Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

CubeSaty pro sledování tropických bouří

Cubesaty systému TROPICS

Hurikánová sezóna roku 2020 byla jednou z nejintenzivnějších za celou dobu měření – čítala nevídaných 30 pojmenovaných bouří. Navíc došlo k vyrovnání rekordu v počtu deseti bouří, které byly klasifikovány jako rychle zesilující. Některé z nich zvýšily během necelých dvou dnů rychlost až o 160 km/h. Vědci potřebují více dat pro lepší předpovědi a také se hodí konzistentnější dohled nad tropickými oblastmi, kde se tyto bouře rodí. NASA proto vypustila malou družici, která má vyšlapat cestu k sestavě šesti družic TROPICS (Time-Resolved Observations of Precipitation structure and storm Intensity with a Constellation of Smallsats). Ty mají startovat v roce 2022 a společně by měly provádět mikrovlnná měření informující o srážkách, teplotách a vlhkosti vzduchu v bouři. Projekt nabízí především rychlé opakované návštěvy dané lokality.

Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

Stín Ingenuity při jednom ze svých předchozích letů

Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceShipTwo s šestičlennou posádkou

Pokud technika a počasí dovolí, tak nosný letoun VMS Eve v neděli vynese miniraketoplán VSS Unity do výšky zhruba 13,4 km, kde dojde k odhození a následně zážehu hybridního raketového motoru, který dopraví VSS Unity na suborbitální dráhu. Stroj se má poté vrátit na ranvej základny Spaceport America. Piloty VSS Unity této ostře sledované mise budou Dave Mackay a Michael Masucci, Kelly Latimer se pak postará o VMS Eve. V miniraketoplánu ale budou kromě dvou pilotů i čtyři pasažéři – zakladatel skupiny Virgin, Richard Branson, hlavní instruktorka výcviku ve Virgin Galactic, Beth Moses (ta zažije již druhý let), dále Colin Bennett, hlavní provozní inženýr Virgin Galactic a Sirisha Bandla, viceprezidentka pro vládní záležitosti a výzkumné činnost. Firma Virgin Galactic zatím neoznámila, kdy přesně má dojít ke startu, ale oficiální přímý přenos má naplánovaný začátek v 15:00 SELČ. Bude tedy potřeba sledovat průběžný vývoj.

Naděje pro Hubbleův teleskop stále žije

Mise k Hubblovu teleskopu rozhodně nebyly bez rizika...

30. června jsme na našem webu vydali článek, který rekapituloval dění posledních dnů kolem Hubbleova teleskopu. Ten totiž v polovině minulého měsíce potkala závada palubního počítače, který se stará o řízení vědeckých přístrojů. Po intenzivních přípravách je možné přinést pozitivní informace. Inženýři se při hledání problému posouvají dál a je možné, že během příštího týdne by mohl přijít další důležitý krok na cestě k návratu ikonické observatoře do vědeckého režimu. Stejně jako v minulém článku, i dnes Vám přinášíme překlady aktualizačních zpráv přímo od NASA, které byly vydány v jednotlivých dnech. Pro podrobnější informace doporučujeme přečíst si nedávný článek, který detailněji rozebírá některé technické aspekty.

Dotek Slunce

Náhledový snímek pořízený na Materials and Electrical Components Laboratory, tedy jedné z testovacích laboratoří v nizozemském technologickém srdci agentury ESA, středisku ESTEC, zachycuje průběh zkoušky hardwaru pro novou generaci evropských meteorologických družic. Ukázalo se, že detektor pro blízkou infračervenou oblast pro přístroj FCI (Flexible Combined Instrument) poletí na družici MTG-I (Meteosat Third Generation – Imaging) je náchylný na nechtěné dopady rušivého bočního zbloudilého světla našeho Slunce. Bylo tedy navrženo řešení k snížení této náchylnosti – velmi tenká  kovová maska by byla nalepena na vrchní část sestavy, přičemž její pečlivě navržené otvory by umožnily světlu pronikat jen v požadovaných místech, čímž by se minimalizovalo riziko vstupu zbloudilého světla.

Známe termíny modulu Nauka

Ačkoliv se před několika dny objevily znepokojivé informace, že se během přípravy modulu Nauka zapomnělo na instalaci tepelné izolace na několik senzorů Slunce a zemského horizontu (a podle některých zpráv se tato izolace dokonce zapomněla i vyrobit), mělo by být zpoždění startu tohoto toužebně očekávaného modulu jen drobné. Místo původně plánovaného 15. července je nyní oficiálně podle prohlášení agentury Roskosmos plánován 21. červenec, konkrétně v 16:58:21 SELČ. K vynesení se použije nosná raketa Proton-M, která vůbec poprvé poletí v třístupňové konfiguraci. Všechny dosavadní Protony-M létaly ve čtyřstupňové konfiguraci.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)

V uplynulých týdnech pokračovala v montážní hale VAB integrace nosné rakety SLS, která má vynést nepilotovanou kosmickou loď Orion k 26dennímu letu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Horní stupeň ICPS byl 19. června převezen z budovy MPPF do centrální chodby v hale VAB. V noci z 21. na 22. června byl v kvadrantu High Bay 4 haly VAB vyzdvižen adaptér LVSA a 22. června byl usazen na centrální stupeň. Jejich sešroubování se však podařilo až 27. června. Povrch jejich spojovacích desek totiž nebyl zcela plochý a vyřešení těchto neshod si vyžádalo určitý čas. Jakmile byly šrouby dotaženy, soustředila se pozornost na stupeň ICPS. Dne 5. července došlo i na jeho usazení na adaptér LVSA. Další na řadě bude testovací adaptér OSA, pravděpodobně v příštím týdnu. Souběžně s připojováním horních prvků nosné rakety a renovací centrálního stupně jsou také postupně zapínány systémy rakety pro zahájení kontrol a testů. Testy, které mají probíhat v průběhu července s přesahem do srpna, jsme podrobně popsali v první části tohoto článku. Popis testů končil provedením integrovaného modálního testu.

Srdce lunárního senzoru

Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.

Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

Podle původního harmonogramu měla nákladní kosmická loď Dragon 2 v rámci mise CRS-22 opustit Mezinárodní kosmickou stanici dnes, tedy 6. července. Jenže počasí je proti. Na náhledovém snímku tohoto článku můžete vidět fotografii, kterou z paluby Mezinárodní kosmické stanice pořídila americká astronautka Megan McArthur. Fotografie pořízená 4. července zachycuje v plné děsivé kráse řádění tropické bouře Elsa, která se z oblasti Karibiku přesouvala vstříc pobřeží Floridy, kde lodě Dragon 2 (a také Crew Dragon) přistávají.

Češi testují díl pro Ariane 6

Na podzim roku 2018 jsme vydali krátký článek věnovaný tomu, že Výzkumný a zkušební letecký ústav bude testovat spodní nosnou konstrukci pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky rakety Ariane 6. Po necelých třech letech se k tématu vracíme, jelikož testy tuhosti a nosnosti už ve speciálně vybudovaném zkušebním zařízení probíhají. Na spodní nosnou konstrukci jsou kladeny velké nároky. Jednak na ní před startem raketa sedí a přenáší se na ni tedy celá hmotnost nosiče. Po startu pak musí zvládnout přenést tah pomocného stupně na centrální stupeň. „Proto musí být spodní nosná konstrukce extrémně odolná, aby unesla hmotnost celé rakety. Jedná se tedy o velmi důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti,“ uvádí VZLÚ ve své zprávě. Ariane 6 může startovat ve dvou verzích – slabší variantě 62 se dvěma pomocnými stupni nebo silnější verzi 64 se čtyřmi. Obě varianty budou vysoké 63 metrů, přičemž ta silnější verze bude vážit 860 tun. A kdo by si myslel, že testy jsou jediná česká stopa u tohoto dílu, ten by se mýlil. Jeho návrh sice zajistila MT Aerospace Augsburg, ale výroba už proběhla v Klatovech ve firmě ATC Space.