Z-Trak Space
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, velmi odlišný. Úvodní slovo Vybíral jsem pouze ty mise, které zatím neodstartovaly. Třeba sondy JUICE nebo Europa Clipper by někdo mohl považovat za budoucí, neboť jsou obě teprve na cestě ke svému cíli. Ale takové mise jsem z výběru vyloučil. A podobně vylučuji i mise dosud neschválené, a sondy a teleskopy ve fázi návrhů. Vynechávám tak třeba teleskop LUVOIR, který by byl úžasný, ale
Mise Plato od Evropské kosmické agentury úspěšně dokončila sérii drsných testů v podmínkách napodobujících kosmické prostředí. Díky tomuto úspěchu je observatoř stále na správném kursu ke startu na počátku roku 2027, aby mohla zahájit své pátrání po kamenných exoplanetách. Plato opustila komoru LSS (Large Space Simulator) v technologickém středisku ESTEC Evropské kosmické agentury, kde podstoupila první seznámení s kosmickým prostorem. V rámci vesmírných projektů je „testování za letu“ mantrou každého inženýra. Před vypuštěním sondy je proto nezbytné zkontrolovat všechny její funkce v podmínkách, které na ni čekají v kosmickém prostoru. A právě proto byla observatoř PLATO uložena do LSS. Jakmile začátkem března došlo k hermetickému utěsnění předního a horního krytu komory, silná čerpadla vysála z tohoto prostoru prakticky veškerý vzduch a vytvořila vakuum – prostředí miliardkrát řidší než běžný atmosférický tlak. Současně s tím začal v trubičkách na stěnách cirkulovat kapalný dusík, který reprezentoval chlad kosmického prostředí. Soubor výkonných topných těles, která jsou strategicky rozmístěny v LSS pak byl zapnut, aby napodoboval teplo ze Slunce dopadající na fotovoltaické panely observatoře a její sluneční štít. A poté
Mise Plato od Evropské kosmické agentury určená k objevování exoplanet podobných Zemi, je nyní uzavřena komoře LSS (Large Space Simulator) v testovacím středisku agentury ESA, kde prochází sérií klíčových zkoušek v podmínkách podobných kosmickému prostředí. Inženýři umístili Plato do LSS už 18. února a od začátku března již teleskop čelí extrémním teplotám a vakuu – jako v kosmickém prostoru. Přiložený snímek zachycuje teleskop uprostřed zmíněné komory jen pár chvil předtím, než byly všechny přístupy do ní hermeticky těsně zašroubovány. Jelikož fotka vznikla u horního otvoru LSS, nabízí nám přímý výhled na 26 ultracitlivých kamer teleskopu Plato. Tyto speciální oči mise využije ke sledování více než 150 000 jasných hvězd najednou, zatímco bude hledat kamenné planety obíhající kolem hvězd podobných Slunci.
Evropská kosmická agentura má za sebou další důležitý krok na cestě k misi Plato. Kosmická sonda určená k hledání planet podobných Zemi úspěšně prošla první sadou zkoušek, které mají ověřit její připravenost na start. Inženýři ji při nich doslova protřepali, aby nasimulovali silné rázy a vibrace, kterým bude čelit během vzletu. Takzvané vibrační testy probíhají ve třech fázích. Nejprve je observatoř upevněná na vibračním zařízení rozkmitána ve svislém směru, následně pak ve dvou navzájem kolmých bočních směrech. Každý test trvá jednu minutu a frekvence kmitů se postupně zvyšuje od 5 až na 100 hertzů. Při vyšších frekvencích už pohyb okem nepostřehneme, ale je slyšet charakteristické dunění konstrukce, které zesiluje v okamžicích rezonance. Právě první minuty kosmického letu patří k nejnáročnějším, protože družice musí vydržet extrémní vibrace při startu. Díky těmto zkouškám si mohou technici ověřit, že žádná část hardwaru nebude při skutečném letu poškozena. Po vibračních testech byla observatoř Plato umístěna do akustické komory LEAF agentury ESA, kde čelila ohlušujícímu hluku odpovídajícímu podmínkám při vzletu. I tento test
Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, co dorazila do testovacího střediska agentury ESA, tedy do nizozemského ESTECu. 9. září inženýři ve vyhrazené čisté místnosti připravili pečlivou operaci, která spočívala v zavěšení kombinovaného slunečního štítu a fotovoltaických panelů na speciální zvedací konstrukci. Následně posunuli štít/panely tak, aby bylo vše správně zarovnáno vůči zbytku observatoře. Když bylo potvrzeno, že je vše v pořádku, mohlo dojít k mechanickému spojení obou částí. „Tímto krokem jsme dokončili observatoř Plato. Kombinovaný sluneční štít a modul fotovoltaických panelů byl poslední zbývající nezbytnou součástí,“ shrnul Thomas Walloschek, projektový manažer Evropské kosmické agentury a dodal: „Je skutečně uspokojivé dosáhnout tohoto momentu a vidět tuto finální podobu Plato. Je to výsledek excelentní spolupráce mezi ESA, členy konsorcia mise Plato
Evropská kosmická observatoř Plato bezpečně dorazila do ESTECu, technologického srdce Evropské kosmické agentury v Nizozemí. Tady inženýři dokončí její montáž tím, že na tělo observatoře připojí fotovoltaické panely a sluneční štít. Následně provedou sérii důležitých zkoušek, aby potvrdili, že Plato je připravena na start i na svou kosmickou misi, při které bude hledat exoplanety. Před pár měsíci byly dvě hlavní části observatoře Plato spojeny v čisté místnosti firmy OHB v německém Oberpfaffenhofenu. 1. září Plato dorazila lodí z Německa do Nizozemí po řece Rýn. Loď, která přepravu zajišťovala, zakotvila jen několik kilometrů od ESTECu. Odsud byl kontejner s Plato přesunut do střediska ESA po silnici s řádným doprovodem. V ESTECu byla zásilka opatrně vyložena a přesunuta do čisté místnosti.
11. června došlo v čisté místnosti firmy OHB v Německu ke spojení dvou hlavních částí observatoře PLATO od evropské kosmické agentury. S pomocí speciálního jeřábu byl vyzvednut modul užitečného nákladu vybavený 26 ultracitlivými kamerami a poté byl usazen na servisní modul, jehož konstrukce vznikla v brněnské firmě SAB Aerospace. Servisní modul obsahuje vše, co PLATO potřebuje ke svému fungování. Najdeme zde subsystémy zajišťující dodávky elektrické energie, manévrování, či komunikaci se Zemí. Celá operace byla prováděna s milimetrovou přesností, především když inženýři pečlivě spouštěli modul s užitečným nákladem na správné místo. Jakmile byl optimálně usazen, došlo k otestování elektrických spojení.
Práce na sestavování evropské observatoře Plato jsou již v plném proudu. Na své místo bylo instalováno 24 z celkového počtu 26 kamer. Tyto „elektronické oči“ umožní observatoři sledovat velké části oblohy, na kterých bude vyhledávat exoplanety. Souběžně s instalací kamer probíhají práce i na servisním modulu, jehož struktura vznikla v brněnské firmě S.A.B. Aerospace.
Není kontejner jako kontejner. Ve třetím díle Kosmického Brna vás vezmeme do firmy SAB Aerospace, která má na svém kontě 33 speciálních přepravních kontejnerů pro kamery nové evropské kosmické observatoře PLATO. Ta má odstartovat v roce 2026 a předmětem jejího zájmu budou exoplanety, tedy planety, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. [embedyt]https://www.youtube.com/watch?v=4nF1Z3V8W0o[/embedyt] Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Ve vesmírném středisku optiky společnosti OHB v německém Oberpfaffenhofenu začaly práce na integraci kamer do teleskopu Plato. Jedna kamera po druhé budou připojovány na optickou lavici teleskopu, tedy na povrch, který zajistí, že všechny kamery budou mířit stejným směrem. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila snímkem, který zachycuje první z 26 kamer po úspěšné integraci. Plato bude disponovat celkem 24 klasickými a dvěma „rychlými“ kamerami, které budou pozorovat více než 100 000 hvězd a přitom mají pátrat po planetách, které kolem nich krouží. Mise využije k charakterizaci exoplanet tzv. tranzitní metodu. Když planeta přejde z pohledu teleskopu přes disk své hvězdy, dojde k poklesu jasu zastíněné hvězdy. Rozborem tohoto zastínění se mohou vědci dozvědět o velikosti, hmotnosti a hustotě planety.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.