Přepojení lodi Sojuz MS-17

19. března 2021 Žádné komentáře »

Dnes se posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS na pár minut sníží ze 7 na 4 členy. Důvodem je předokování kosmické lodi Sojuz MS-17 z modulu Rassvet na modul Poisk. Od modulu Rassvet se Sojuz MS-17 oddělí v 17:38:30 SEČ a dostane se do bezpečné vzdálenosti od stanice. Mezi 17:45 a 17:58 SEČ ji obletí a k Poisku by se měl připojit cca v 18:07 SEČ. Celý manévr bude proveden manuálně Sergejem Ryžikovem. Z důvodu bezpečnosti, pro případ, že by se nepodařilo k ISS spojit, budou na palubě také Kathleen Rubins a Sergej Kuď-Sverčkov. Důvodem rošády je uvolnění modulu Rassvet pro připojení Sojuzu MS-18 9. dubna a také modulu Poisk (po odletu Sojuzu MS-17 17. dubna). Z Poisku totiž bude proveden výstup do volného kosmického prostoru nutný pro odpojení modulu Pirs od ISS a uvolnění místa pro MLM Nauka.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

K flexibilnímu vypuštění nákladu se využije Pegasus

19. března 2021 2 Komentářů »

Americké Kosmické síly chtějí využít z letadla vypouštěnou raketu Pegasus XL na tuhé pohonné látky. Ke shozu nad Pacifikem by mělo dojít začátkem léta. Armáda totiž vloni v tichosti vybrala k tomuto účelu právě firmu Norhrop Grumman. Nosič po odhození z nosného letounu L-1011 postupně zažehne trojici motorů na tuhé pohonné látky a doručí náklad na oběžnou dráhu. Mise označovaná jako TacRL-2 odstartuje z Vandenbergovy základny v Kalifornii a bude součástí programu flexibilních startů taktické odezvy, který probíhá pod hlavičkou Kosmických sil.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý zážeh centrálního stupně SLS

18. března 2021 a 40 Komentářů »

Když jsme Vás 16. ledna zvali na statický zážeh centrálního stupně rakety SLS, psali jsme, že se jedná o událost, jakou jsme ještě neviděli a zřejmě ani v budoucnu neuvidíme. Ovšem čáru přes tento plán udělalo předčasné ukončení zkoušky. Týmy se pustily do analýz a ukázalo se, že stupeň ani stanoviště nejsou poškozeny a může se tedy přikročit k opakování zkoušky, během které odborníci nasbírají velké objemy dat o chování letového kusu během zhruba osmiminutového zážehu. Ve čtvrtek mezi 20:00 a 22:00 SEČ by se měl zážeh opakovat, přičemž NASA zatím neuvedla přesný čas – kromě jiného záleží i na počasí. Náš přenos však bude připraven.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

Nové údaje o zemské gravitaci z ukončené mise

18. března 2021 2 Komentářů »

Ačkoliv mise evropské družice GOCE skončila před více než sedmi lety, tak vědci stále využívají rozsáhlý balík kvalitních dat o zemské gravitaci, který tato družice vytvořila. Mohou díky tomu nahlédnout hluboko pod povrch naší planety a najít odpovědi na mnohé otázky. Například nedávný výzkum ukázal, jak to dopadne, když vědci zkombinují data z družice GOCE s měřeními provedenými na povrchu. Výsledkem je nový model zemské kůry a svrchního pláště. Je to vůbec poprvé, kdy byl takový model vytvořen tímto způsobem. Tato metoda navíc vrhá nové světlo na procesy spojené s deskovou tektonikou, které souvisí s jevy jako jsou zemětřesení či sopečná činnost.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

Maketa lunárního landeru Griffin

17. března 2021 Žádné komentáře »

Velké projekty potřebují velmi často začít něčím jednoduchým, od čeho se dá snadno odrazit. Na fotografii vidíte maketu lunárního landeru Griffin, jehož ostrá verze má dopravit na Měsíc vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tato maketa nedávno dorazila na Johnsonovo středisko v Houstonu. Model pochází od firmy Astrobotic, která má za úkol VIPER dopravit na Měsíc v rámci programu CLPS a zachycuje především horní desku a sjezdové rampy. Experti z NASA využijí tento model k tréninkům sjezdu vozítka z landeru. Kromě toho tato replika poslouží i ke zkouškám integrace s plnorozměrovou maketou roveru VIPER, což se vyzkouší předstartovní spojení landeru a roveru.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

Orbitální let Starship ještě letos?

17. března 2021 47 Komentářů »

Na základně BocaChica proběhl v pondělí pokus o statický zážeh, který však neměl běžnou délku a tak se hovoří o jeho opakování, které bude nezbytné před skokem plánovaným nejdříve na konec tohoto týdne. Opakovaný zážeh i skok však závisí na mnoha faktorech – od počasí, přes technické parametry až po oficiální povolení. Jisté je, že SN11 bude posledním testovacím exemplářem aktuálních verzí, po kterém se celý program přesune do další fáze. Po Starship SN11 přijdou na řadu SN15, 16 a 17, přičemž souběžně budou probíhat testy prvních exemplářů Super Heavy BN1 a BN2. Tyto testy mají proběhnout předtím, než na scénu nastoupí Starship SN20 a Super Heavy BN3, jejichž úkolem má být let na oběžnou dráhu. Stejně jako mnoho jiných termínů u SpaceX je ohromující (a také nepravděpodobný) i termín této zkoušky – 1. červenec. když už nic jiného, tak tento cíl aspoň ukazuje, že se SpaceX opravdu snaží tlačit vývoj Starship vpřed, jak to jen jde.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , , ,

Sonda JUICE dostala své dlouhé rameno

16. března 2021 Žádné komentáře »

Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. Konkrétně se jedná o pět magneticky citlivých senzorů, které je potřeba držet v dostatečné vzdálenosti od těla sondy kvůli minimalizaci rušení jejich měření. Senzory jsou součástí přístrojů J-MAG a RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation). J-MAG je sestava magnetometrů, které mají studovat magnetosféru Jupiteru a její interakci s největšími měsíci – Europou, Callisto a hlavně Ganymedem, který má vlastní magnetické pole. RPWI pak prozkoumá emise radiových vln a plazmatické prostředí v okolí Jupiteru a jeho měsíců.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

MOL – špion, který se nekonal (2. díl)

16. března 2021 10 Komentářů »
Koncept Dyna Soar s nosičem Titan

Raketoplán X-20 Dyna Soar měl být vrcholným počinem technologie a klenotem ve výkladní skříni amerického letectva. Ovšem jeho vývoj zchladil počáteční nadšení. Postupně se ukazovalo, že projekt naráží na technologické limity první poloviny šedesátých let. Aby toho nebylo málo, Dyna Soar trpěl neustálými změnami. Nedařilo se pevně ukotvit jeho určení – původní záměry hovořily o čistě vojenském stroji, postupně se však vykrystalizovala i vědeckovýzkumná role stroje. Několikrát se měnily nosné rakety, které měly být v programu použity, neboť s postupem času Amerika v této oblasti získávala nové zkušenosti a výkonnější stroje. Uvedení raketoplánu v život neprospíval ani poměrně zdlouhavý program letových zkoušek, během nichž měly stroje nejprve zamířit na suborbitální dráhu v nepilotované i pilotované formě a teprve potom na orbitu. Až někdy v první polovině sedmdesátých let mělo dojít k zařazení stroje do operačního provozu. Každá změna a každá fáze zkoušek si vyžadovala poměrně velké finanční částky. To nemohlo nechat klidným tehdejšího ministra obrany Roberta McNamaru, který v memorandu z dubna 1962 rozhodl o urychlení programu. Raketoplán Dyna Soar měl být definitivně vynášen nosičem Titan-III a suborbitální fáze zkoušek měla být z programu vyškrtnuta. Tím by mohla být ušetřena nemalá částka. Ve stejném memorandu ovšem McNamara zmínil i plány na orbitální stanici. Uvedl, že „kosmická laboratoř určená k provádění dlouhodobých testů vojenského personálu a vybavení ve skutečných podmínkách, jež nelze plně duplikovat na Zemi, bude užitečná“. Projekt vojenské orbitální stanice tak dostal nenápadné bene z nejvyšších míst a mohl tak vystoupit ze stínů na denní světlo…

Rubrika Historie Štítky: , , , , , , , , , ,

3D tištěná vzletová a přistávací rampa

15. března 2021 2 Komentářů »

Tým studentů z vysokých škol a univerzit po celých Spojených státech  zapojených do programu Artemis generation pod dohledem expertů z NASA otestoval 3D vytištěnou rampu pro vzlety a přistání. Cílem bylo ověřit, jak si tato konstrukce povede při vystavení horkým spalinám raketového motoru. Test, který proběhl 6. března na texaské základně Camp Swift u města Bastrop, byl součástí programu Lunar PAD (Lunar Plume Alleviation Device), který má za cíl vyřešit problémy spojené s vyvržením lunárního regolitu během startů a přistání na měsíčním povrchu.

Rubrika Budoucnost, Technologie Štítky: , ,

Test kamery hledače exoplanet

15. března 2021 7 Komentářů »

Klíčová technologie evropského lovce exoplanet, teleskopu Plato, prošla vakuovým testem, který měl prověřit, že základ této mise bude fungovat správně. Testovací maketa kamery vysoké 80 centimetrů s průměrem objektivu 12 centimetrů strávila 17 dní v termálně-vakuové komoře. Zkoušky proběhly v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v nizozemském Noordwijku a napodobovaly se při nich podmínky, kterým bude teleskop čelit ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od země, kde bude jeho pracoviště.

Rubrika Aktuální dění Štítky: ,