Test dokování lodi Orion

Ještě než se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude muset dojít k mnoha důležitým krokům. Některé jsou na první pohled jasné, na mnohé se ale spíše zapomíná. Do druhé kategorie patří i nutnost spojení lodi Orion s pilotovaným lunárním landerem od soukromé firmy, případně se stanicí Gateway. V lodi Orion totiž poletí posádka, která se tímto prostředkem dostane až do blízkosti Měsíce, kde dojde ke spojení s cílovým tělesem. Aby bylo možné se řádně připravit na důležité činnosti spojené s dokováním a oddokováním na oběžné dráze Měsíce, začali astronauti společně s inženýry na Johnsonově středisku v Houstonu nacvičovat první sérii zkoušek, do které jsou již zapojeni lidé.

Kosmotýdeník 443 (8.3. – 14.3.)

Další neděle je tu a s ní přichází tradiční týdenní přehled nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které uplynulých sedm dní přineslo. Dnes bude hlavním tématem Kosmotýdeníku Hubbleův kosmický dalekohled, který v minulém týdnu vinou špatného softwaru skončil v nouzovém režimu. Nebyl to však jediný problém, které se této cenné observatoři přihodil. V dalších tématech se podíváme na úspěšný start čínské rakety CZ-7A, na odhození vysloužilých akumulátorů z ISS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: První deváté použití prvního stupně

SpaceX se nezadržitelně blíží k metě, která se ještě před pár roky zdála nedosažitelná – k deseti startům jednoho prvního stupně Falconu 9. Firma má momentálně k dispozici dva první stupně, které zažily osm startů a jeden z nich (1058) by měl v neděli dopoledne vyrazit na svůj devátý start. Ke kulatým deseti použitím tak už bude chybět jen kousek. První deváté použití prvního stupně Falconu 9 nás čeká 14. března v 11:01 SEČ. Pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Vesmírná technika: Sonda Mars Pathfinder – konstrukce přeletové části a přistání

VT_2021_10

4. července roku 1997 přistála na Marsu v tamním údolí Ares Vallis americká sonda Mars Pathfinder. V té době už za sebou měla několikaměsíční cestu meziplanetárním prostorem – startovala totiž 4. prosince roku 1996. Dnes se zaměříme na popis přeletové části této sondy, ale i na průběh přistání. Šlo totiž o premiéru tohoto způsobu, který se pak využil i u dalších misí.

Reaction Engines dokončují další technologie motoru SABRE

V Evropě bychom jen těžko hledali sledovanější technologickou společnost než je Reaction Engines, která se snaží vyvinout zcela novou třídu motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Synergetický, vzduch nasávající reaktivní raketový motor SABRE by mohl být mostem mezi leteckou a kosmickou dopravou, protože v obou odvětvích půjde využít. Velmi zjednodušeně řečeno jde o kombinaci proudového (reaktivního) a raketového motoru v jednom. Což je ještě složitější, než vypadá. Vývojem tohoto motoru se britská společnost s partnery zabývá už dlouhá léta, ale po malých krůčcích směřuje k cíli. Ten je sice pořád daleko, avšak zase o něco blíže, protože Reaction Engines úspěšně vyzkoušel další klíčové komponenty. Konkrétně jde o výměník tepla HX3 a předspalovací komoru vodíku (Pre-burner). Tyto subsystémy dodávají tepelnou energii do jádra motoru. Společně s partnery Airborne Engineering a S&C Thermofluids  proběhly rozsáhlé testovací kampaně v náročných podmínkách a jsou nejnovější z celé řady dalších, navržených k ověření technologie SABRE.

ŽIVĚ: Výstup z ISS s mnoha úkoly

Američtí astronauti Michael Hopkins a Victor Glover by měli v sobotu ve 13:30 vystoupit z modulu Quest do volného prostoru, přičemž na ně čeká zhruba šest a půl hodiny dlouhý výstup. NASA TV se bude výstupu jako obvykle věnovat a její vysílání začne už ve 12:00 SEČ. Při výstupu samotném by měli astronauti odstranit dřívější propojky hadic s amoniakem a jednu z nich přemístí k modulu Quest – její instalací by se měla zlepšit efektivita chladicího systému. Dvojice se bude také věnovat propojování kabelů na evropské vědecké platformě Bartolomeo, což začalo už při výstupu 27. ledna. Na astronauty čeká také výměna kabelu pro radioamatérský systém. Aby toho nebylo málo, měli by oba muži také vyměnit bezdrátovou sestavu kamer na modulu Unity, nainstalovat vzpěru na tepelný kryt přechodové komory, který by pak měl být pevnější. Výčet úkolů obsahuje také natažení ethernetových kabelů, přes které budou proudit data ze dvou kamer s vysokým rozlišením, které se nainstalují na příhradovou konstrukci stanice.

Perseverance už pálí laserem

Přístroj SuperCam na roveru Perseverance přinesl první výsledky měření. Zařízení využívající metodu LIBS (laser induced breakdown spectroscopy), na kterém se společně podílely Národní laboratoř v Los Alamos (LANL = Los Alamos National Laboratory) v Novém Mexiku) a konsorcium francouzských výzkumných laboratoří pod hlavičkou agentury CNES (Centre National d’Etudes Spatiales) zatím funguje správně. Údaje, které dorazily do řídícího střediska francouzské kosmické agentury v Toulouse, obsahují také první zvukovou nahrávku laserových pulsů na jiné planetě.

Termín zážehu centrálního stupně SLS

NASA oznámila, že momentálně plánuje opakovaný statický zážeh centrálního stupně rakety SLS na čtvrtek 18. března. K testu dojde na Stennisově středisku blízko Bay St. Louis, stát Mississippi. Po kontrolách, že nedávno opravený „předventil“ kapalného kyslíku funguje, mohl tým expertů pokračovat v přípravě samotného stupně, jeho čtyř motorů RS-25 i stanoviště B-2 na druhý statický zážeh. Na konci týdne by mělo dojít k elektrické aktivaci stupně a zopakují se závěrečné kontroly všech systémů. Následně by mělo 16. března (dva dny před statickým zážehem) dojít k závěrečné aktivaci stupně a zahájení odpočtu, který povede k zážehu.

Vesmírná lana: historie, technologie, budoucnost?

Doprava ve vesmíru se zásadně liší od ostatních druhů dopravy. Na Zemi se dopravní prostředky opírají o vnější prostředí, ať jde o zemi, vodu, nebo vzduch. Ve vesmíru ale vnější prostředí není, takže si dopravní prostředek musí „prostředí“ přivézt s sebou v podobě paliva. Jakmile se ale jednou motor o palivo „opře“, urychlí ho v opačném směru a navždy už o něj přijde. S daným množstvím paliva tedy dosáhne jen daného výsledku, a to z důvodů, které nejde vyřešit jen přidáním energie. Proto z principu nelze vytvořit raketu poháněnou jen elektřinou.

New Shepard napodobí lunární podmínky

Šestinová lunární gravitace ve srovnání s pozemskou je jednou z výzev, kterou musí zvládat technologie, které mají vyrazit na Měsíc. NASA proto chce již brzy ve spolupráci s firmou Blue Origin získat více možností k testům těchto inovací. Znovupoužitelný suborbitální nosič New Shepard má být prostředkem, který to umožní. NASA nyní může napodobovat lunární gravitaci při parabolických letech nebo pomocí centrifugy na suborbitálních raketách. V obou případech jde o nedocenitelné prostředky k doladění slibných inovací. Jenže tyto možnosti poskytují pouze několik sekund trvající lunární gravitaci, případně jsou omezeny velikostí nákladu. Ve skutečnosti však NASA potřebuje studovat větší zařízení po delší dobu. Odpovědí by mohl být program Blue Origin, který má být k dispozici koncem roku 2022.