Štítek ‘sluneční vítr’

Mise IMAP má za sebou další milník

Projekt IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) úspěšně dokončil milník KDP-D (Key Decision Point D). Po jeho překonání může mise pokročit z fáze vývoje a plánování k sestavování, testování a integraci. V rámci KDP-D došlo také k aktualizaci plánovaného termínu startu, který byl předtím stanoven nejdříve na únor 2025. Po aktualizaci se start chystá na okno mezi koncem dubna a koncem května 2025, aby měl tým zapojený do projektu k dispozici adekvátní zdroje k řešení rizik a technické komplikací během systémové integrace a testování.

Indický přístroj ASPEX přináší první data

Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován […]

Japonská součást BepiColombo přináší zajímavá data

Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně.  Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.

Zemřel objevitel slunečního větru

Proslulý sluneční fyzik a fyzik plazmatu Eugene Newman Parker, po němž se jmenuje Parker Solar Probe, nás navždy opustil 15. 3. ve věku 94 let. 24. března 19:10

Dvě nové mise pro studium Slunce

NASA oznámila výběr dvou nových misí. MUSE (Multi-slit Solar Explorer) a HelioSwarm mají pomoci porozumět dynamice Slunce a propojení naší Zeměkoule s touto životodárnou hvězdou i s neustále se měnícím kosmickým počasím. Vybrané mise mají přinést důležité informace pro lepší ochranu astronautů i družicových systémů jako je GPS, ale třeba i komunikační družice. „MUSE a HelioSwarm poskytnou nový a hlubší pohled na sluneční atmosféru a kosmické počasí,“ vysvětluje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědecký výzkum z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Nejenže rozšíří vědecký přínos dalších heliofyzikálních misí, ale také poskytnou jedinečnou perspektivu a inovativní přístup k řešení záhad naší hvězdy.“

Kosmotýdeník 415 (24.8. – 30.8.)

Ani v tomto týdnu kosmonautika nespala a přinesla nám mnoho zajímavých kosmonautických událostí. V Kosmotýdeníku již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na pět předběžných návrhů misí, které podpořila NASA a jejich společným cílem je výzkumu a poznávání našeho Slunce a způsobu, jak ovlivňuje Zemi. V dalších tématech se budeme věnovat třeba zajímavé lunární misi, kterou získala k vynesení společnost SpaceX, anebo se podíváme na pěkné snímky Delta IV Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

První snímky ze Solar orbiteru jsou famózní!

Evropská sonda Solar orbiter poslala na Zemi první snímky Slunce, které odhalily všudypřítomné drobné sluneční erupce, kterým dali vědci přezdívku táborové ohně. Podle vědců, kteří se na misi podílí, doposud nebylo možné tento jev pozorovat podrobně. Teprve až sonda Solar Orbiter využila svůj potenciál v době, kdy teprve dokončovala aktivaci svých přístrojů. „Tohle jsou teprve první snímky a už na nich vidíme zajímavé nové jevy,“ rozplývá se Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise z ESA a dodává: „Nečekali jsme, že hned na začátku dostaneme tak skvělé výsledky. Kromě toho můžeme vidět, jak se výsledky z deseti přístrojů doplňují a poskytují tak podrobný a komplexní pohled na Slunce a jeho nejbližší okolí.“

První experimenty pro Gateway

NASA vybrala první dva vědecké výzkumy, které se mají provádět na Gateway – orbitální stanici, která podpoří i lunární aktivity v rámci programu Artemis. Úkolem této stanice bude také prověření technologií nezbytných k budoucí cestě lidí na Mars. Dva zmíněné výzkumné přístroje budou sledovat kosmické počasí a monitorovat sluneční radiaci. „Stavba Gateway společně s našimi zahraničními a komerčními partnery je kriticky důležitým prvkem udržitelného lunárního výzkumu a programu Artemis,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Použití Gateway jako platformy pro robotický a pilotovaný  průzkum v okolí Měsíce nám pomůže pochopit, co se děje na lunárním povrchu. Také nás připraví na náš další obrovský skok – lidský průzkum Marsu.“

Kosmotýdeník 361 (12.8. – 18.8.)

Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Pluto reaguje na sluneční vítr

Pluto ve falešných barvách, které ukazují výsledky spektrometrů - všimněte si odlišené barvy levé a pravé části "srdce"

To, že se o nějaké misi nepíše ještě neznamená, že se v ní nic neděje – tak by se dal stručně charakterizovat aktuální stav okolo sondy New Horizons. Ta stále posílá na Zemi fotky a data, které naměřila během loňského průletu kolem trpasličí planety Pluto, jen se o těchto nových snímcích tolik nemluví. Ke slovu ale přichází vědci, kteří se probírají naměřenými údaji a hledají v nich zajímavé informace. Nejnovější objev se týká toho, jak trpasličí planeta vzdálená desítky astronomických jednotek od Slunce reaguje na neustálý proud nabitých částic nazývaný sluneční vítr.