Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Články
Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky sondám Evropské kosmické agentury to už víme. Sondy mohou během této fáze sužovat poruchy a horní vrstvy atmosféry se výrazně nabíjí. V květnu 2024 byla Země zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká byla zaznamenána za dvacet let. To způsobilo přebuzení atmosféry naší planety a vyvolalo třpytivé polární záře, které byly vidět až na jihu v Mexiku. Tato bouře zasáhla také Mars. Naštěstí v té době byly dvě evropské sondy (Mars Express a TGO) ve správnou chvíli na správném místě, přičemž radiační monitor na palubě TGO zaznamenal během 64 hodin dávku, která je ekvivalentem 200 „normálních“ dní.
S využitím dat z teleskopu Jamese Webba nasbíraných mezi 18. a 26. únorem mohli experti ze střediska NASA pro studium blízkozemních objektů, které spadá pod Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii zpřesnit dráhu blízkozemní planetky 2024 YR4 a definitivně tak vyloučit možnost, že by mohla 22. prosince 2032 narazit do Měsíce. Z nových dat vyplývá, že planetka 2024 YR4 proletí asi 21 200 kilometrů nad povrchem Měsíce. Tato aktualizace neznamená, že by se oběžná dráha 2024 YR4 nějak měnila. Namísto toho to odráží zlepšenou přesnost chápání toho, kde astronomové očekávají, že planetka v roce 2032 bude.
Řeky v průběhu roku stoupají a zase klesají, ale jak moc? Možná méně, než se dříve myslelo, jak naznačují nová data z americko-francouzské družice SWOT. Ta navíc pomáhá s odhalováním skrytých kontur říčních toků. Dnes však bude především řeč o tom, jak tato družice sledovala zvětšování a zmenšování řek po celý rok v rámci jednotlivých měsíců. Ukázalo se, že tento rozptyl je výrazně menší, než dřívější odhady na základě modelů. Rekordní sucho v Amazonii pravděpodobně ovlivnilo výsledky měření družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography). Zjištění také odhalují nové podrobnosti o podvodní topografii říčních koryt po celém světě.
Rampa 31/6, v posledních letech jediné místo, odkud je Rusko schopno vypouštět pilotované kosmické mise, byla mimo provoz od 27. listopadu loňského roku. Tehdy z této rampy na Ruskem ovládaném kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu startovala raketa s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-28. Ale start s sebou přinesl jedno nemilé překvapení. Proud spalin totiž poškodil rampu, která je branou ruských kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Týmy zodpovědné za postartovní úklid rampy a předaly své postřehy na vyšší místa.
Struktury kosmických lodí, které se umí jako tkáně samy zahojit, by mohly být již brzy možné díky špičkové kompozitní technologii. Švýcarské firmy CompPair a CSEM spolu s belgickou společností Com&Sens navázaly spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, aby mohly upravit svůj samohojící produkce z uhlíkových vláken pro využití v kosmické dopravě. Projekt Cassandra (volná zkratka z Composite Autonomous SenSing AnD RepAir) zahrnuje senzory a topné prvky zabudované do kompozitního materiálu z uhlíkových vláken, který by umožnil kosmickým sondám autonomně opravovat prvotní fáze poškození. Cassandra je součástí iniciativy FIRST! (Future Innovation Research in Space Transportation) evropské kosmické agentury, který hledá a testuje inovativní technologie, které přinesou evropské kosmické dopravě výhody. Kompozitní materiály, jako jsou uhlíkovými vlákny vyztužené polymery se ve strukturách kosmických sond používají stále častěji. Tvoří je polymerová matrice vyztužená vrstvou uhlíkových či skleněných vláken. Tím vzniká pevný a přitom lehký materiál odolný vůči korozi. Ovšem kompozitní materiály jsou také náchylné k poškození – především pokud mají opakovaně létat do kosmického prostoru a zpět. Postupem času se začnou malé praskliny zvětšovat. Opravy mohou
Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.
Sonda Carruthers Geocorona Observatory od americké agentury NASA zahájila 1. března svou primární, systematickou, ambiciózní a důkladnou vědeckou misi, která má trvat po dobu 24 měsíců. Sonda, která byla úspěšně vynesena v září 2025, zaměří své specializované, vědecké schopnosti na studium zemské exosféry, rozsáhlého, řídkého a vzdáleného oblaku vodíku, který tvoří nejvyšší, vnější a velmi řídkou část zemské atmosféry. Cesta sondy k tomuto významnému, dlouho plánovanému milníku byla poměrně dlouhá. Po startu, který proběhl 24. září 2025, se sonda Carruthers Geocorona Observatory vydala ke svému cílovému, vzdálenému pracovišti, libračnímu centru L1 soustavy Slunce – Země, kde se usadila 8. ledna. Z této strategické, výhodné pozice, která je vzdálená zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země směrem ke Slunci, bude mít sonda neustálý, přímý a ničím nerušený výhled na zemskou exosféru. Když jsou vodíkové atomy v exosféře ozářeny Sluncem, vydávají jasný, charakteristický a snadno měřitelný ultrafialový svit, kterému se říká geokoróna. Carruthers Geocorona Observatory nese dvojici moderních, citlivých a precizních ultrafialových snímačů – jeden se širokým zorným polem a druhý naopak s úzkým. Ty budou společnými silami
Na náhledové fotografii vidíme, jak světlo prochází přes solární koncentrátor. Snímek byl pořízen 7. srpna 2025 a zachycuje pokroky projektu CaRD (Carbothermal Reduction Demonstration), který cílí na výrobu kyslíku ze simulovaného lunárního regolitu. Stejný postup by se dal využít i u jižního pólu Měsíce. Pro tuto zkoušku tým integroval solární koncentrátor, zrcadla a software. Po testování potvrdil výrobu oxidu uhelnatého.
Člověk by si skoro mohl povzdechnout: „Mars už není, co býval.“ Dříve teplá planeta s vodou obklopená hustou atmosférou je dnes chladná, suchá a její atmosférický závoj byl oškubán a odnesen pryč. Hlavním viníkem této změny je neustálý proud částic ze Slunce, kterému se říká sluneční vítr. Po dobu miliard let sluneční vítr odtrhal většinu atmosféry Marsu a způsobil, že planeta zchladla a její povrchová voda se vypařila. Nyní americké sondy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), které odstartovaly 13. listopadu 2025, aktivovaly své vědecké přístroje, s jejichž pomocí budou studovat, jak k tomu došlo a jak Slunce pokračuje v ovlivňování rudé planety. Zmíněné vědecké přístroje budou novými způsoby studovat kosmické počasí blízko Země i při cestě k Marsu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.