Hvězdy nad Afrikou

Kolébka našeho druhu, kontinent dávných civilizací, neustále rostoucí populace (nyní s více než 1,2 miliardami duší) sužované kmenovými válkami, nemocemi, hladomory a otrokářstvím, zdroj nerostů pro celý svět prostřednictvím koloniálních mocností a nyní z velké části objekt čínské hospodářské expanze –  to vše, a mnohem více, je Afrika. Ve všech afrických státech existují společenské rozdíly, které jsou pro středoevropany těžko představitelné. Postupný rozvoj vzdělanosti a infrastruktury přispívá ke zvyšujícímu se výkonu průmyslu řady afrických zemí (mezi kterými jsou značné rozdíly) a k hospodářskému růstu (úhrn HDP afrických zemí se za 10 let zdvojnásobil a přesáhl 2,2 bilióny USD – asi jako Itálie nebo Brazílie podle IMF), a také k aktivitám vztahujícím se ke kosmu. Úhrn kosmického průmyslu v Africe dosahuje hodnot cca 7 miliard USD a předpokládá se vzestup na 10 miliard do roku 2024. (Pravda, jde jen o cca 2% celosvětových hodnot, ale přesto jde o zajímavá čísla.)

Pro odpad na Měsíc

V současné době se lidstvo vrací na Měsíc. Zatím prostřednictvím automatů a v blízké době i kosmonautů. Zajímavé pro ně bude navštívit nejen nové oblasti, ale i místa dopadu nebo přistání předchozích automatických i lidských výprav. V tomto případě bude zvláště zajímavé prozkoumat odpad zanechaný na měsíčním povrchu a hledání potenciálních přeživších mikroorganismů.

První komerční mise pro SSLV

Společnost Spaceflight si objednala u NewSpace India Limited (NSIL), nově založené obchodní odnože ISRO (Indian Space Research Organisation) vůbec první komerční let nové malé indické rakety – Small Satellite Launch Vehicle (SSLV), který má být jejím druhým letem v pořadí. Let SSVL-D2 bude startovat z kosmodromu Satish Dhawan Space Center (SDSC) v Sriharikotě koncem tohoto roku (předpokládá se, že nejdříve v listopadu). Spaceflight bude agregovat celou misi a bude sloužit jako jediné kontaktní místo pro zákazníka, kterým je zatím neznámá společnost, se sídlem v USA. Spaceflight bude také zajišťovat všechny aspekty integrace a managementu letu. Předpokládá se, že zákazníkem je BlackSky budující konstelaci 60 satelitů Global pro komerční dálkový průzkum Země.

Kosmotýdeník 361 (12.8. – 18.8.)

Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Chytrý drak z Číny poprvé odstartoval

Malá raketa Jielong-1 dnes ráno v 6:11 SELČ poprvé odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Název této rakety můžeme přeložit jako Chytrý drak – v angličtině Smart dragon, což vysvětluje, proč je na raketě napsáno SD-1. Tento nosič je produktem soukromé společnosti Chinarocket, ale není to soukromá firma v běžném slova smyslu. Jedná se o dceřinnou společnost státní organizace CASC. O raketě samotné zatím není k dispozici mnoho informací. Měla by při startu vážit jen 23 tun a skládat se ze čtyř stupňů, přičemž všechny mají být na tuhé pohonné látky – spekuluje se však o možnosti, zda čtvrtý stupeň není na kapalné pohonné látky. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů by měla vynést zhruba 150 kg nákladu. Jedná se tedy o dalšího hráče na poli nosičů malých družic.

Návrhy na levné sondy jsou dražší, než se čekalo

První várka návrhů pro novou třídu vědeckých robotických misí pod hlavičkou NASA má vyšší odhady nákladů, než zástupci agentury čekali. NASA již v červnu vybrala tři finalisty, kteří jsou zatím ve fázi konceptu a s jejich startem se počítá začátkem dvacátých let – podle toho, co NASA vybere, by nový průzkumník mohl vyrazit k Měsíci, Marsu, či blízkozemní planetce. Důležitou změnou je, že tyto sondy mají v rámci úspor startovat jako sekundární náklady jiných misí. Nabízí se tak možnost získat zajímavé vědecké informace za sníženou cenu. Program SIMPLEx reaguje na aktuální trendy ve vývoji malých družic, které jsou často levnější než ty velké a přesto dokáží udělat velmi zajímavé vědecké objevy.

Mars rover 2020 dostal nářadí

Sada vrtáků bude hrát klíčovou roli při odběru, uchování a případné první dopravě vzorků marsovských hornin na Zemi. Právě tato sada byla nyní instalována do letového exempláře vozítka Mars rover 2020. „Je to skutečné srdce odběrného a ukládacího mechanismu,“ chválí Keith Rosette, manažer pro manipulaci se vzorky z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně a dodává: „Obsahuje všechny nástroje, které použijeme pro jádrové vrty do marsovského povrchu. Je to jakási brána pro vzorky, aby mohly být zpřístupněny zpracování a výzkumu.“

Top 5: Problémy Apolla 11

Start Apolla 11

Mise Apolla 11, jejíž padesáté výročí toto léto slavíme, byla bezesporu obrovským vítězstvím lidského ducha, umu, píle a vůle. Při zpětném pohledu je až neuvěřitelné, že let proběhl zdánlivě bez problémů a splnil všechny úkoly, které mu byly předurčeny. Ovšem tento zpětný pohled je klamný minimálně ve tvrzení, že let probíhal bez problémů. Stejně jako každý let do vesmíru, a tím spíše let k Měsíci, i Apollo 11 si vybralo svou dávku potíží, které se svou závažností různily od otravných drobností až po okolnosti ohrožující misi či dokonce posádky. Ve zprávě o letu (mission report) je uvedeno 11 problémů týkajících se velitelského a servisního modulu, 14 problémů ohledně lunárního modulu a další 3 problémy související s vybavením, které nedodali kontraktoři, ale samotná NASA. V dnešním díle Top 5 se budeme věnovat těm nejzávažnějším poruchám a problémům. Pro některé škodolibé čtenáře tak možná odpadne například populární nadbytek vodíku v pitné vodě, který způsoboval během letu trojici Armstrong, Collins, Aldrin výraznou plynatost, a v souvislosti se kterou Aldrin prohlásil, že nepotřebují žádné motory a trysky, protože dokážou se vlastními silami dostrkat na požadovanou dráhu. Položky v tomto žebříčku jsou mnohem závažnější a jsou řazeny od těch, které mohly předčasně ukončit misi, až po ty, které ohrozily astronauty samotné.

ANKETA: Místo odběru vzorků na Bennu

Původní anketa vydržela na našem webu necelého čtvrt roku a už ji nahrazuje nové otázka – tentokrát velmi aktuální. Nevymyslel ji nikdo z naší redakce – s nápadem přišel náš čtenář, který do komentářů pod články přispívá pod nickem pbpitko, kterému tímto děkujeme za inspiraci. Před pár dny jsme vydali článek, který se podrobně věnuje čtyřem lokalitám, které NASA vytipovala na povrchu planetky Bennu pro odběr vzorků sondou OSIRIS-REx. V dalších měsících se NASA na základě detailnějších analýz rozhodne, kterou lokalitu vybere. Ale zkuste si představit, že byste o výběru rozhodovali Vy – jaká lokalita by vyhrála? Rozhodovat se můžete na základě informací uvedených v článku. A jelikož NASA vybere hlavní a záložní oblast, můžete i Vy v anketě označit dvě možnosti (ale již bez rozlišení na hlavní a záložní).

Padák pro ExoMars opět selhal – situace se komplikuje

Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.