Od vypuštění VZLUSATu-2, uplynuly 13. ledna letošního roku už dva roky. Během té doby malá družice dokázala zaznamenat 68 gama záblesků, ale také fotografovala povrch Země – za tímto účelem je vybavena dvojicí kamer. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500×400 km, druhá je pak určena pro detailní snímky oblastí 30×20km. VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která je schopna fotografovat Zemi ve vysokém rozlišení. Ani po dvou letech na oběžné dráze však nemíří do starého železa. Od chvíle, kdy se český 3U CubeSat díky Falconu 9 dostal na oběžnou dráhu, obkroužil naši planetu více než 11 600×. Mezi zmíněnými 68 zachycenými gama záblesky se vyjímá ten ze 7. března 2023, který byl mimořádně jasný. Šlo dokonce o druhý nejsilnější gama záblesk, jaký se kdy podařilo zaznamenat. Pro vědce jsou cenná i data z rentgenových/gama palubních přístrojů s pixelovými detektory.

Český CubeSat VZLUSAT-1 vyvinutý ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (po kterém je také pojmenován), byl na oběžnou dráhu dopraven 23. června 2017 pomocí indické rakety PSLV. Od té doby sbíral vědecká, ale také inženýrská data pro další české kosmické systémy. Příběh této družice se uzavřel 6. června, kdy po necelých šesti letech a více než 33 000 obězích kolem Země vstoupila do atmosféry, což je osud všech družic vypouštěných na nízkou oběžnou dráhu Země. Jelikož VZLUSAT-1 komunikoval až do posledního dne své existence, stal se nejdéle fungující českou družicí v historii a kromě toho také drží druhé místo v pořadí dlouhověkosti mezi všemi CubeSaty velikosti 2U na celém světě.

Odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) hlásí další úspěch. Dokázali aktivovat první systémy na CubeSatu VZLUSAT-2 a už se chystají na zprovoznění složitějších systémů. Družice byla vypuštěna raketou Falcon 9 13. ledna a až do 26. ledna byla uložena v samostatně letícím deployeru. Ještě v den uvolnění byla zachycena několika amatérskými stanicemi sítě SatNOGS a už první přelet nad ČR umožnil plzeňské stanici zachytit signál z družice. Tím pro experty začala etapa uvádění systémů do provozu. Nejprve se ověřovaly systémy nutné pro chod CubeSatu – napájení, UHF komunikace, nebo palubní počítač. Kromě toho se experti pustili do měření vnitřních teplot. Ukázalo se, že v útrobách CubeSatu je -10°C, což bylo způsobeno jejím několikadenním pobytem v deployeru. Jakmile se však aktivovaly některé systémy, začala teplota pomalu růst, až se ustálila mezi 0 a 10 °C.