Štítek ‘Plato’

V Brně otestovali páteř teleskopu PLATO

Pokud se nic nepokazí, měla by v roce 2026 odstartovat evropská mise PLATO. Nosná raketa Ariane 64 ji pošle vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého bude tento jedinečný teleskop obíhat. Úkolem mise PLATO bude s využitím tranzitní metody sledovat až jeden milion hvězd. V naměřených datech se budou vyhledávat kamenné exoplanety, které by mohly mít rozměry podobné naší planetě. Na tomto atraktivním projektu se pracuje v několika evropských státech, Českou republiku nevyjímaje. Inženýři z firmy OHB Czechspace společně s kolegy z Leteckého ústavu Vysokého učení technického v Brně provedli v červenci speciální zátěžovou zkoušku. Ta měla ověřit, jestli nosná válcová konstrukce, která funguje jako páteř celé konstrukce, odolá zátěži, kterou zažije při startu rakety.

Top 5 fyzikálních observatoří budoucnosti

Vizualizace projektu LISA

Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.  

Testy neletového exempláře teleskopu Plato

Zkušební verze modulu s užitečným nákladem evropské mise Plato, která má detekovat exoplanety, podstoupila prodloužený pobyt v největší evropské vakuové komoře, aby mohli inženýři vyhodnotit jeho výdrž vůči kosmickým podmínkám. Věda je široce rozkročená a proto používá různé nástroje. Někdy je zapotřebí jeden velký snímač, jindy velké množství malých. Mise Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) má za úkol detekovat exoplanety o velikosti Země a využije k tomu pole 26 kamer. To  umožní prodloužená pozorování konkrétních hvězd. Kombinace kamer zachytí droboučké variace jasu hvězd způsobené přechodem exoplanety přes jejich kotouček, což odstíní část světla.

Mise Plato má povolení pro vstup do další fáze

Konstrukce sondy PLATO

Plato, nová evropská mise, která by měla hledat exoplanety, dostala zelenou a její vývoj tedy může pokračovat. Projekt úspěšně 11. ledna překonal kritický moment, když prošel důležitým zhodnocením. V rámci hodnotícího procesu se posuzovala vyspělost kompletního kosmického segmentu, tedy družicové platformy a modulu užitečného zařízení. Podařilo se potvrdit pevnost rozhraní mezi platformou a vědeckým modulem, ověřoval se harmonogram užitečného zatížení se zvláštním důrazem na sériovou výrobu 26 kamer a také robustnosti harmonogramu vývoje mise. Plato totiž využije 26 kamer, s jejichž pomocí bude objevovat a charakterizovat exoplanety, které obíhají kolem hvězd podobných našemu Slunci.

Test kamery hledače exoplanet

Klíčová technologie evropského lovce exoplanet, teleskopu Plato, prošla vakuovým testem, který měl prověřit, že základ této mise bude fungovat správně. Testovací maketa kamery vysoké 80 centimetrů s průměrem objektivu 12 centimetrů strávila 17 dní v termálně-vakuové komoře. Zkoušky proběhly v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v nizozemském Noordwijku a napodobovaly se při nich podmínky, kterým bude teleskop čelit ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od země, kde bude jeho pracoviště.

První detektory evropského hledače exoplanet

Dřívější vizualizace teleskopu Plato.

V březnu letošního roku se program evropského teleskopu PLATO dočkal významného milníku. Přišel čas na doručení první várky senzorů CCD (charge-coupled devices), které v rámci této mise poletí do vesmíru. PLATO si neklade malé cíle – má se jednat o přelomový projekt, který by měl objevit exoplanety o velikosti naší Země, které obíhají kolem nedalekých hvězd. PLATO je zkratka anglického názvu PLAnetary Transits and Oscillations of stars a do vesmíru má letět v roce 2026.

Začíná stavba evropského lovce exoplanet

V německých Brémách byla na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu podepsána dohoda o stavbě evropského teleskopu Plato, který má hledat exoplanety s velkým důrazem na kamenné světy obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Hlavním dodavatelem této zakázky bude německá společnost OHB System AG, se kterou má spolupracovat italsko-francouzská Thales Alenia Space a švýcarská RUAG Space. Kontrakt pokrývá nejen stavbu, ale i testování a další činnosti, které mají vést ke startu v roce 2026. Dohoda ale nekončí vypuštěním do vesmíru – pokrývá i prvotní fázi aktivace palubních systémů.