 737NG…

        • Ivo napsal:

          Podle mě je to klasické vítězství chamtivosti nad bezpečností. Navíc si myslím, že to letadlo je postavené špatně, protože při maximálním tahu prostě táhne nahoru vzhledem k tomu, že jsou motory umístěny na špatném místě což je proto, že letadlo má nízký podvozek, který vyhovoval před padesáti lety nikoliv však s dnešními motory s velkým obtokovým poměrem. To že reálně byl problém v automatizace jen ukazuje to, že na to nemají lidi a ze stejného důvodu měl problémy Starliner.

    • petrH napsal:

      Souhlasím, že jejich problémy jsou teprve na začátku. Neinvestovali dostatečně do vývoje. Příliš jsou tlačeni touhou po zisku a místo vývoje nových věcí jen upravují ty staré. A to jde většinou dost špatně. Navíc evidentně nemají dost kvalitních programátorů a systém kontrol je také žalostný. Celé je to o touze po zisku když nám něco vydělává nejdeme do rizika, že vyvineme něco jiného levnějšího a lepšího. Je to docela běžný problém u velkých společností.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.