Blue Origin
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.
Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.
NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jak se v průběhu času formují a rostou černé díry v centrech galaxií? K zodpovězení této otázky vědci potřebují objevit a studovat supermasivní černé díry ve značných vzdálenostech, které existovaly mnohem dříve v historii vesmíru. Nový výzkum naznačuje, že by chystaný teleskop Nancy Grace Roman od NASA, který má startovat nejdříve 30. srpna letošního roku, bude schopen detekovat tyto vzdálené a dávné černé díry, které existovaly až před 11 miliardami let.
2. července 2025 zaznamenala čínská kosmická observatoř Einstein Probe při rutinní přehlídce oblohy mimořádně jasný zdroj rentgenového záření, jehož jasnost se výrazně měnila. Jeho nezvyklý signál jej okamžitě odlišil od běžných kosmických zdrojů, což vedlo k rychlým následným pozorováním teleskopy po celém světě. Studium této události koordinovalo Einstein Probe Vědecké středisko Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd s účastníky z několika výzkumných institucí z Číny i ze zahraničí. Astrofyzikové z Oddělení fyziky na Hongkongské univerzitě, kteří jsou nedílnou součástí vědeckého týmu Einstein Probe, spolupracovali s širším kolektivem na interpretaci této události a navrhli, že by se mohlo jednat o okamžik, kdy černá díra střední hmotnosti roztrhá a pohltí bílého trpaslíka.
Výzkumníci využili data z dnes již nefunkčního kosmického teleskopu i pozemských observatoří, aby se pokusili složit dohromady záhadu „neúspěšné“ supernovy. Masivní hvězdy často končí svůj život ve velkém stylu. Jejich jádro zkolabuje a ven vyrazí vlna subatomárních částic, kterým se říká neutrina, což způsobí, že hvězda exploduje jako supernova, která dokáže přesvítit celou galaxii. Jenže 2,5 milionu světlených let vzdálená umírající hvězda M31-2014-DS1 z galaxie v Andromedě udělala při focení americkým teleskopem něco neobvyklého. Namísto exploze hvězda pohasla a zanechala po sobě závoj horného plynu a prachu – a také ještě něco. S využitím archivních dat z americké mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) i dat z dalších kosmických i pozemských observatoří mezi roky 2005 a 2023 astronomové poskládali záhadu této „neúspěšné“ supernovy a poskytli dosud nejpodrobnější pohled na to, jak může černá díra vzniknout z „prskání místo z ohňostroje“. Výzkum, který byl podpořen programem NASA pro analýzu astrofyzikálních dat, je popsán ve studii zveřejněné v časopise Science. Archivní data odhalila, že hvězda v roce 2014 výrazně zjasnila v infračervené části spektra, ovšem v roce 2023 se jas hvězdy
Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.
Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil data z pozorování více než 1600 galaxií, které observatoř Chandra sbírala více než dvacet let. Výzkumníci sledovali galaxie s hmotnostmi v rozsahu od více než desetinásobku hmotnosti Mléčné dráhy až po trpasličí galaxie, jejichž hvězdná hmotnost je méně než pár procent naší Galaxie. Studie popisující tyto výsledky byla publikována v časopise The Astrophysical Journal.
Vědci už dlouho diskutovali o roli slučujících se galaxií při dodávání energie aktivním supermasivním černým dírám. Nyní bezkonkurenční datový soubor milionů galaxií od evropského teleskopu Euclid poskytl důkazy, že spojování galaxií hraje dominantní úlohu a je dokonce prvotním spouštěčem většiny zářících černých děr. Téměř všechny masivní galaxie ukrývají ve svých středech supermasivní černou díru (SMBH = supermassive black hole). Většina z nich se prostě jen ukrývá v temnotě a tiše pohlcuje plyn, prach a hvězdy ze svého okolí. Tyto materiály se shromažďují v akrečním disku černé díry, než se nevratně ponoří do její propasti, a přitom vyzařují jen nepatrné množství záření, které prozrazuje polohu černé díry.
Ani mezi běžnou populací, natož pak mezi fanoušky kosmonautiky, pravděpodobně neexistuje skoro nikdo, kdo by alespoň jednou neslyšel o černých dírách. Tyto extrémní vesmírné objekty jsou mezi lidmi velmi populární. Za to vděčí zřejmě jednak vhodně zvolenému názvu, jednak jakési tajemnosti, která spoustu lidí přitahuje. S černými dírami se navíc spojuje nevyhnutelnost definitivního konce všeho, neboť černé díry vykazují tak masivní zakřivení prostoročasu, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Když se nějaký objekt přiblíží příliš blízko černé díře, slapové efekty ho roztrhají a následně je pohlcen černou dírou. Nedávno astronomové pozorovali, jak černá díra zkonzumovala jednu z hvězd. A protože se na objevu podílelo i několik kosmických observatoří, dnes si jej společně představíme.
Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.
Teleskop Jamese Webba detekoval dosud nejvzdálenější aktivní supermasivní černou díru. 7. července 7:00
Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.