Orbitální let Starship ještě letos?

Na základně BocaChica proběhl v pondělí pokus o statický zážeh, který však neměl běžnou délku a tak se hovoří o jeho opakování, které bude nezbytné před skokem plánovaným nejdříve na konec tohoto týdne. Opakovaný zážeh i skok však závisí na mnoha faktorech – od počasí, přes technické parametry až po oficiální povolení. Jisté je, že SN11 bude posledním testovacím exemplářem aktuálních verzí, po kterém se celý program přesune do další fáze. Po Starship SN11 přijdou na řadu SN15, 16 a 17, přičemž souběžně budou probíhat testy prvních exemplářů Super Heavy BN1 a BN2. Tyto testy mají proběhnout předtím, než na scénu nastoupí Starship SN20 a Super Heavy BN3, jejichž úkolem má být let na oběžnou dráhu. Stejně jako mnoho jiných termínů u SpaceX je ohromující (a také nepravděpodobný) i termín této zkoušky – 1. červenec. Když už nic jiného, tak tento cíl aspoň ukazuje, že se SpaceX opravdu snaží tlačit vývoj Starship vpřed, jak to jen jde.

Starship SN11

Starship SN11 po usazení na testovací stanoviště.

Starship SN11 po usazení na testovací stanoviště.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Půjde o čtvrtý výškový let prototypu Starship a i když se stále SpaceX zaměřuje na vyladění procesu přistávání, tak předchozí stroje již dosáhly několika úspěchů – prokázaly třeba správné fungování motorů Raptor při delších zážezích, dokázaly stabilně stoupat vzhůru, pak přejít do pozice na břiše a řídit klesání pomocí křidélek. SpaceX také rozjela velké výrobní tempo prototypů Starship – díky tomu je možné po každém letu velmi rychle připravit nový stroj a také pružně reagovat na zjištěné nedostatky, které se před dalším letem odstraní pomocí konstrukčních změn.

Starship SN8 se úspěšně během přistání zhoupla do vertikální pozice, ale poté ztratila během přistávacího zážehu tah vlivem nízkého tlaku v malé metanové nádrži. Starship SN9 ani nedokončila proces zhoupnutí kvůli problému s opětovným zažehnutím motoru. Teprve až SN10 splnila všechny úkoly a dokázala přistát – byť tvrdě. To také mohla být příčina toho, že pár minut po dosednutí explodovala.

Snahy o omezení těchto komplikací se proto zaměřují na poslední sekundy letu. Po Starship SN8 se SpaceX rozhodla přidat k malé metanové nádrži tlakovací helium a po problému SN9 se u SN10 měly při zhoupnutí zažehnout všechny tři motory Raptor a pokud se všechny zažehnou, zhasne ten s nejkratší pákou vůči těžišti. U SN10 se všechny tři Raptory opravdu zažehly a přistávalo se pouze na jeden. Ačkoliv se vizuálně zdálo, že přistávací rychlost byla optimální, Elon Musk brzy potvrdil, že šlo o pořád příliš vysokou rychlost. Aby toho nebylo málo, tak několik přistávacích nohou nebylo optimálně zaaretováno – podle Muska to však nebyl hlavní důvod neúspěchu. Při velké rychlosti klesání by se rozdrtily i zaaretované nohy. Musk také uvedl, že Raptor provádějící brzdící zážeh nasál trochu helia, které tlakovalo malou metanovou nádrž.

Starship SN11

Starship SN11
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zatím není úplně jisté, jaké úpravy se dělají na SN11 před jejím letem. Musk pouze uvedl, že se pracuje na několika opravách. Je pravděpodobné, že se Starship nepokusí přistát na jeden, ale na dva Raptory, aby si poradila s případnou ztrátou tahu. Dojde také k vytvoření zálohy, která se obzvlášť hodí u přistání, kde není prostor na chybu. Ačkoliv let samotný čekají určité změny, samotná příprava Starship SN11 zatím probíhá jako u předešlých prototypů. Po převozu na rampu začala fáze testů, která pokračuje i nyní. Začalo se tlakovými zkouškami – nejprve za pokojové teploty a pak i kryogenními.

Původně se předpokládalo, že ke statickému zážehu dojde už koncem minulého týdne, ale objevily se komplikace, které pravděpodobně souvisely s pozemním vybavením. Zkoušky se nedělají o víkendu kvůli nutnosti uzavírat blízkou silnici – SpaceX k tomuto kroku sáhla zatím jen v několika víkendech, aby minimálně narušovala života místních obyvatel. Okno pro zážeh se tedy přesunulo na pondělí a letět se mohlo už o den později. Vše ale záleželo na počasí. Ačkoliv byla na Boca Chica mlha, SpaceX pokračovala v testu, který však byl přerušen ještě než stihly motory naběhnout – k zastavení došlo jen krátce po aktivaci předspalovacích komor. Další okno bylo o 24 hodin později, ale SpaceX jej nakonec nevyužila. Důležité je, že Federální letecký úřad FAA formálně schválil let Starship SN11.

Další stroje:

Po skoku Starship SN11 se SpaceX zaměří na Starship SN15. Dojde tak k přeskočení verzí SN12, 13 a 14, o čemž se ví už pár měsíců. SN15 má dostat třeba thrust puck s novým designem a také další (byť zatím neznámá) vylepšení. Předpokládá se dodatečný systém tepelné ochrany TPS (Thermal Protection System), jelikož stále pokračuje vývojová a testovací fáze tepelného štítu. Starship SN15 se zatím ukrývá v montážní hale Mid Bay a čeká na přesun do nedaleké haly High Bay, kde k ní bude připojena aerodynamická špička. V High Bay se momentálně nachází dvě válcové nádrže pro první prototyp nosiče Super Heavy – BN1.

Sestavování Super Heavy BN1.

Sestavování Super Heavy BN1.
Zdroj: https://i.postimg.cc/

Momentálně se nepředpokládá, že by model BN1 měl letět. Místo toho dojde k jeho sestavení a vývozu na podstavec pro suborbitální starty, kde podstoupí zkoušky pozemního vybavení a vyloučit se nedá ani statický zážeh. Tyto testy poskytnou cenné údaje pro druhý exemplář – BN2. Jeho díly už byly spatřeny a čekají na zahájení sestavování. Předpokládá se, že testovací kampaň BN1 proběhne ještě předtím, než se do testovací oblasti vydá Starship SN15, kterou bude čekat zkušební let. Jakmile se SN15 dostane do testovací oblasti, začne tak nová fáze zkoušek, na kterou mají být vyhrazeny modely SN15, 16 a 17.

Starship SN15.

Starship SN15.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Podle dokumentace, kterou viděli žurnalisté z webu NASASpaceflight, mají BN1, BN 2 a nové Starship představovat „iterativní vylepšení exemplářů s cílem zlepšit design a sloužit k vyšlapávání cesty při výrobě“, aby bylo možné zvyšovat produkční tempo. Je také možné, že SpaceX vynechá výrobu Starship SN 18 a 19. To by odpovídalo výše popsané situaci, kdy došlo k sešrotování SN 12, 13 a 14, aby se po SN11 mohlo jít rovnou na SN15. Ve zmíněné dokumentaci se také píše o poměrně překvapivém plánu, který se však ještě může změnit – Je zde zmíněn první orbitální let, do kterého má být zapojen nosič Super Heavy BN3 a loď Starship SN20 s „cílem dosáhnout oběžné dráhy do 1. července.

Takový termín je přinejmenším velmi odvážný – dá se však vytušit, že SpaceX chystá orbitální let Starship v letošním roce. Tento plán podporují také činnosti, které se odehrávají jak na vzletové rampě, tak na samotných testovaných strojích. Na prototypech Starship vidíme stále větší a větší plochy pokryté zkušebními destičkami tepelné ochrany. Na nich se ověřuje, jak materiál reaguje na tankování kryogenních pohonných látek a na namáhání při letu. V montážní sekci ale vidíme, že se těmito destičkami pokrývají celé sekce některé z budoucích Starship.

Pokrytí „břicha“ Starship bude potřebné u exemplářů, které se mají vrátit z oběžné dráhy – během této fáze totiž stroj zažije intenzivní tepelné namáhání. Nedá se vyloučit, že některý prototyp před SN20 bude mít velkou část břicha pokrytou šestihrannými destičkami, aby se zpřesnily informace o jejich chování ještě před orbitálním letem.

U rampy pro orbitální starty vyroste integrační věž, jejíž základy jsou dobře vidět.

U rampy pro orbitální starty vyroste integrační věž, jejíž základy jsou dobře vidět.
ZdroJ: https://i.postimg.cc/

Velmi živo je také na budované rampě pro orbitální lety. Ve finále tu mají vzniknout dvě stanoviště pro Super Heavy, přičemž to první už čeká na instalaci startovního stolu. Vzniká tu také obří integrační věž, jejíž součástí bude jeřáb, který vyzvedne Starship a usadí ji na Super Heavy. Minulý týden navíc k rampě pro orbitální starty dorazila první z nových palivových nádrží. Tyto zásobníky budou potřebné k tomu, aby ukojily žízeň velkých nádrží, jakými disponuje Super Heavy.

Výše uvedené informace také obsahují pasáž, že by rampa pro orbitální starty měla také být schopna zachytit nosič, který by tak nepotřeboval přistávací nohy. To by obnášelo instalaci chytacích ramen do integrační věže. Nedá se předpokládat, že by tato funkce byla k dispozici v době letu BN3 (pokud tedy BN3 poletí na orbitální misi). Je tedy vidět, že plány na Boca Chica se prakticky neustále mění. Ačkoliv je zdejší výrobní tempo opravdu působivé, můžeme téměř s jistotou vyloučit, že by místo startu bylo do 1. července připraveno na start BN3 a SN20. Jelikož by však integrační věž mohla během týdne začít růst, je tu jistě nezanedbatelný potenciál orbitální mise na konci tohoto roku.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/03/EvgQvcCXEAM9iIL-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EwHpxrPWgAUNhtH?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Ev99GyWXIAElay4?format=jpg&name=large
https://i.postimg.cc/RCt6fJSG/BN1.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…52398.0;attach=2016767;image
https://i.postimg.cc/vZ0dDhCj/rampa.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

47 komentářů ke článku “Orbitální let Starship ještě letos?”

  1. David R. napsal:

    Dovolím si malou spekulaci ohledně vzájemné polohy středisek SpaceX v Texasu a na Floridě. Je mezi nimi 1500 km a prakticky samá voda – Mexický záliv.
    SpaceX má díky tomu možnost suborbitálních testů – skoků z Boca Chica na Floridu nebo do okolí na eventuální plovoucí plošinu. A v případě plošiny může vzdálenost i postupně prodlužovat. Zkušební lety bez boosteru SuperHeavy budou bezesporu levnější a lze jich zopakovat víc. Suborbitální skok SS bez SH by umožnil dosáhnout rychlosti až 5 km/s, a dolet cca 1500 km. Což pěkně vychází a 5 km/s je taková solidní hodnota pro několik testů před orbitálním. Zejména jde o vstup do atmosféry, což bude nejkritičtější úkol. A protože u SpaceX vše souvisí se vším, a výhodná vzájemná poloha středisek docela bije do očí, tak by mne docela překvapilo, kdyby to nevyužili. Zatím sice nic takového neohlásili, ale uvidíme.

  2. SGaba napsal:

    ,,Teprve až SN10 splnila všechny úkoly a dokázala přistát – byť tvrdě. To také mohl být důsledek toho, že pár minut po dosednutí explodovala.“

    Bych upravil na:
    ,,To také mohla být příčina toho, že pár minut po dosednutí explodovala.“

    nebo

    ,,Čehož důsledkem mohlo být, že pár minut po dosednutí explodovala.“

  3. Ivo napsal:

    Před mnoha měsíci jsem tady někde napsal, že si myslím, že SS doletí na orbitu dříve, než SLS a nyní to vypadá, že by to mohlo vyjít. Pokud je takto nastaven termín, který je velice blízko, tak si myslím, že SS skutečně SLS předběhne. Máme se na co těšit.

    • KarelT napsal:

      Je to možné, ale porovnávat se to moc nedá. SS bude pořád testovací prototyp, SLS je prakticky finální human-rated nosič, který poletí naostro. Než poletí SS s nákladem na ostrou misi, ještě si pár let počkáme. Teoreticky by to nahoru mohli zvládnout expendable i s ostrým nákladem celkem brzo, ale asi budou chtít hned reusable a to bude trvat, dolu (v celku) to jde hůř než nahoru.

      • Ivo napsal:

        Máte pravdu, ale než poletí na SLS první lidé, tak se asi bude psát rok 2023 a to už za sebou SS může mít desítky nebo spíše stovky letů. Co pak bude posuzováno jako spolehlivější? Něco, co letělo jednou a nebo něco, co má za sebou desítky letů a v rámci nich vychytáno spoustu chyb?

  4. Petr Šída napsal:

    V tuhle chvíli je to vysoce pravděpodobné, respektive na to mají 11 měsíců

  5. KarelT napsal:

    Možná že nahoru by to letos mohli zvládnout i nějakým tím prototypem. Jen nevím jak to bude s motory BN3, to tam budou mít všechny, ta rampa zvládne takový hukot ? Ovšem jestli BN3 rozeskají při přistání, bude to hodně dražší sranda než 3 Raptory u SS.

    • Ivo napsal:

      No tak pokud mají termín 1.7.2021, pak si myslím, že to do konce léta dají. Nahoru vezmou stovky Starlinků, takže se jim to i vyplatí, s BN asi přistanou, mají velké zkušenosti a s SS zkusí první sestup a získají data. Podle mě je to nakonec může vyjít jen o málo dráž, než kdyby ty Starlinky tahali nahoru pomocí F9 a ještě navíc získají spousty zkušeností.

      • JirkaBerka napsal:

        Osobně pochybuju o tom, že by při prvním orbitálním letu SS upravovali prototyp tak, aby z něj šly vypouštět družice, na což současné modely stavěné nejsou. Cílit budou spíš na to dostat to nahoru a dolů, ověřit tepelný štít, manévrování, brždění, nacpat to čidlama a posbírat co nejvíc dat.

        • Ivo napsal:

          Myslím si, že nahoru to dostanou, dolů budou zkoušet. Proč letět nahoru s prázdnou, když tím můžou ušetřit nějakých 20M$?

          • David R. napsal:

            To asi ušetří víc, protože SS vynese 6x více Starlinků než F9 a to za podobnou cenu.
            Pokud se tedy sestava nerozpadne ve fázi maxQ. Nicméně Starlinky jsou celkem levná zátěž, sériová výroba. Elon musk tuším jednou napsal, že na Starlinku je nejdražší jeho vynesení.

          • JirkaBerka napsal:

            Protože tyhle prototypy jsou zatím jenom ty „létající bojlery“. Na Falconu odpadne kryt a družice je možné vysadit. Na SS kryt není, plášť je svařený z prstenců ocelového plechu a aby něco vypustili ven, potřebujou to otevřít a pak zase zavřít, aby s tím šlo přistát. A vytvořit takový mechanizmus asi nebude záležitost prvních letů.

          • Ivo napsal:

            David R.: No však počítám náklady na 6 misí Falcon 9 a od toho odečítám případnou ztrátu SS při nezdařeném návratu. I tak se jim to vyplatí.

          • SGaba napsal:

            JirkaBerka napsal: ,,a aby něco vypustili ven, potřebujou to otevřít a pak zase zavřít, aby s tím šlo přistát.“

            Myslím, že by stačilo udělat jen malé úzké okénko (0,5?x2?m), tak aby prošel jeden Starlink. Ve Starship by pak byl zásobník se Starlinky a mechanizmus který by je postupně vystřeloval ven. Jako samopal…

          • Kamil napsal:

            Z prvních StarShipů budou náklad vypouštět spodem, mezi motory je dost místa na jednoduché vypouštěcí zařízení a nemusí dělat díru do trupu. Tak pravděpodobně chtěli vypouštět cubesaty i pro NASA

      • KarelT napsal:

        Je přeci nesmysl do testovacího prototypu cpát Starlinky. Ty družice nejsou zas tak levné, aby je mohli bez obav zničit. Ono nebude levné ani testování přistání SH s tolika motory, proto taky budou zkoušet nejdřív SH s menším počtem motorů. Ono rozmlátit (nebo zahodit u expendable verze) cca 27 raptorů by byla drahá sranda. Věřím že jen nahoru by to poslat asi letos zvládli, ale to je ta lehčí část.

  6. Jan Jancura napsal:

    Ví se, zda má BN3 přistát a kde?

  7. Kamil napsal:

    Tak na tehle let se fakt těším, doufám, že Dušan dá přímý přenos od startu po přistání. Předpokládám, že to bude jeden gagarinovský oblet s přistáním na Boca Chica.
    Už slyším Dušanův řev a jeho slavné „Dámy a pánové….“

  8. David R. napsal:

    Nákladní verze bude úplný základ, vždyť na 1 pilotovaný let dnes připadá snad 10 nákladních. Takže otevírací nákladový prostor udělají velmi brzy. Nehermetizovaný.
    Pak přijde hned na řadu tanker.
    Teprve potom lidé. Ale jen přeletová varianta tj. nastupovat a vystupovat se bude na orbitě. Start a přistání Crew Dragon. Tak poletí Maezawa. Start i přistání s lidmi nejdříve po 100 úspěšných misích. To odhaduji na rok 2028.

  9. Ivono napsal:

    Moc se těším na nový start. Mám dotaz na Dušana, jak je složité hasit požár jaký nastal po dosednutí desítky? Na záznamu bylo vidět, že hasit se začlo, ale dost pozdě. Nebo hašení mohlo urychlit výbuch? Díky.

    • Dušan Majer napsal:

      Na to se těžko odpovídá, protože nemáme mnoho informací. Na jednu stranu asi není moc těžké ty plameny uhasit pomocí dálkově ovládané stříkačky. Na druhou stranu se objevují spekulace, že právě to uhašení plamenů mohl být pro SN10 rozsudek smrti. Z poškozeného metanového potrubí se uvolňoval metan, který byl plamenem postupně spalován. Když se ale plamen uhasil, metan unikal dál, hromadil se a rostla jeho koncentrace v ovzduší. V určité fázi pak stačila i malá jiskra. Ale je to pouze neověřená spekulace.

      • Ivo napsal:

        Přesně takhle si myslím, že to bylo, ale jak se říká, po bitvě je každý generál. Otázka je co by se stalo, pokud by ten oheň hořel dlouhé hodiny, klidně by to mohlo narušit už tak narušenou konstrukci a konec mohl být stejný možná jen s menším výbuchem, protože část metanu by už vyhořela. Ono v tomto by se dalo říct, zlaté RP-1. 🙂

  10. Ivan napsal:

    Nedá mi to se také nezapojit do diskuze. Píši tu prvně, i když Kosmonautix hltám ode dne vzniku. Tímto bych chtěl poděkovat všem, co se na jeho vzniku podílejí. Webů o kosmonautice není nikdy dost a právě v této době, když se v ní tolik toho děje. A teď k dotazu. Třeba mi to tu nějaký chemik vysvětlí, nebo to možná chápu špatně. Vstupem a průletem atmosférou při přistání předpokládám dojde k ohřátí nejen ochranných destiček, ale i povrchu konstrukce lodi. Nebude mít toto vliv na nádrže s palivem? Nemůže dojít vlivem ohřívání paliva k destrukci nádrže? Přece jenom palivo je uchováváno v tekutém stavu při – 160°C. A jak spaceX zabrání vypaření paliva při dlouhodobém pobytu v kosmu? Úniky paliva vždy budou a osluněná strana Starship bude mít přes 100°C (usuzuji tak z ISS, která zažívá na povrchu změny teplot od -150 do +120°C). Nádrže izolaci nemají a před vakuem je dělí jen pár milimetrů oceli. Hlavní nádrže budou převážně prázdné, ale přistávací nádrže musí zůstat plné po dobu několika měsíců.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      děkujeme za to, že nás čtete. Máme radost, že se Vám tu líbí. Ohledně ohřevu máte pravdu – to je právě jeden z důvodů, proč mají být přistávací nádrž uvnitř (ta nádrž ve špičce ve finále být nemá) – aby se omezil jejich ohřev.

      • Ivan napsal:

        Děkuji, tato informace mě nějak minula. Chápu, že Starship je stále ve fázi prototypu a proto beru veškeré ohlašované termíny Muskem hodně s rezervou. Nicméně první let do vesmíru bude paráda zapsaná do dějin kosmonautiky. Nevěřím, že při tomto letu bude něco vyneseno. Pokud umístění nádrže v „čumáku“ je stále jen provizorní řešení, tak SpaceX nebude plýtvat prostředky na řešení otevíratelného nákladového prostoru na tomto protypu, leda možná že by se nepočítalo s jeho návratem. Bylo oznámeno, zda se bude SN20 a BN3 pokoušet o návrat, případně přistání?

    • David R. napsal:

      Dobrý den!
      Na rozdíl od ISS, Starship může být během delšího letu, kdy samozřejmě nepracují motory, otočená zádí ke Slunci. Ohřívá se pak jen záď, kde musí mít tak jako tak izolaci kvůli žáru od motorů. Tato poloha je ostatně výhodná i proto, že motory a nádrže pak fungují jako stínění posádky proti radiaci, jejíž velká část přichází od Slunce. Zbytek lodi pak vyzařuje teplo, protože i při -170°C je proti vesmíru teplý. Pokud je na povrchu vhodný povlak, jde o cca 6 W/m2. Zdá se to být málo, ale celý povrch takto vyzáří až 8 kW. To by mělo stačit. Na některé mise sice snad bude stačit palivo v přistávacích nádržích, ale na jiné bude třeba udržet v nádržích větší množství paliva, možná i několik let.

  11. JirkaBerka napsal:

    Existuje vůbec nějaká zkušenost s dlouhodobým uchováním jiného paliva než hypergolických směsí a jeho následným použitím?
    Když vidíme, co dělá palivo v nádržích při obrtlíku při přechodu z pádu do vertikální polohy při přistání, co bude dělat v beztíži? Jakým způsobem ho dostat z poloprázdných nádrží k orientačním motorkům, provádět korekce dráhy … decentralizované nádrže, další látky?

  12. ESA 1 napsal:

    Vím že statický zážeh starship sn11 proběhne v pondělí 22.3 ale v kolik hodin?

  13. ESA 1 napsal:

    Už proběhl statický zážeh! Ale ví někdo jestli dopadl dobře?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.