Modul Nauka potkaly na oběžné dráze problémy

21. července v 16:58 našeho času odstartovala z rampy 200/39 nosná raketa Proton-M (vůbec poprvé ve třístupňové konfiguraci). Na nízkou oběžnou dráhu vynášela ruský laboratorní modul Nauka, který se má 29. července spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nosná raketa pracovala perfektně, ale zhruba dvě hodiny po startu se začaly objevovat informace, že modul potkaly problémy. Když se tato informace potvrdila z více zdrojů, rozhodli jsme se, že vydáme článek, ve kterém se pokusíme shrnout všechny aktuálně dostupné informace. Bohužel jich není mnoho a proto je prozatím těžké udělat si komplexní představu o tom, co přesně Nauku postihlo. Abychom se vyhnuli riziku nepřesné dedukce, která může při nedostatku informací nastat, rozhodli jsme se článek pojmout jako časový průřez vývojem.

Start Protonu-M s modulem Nauka.

Start Protonu-M s modulem Nauka.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Jako první informoval o problémech známý ruský žurnalista Anatolij Zak, který se specializuje na ruskou kosmonautiku. Jeho stručný tweet informoval o tom, že Nauku potkaly problémy, ale bližší detaily byly obsaženy v článku dostupném pouze pro platící čtenáře. Jinými slovy – i kdybychom měli placený přístup k těmto informacím, nemohli bychom tyto informace v našem článku zveřejnit. Zak je mimořádně důvěryhodný zdroj, ale podezřelé bylo, že několik desítek minut nebyl k nalezení žádný další zdroj, který by tyto informace potvrzoval.

Jedním z problémů má být nepotvrzené vyklopení antény 2ASF1-M-VKA

Jedním z problémů má být nepotvrzené vyklopení antény 2ASF1-M-VKA
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Bližší informace přinesla až tato zpráva z diskusního fóra webu nasaspaceflight, která však nebyla ozdrojována: „Start MLM (starší označení modulu Nauka pozn. překl.) proběhl v čase GMT 202/14:58:24,958. Vzestupná fáze byla nominální. Kvůli nedostatečné telemetrii nebylo možné potvrdit vyklopení antény Kurs-A 2ASF1-M-VKA №1 a dokovacího terče u nadirového portu. Jak infračervené horizontové senzory IKV, tak i několik korekčních trysek DPS vygenerovalo během zkoušky systému řízení pohybu při prvním oběhu chybové hlášky. MCC-M pracuje na řešení těchto závad. Dodatečné detaily budou poskytnuty na konci dne MLM.

Start Protonu-M s modulem Nauka.

Start Protonu-M s modulem Nauka.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Na stejném fóru se o pár minut později objevila další zpráva odkazující na článek webu ria.ru. Ta se nevěnovala výše jmenovanému problému, spíše zmínila další (pravděpodobně významově menší) závadu: „Šéf Roskosmosu, Dmitrij Rogozin vysvětlil zpoždění v potvrzení informace separace modulu Nauka od nosné rakety tím, že tato informace nebyla přijata během přeletu nad stanicí Barnaul. Multifunkční laboratorní modul Nauka odstartoval ve středu k ISS z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton-M a úspěšně dosáhl nízké oběžné dráhy Země. „Musel jsem se trochu bát, protože se stanici Barnaul dočasně ztratila telemetrie,“ řekl Rogozin novinářům na kosmodromu. Vzápětí pak dodal, že při přeletu nad dalšími pozemními přijímacími stanicemi byly oddělení od rakety a vstup na oběžnou dráhu potvrzeny.

Nosná raketa Proton-M s modulem Nauka na startovní rampě.

Nosná raketa Proton-M s modulem Nauka na startovní rampě.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Tento druhý problém se ztrátou telemetrie se tedy zřejmě podařilo rychle vyřešit, ale zbývaly závady zmíněné v první zprávě. V tu chvíli už se začaly informace šířit éterem a zprávu z fóra nasaspaceflight sdílel například twitterový účet Cosmic Penguin. Další informace, které by upřesnily zmíněné problémy, nebo hovořily o vývoji situace však nepřicházely. Michal Václavík z České kosmické kanceláře shrnul celou situaci na svém Twitteru: „Vzlet nosné rakety Proton-M s laboratorním modulem MLM-U Nauka proběhl v 16:58:24,938 SELČ. Modul byl od třetího stupně nosné rakety oddělen po 9 minutách a 40,3 sekundách. Oběžná dráha měla výšku perigea 199,0 km, apogea 375,5 km a sklon 51,6° vůči rovníku. Po vzletu se objevilo několik anomálií, z nichž nejzávažnější je (dočasné) nepřesné určení polohy ze senzorů zemského horizontu a špatná funkce pohonného systému. Zejména druhý problém může být kritický, ale tím končí volně zveřejnitelné informace.

Ačkoliv bližší informace chybí, Anatolij Zak přidal na svůj Twitter komentář s nadějným sdělením: „S opatrným optimismem mohu oznámit, že na první pohled vypadají všechny závady řešitelně.“ Konkrétní detaily sice stále chybí, ovšem dá se očekávat, že během čtvrtku by se mohly začít objevovat konkrétnější informace a také detaily spojené s vývojem této situace. Se všemi dosavadními informacemi ostře kontrastuje příspěvek Dmitrije Rogozina na Twitteru, který na dotaz ohledně aktuálního stavu modulu Nauka odpověděl: „Vše je v pořádku.“ Toto sdělení ale vneslo do celé situace mnoho otazníků. Nikdo nevěděl, zda se tato zpráva nemá chápat jako oznámení vyřešení problémů. Naděje však trochu zchladila zpráva od Michala Václavíka: „Řídící středisko zrušilo dnešní první plánovaný motorický manévr laboratorního modulu MLM-U Nauka do vyřešení problému s pohonným systémem.

Start Protonu-M s modulem Nauka.

Start Protonu-M s modulem Nauka.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Výše uvedené informace jsou aktuální k okamžiku vydání článku (22. července 0:10). Veškeré nově získané informace budou do tohoto článku přidávány v průběhu dne formou aktualizací. Věřme, že bude možné brzy přinést potěšující informace.

EDIT 22. července 8:30
Katja Pavluščenko ve svém tweetu uvedla: „Tak jo, lidi, podle mého zdroje byla anténa Kurs včera večer vyklopena. Jsou tu ale nějaké další problémy, na kterých se však pracuje. Na Nauce není nic neopravitelného.“ Ve velmi podobném duchu se nese i aktuální tweet od Michala Václavíka: „Dnešní ráno zatím nepřineslo mnoho nového o stavu laboratorního modulu MLM-U Nauka. Část včera avizovaných problémů se podařilo vyřešit, avšak přetrvávají problémy s manévrovacími a stabilizačními raketovými motorky 11D458 systému DPS (двигатели причаливания и стабилизации).

EDIT 22. července 9:35
Michal Václavík přináší informace o postupu hledání chyby na pohonném systému: „Prověrka MLM-U Nauka ukázala, že větev B manévrovacích a stabilizačních raketových motorků 11D458 systému DPS funguje správně. V pořádku je tedy také vysokotlaký podsystém dodávky UDMH a N₂O₄, který je využíván také pro hlavní motory DKS (11D442).

EDIT 22. července 11:30
Michal Václavík přináší aktuální informace o oběžné dráze modulu Nauka: „18th Space Surveillance Squadron (SPSS) @18SPCS eviduje dva objekty na oběžné dráze. První (asi MLM-U Nauka) má výšku apogea 345,26 km, perigea 189,84 km a sklon 51,62°, druhý (asi 3. stupeň Protonu-M) pak výšku apogea 329,99 km, perigea 187,63 a sklon 51,62°. Epocha 5-6:00 SELČ.“ Především relativně nízká výška perigea (bodu na oběžné dráze nejblíže k Zemi) Nauka tře o zbytky atmosféry, což ji zpomaluje a dochází ke snižování oběžné dráhy. To je důvod, proč se musí obnovit správná funkce pohonného systému co nejdříve. Po určité době by totiž Nauka zpomalila pod 1. kosmickou rychlost, neudržela se na oběžné dráze a shořela v atmosféře. Čím níže navíc bude oběžná dráha, tím více bude Nauka zpomalovat, což na oplátku ještě více sníží oběžnou dráhu.

EDIT 22. července 13:35
Ian Benecken oznámil: „Odpojení modulu Pirs se posouvá na sobotu.“ Původně měla loď Progress MS-16 odnést modul Pirs už v pátek, čímž by se uvolnil dokovací port pro modul Nauka.

EDIT 22. července 14:00
Anatolij Zak na Twitteru píše: „Hlavní motory modulu Nauka jsou momentálně mimo provoz. Experti zároveň řeší problém a vypracovávají záložní plán příletu k ISS. Modul má v současné výšce zajištěno zhruba 30 stabilních oběhů kolem Země.“ Vzhledem k odložení prvního velkého motorického manévru je téměř jisté, že i když se podaří obnovit funkce modulu Nauka, nestihne se jeho přílet ke stanici v původně plánovaném termínu. Experti proto musí vypracovat nový harmonogram. Zmíněných 30 stabilních oběhů kolem Země vychází na +/- 45 hodin (jeden oběh v této výšce trvá zhruba 90 minut.

EDIT 22. července 14:20
Jistou naději dává aktuální tweet od Anatolije Zaka: „Řídící středisko by se mohlo v nejbližších hodinách pokusit o korekci oběžné dráhy modulu Nauka.“ Zatím chybí bližší informace. nevíme tedy, o jak dlouhý manévr má jít, ani jaké motory se při něm použijí. Bude to ale důležitý první krok na složité cestě k návratu do normálu.

EDIT 22. července 19:50
Na 19:00 SELČ byl naplánován první manévr modulu, který byl proveden korekčními tryskami místo původně plánovaného hlavního motoru. Tento testovací manévr dle prvotních zjištění (zatím neoficiálních) proběhl dobře a Nauce se tak otevírá cesta k Mezinárodní kosmické stanici.

EDIT 22. července 21:20
Roskosmos na Twitteru potvrdil, že zkušební zážeh orientačních trysek dopadl dobře! Dle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, by se v rámci příprav na připojení nového modulu, měl již 24. července odpojit od ISS modul Pirs společně s nákladní lodí Progress MS-16. Pirs uvolní místo přilétající Nauce, která nyní ke stanici doletí pomocí práce svých orientačních trysek – pokud i další zážehy půjdou podobně hladce.

EDIT 22. července 23:40
Michal Václavík přináší pozitivní zprávy: „Je to potvrzeno! Laboratorní modul MLM-U Nauka provedl dnes dvě motorické změny oběžné dráhy – v 17:07 SELČ pracovaly motory 17,23 sekundy (Δv=1 m/s) a v 19:19 SELČ v délce 250,04 s (Δv=14,59 m/s). Výška perigea je 230,43 km, apogea 364,86 km, sklon 51,64° a perioda 91,17 minuty.

EDIT 23. července 13:00
Ještě jedno zhodnocení aktuálního stavu od Michala Václavíka: „Včera byly v 17:07 a 19:19 SELČ provedeny dvě motorické korekce oběžné dráhy orientačními a stabilizačními motory systémů DPS a DTS s celkovým Δv=15,6 m/s. Po srovnání tlaku v nízko- a vysokotlakých rozvodech bude možné použít hlavní motory DKS (11D442). Aktuálně má dráha Nauky (dle 18 SPCS) výšku perigea 224,34 km, apogea 347,46 km a sklon 51,61°. Na dnešek jsou plánovány minimálně dvě další korekce oběžné dráhy. Opojení modulu Pirs a společný odlet s Progressem MS-16 od ISS je v plánu na sobotu 24. července ve 14:28 SELČ.

EDIT 23. července 21:00
Michal Václavík přidává aktuální informace: „Oběžná dráha laboratorního modulu MLM-U byla upravena (okolo mnou dříve anoncovaných 17:00+ SELČ) na výšku perigea 224,84 km, apogea 362,83 km a sklon 51,58°.

EDIT 23. července 23:10
Podle Michala Václavíka došlo k další změně plánu: „Vypadá to, že se harmonogram letu laboratorního modulu MLM-U Nauka o jeden den odkládá. Dříve avizované odpojení nákladní kosmické lodi Progres MS-16 společně s modulem Pirs od stanice ISS je odsunuto na neděli 25. července.

EDIT 24. července 9:30
Včerejšek přinesl mnoho nadějí, dnes však nezačínáme dobrou zprávou. Anatolij Zak přinesl na Twitteru tuto informaci: „Aby toho nebylo málo, experti řeší také závadu na kriticky důležitém dokovacím systému Kurs na palubě modulu Nauka.

EDIT 24. července 10:05
Aktualizace od Michala Václavíka ohledně oběžné dráhy: „Výška perigea laboratorního modulu MLM-U Nauka je 238,44 km, apogea 370,34 km, sklon 51,61° vůči rovníku a oběžná doba 90,6 minut.

EDIT 24. července 12:45
Podle Anatolije Zaka byl včerejší zážeh pomocí dvou hlavních manévrovacích motorů DKS úspěšný.

EDIT 24. července 17:30
Potěšující zprávu přináší Twitterový profil Dutch Space: „Máme potvrzeny dva dodatečné zážehy modulu Nauka, které proběhly cca před hodinou a půl.

EDIT 25. července 12:25
Harmonogram odletu modulu Pirs od ISS se stále odkládá – z původního pátku, přes sobotu, neděli až na aktuální pondělí.

EDIT 25. července 16:05
Michal Václavík přináší další povzbudivé informace: „Ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin potvrdil úspěšné otestování automatického setkávacího systému Kurs-A na laboratorním modulu MLM-U Nauka.

EDIT 25. července 17:40
Modul Nauka díky nasazení expertů v řídícím středisku dokázal překonat problémy, které se objevily po dosažení oběžné dráhy a nyní míří k ISS. Nezbývá tedy než mu držet palce, aby tyto problémy byly těmi posledními, které jej potkají. Vzhledem k tomu, že postartovní problémy skočily dobře, je čas ukončit aktualizace tohoto článku, ve kterém jsme celou napjatou situaci sledovali. Další dění kolem modulu Nauka samozřejmě budeme i nadále sledovat a o důležitých věcech Vás budeme informovat – ať už formou článků či krátkých zpráv. Děkuji Vám tímto za pozornost, kterou jste našemu článku věnovali.
P.S. O půlnoci na 26. července dojde k tzv. odepnutí článku. Až doposud byl tento článek na nejvyšší pozici hlavní stránky. Jakmile bude odepnut, vrátí se ve výpisu článků na místo, kdy vyšel. Nemusíte se tedy strachovat, že se někam ztratí.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://forum.nasaspaceflight.com/
https://forum.nasaspaceflight.com/
https://ria.ru/20210721/
https://twitter.com/
https://mobile.twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

https://mobile.twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/31943/5387394482.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/31943/4411134189.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E612CweWQAAtMNm?format=jpg&name=900×900
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/31943/4187986872.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/31907/5871766224.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/31943/3614591781.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

163 komentářů ke článku “Modul Nauka potkaly na oběžné dráze problémy”

  1. Roman Chodura napsal:

    Tak snad se problémy vyřeší a Nauka dopluje do cíle. Jinak budu muset nastartovat Sojuz a spojit se s Naukou jako v roce 1985 se spojil Sojuz T-13 s mrtvým Saljutem-7. To by byla záchranná mise.

    • Ivo napsal:

      Jen se cestou musí někde zastavit na pumpě a nabrat plnou.

      • Roman Chodura napsal:

        A co nový Sojuz s plnou nádrží a dvoučlennou posádkou? Nebude to nejlevnější, ale lepší než Nauku hodit do oceánu i když po tolika letech mizerné práce by si to možná mnozí přáli

        • Radim Pretsch napsal:

          Spíš bych se obával o ISS, pokud by Rusové začali s nějakými hokus-pokusy.

          • Roman Chodura napsal:

            Ale no tak, parkování už snad mají nacvičené perfektně.

          • Radim Pretsch napsal:

            Ano. Ale pořád k tomu potřebují funkční a spolehlivou navigaci a pohonných systém. Minimálně.

        • Radim Pretsch napsal:

          a navíc. Není vyloučeno, že to jsou jediné problémy, které v sobě Nauka (zatím) skrývá.

        • vik_tor napsal:

          Nic z toho nebude potreba. Byl;o to vicemene jen blouzneni. Nauka normalne doleti k ISS a pristykuje se.

          Problem ISS je ze je pro Rusko extremne nevyhodna. Draha a nemaji z ni v podstate zadny uzitek. Takze i kdyz se Nauka pristykuje, stejne ji neceka dlouha budoucnost. Rusko v 2025 z ISS nejspise odejde.A pak ISS bus bude koncit a nebo pokracovat v nejake ciste zapadni konfiguraci bez ruskych modulu.

          • Dušan Majer napsal:

            Odchod Ruska z projektu ISS je zmiňován již několik let, ale vždy to vyšumí do ztracena. Stejné to čekám i v tomto případě.

          • Qaxi napsal:

            Z jakého důvodu by měla být ISS pro Rusy nevýhodná?

            Velkou část jejich modulů zaplatili USA, posledních 11 let jim platili i dopravu nahoru – včetně ruských posádek.

            Jakou mají Rusové jinou alternativu pobytu v kosmu kromě pár dnů namáčknutí se do Sojuzu? Že by za dalších 17 let vypustili nějakou obdobu Almazu?

            To se jim všichni kvalitní lidé rozutečou.

          • Jozef M napsal:

            Rusi odídu z ISS jedine ak budú mať vlastnú stanicu. Bude v 2025? Teoreticky to môžu stihnúť. Pokiaľ radikálne nezmenia doterajší prístup, tak je šanca dosť malá.

          • vik_tor napsal:

            Je klidne mozne ze odejdou i kdyz vlastni stanici mit nebudou. Potrebuji si uvolnit ruce (a financni prostredky) pro perspektivni spolupraci s Cinany na lunarnim programu.

            Roskosmos dnes stoji provoz ISS minimalne 2 starty Sojuzu a 3 starty Progressu rocne + pozemni team pro support ISS. Pokud by jsme pro odhad nakladu pouzili cenu ktere plati NASA za starty SpaceX, tak je to minimalne 1,5, spise 2 miliardy USD rocne. A ty se budou hodit

            Prinos ISS pro Ruskou kosmonautiku je v realu minimalni. ISS ma sklon obezne drahy ktery znamena ze leta na uzemim Ruska velmi malo. A propagandisticky prinos ISS je dnes uz maly. Smysluplne experimenty ktere se mely realizovat na nizke obezne draze jsou vsechny realizovany. Navic lide kterui pracovali na ISS jsou spjati se US kosmonaiutikou (je to videt na informacnich unicich ) a je potreba je nahradit lidmi s vazbami na Cinu

            Pokud Rusko na ISS zustane tak snad jedine na vozeni turistu

          • Dušan Majer napsal:

            Vaše snaha snižovat vědecký význam ISS je zcela mimo realitu. ISS má pro vědeckou obec mimořádný význam. U Ruska byl však tento zájem snížen tím, že dosud nedisponují plnohodnotným vědeckým modulem, kde by se daly experimenty provádět. To umožní až Nauka. A věta: „Smysluplne experimenty ktere se mely realizovat na nizke obezne draze jsou vsechny realizovany.“ to už je úplně mimo realitu! Věcí, které se na ISS dají zkoumat, jsou tuny a poptávka vědců po výzkumu na ISS vysoce převyšuje kapacitu stanice. Takže jste napsal blud. A také mi to připomíná prohlášení ze začátku 20. století, že všechny vynálezy již byly objeveny, stejně jako všechna velká zvířata.

          • vik_tor napsal:

            Otazkou je zda vsechny ty Vami uvadene experimenty vidi jako prinos prave Roskosmos a rusky stat, ktery jej financuje. Nema cenu se hadat. V roce 2024 uvidime. Neni to az za tak dlouho. Rozhodne Rusove nemohou mit oboji, tedy ISS ve stavajici podobe a k tomu lunarni program. A propagandisticky je lunarni program mnohem atraktivnejsi.

            Jinak Rogozin prave oznamil uspesne otestovani Kurzu https://twitter.com/Rogozin/status/1419256391315951624

          • Dušan Majer napsal:

            Jelikož chtějí na ISS poslat laboratorní modul, ve kterém se dá dělat věda, tak je to asi dostatečná odpověď na to, co si Rusové sami myslí o vědeckých přínosech ISS.
            Lunární program je v současném stavu ruské kosmonautiky chiméra, holub na střeše. ISS je pro Rusy tím známým vrabcem v hrsti.

          • petrH napsal:

            Nevýhodná určitě není. Spíš neumí využít dostatečně potenciál. A nedělám si moc iluze, že to NAUKA nějak výrazně změní.
            Jestli spolupráci prodlouží nebo ne je dle mého tak trochu licitování. Zkouší kdo dá víc Američani nebo Čína. Američané netouží, aby Čína výrazně posílila otázkou ovšem je jestli mají Rusové ještě nějaké znalosti, které už Čína nezískala(a je jedno jak)
            Druhou položkou je samozřejmě technický stav ISS. Obávám se, že Ruské moduly začínají být nebezpečné a jejich údržba bude blokovat víc a víc času i peněz.
            Můj typ je, že Rusko zůstane dokud se ISS nezačne úplně rozpadat. Přeci jen Číňané si dnes docela dobře poradí a Rusko nemá moc co jim nabídnout.
            Mimochodem těch základních experimentů už mnoho na provádění není na druhou stranu v komerčním pojetí zde prostor je obrovský. Pokud budou Rusové NAUKU pronajímat tak mohou ještě nějakou dobu stanici využívat a získávat peníze na její provoz. Jen se obávám, že to nedokáží moc efektivně a stejně tím mnoho nezískají.

      • Vojta napsal:

        Pokud by se v krátké době Nauku podařilo dostat vlastními silami trochu výš, aby tolik nebrzdila o atmosféru, tak by to asi možné bylo. I když těžko říct, jaká je tam rezerva paliva. Sojuz nemusí tlačit Nauku vlastními silami, na to opravdu nemá.

        Nicméně jak píše Radim Pretsch, pro ISS by byl velký risk připojovat ochromený nebo narychlo ve vesmíru opravovaný modul. Mimochodem, vzpomeňte si, jak byli Rusové extrémně opatrní, když se měl připojovat první Crew Dragon (tehdy ještě bez posádky).

  2. Spytihněv napsal:

    Rogozin může prohlásit „Vše v pořádku“, ale tentokrát se pravda provalí na 100%. Tedy alespoň ve smyslu toho nejdůležitějšího. Buď se Nauka připojí nebo ne. Nebude to jako jiná ruská „nět“ a hotovo, trhněte si 🙂 Jak by se postavila americká strana k pochybnostech ohledně funkce pohonného systému? Souhlasila by s pokusy o přibližování Nauky k ISS?

  3. Qaxi napsal:

    Držím jim palce.
    Rusové potřebují nějaký velký úspěch v kosmonautice.

  4. Vojta napsal:

    Hmm, pokud od startu perigeum kleslo o 10 km, tak moc času nemají… Držím palce.

  5. PetrDub napsal:

    Čistě pro mou informaci – musí Nauka dokovat automaticky, nebo by ji šlo zachytit robotickou paží a pak ji díky ní připojit. Ptám se proto, že pokud by byla na pohonném systému nějaká závada, která by např. vyřadila část manévrovacích trysek, tak by stále mohlo být relativně bezpečné doletět do blízkosti ISS, ale už by nemuselo být možné/bezpečné připojení.

  6. diwalt napsal:

    Obávám se, že téměř v přímém přenosu vidíme konec Rusů na ISS. 🙁

    Celá stavba Nauky byla dlouhodobě problémová, projevoval se tam tristní stav ruské kosmonautiky, odliv schopných lidí, odliv peněz (včetně korupce) a bojím se, že těch skrytých, přehlédnutých problémů bude v Nauce tolik, že se Nauka k ISS nepřipojí a v řádů dní, maximálně několika týdnů shoří v atmosféře. Vlastně mne překvapilo, že start vůbec proběhl, když ještě před nedávnem zjistili problém s Naukou jen díky upozornění fanoušků na zveřejněnou fotografii (pokud si to pamatuju dobře, tak šlo o zakrytí či nezakrytí nějakých čidel…). V takovém případě bych očekával extrémně pečlivou kontrolu a dlouhý odklad.

    Vzhledem k tomu, v jaké stavu je stávající ruský modul ISS, bez Nauky nebudou mít Rusové další motivaci na ISS zůstávat déle, než je nezbytně nutné a během několika let ISS zřejmě opustí. A když je politická situace, jaká je, bude kolem toho spousta silných (a silně zavádějících) řečí, ale reálně budou rádi, že ušetří.

    Mrzí mne takhle skeptický pohled a strašně rád bych se mýlil, ale moc naděje nemám. Rusové by velmi potřebovali úspěch v kosmonautice a já bych jim ho strašně moc přál, ale bohužel je rozklad Roskosmosu příliš velký a ve zlepšení už nevěřím.

    • vreckam napsal:

      ale ISS nemůže bez Rusů fungovat. Rusi zabezpečují třeba stabilizaci a pohon ISS, tak si nějak neumím představit jejich konec na ISS. Jako že by třeba amíci odkoupili jejich část za dolary? 🙂

      • petrH napsal:

        To Američany děsí. Proto Rusům nutili dohodu o přepravě na ISS.
        Pokud Rusko neprodlouží smlouvu, nelze fakticky pokračovat.
        Ruské moduly jsou pro ISS důležité a je třeba je udržovat.
        Bez dokumentace to nepůjde a tu Rusové nedají. A i kdyby ano i tak by zabralo Američanům hodně času a bylo by to riskantní.

        • Radim Pretsch napsal:

          „Děsí“ je silný výraz.

          Rusové si nedovolí „pohřbít“ ISS. Všechno má své důsledky. Cenu, kterou by si takové rozhodnutí vynutilo (ne nezbytně v kosmonautice) určitě platit nechtějí.

          • petrH napsal:

            ale oni jí nepohřbí. ISS už je za životností. Oni prostě nepodepíšou další prodloužení.
            A faktem je, že to bude korektní přístup. Lepší než ohrožovat kosmonauty technologii, kterou už nedokáží udržovat.

          • Radim Pretsch napsal:

            Je za PŮVODNĚ plánovanou životností. Podle posledních zhodnocení může bez problémů fungovat do roku 2028 s perspektivou za rok 2030. Viz třeba projekt Axiomu.

            „Pohřbí“ jsem dal do uvozovek. Myslím tím, že by do toho hodili vidle. Přestali spolupracovat na udržení ISS. Takový jednostranný postup by se jim v budoucnu vymstil (připomínám, ne nutně v kosmonautice).

            Pro Rusy by to mohlo třeba znamenat příslib udržet Zvezdu v provozu dokud za ni nebude náhrada (a třeba taky neohrozit ISS nevypočitatelnou Naukou).

        • Jozef M napsal:

          Nerobte stres. Aj keby Roskosmos skočil na ISS, stále môžu zabezpečovat prevádzku ruského segmentu na komerčnej báze. Podobne ako na komerčnej báze zásobujú ISS súkromné spoločnosti „západný segment“. Pre rusov to môže bý aj výhodnejšie, dostanú zaplatené za to čo teraz robia za vlastné peniaze. Ušetria na prevádzke a ešta aj zarobia. Len je otázka, či to bude priechodné z politického hladiska a prestíže. V časoch, keď vozili západných astronavtov si takto zaplatili večšinu nákladov na vlastné pilotované lety.

          • petrH napsal:

            Řekl bych, že to je taková představ Ruského odchodu neodchodu ze stanice.
            Prostě chtějí, aby jim Američani za další udržování stanice platili. Přitom se, ale stále chtějí tvářit že to je i jejich program.

        • Radim Pretsch napsal:

          Zdá se, že hlavní motor je definitivně ze hry.
          Záchrana by měla záviset na stabilizačních a manévrovacích motorech.

          • Mrakoslap napsal:

            A.Zak na svem webu píše:“Podle průmyslových zdrojů byl zkušební zážeh dokončen a vlastní korekce na oběžné dráze byla také údajně provedena někdy po 22:00 moskevského času (13:00 EDT) 22. července, což poskytlo vedoucím mise opatrný optimismus k případnému zprovoznění celého pohonného systému, včetně hlavních motorů DKS, jakmile tlak v systému poklesne na přijatelnou úroveň pro jejich provoz poté, co korekční trysky spotřebují dostatek pohonných hmot.“
            Včera psal, že po usazení na oběžné dráze systém zřejmě kvůli chybě SW, nebo čidel vyrovnal tlak ve vysokotlaké i nízkotlaké části potrubí na stejnou úroveň, přičemž pro funkci hlavního motoru je nutné, aby tlak v příslušné části systému klesl na 7 AT.

    • KarelT napsal:

      Ono taky je problém, že ten modul je, oproti těm co tam vezl a připojil raketoplán, dost složitý (pohonný a manévrovací systém, navigace, atd.). To spolu s tím jak to tam organizačně patlají a stářím toho všeho je riziková kombinace.
      U Webba to bude taky ještě napínavé, i když tam ty procesy a celkově kvalita a styl práce asi budou výrazně lepší úrovni, ale zase složitost je ještě o řád výš.

  7. Radim Pretsch napsal:

    Zdá se že hlavní motor je definitivně ze hry.

    Záchrana bude záviset na manévrovacích a stabilizačních motorech.

    • PetrDub napsal:

      Podle všeho to tak vypadá. Pak mi ale není vůbec jasné, proč tam ten hlavní motor vlastně je. Jestli se dá pomocí manévrovacích trysek dotlačit Nauku k ISS, tak je hlavní motor (jistě ne úplně lehká věc) jen zbytečnou zátěží. Je jasné, že manévrovací trysky jsou pro splnění mise nezbytné. Já jsem měl dosud za to, že hlavní motor je i díky větší trysce efektivnější a s daným množstvím paliva je tak jediným motorem, se kterým se dá mise splnit. Teď ale tvrdí, že to zvládnou bez něj…

    • sosisoft napsal:

      Podla russianspaceweb hlavny motor bude mozne pouzit ak tlak v nadrziach klesne pod 7 barov. Ten tlak znizuju korekcnymi tryskami a zaroven nimi zvysili perigeum tak, aby ziskali cas.

  8. ESA 1 napsal:

    Myslel jsem že slovo telemetrie znamená výška ale v několika posledních článcích mi to nedává smysl (i v tomto článku). Takže vysvětlí mi někdo co to znamená?

  9. Risa123 napsal:

    Ona to výška je, ale taky třeba rychlost. Jsou to informace o letu.

  10. Vladimir Todt napsal:

    Vystřelili trakač a trakače špatně létají.

  11. Michal Václavík napsal:

    Je to potvrzeno! Laboratorní modul MLM-U Nauka provedl dnes dvě motorické změny oběžné dráhy – v 17:07 SELČ pracovaly motory 17,23 sekundy (Δv=1 m/s) a v 19:19 SELČ v délce 250,04 s (Δv=14,59 m/s). Výška perigea je 230,43 km, apogea 364,86 km, sklon 51,64° a perioda 91,17 minuty. Na zítra (23. července) jsou plánovány minimálně další dva motorické manévry. Dobrý vývoj také potvrzuje odpojení modulu Pirs od ISS v sobotu okolo 15:15 SELČ a uvolnění stykovacího uzlu pro modul MLM-U Nauka.

  12. boulos napsal:

    No teda nevím, jestli je úplně nejlepší nápad se teď s tím křápem pokoušet o přiblížení a automatické spojení s ISS. Ohrozí to celou stanici a její posádku

    Samozřejmě, že to celé stálo dlouhé roky úsilí, ale bezpečnost by vždy měla být na prvním místě, což platí v kosmonautice dvojnásob

  13. MPOCH napsal:

    Dobrý den, vysvětlí mi někdo, jak je možné nahradit hlavní motor korekčními tryskami? Ty přece musí být o několik řádů slabší a s o několik řádů méně palivem… (maximálně si dovedu představit, že se modul nastaví tak, aby ho tryska posunula správným směrem, ale sílu a délku impulzu??)

  14. pepasavik napsal:

    Zdravím! Jsem tady nový,tak nevím jestli se ptám na vhodném místě. Když tak se omlouvám.Nevíte proč bylo použito na vynesení modulu Nauky nosič Proton? To by Sojuz 2.1a/b nedal? Děkuju za odpověď.

  15. HM napsal:

    Držím jejich lidem palce. Při té personální nouzi – kvalitních jich je tam dnes málo, protože je pořádně nikdo nezaplatí – a rozpočtu, jaký mají k dispozici – zlomek toho, co jsou na projekt schopni poskytnout jinde – to jistě není jednoduché.
    Měl jsem v životě v práci pár ruských kolegů a pokud je tam u toho teď takových aspoň několik, mohli by to zvládnout. Mimořádně talentovaní a improvizace schopní lidé…

    • Radim Pretsch napsal:

      Nevím nakolik znáte historii Nauky, všechny její problémy až po dny těsně před startem a dnešní stav. Ale opravdu si nikdo nepřipouštíte myšlenku, že by mohla ohrozit ISS? Že poslat do její blízkosti 20tunový kolos, u kterého zatím nic neproběhlo správně a podle očekávání, je riziko hraničící s nezodpovědností?

  16. darkstar napsal:

    tak stejně nakonec do skafandru kladivo a vyklepat 🙂

  17. Ivo napsal:

    Když se tak nad tím člověk zamyslí, je smutné, že informace prosakují všude možně jen ne přímo od zdroje. Myslím si, že to přesně ukazuje jak na tom stále Rusko je a že se stále nebylo schopni změnit v normálně fungující stát. Ono ta dlouhá doba temna se asi jen tak nedá odstranit.

    • MiV napsal:

      S tím souvisí i moje otázka. Kdo je Anatolyj Zak? On má nějaké zvláštní povolení zveřejňovat informace, které nikde jinde nejsou. Kde je bere?

      • vencour napsal:

        Toť otázka. Když už na webu http://www.russianspaceweb.com je uveden jako kontakt. A hostováno je to v Americe (AS54641). Tváří se jako insider …

        • Radoslav Karásek napsal:

          Veď to je jeho web nie? Oficiálna stránka roskosmosu je roscosmos.ru

        • vik_tor napsal:

          Zak insider rozhodne neni. Zajima se o problematiku, ma par zdroju spise v NASA a hodne fantaziruje. Realne problemy Nauky nejspis nejsou nijak zavazne, to co ted pozorujeme je spis tresteni neprejicich. Vsecko utne az zastykovani NAuky k ISS. Pak si anjdou enco jineho:)

          Rozhodne nejduveryhodnejsim zdrojem informaci o Nauce je roskosmos.ru pripadne Twitter Rogozina.

          • zvejkal napsal:

            🙂

          • vik_tor napsal:

            Pripadne udaje od https://www.n2yo.com/?s=49044. Ty ukazuji zmenu vysky obezne drahy a jsou to tvrda data

          • Dušan Majer napsal:

            Teď už je na tom Nauka relativně dobře, ale pár hodin po startu měla opravdu výrazné potíže (nejen) s pohonným systémem.

          • Dušan Majer napsal:

            Vážený pane, Anatolij Zak rozhodně nefantazíruje, to je spíše váš případ. Vaše snaha bagatelizovat problémy Nauky je úsměvná. Teď už je na tom modul dobře, ale pár hodin po startu měl hodně namále – ostatně o několik dní odložený odlet modulu Pirs svědčí o tom, že se rozhodně nejede podle standardních plánů. Možná se vám to nelíbí, ale problémy Nauky přesně zapadají do posledních několika let problémů ruské kosmonautiky. Ty problémy tu jednoznačně jsou a bylo by bláhové nad nimi zavírat oči.
            P.S. Roskosmosu je ještě OK, ale Rogozin asi žije ve vlastním světě, protože v době největších problémů Nauky napsal, že je vše v pořádku.

          • vik_tor napsal:

            Dobry den pane Majere. Rogozin ma o realnem stavu Nauky zcela jiste o nekolik radu lepsi informace na Vy, ja nebo Anatolyj Zak. Nachapu proc bych mu nemel verit. Zvlast u veci, u ktere by se to, ze nemluvi pravdu, ukazalo v horizontu dni.

            Pokud se Nauka pripoji k ISS, jsem presvedcen o tom, ze pravdu mluvil on. A ze ti co rozvirovali divoke teorie jen fantazirovali.

            Ze je Nauka veteran postaveny ze zbytku a ze urcite neni v hlavnim proudu ruske kosmonautiky, ze se na ni setrilo a tudiz na ni muze byt spoustu „much“ je pravda. Ale pokud by ty „mouchy“ ohrozovaly vysledek mise, Rogozin by mlcel jako zarezany. To ze tweetuje ze vse je v poradku znamena, ze mu minimalne rekli, ze je vice nez slusna sance ze to bude OK.

          • Dušan Majer napsal:

            Rogozin je v první řadě mluvka, který si často nevidí do úst. Jeho bagatelizace problémů jsou již známy. Nyní je již zcela jisté, že Nauka měla vážné problémy a jen díky nasazení techniků (a jako vždy nezbytné) kapce štěstí utekl modul hrobníkovi z lopaty. To nejsou žádné divoké teorie. Pohonný systém nefungoval, musely se kvůli tomu oddálit manévry, přepočítává se dráha přeletu k ISS, odkládá se odlet Pirsu, byly problémy s Kursem … to vše jsou fakta, žádné divoké teorie. I když se Nauka připojí k ISS, tak to nebude znamenat, že měl Rogozin pravdu. V době, kdy psal, že je vše v pořádku, se Nauka potýkala se závažnými problémy. Tehdy prokazatelně bagatelizoval problém, tedy lhal. kdyby napsal, že se řeší nějaké menší problémy, ale že je to řešitelné, neřekl bych půl slova. to by byla férová informace. Ale není pravda, že vše bylo v pořádku.

          • vik_tor napsal:

            Mel bych na Vas otazku, pane Majere. Pokud se bude Nauka pripojovat k ISS, bude z toho prenos? Mate uz nejake info o tom jestli je planovan nebo ne?

          • Dušan Majer napsal:

            Myslím, že NASA TV by to mohla vysílat, možná i Roskosmos, ale na oficiální potvrzení si musíme počkat.

      • Radoslav Karásek napsal:

        A keď podobné informácie prichádzajú od Chrisa Bergina a Chrisa „G“, tak tiež sa takto divíte? Alebo NSF považujete za oficiálný zdroj?

        • MiV napsal:

          Já to nemyslel nijak špatně, ale mám pocit, možná je to opravdu jen pocit, že 90% informací o ruské kosmonautice jde od něj. Ale schválně se kouknu do starších článků třeba o problematickém letu Starlineru. Jak jsme na tom byli s informacemi. Třeba to bylo stejné…

          • Dušan Majer napsal:

            Ruská kosmonautika bohužel o problémech spíše mlčí. Nebýt Zaka a jeho zdrojů, měla by veřejnost mnohem méně informací o aktuálním dění.

      • Dušan Majer napsal:

        Anatolij Zak je žurnalista / popularizátor kosmonautiky specializující se na ruskou kosmonautiku. Naštěstí pro většinu světa, která si neporadí s azbukou, píše anglicky a navíc umí pracovat i s 3D grafikou, kterou své články doplňuje. Založil a provozuje web russianspaceweb.com, kde vydává články a také různé souhrny věnované starším projektům. Unikátnost a vysoká hodnota jeho informací je dána tím, že má velice dobré kontakty na oficiální místa a různé lidi z oboru. Pokud se k němu nějaká informace dostane, může ji zveřejnit ve svém článku (ty nejcennější / nejunikátnější jsou přístupné pouze čtenářům,kteří web finančně podpoří). Celkově se dá říct, že se dlouhodobě profiluje jako nejspolehlivější zdroj důvěryhodných informací o ruském kosmickém programu. Jeho důvěryhodné informace pak bývají se zpožděním potvrzovány i z oficiálních zdrojů.

        • MiV napsal:

          Děkuji za perfektní odpověď, i za vše co pro nás děláte.

        • Radim Pretsch napsal:

          Jen bych doplnil pro MiV

          Žádné speciální povolení zveřejňovat informace nemá, protože je jako nezávislý reportér nepotřebuje.

          • vik_tor napsal:

            A jako takove je zpravy od Zaka potreba brat.

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, přesně tak. Jelikož je nezávislý, tak nepapouškuje oficiální tvrzení o tom, že let probíhá normálně. Má přístup k ověřeným informacím a proto často zveřejňuje i to, co by oficiální místa raději buďto zatajila, nebo o tom aspoň informovala později. Jeden z příkladů, proč je nezávislá žurnalistika nezbytná.

          • vik_tor napsal:

            Pokud ma Anatolij Zak pristup k duvernym informacim Roskosmosu (tedy takovym, ktere chce vedeni Roskosmosu utajit} a zije v USA a publikuje tam, tak je to (prinejmensim pro Rogozina) mnohem vetsi problem nez kdyby Nauka spadla hned na startu. Oddeleni vnitrni vezpecbosti Roskosmosu by bylo okamzite cele vyhazene.A krtek odhalen (vzpomente na Ivana Safronova)

            Jinymi slovy neverim, ze takoveto informace z Roskosmosu unikaji. Mozna unikaly nekdy kolem roku 2005…ale tezko dnes.

            Anatolij Zak bude mit pristup k tomu co Roskosmos oficialne komunikuje smerem k partnerum na ISS. To je jiste mnohem vic nez publikuje Roskosmos pro verejnost, ale rozhodne to neni nic co by chteli udtajit.

          • Dušan Majer napsal:

            Já jsem taky nikdy neřekl, že ví všechno, nebo že má přístup k úplně všem informacím. Vše je dáno tím, které lidi zná (nemůže znát všechny) a kolik informací mu ti lidé prozradí. Ale rozhodně má (jak jste napsal) přístup k informacím, které běžní lidé nemají. Každopádně ale sděluje věci, kterými se Roskosmos sám od sebe příliš nechlubí, nebo je bagatelizuje, případně o nich informuje se zpožděním. Díky Zakovi tak má i běžná veřejnost přístup k těmto informacím. Ty sice nejsou oficiální, ale jelikož jsou jeho zdroje spolehlivé, dá se jim věřit.
            Tahle debata ale nikam nevede, pokud Zakovi nevěříte, je to váš problém. Pro nás to vždy byl, je a velmi pravděpodobně i bude důvěryhodný zdroj informací, který přináší novinky o věcech, které dříve či později stejně vyjdou najevo.

    • Radoslav Karásek napsal:

      No zase sa netvárme, že u Američanov to je iné a máme stream z vedeckej porady. Vždy, keď je nejaký problém, tak sa informácie vypúšťajú skromne. Po nehode vždy len strohá informácia, bude zriadená komisia atď atď. A priebežné informácie sa dozvedáme len z priesakov.

  18. Jiří Hadač napsal:

    Tak pokud se nepletu, v pripade nefunkcnosti by to mohli zkusit pomoci Toru, pokud je jim nauka vybavena.

  19. Dobrý den,

    Já jsem pouhý laik. Nenapadlo někoho ze rusové ten modul ani nedokončili a aby se z toho vylhali tak ho poslali nahoru a nyní ho nechají shořet? Kdyby ho připojili ke stanici tak by se ukázalo v jaké stavu je a posramotilo by to jejich reputaci více, než když se vymluvi na závadu motoru a vůbec ho tam nedotlaci?

  20. MilanV napsal:

    Citace: EDIT 24. července 17:30
    Potěšující zprávu přináší Twitterový profil Dutch Space: „Máme potvrzeny dva dodatečné zážehy modulu Nauka, které proběhly cca před hodinou a půl.“

    To je určitě nějak pozitivní zpráva, ale víme, kterými motory? To je dost důležité na to, abychom věděli, jak moc je ta zpráva pozitivní… V tom tweetu to není, ani v té původní ruské verzi (citaci), ale třeba s odstupem několika hodin už jsou čerstvější informace, nevíte prosím?

  21. Tak samozřejmě do toho člověk nevidí,

    Máte pravdu že pokud se snaží to dostat alespoň zatím manévrovacími motorky na vyšší dráhu že tu snaha je. Samozřejmě by bylo fajn kdyby se to povedlo připojit a fungovalo by to.

    • vik_tor napsal:

      Drana se spise uzavira. Pokud nekdy. nejake vubec bylo. Hlavni motor funguje, Kurz funguje. Vsechny „dramaticke“ momenty byly vzdy jen spekulace s neoficialnich zdroju.

      • vik_tor napsal:

        z neoficialnich. Omlouvam se za hrubku:)

        • Vsadím láhev dobrého moku že to nepřipojí.

          Vsadím se někdo?

          • vik_tor napsal:

            Lakava nabidka. Cemu rikate dobru mok?

          • Radim Pretsch napsal:

            Nejspíš připojí (já se jen modlím ať to ISS přežije ve zdraví).

            Spíš jsem zvědavý, jestli bude Nauka to „zlatou slepicí“, která Rusům ponese tolik toužená zlatá (dolarová) vejce za pronájem. Nebo černou dírou, kterou budou do nekonečna flikovat.
            Zdráhám se uvěřit, že připojením ustanou všechny dosavadní trable a že se dál nebudou projevovat další, zatím skryté, nedostatky z 20 leté, tak trochu flákané, přípravy.

          • Dušan Majer napsal:

            Vzhledem k tomu, že Rusko zatím nemá na ISS plnohodnotný vědecký modul, tak to bude jednoznačně plus pro vědecký výzkum.

          • vik_tor napsal:

            Souhlasim s panem Pretschem ze je docela pravdepodobne ze se Nauka bude sypat. Prece jen je to jen 20 let stary zgeneralkovany modul. A jeho generalka trvala tak dlouho nejsise proto, ze se do ni nedavaly dostatecne prostredky. Zlate vejce z ni tedy podle mne nebudou a neverim ze by to od ni nekdo v Roskosmosu cekal. Problemy s ni budou.

          • Dušan Majer napsal:

            Já zase doufám, že si Nauka své problémy vybrala. Jak před startem, tak po něm. Přínosem pro vědecký výzkum určitě bude, navíc přechodová komora + ERA nabídnou nové možnosti.

      • Radim Pretsch napsal:

        A proč tedy už třikrát odsunuli odlet Pirsu? Mimo jiné…

        • vik_tor napsal:

          To nevim. Mozna proto ze s odletem Pirsu neni potreba spechat, let Nauky k ISS byl planovam od zacatku jako 8 denni a startovala 21.7, tedy dokovat by mela 29.7. Takze pokud 29.7 nebude pristykovana, je mozne mluvit o tom ze vsechno neslo podle planu.

          Pokud bude pristykovana tak bude take jasne ze vsecko slo „within limits of project plan contingency“ a velke (nadprojektove) problemy nebyly.

          Takze staci pockat do 29.7 a bude vse jasne

          • Dušan Majer napsal:

            Odkládané termíny odletu Pirsu jsou jednoznačným důkazem neplánovaného letu Nauky. Chápu, že se snažíte vytvářet jakési altenativní teorie, které by tento důkaz, který popírá vaši teorii, nějak vyretušovaly. Ale fakta jsou fakta. neřekl bych nic, kdyby se odlet Pirsu posunul jednou. Ale tohle trojnásobné odkládání fakt není nic běžného. Nemusí se vám to líbit, ale je to tak.

          • Radim Pretsch napsal:

            Provoz na ISS je náročná logistická operace, která se plánuje týdny a měsíce dopředu. Opravdu to nefunguje tak, že by si někdo řekl „tak dneska odletíme. A nebo počkat, asi to necháme na jindy“.

            Máte viditelně velmi naivní představy o kosmonautice.

          • Michal Václavík napsal:

            Ověření funkce pohonného systému i automatického setkávacího systému vedlo k upřesnění harmonogramu. Odpojení Progressu MS-16 s modulem Pirs od ISS je naplánováno na 26. července ve 12:56 SELČ a jejich zánik v 16:51 SELČ. Připojení modulu MLM-U Nauka k ISS je v plánu 29. července.

          • Michal Václavík napsal:

            Upřesněný harmonogram jsem dal na Twitter https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1419316552139223040

          • vik_tor napsal:

            Dekuji za vecny komentar pana Vaclavika. Takze vse overeno a jde se na vec.Mozna jsou nejake obavty, ale zadne fatalni problemy s nenasly. Zadne alternativni teorie…sucha realita. Po pristykovani modulu bude vse jasne.

            Napada mne jeste otazka. V prvnich komentarich o Nauce od A. Zaka se psalo, ze Naukal ma 30 obehu a pak spadne do atmosfery. Jiz ubehlo okolo 70 obehu. Jak to vypada se 3 stupnem Protonu ktery byl cca na stejne draze jako Nauka? Uz zanikl? Pokud ne, tak to o kvalite tech prvnich komentaru hodne vypovida….

          • Dušan Majer napsal:

            Fatální problémy již byly naštěstí vyřešeny, nyní se tedy již najít nemohly. Jak problémy s pohonným systémem tak i Kursem tam byly, to je bez debat. A byly to závažné potíže. Technikům se je podařilo vyřešit, za což si zaslouží velkou pochvalu. Ale tohle bagatelizování problémů není správné.

            Nepřekrucujte Zakovo tvrzení. On nepsal nic o tom, že Nauka po 30 obězích zanikne. Psal pouze, že na 30 oběhů je garantovaná stabilní oběžná dráha. To neznamená, že by po 30 obězích Nauka zanikla. Opět se snažíte účelově překrucovat realitu a napadat nezávislé zdroje. O takové komentáře u nás opravdu nestojíme. Nevím, zda tohle překrucování děláte záměrně nebo jen z nepochopení. Ale opravdu je na vašich komentářích vidět, jak se usilovně snažíte najít na Zakových informacích nějakou chybu, protože si dovolil psát pravdu zatímco Roskosmos a Rogozin nás dlouho přesvědčovali, že je vše v pořádku, ačkoliv nebylo.
            P.S. Třetí stupeň Protonu-M se nedá použít jako ekvivalentní ukázka. Při tření o atmosféru hrají roli nejen velikost (plocha), ale i objem.

          • trabis napsal:

            vik_tor
            přesně, sám jste nastavil zrcadlo. …váš komentář z 25. 7. 2021 (17:38) cituji „V prvnich komentarich A. Zaka se psalo, ze Nauka ma 30 obehu a pak spadne do atmosfery. Už zanikla?….to kvalite tech prvnich komentaru hodne vypovida….“

            To právě o kvalitě vašich komentářů a nechápání věci a souvislostí a detailů, překrucovaní toho co máte o pár řádků výše, vypovídá více o vás.
            Nevím co jste se tu rozhodl vést za válku, ale mohu vám říci že jste svým politicky angažovaným přístupem tu ruské kosmonautice více uškodil než pomohl.

            Jste tu v kolektivu, kde lpíme na faktech, důvěryhodných faktech a padni komu padni. Nějaké zdroje bereme jako důvěryhodné – důvěru si zasloužily, jiné, kde se místo faktů se povídá o tajných smyslů-zbavených američanech potulujících se v temnotě vesmírem s vrtačkou bereme s rezervou.
            Nicméně tady se nepřeje neúspěch u konkrétní mise nikdy, natož dle vlaječky na nastříkané na modulu zvenčí.(všichni víme, že na nauce je i evropské rameno, a tak je to bývá s každým projektem – kosmonautika je o pokroku a usilí lidstva).
            Dle vlaječky to očividně vidíte a hlavně trapně překrucujete jen vy, neboť při jiných ošemetných misích napříč světem, Haybuzou počínaje, Schiaparelli konče ,jsem vás tu neviděl věc bagatelizovat, adorovat twitter jiného politického zástupce státní agentury, špinit nezávislá media, protože přináší včasnější a přesnější informace. Proč? – to je otázka pro vás já odpověď nepotřebuji. Jde o fakta.

            Nyní jasným faktem je že svým přístupem a pomýlenou argumentací, jste tu ruské kosmonautice více uškodil než pomohl.

          • vik_tor napsal:

            3 stupen Protonu he prazdny lehci nez Nauka a prumer cca ma stejny, Bude tedy brzdiy rychleji nez Nauka.

            Nemam v umyslu se s Vami nijak prit, Vasi prace pro popularizaci kosmonautiky si vazim. I kdyz si myslim ,ze v tomtoi pripade se mylite.

            Fatalni zavady se totiz za 2 dny jen dalku jen SW vyresit proste nedaji.

            Ostatni ucastnici diskuse meli moznost muj nazor cist, jiste si udelaji obrazek sami. Vam dekuji za ferovy pristup a nepromazavani diskuse.

            Tesim se na priapdny prenos s dokovanim Nauky. Budu ji drmzet palce a verim ze Vy take

          • Dušan Majer napsal:

            Já Nauce držím palce jako všem jiným kosmickým projektům. Nedělám rozdíly podle toho, odkud daný projekt pochází. Všem měřím stejně. Na přenos se určitě těším, pokud bude zdroj. A ano, nemějte strach, určitě jsme si o vás všichni obrázek udělali.

      • Dušan Majer napsal:

        Znovu říkám, že účelově manipulujete s fakty a záměrně se snažíte celou situaci bagatelizovat. Nauka utekla hrobníkovi z lopaty. Je fér to uznat a ne označovat neoficiální zdroje za spekulanty. Roskosmos nerad přiznává problémy a proto je právě na nezávislých žurnalistech, aby přinesli pravdu. Důkazů o tom, že Nauka měla problémy, je hodně – viz diskuse výše.
        Na našem webu si zakládáme na férovém přístupu ke všem a něco podobného žádáme i naše čtenáře. Vaše komentáře bagatelizující realitu jsou místy na hraně fake-news a vytváření alternativní pravdy. Dejte si na to pozor, díky.

    • Jiří Hošek napsal:

      V systému máme počítadlo všech komentářů na blogu. Dnešní komentář Radima Pretsche z 14:01 měl číslo 100 000. Jménem celé redakce gratuluji!

  22. Ahoj, nezachytil jste prosím někdo, nakolik je Pirs použit jako popelnice?

  23. Borin napsal:

    Citace z webu Rosskosmos:
    V sobotu 24. července 2021 provedli specialisté skupiny řízení letu … „Nauka“ … dva opravné manévry modulu …

    Další impulsy pro další vyrovnání oběžné dráhy jsou naplánovány na 27. července.

    Harmonogram odpoutání PIRS-Progress po úpravě, 26.7. cca 11 až 15 hod UTC:
    https://www.roscosmos.ru/31961/

  24. vik_tor napsal:

    Zvedbuti drahy Nauky s apogeem v podstate na urovni drahy ISS potvrdil uz i https://www.n2yo.com/

    https://www.n2yo.com/satellite/?s=49044

    Aktualni parametry

    Perigee: 341.1 km
    Apogee: 413.2 km
    Inclination: 51.6 °

  25. vik_tor napsal:

    Dnes v 12.56 ma probehnout oddeleni PIRS od ISS. Primy prenos Roskosmosu by mel byt zde https://www.youtube.com/watch?v=9C6n0yaiVus

  26. vik_tor napsal:

    Nauka se blizi ISS, prubeh uprav drahy je mozne videt graficky zda https://twitter.com/planet4589

    Povsimnete si 3 stupne Protonu, je porad na bezpecne a stabilni obezne draze s linearne klesajicim apogeem a temer nemennym perigeem

    K tesnemu priblizeni Nauky a ISS ma dojit 29.7 v  9:30 UCT, tedy v 11.30 naseho casu.

    Bude komentovany prenos?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.