Vědci z University of Michigan vymysleli nový způsob, jak využít data z družic ke sledování pohybu drobných plastových částic v oceánech. Takzvané mikroplasty vznikají, když se plastový odpad v oceánech rozpadá vlivem slunečního záření a pohybu vln. Tyto malé plastové šupinky škodí mořským organismům i celým ekosystémům. Mikroplasty se mohou dostat stovky i tisíce kilometrů od původního zdroje – nesou je totiž mořské proudy. Je tedy složité je sledovat a odstranit. Aktuálně jsou tedy hlavním zdrojem informací o pozicích mikroplastů rybářské lodě, které chytají do sítí plankton a s nimi zachytí i mikroplasty.

Mikroplasty
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nová technika spoléhá na data ze sítě osmi amerických družic CYGNSS (Cyclone Global Navigation Satellite System), které mají za úkol měřit rychlost větru nad pozemskými oceány. Poskytují tak cenné informace o síle a chování hurikánů. Družice CYGNSS ale také používají radar k měření „hrubosti“ hladiny. Tento parametr mohou ovlivňovat různé vlivy včetně rychlosti větru až po úlomky vznášející se na hladině.

Tým expertů se proto rozhodl podívat se na oblasti, kde byl oceán „hladší“ než se při dané rychlosti větru čekalo. Vědci předpokládali, že by to mohlo naznačovat přítomnost mikroplastů. Poté se odborníci pustili do porovnání  těchto oblastí s lokálními pozorováními a s modely, které předvídají, kde se v oceánech mikroplasty hromadí. Vědci zjistili, že se mikroplasty spíše vyskytují v místech s méně „hrubou“ hladinou. Prokázali tak, že data z družic CYGNSS mohou být využita jako prostředek ke sledování pohybu mikroplastů z oběžné dráhy.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cygnss-inorbit-artconcept.jpeg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/microplastics-over-ocean.jpeg