ŽIVĚ A ČESKY: Druhý zážeh centrálního stupně SLS

Když jsme Vás 16. ledna zvali na statický zážeh centrálního stupně rakety SLS, psali jsme, že se jedná o událost, jakou jsme ještě neviděli a zřejmě ani v budoucnu neuvidíme. Ovšem čáru přes tento plán udělalo předčasné ukončení zkoušky. Týmy se pustily do analýz a ukázalo se, že stupeň ani stanoviště nejsou poškozeny a může se tedy přikročit k opakování zkoušky, během které odborníci nasbírají velké objemy dat o chování letového kusu během zhruba osmiminutového zážehu. Ve čtvrtek mezi 20:00 a 22:00 SEČ by se měl zážeh opakovat, přičemž NASA zatím neuvedla přesný čas – kromě jiného záleží i na počasí. Náš přenos však bude připraven.

Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před plánovaným zážehem – sledujte v tomto článku aktualizované informace o vývoji termínu. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.

EDIT 20:10
Zážeh nebude dříve než ve 21:15 SEČ, přesouváme začátek přenosu na 21:00.

EDIT 19:55
NASA posunula začátek svého přenosu na 20:30, což zřejmě znamená zážeh kolem 21:00. Náš přenos se tedy posune na 20:45. Celou situaci průběžně sledujeme a případně operativně zakročíme.

EDIT 19:45
Jelikož má NASA nastaven začátek svého vysílání na 20:00, je nepravděpodobné, že by zážeh přišel ve 20:00. Očekáváme jej spíše kolem 20:30. Proto posuneme začátek přenosu na 20:15.

EDIT 19:15
Zatím se zdá, že informace o odkladu nikde nejsou. Přenos by tedy mohl začít v 19:45.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://static.antyweb.pl/wp-content/uploads/2021/01/18170314/ant_sls-run.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

40 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Druhý zážeh centrálního stupně SLS”

  1. MarioB napsal:

    Mozne vysvetlenie, preco sa pohonne hmoty presuvaju po vodnom kanale „the site required barge access as the rocket motors to be tested for Apollo were too large for overland transport“.
    Takze vodna cesta je historicky relikt a tento system sa nezmenil.

  2. Zbynek_Mc napsal:

    Je to tak, že tyto úžasné motory se použijí jen jednou, a pak se zničí při návratu do atmosféry? Jaká je zásoba motorů z raketoplánu, a jaké se budou používat až dojdou?
    Děkuji

    • Adam Rrezzaabek napsal:

      Ano, motory se po letu zničí. Zásobu nevím , ale až dojde, tak se budou vyrábět nové (je to tak od začátku plánované). Ale není to tak, že se zahodí úžasný znovupoužitelný motor, jsou provedeny úpravy, aby byl lehčí

    • Jiří Hošek napsal:

      Z programu raketoplánu bylo do programu SLS převedeno 16 letových motorů SSME (RS-25). Motory byly přiřazeny k misím Artemis takto:
      https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/11/NSF-2019-11-08-02-38-53-940.jpg

      Aerojet Rocketdyne už vyrábí nové motory RS-25 s termínem dodání prvního letového kusu v první polovině roku 2023 a dalších motorů v tříměsíčních intervalech.

      • Ivo napsal:

        Ano je to tak, mělo by jít o 24 motorů za 3 500 000 000 USD. Ano je to skutečně tak. Je to stejná cena jako za 70 startů Falcon 9 a nebo taky se dá říct, že jeden motor stojí stejně jako tři starty Falcon 9. Nechť si každý sám udělá představu o tom jak je tato cena reálná nebo nereálná.

        • Dušan Majer napsal:

          A ještě jste zapomněl uvést rozdíl v nosnosti Falconu a SLS, aby to bylo fér.

          • Ivo napsal:

            Omlouvám se, ale nějak nechápu logiku srovnání nosnosti. Já srovnává cenu motorů s něčím co si lze snadno představit.

            Pokud už tedy chcete srovnávat, pak samotný motor RS-25 pro SLS nevynese na oběžnou dráhu ani sebe, protože bez paliva a nádrží nebude fungovat. Je to jen jedna z mnoha části potřebná k provozu SLS.

          • Dušan Majer napsal:

            No jasně, já to chápu. Ale když to takhle vytrhnete z kontextu, tak to nedává smysl. Je potřeba to zasadit do souvislostí, aby to ten smysl začalo dávat.

          • Ivo napsal:

            Já ale přece nic nevytrhávám z kontextu, já jen uvádím kolik stojí jedna malá část toho kolosu a to zrovna ta o kterou v tom testu mimo jiné taky docela šlo. Ano mohl jsem přepočítat ceny na ceny Fábií, jak bývá v některým článcích zvykem, ale přišlo mi vhodnější to přepočítat na něco z oboru a tak jsem vybral nejčastěji startující raketu současnosti, protože tu bude čitatel asi docela dobře znát. Nejde tedy v žádném případě o srovnávání nosnosti, ale jen a pouze ceny pro lepší představivost o jakou sumu se jedná.

          • Dušan Majer napsal:

            Z vašeho komentáře to tak ale vypadalo, že se snažíte srovnávat jablka s hruškami, jelikož jste nezohlednil právě ty další faktory. Ale pokud to ani nebylo záměrem a chápete ty vztahy, pak je to ok.;-)

          • Jiří Hošek napsal:

            Následná argumentace autora porovnání ceny motoru s cenou rakety, že samotný motor je k ničemu, je důkazem, že k ničemu je toto porovnání, protože opravdu nedává smysl.

        • Ivan napsal:

          Nosnost SLS je zhruba 5x až 6x větší. Jasně, cena se může stát přemrštěná, kdoví, jak se k ní došlo a co je v tom všechno započítané. Musíte si uvědomit, že neexistuje lineární závislost mezi nosností a cenou hardwaru, takže srovnáváte hrušky s jabkama. A vysvětlete mi, jak by jste si představoval let na měsíc s Falconem 9.

          • Piranha napsal:

            Ta cena se skládá ze dvou kontraktů, přičemž ten první zahrnuje i náklady na vývoj a výrobní kapacitu nových motorů RS-25 (cena za kus cca 200 milionů dolarů). Motory mají hromadu nových součástek a o něco vyšší výkon.

            Druhý kontrakt z loňského roku už je na skutečně sériové kusy (á 100 milionů/kus).

          • Ivo napsal:

            Znova upozorňuji, nikde nic nepíšu a nesrovnávám nosnost, navíc nosnost samotného motoru je nulová, protože bez ostatního nikam nepoletí.

        • Piranha napsal:

          Srovnáváte jabka s hruškama, protože ani 100 Falconů by vás k misi lidí na/k Měsíci nepřiblížilo ani o chlup. Dokonce i Falcon Heavy bude mít co dělat aby na Gateway vynesl pár tun zásob v odlehčené plechovce. Případně nějaký lander na povrch Měsíce s užitečným nákladem v desítkách až stovkách kg (ne, to pro lidi opravdu NESTAČÍ).

          • Ivo napsal:

            Možná jste si to neuvědomil ale ani ten motor vás nikam nedopraví, on totiž sám o sobě je tak nějak k ničemu.

    • Batistutta napsal:

      Dříve jsem někde četl, že motory z raketoplánů byly zakonzervované a aby se nevyhodily, tak se předělaly a zužitkují se. Čas a technologie pokročily a proto se vyvine stejný motor, ale za pomocí dnešních moderních supertechnologií.
      Americké motory z raketoplánů byly oproti těm sovětským z rakety Eněrgia o něco výkonnější, ale skutečný výkon byl mám dojem ještě navíc o pár procent předimenzován právě z důvodu znovupoužitelnosti. Tento výkon navíc už není potřeba, protože se neuvažuje o znovupoužitelnosti, motory se z Měsíce ani z Marsu zpět na Zem vracet nebudou.

      • Batistutta napsal:

        Což je škoda, klidně by mohly, pokud by se na oběžné dráze dotankovaly, pak přistály a mohly by letět znovu, což je zatím jen Sci-Fi.

        • Piranha napsal:

          Není to škoda – protože se musíte řídit ciolkovského rovnicí. (na vyšší rychlost potřebujete víc paliva, ale to palivo navíc musíte po cestě rozpohybovat zase dalším palivem)

          Už při misi na Měsíc (který je doslova za humny) musíte vytvořit takové delta-V (spálit takové procento paliva) že palivo (práce z něj získaná) má vyšší cenu(vyšší užitek) než zahozený stupeň rakety.

          Takže plýtváním by ve skutečnosti bylo snažit se zachránit RELATIVNĚ levnou raketu (prestože SLS určitě absolutně levná není). A pálit kvůli relativně drahé a mnohem užitečnější palivo.

          Navíc se bavíme o raketě určené hlavně pro loď Orion (s lidmi na palubě) kde posádka má vyšší cenu než raketa a palivo dohromady.
          Pro neživý náklad, který nespěchá je mnohem výhodnější místo chemické rakety, využít řádově efektivní pohon eletrický(iontový). Takto se k Měsíci dopraví první modul stanice Gateway.

  3. Josef napsal:

    A co takhle dvakrát Falcon Heavy na LEO?

    • Dušan Majer napsal:

      Cokoliv, co musíte na oběžné dráze spojovat přináší komplikace jak logistické,tak i technické – třeba tím, že dokovací systémy na obou tělesech něco váží. Navíc Falcony mají obecně slabé horní stupně, takže (jak píšete) by šlo s těžším nákladem asi jen o let na LEO. A v tu chvíli potřebujeme ještě pohonný stupeň (motory, nádrže, řídící systémy) pro odlet k Měsíci.

      • Josef napsal:

        Máte samozřejmě pravdu co se týče technických parametrů. Ale kosmonautika je i otázka nákladů. Samozřejmě že pro dopravu nákladů k Měsíci byste musel jedním FH vynést vhodný raketový stupeň a spojit jej s nákladem. Mimochodem horní stupeň Falconů má velmi dobré parametry (například nízkou prázdnou hmotnost).

        • Dušan Majer napsal:

          Horní stupně Falconů doplácí na slabý motor. Když horní stupeň Falconu srovnáme třeba s Centaurem, tak je to velmi výrazný rozdíl.

          • Josef napsal:

            Co je to slabý motor?
            https://www.bing.com/search?q=centaur+rocket&form=ANNH01&refig=8d067844773942578dc1e982b7db5ba9&pc=U531&sp=7&qs=AS&pq=centa&sk=PRES1EP2AS4&sc=8-5&cvid=8d067844773942578dc1e982b7db5ba9
            Motor RL 10 má řádově nižší tah než motor horního stupně Falconu. Má ovšem nižší specifický impuls, což je pochopitelné. Ale pokud jedním FH dostanete na LEO kosmickou loď a druhým vhodný stupeň pro dopravu k Měsíci (nejlépe kyslíkovodíkový), je to technicky realizovatelné řešení. A pokud přitom ušetříte pár stovek miliónů dolarů ve srovnání s jedním nosičem, bude se Vám i spojování na oběžné dráze jevit jako technicky řešitelný problém.

          • Dušan Majer napsal:

            Jeden velký nosič je jistota. A navíc nesmíte zapomínat, že NASA potřebuje vlastní program. Nemůže se spoléhat jen na SpaceX – co kdyby firma zkrachovala. Dalším vlivem je pak zaměstnanost.

          • Vojta napsal:

            U horního stupně je specifický impulz důležitější než tah. Pak jsou tam i další rozdíly. U Falconu je limitní rychlost při odpojení stupně daná možností prvního (středního) stupně vrátit se zpět. Zbytek musí dotáhnout horní stupeň. Při variantě se zahozením středního stupněm a přistáním postranních na moři, by se to dost vylepšilo, ale i tak je druhý stupeň optimalizovaný na F9 a ne na FH nejen silou motoru, ale i velikostí nádrže. Atlas odpojuje Centaur při vyšších rychlostech, pokud je v těžké verzi s pěti postranními boostery. To dává Centauru další náskok.
            Znovupoužitelnost je samozřejmě skvělá, ale nevyhnutelně s sebou nese určité kompromisy.

          • Piranha napsal:

            re: Josef

            Kolik miliard by asi stálo takový kyslíkovodíkový horní stupeň vyvinout a vyzkoušet (a kolik by stál jeden letový exemplář) ?

            Nebo myslíte že by jim nějaký prodala/pronajala ULA (která je právem hrdá že tuhle pokročilou a výkonnou technologii zvládá jako jedna z mála firem na světě) ?

          • Dušan Majer napsal:

            SpaceX si to nechce komplikovat. Aktuálně používá na prvním i druhém stupni nejen stejnou pohonnou směs, ale i motory. To značně zjednodušuje celou předstartovní přípravu. Zavedení dalšího média by vyžadovalo úpravy i rampy samotné. Statně před pár lety se uvažovalo, že by se na horním stupni Falconů mohly používat motory Raptor. Ty ale spalují kapalný metan. Nakonec ten plán vyšuměl do ztracena.

          • Josef napsal:

            Re: Piranha
            Kyslikovodíkové motory použitelné pro horní stupně má Evropa, Japonsko, Rusko a (pro úplnost) i Čína. Ostatně, kdyby NASA nefinancovala SLS, ULA by také kyslikovodíkový motor klidně dodala. To je prostě byznys a v něm se na hrdost nehraje. Vývoj nového motoru nepovažuji za nutný, přizpůsobení (zvětšení) vhodného horního stupně je možné, což ostatně vidíme na vývoji Delty IV Heavy. Pokud nemáte na mysli zrovna české koruny, tak miliardy na vývoj by asi nebyly zapotřebí. Ostatně vývoj horního stupně SLS také využívá již vyvinuté motory (patrně s modifikacemi).

  4. Josef napsal:

    Oprava – Merlin má samozřejmě nižší specifický impuls.

  5. Batistutta napsal:

    Mohu se zeptat jako Lama(laik)?
    Motory dnes dokáží sebou pěkně cloumat.
    Rakety V2 měly plynová kormidla z grafitu.
    Dnešní rakety jak vidno pokročily.
    Ale mi hlava nebere, jak to musí být konstrukčně a materiálově náročné.
    Jak mohou přívodní „trubky – potrubí“ od paliva a okysličovadla vydržet tak velké namáhání (ohyb, tlak)?
    Odkud se bere energie, která dokáže při plném tahu motorů těmi motory takto hýbat?
    Ptám se, jak jsem psal, jako Lama a na netu jsem zatím odpovědi na tyto otázky nehledal.

  6. Greyfin napsal:

    Pěkné video, jen mě zaujal plamen nad jedním z běžících motorů. Z čeho vznikl a je to „normální“ stav ?

    • Dušan Majer napsal:

      Mělo by to být normální. Je to dáno tím, že stupeň je stále na stejném místě v hustých vrstvách atmosféry a tak se tam hromadí teplo – při ostrém startu raketa velmi rychle tyto husté vrstvy opustí. Protože se s tím počítalo, byla na některá místa přidaná tepelná izolace.

    • Ivo napsal:

      Možná tam byl na tom jednom motoru nějaký drobný únik vodíku. Málokdo si totiž uvědomuje, že vodík je docela prevít, ty molekuly jsou tak malé, že projdou i malou škvírou. V praxi to ale v tomto množství nemá vliv na funkci, problém by byl, pokud by nehořel, ale hromadil se někde v dutině a pak by s smíchal s kyslíkem. Proto taky před spuštěním motoru je pod motory vidět ty jiskry, které slouží k tomu, aby případně uniklý vodík byl ihned spálen a nemohlo dojít k jeho hromadění. Podobně je to vidět před startem Delta IV, obzvláště efektní je to ve verzi Heavy.

      • Josef napsal:

        Pokud se při startu např. rakety Delta vypaluje vodík, pak to není vodík uvolněný kvůli netěsnostem. Při startu motoru musíte napřed spustit chlazení motoru, to se děje kapalným vodíkem, a ten se uvolní do spalovací komory a do ovzduší ještě před zážehem motoru. Musíte se ho bezpečným způsobem zbavit.

    • Jiří Hošek napsal:

      Oheň byl očekávaný specifický jev vzniklý sálavým teplem při statickém zážehovém testu Green Run. Nebyl tam žádný únik vodíku. Na spodní části motorové sekce byla pro ostrý start aplikována korková vrstva zajišťující ochranu vnitřku motorové sekce. Aby byla tato vrstva korku uchována pro ostrý start, byla speciálně pro zážeh Green Run překryta ochrannou fólií. Očekávalo se, že se část této ochranné fólie a lepidla mezi fólií a korkem nakonec spálí, což se také stalo. Samotný korek splnil svůj účel a zůstal v dobré kondici i pro ostrý start.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.