Rover Perseverance se chystá na odběr prvního vzorku

NASA se připravuje na další velký moment marsovského roveru Perseverance. Ten se totiž chystá na odběr svého prvního vzorku, který by měly budoucí mise dopravit k analýze na Zemi. Tento šestikolový geolog nyní pátrá po vědecky zajímavém cíli v oblasti kráteru jezero, která dostala jméno Cratered Floor Fractured Rough. První odběr vzorku bude pro celou misi důležitým milníkem a očekává se, že k němu dojde někdy během následujících dvou týdnů. Rover Perseverance přistál v kráteru Jezero 18. února letošního roku a 1. července začala jeho vědecká fáze, během které má vozítko prozkoumat zhruba 4 kilometry čtvereční, které mohou obsahovat nejhlubší a nejstarší vrstvy odhaleného podloží v kráteru Jezero.

Přeprogramovatelná družice je natankována

Pokročilá telekomunikační družice, která může být využita k mnoha různým účelům byla naplněna pohonnými látkami a chystá se na start 30. července. Družice Quantum vznikla v rámci programu ESA pro partnerské projekty a jde o prvního zástupce nové generace plně překonfigurovatelných družic, které mohou na oběžné dráze reagovat na změny poptávky na Zemi během své patnáctileté služby. Její komunikační svazky mohou být prakticky v reálném čase přesměrovány, takže mohou poskytovat informace pasažérům na palubách pohybujících se lodí či letadel. Tyto svazky se dají přizpůsobit jediným tlačítkem, takže družice zvládne odbavit více dat, pokud stoupne poptávka.

TOP 5 – bizarní testy

testovací figurína

Asi každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, ví, že než vzlétne raketa s družicí, sondou nebo kosmickou lodí, probíhá celá řada vyčerpávajících testů. Finanční částky, které jsou investovány do stavby kosmických strojů a jejich provozu, jsou bez přehánění astronomické a nikdo si netroufne tyto prostředky zahodit tím, že by daný stroj nevyzkoušel a neotestoval pro všechny možné a nemožné situace (a ani to někdy, jak známo, nestačí). Mnoho testů a prostředků k jejich realizaci bychom bez problémů dokázali poznat a také si velmi zhruba dokážeme představit průběh a cíl testování – stendy pro zážehy motorů, vibrační stoly, vakuové a termální komory, to vše jsou běžné rekvizity, které nikoho příliš nepřekvapí. Ale v historii kosmonautiky bychom našli několik vskutku interesantních testovacích prostředků či postupů, u nichž je na první pohled namístě poklepání na čelo. Ovšem na ten druhý pohled se jedná často o velmi chytrá řešení a prostředky, jak dosáhnout cíle – tedy otestovat daný systém. Stejně jako u ostatních článků ze série Top 5 autor předem upozorňuje, že výběr položek i jejich umístění na žebříčku je věcí čistě subjektivní a nemusí se shodovat s obecným názorem.

Co způsobilo selhání rakety Electron?

Společnost Rocket Lab oznámila, že dokončila pečlivé zhodnocení příčin anomálie, která 15. května 2021 vyústila ve ztrátu mise Running Out Of Toes. Bezprostředně po nehodě společnost Rocket Lab zahájila pečlivou vnitřní kontrolu a sestavila vyšetřovací tým, na jehož práci dohlížel Federální letecký úřad. Experti v rámci analýzy prostudovali tisíce kanálů telemetrie a systémových dat nasbíraných během letu. Následně zahájili podrobné zhodnocení metodou rozboru stromu poruch, aby se dopracovali k podstatě závady. Když se podařilo identifikovat primární příčinu, mohla firma přijmout a do praxe nasadit opatření, která mají zabránit jejímu opakování. Electron by tak mohl na svou další misi ze startovního komplexu 1 odstartovat ještě v tomto měsíci.

Modul Nauka potkaly na oběžné dráze problémy

21. července v 16:58 našeho času odstartovala z rampy 200/39 nosná raketa Proton-M (vůbec poprvé ve třístupňové konfiguraci). Na nízkou oběžnou dráhu vynášela ruský laboratorní modul Nauka, který se má 29. července spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nosná raketa pracovala perfektně, ale zhruba dvě hodiny po startu se začaly objevovat informace, že modul potkaly problémy. Když se tato informace potvrdila z více zdrojů, rozhodli jsme se, že vydáme článek, ve kterém se pokusíme shrnout všechny aktuálně dostupné informace. Bohužel jich není mnoho a proto je prozatím těžké udělat si komplexní představu o tom, co přesně Nauku postihlo. Abychom se vyhnuli riziku nepřesné dedukce, která může při nedostatku informací nastat, rozhodli jsme se článek pojmout jako časový průřez vývojem.

ŽIVĚ A ČESKY: Modul Nauka čeká na start

Neustálé zvraty, komplikace a nové problémy v minulých letech způsobily, že se start ruského laboratorního modulu Nauka výrazně odkládal. Nyní je ale všechno na správné cestě. Modul na kosmodromu Bajkonur prošel několik měsíců trvajícími testy a nyní je již usazen pod aerodynamickým krytem rakety Proton-M, která stojí na rampě 200/39 kosmodromu Bajkonur. Půjde mimochodem o vůbec první start tohoto nosiče ve třístupňové verzi. Aktuálně je start této dlouhé roky očekávané mise plánován na středeční odpoledne v 16:58 našeho času. Jelikož jde o opravdu velkou událost, nemůžeme si nechat ujít příležitost k uspořádání komentovaného přenosu, na který zveme všechny zájemce.

Thomasův fotokoutek 41

Britský atol Diego Garcia v Indickém oceánu. Foto: ESA/NASA/T.Pesquet/W.Harold

Pohledem na jeden atol ležící uprostřed Indického oceánu se dostáváme k dalšímu pokračování báječného seriálu, který nám ukazuje zajímavá místa na Zemi a seznamuje nás blíže s životem na ISS. Úplně nejlepší je, když se pak dozvíte nejen vy něco o místech na Zemi, kam se nejen nikdy nepodíváte, ale ani jste nevěděli, že existují. A jako bonus se dozvíte, že stejně jako vy je na tom i autor, francouzský astronaut Thomas Pesquet. A tak s ním s vděčností sdílíte týden co týden tyto pocity. Musí to být zvláštní zažívat 16× za den svítání. Vidět to množství osvětlených měst. Polární záře a nádherná místa uprostřed oceánu. Na úvodním snímku je přesně takový atol – jmenuje se Diego Garcia. Zvláštní název pro britskou vojenskou enklávu. 

ŽIVĚ: Přeparkování lodi Crew Dragon

Na ISS je v těchto dnech hodně živo. Uznejte sami – 21. července má startovat laboratorní modul Nauka, 23. července se má odpojit Progress MS-16, který s sebou odveze modul Pirs, 29. července se připojí modul Nauka, 30. července startuje nepilotovaný Starliner, který se 31. července připojí k ISS. A právě poslední zmíněný moment má přímou vazbu na dnešní článek. Starliner se totiž má připojit na adaptér IDA-2, který aktuálně okupuje kosmická loď Crew Dragon. Aby tedy byl harmonogram na ISS ještě nabitější, čeká nás ve středu přeparkování lodi Crew Dragon na nedaleký port IDA-3. NASA TV bude celý přesun vysílat živě a v našem článku najdete okno přehrávače.

Česká kosmická mise SLAVIA

O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.

ŽIVĚ A ČESKY: New Shepard poletí poprvé s lidmi

Čekání na první pilotovanou misi suborbitálního nosiče New Shepard je u konce. Firma Blue Origin plánuje start s čtyřčlennou posádku na úterý v 15:00, ale vše bude záležet jako obvykle na souhře mnoha faktorů – od techniky po počasí. Do kosmického prostoru nad mezinárodně uznávanou hranici ve výšce 100 kilometrů se podívá nejen zakladatel Blue Origin, Jeff Bezos a jeho bratr Mark, ale také dva zajímaví lidé. Při tomto letu totiž padnou hned dva rekordy. Na palubě bude jak nejstarší (Wally Funk), tak i nejmladší člověk (Oliver Daemen), který překročí hranici kosmického prostoru. Pokud budete mít čas a chuť, rádi bychom Vás pozvali ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.