Starfish Space
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Co nabízíme
Články

Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze.

Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.

Týmy expertů kolem Nancy Grace Roman Space Telescope oznámili své plány na zatím nevídaný průzkum roviny naší Mléčné dráhy. S pomocí připravované kosmické observatoře nahlédnou do této oblasti hlouběji, než při jakémkoliv dřívějším průzkumu a zmapují více hvězd v naší galaxii, než všechna dřívější pozorování dohromady. „Je tu opravdu hodně široké spektrum vědy, které můžeme tímto průzkumem objevit – od vzniku a vývoje hvězd po mezihvězdný prach a dynamiku srdce galaxie,“ popisuje Catherine Zucker, astrofyzička z astrofyzikálního střediska při Harvard & Smithsonian v Cambridge, stát Massachusetts, která byla spoluautorkou dokumentu, který popisuje některé výhody takového pozorovacího programu.

Již na zítra je v plánu pokus o start největší, nejsilnější a nejtěžší rakety, jakou kdy lidstvo postavilo. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o Super Heavy Starship, která se má vydat na svůj třetí testovací let. Plán pro něj se od prvních dvou velmi liší a nově je tak v plánu dopad Starship do Indického oceánu, tedy již po méně než půl oběhu Země. Během přeletové fáze se má také testovat otevírání dveří nákladového prostoru, přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, nebo deorbitační zážeh. Mohli bychom se také teoreticky dočkat v přímém přenosu záběrů přímo z rakety, jelikož S28 je nově vybavena hned čtyřmi anténami pro komunikaci se sítí Starlink. Pokus o start je aktuálně plánován na 13:00 našeho času ovšem v době vydání článku FAA stále nevydala upravenou startovní licenci.

Ve druhém pololetí loňského roku zvažovali vysocí představitelé NASA plány na přesun prvního přistání na Měsíci v rámci Artemis ze třetí na čtvrtou misi, což by poskytlo společnostem SpaceX a Axiom Space další čas na přípravu lunárního landeru a skafandrů. Podle Joey Roulette ze zpravodajské agentury Reuters předložili představitelé NASA v prosinci 2023 tuto možnost nejvyššímu vedení agentury. Když byl za účasti administrátora NASA Billa Nelsona 9. ledna 2024 ohlášen odklad misí Artemis 2, Artemis 3 a startu rakety Falcon Heavy s moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway, možnost změny náplně mise Artemis 3 zmíněna nebyla. Přistání na Měsíci v landeru Starship tak nadále zůstává v plánu mise Artemis 3 s cílovým datem září 2026. Dne 9. února 2024 napsal Elon Musk, že Starship by měla být schopna se dostat na Měsíc za méně než pět let. Tedy nejpozději v roce 2028. Vynesení modulů HALO (úvodní fotografie) a PPE bylo posunuto na fiskální rok 2026 a jejich přílet na dráhu NRHO na rok 2027. V náplni mise Artemis 4, aktuálně cílené na

Dnes v 16:03 našeho času odstartovala z novozélandského kosmodromu Mahia raketa Electron. Start z rampy 1B se musel o pár desítek minut odložit kvůli počasí, ale jinak vše fungovalo podle plánu. Na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 561 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 97,7° byla dopravena radarová družice StriX-3 od společnosti Synspective. Ta už si na raketách Electron nechala vynést tři družice z řady StriX, aktuální StriX-3 tedy byla již čtvrtou v pořadí. Jako první letěla v prosinci 2020 družice StriX-α, kterou v únoru 2022 následovala StriX-β a v září 2022 přišla StriX-1.

Trojice malých vozítek má prozkoumávat Měsíc a přitom vzájemně spolupracovat. Jejich start se nyní zase o kousek přiblížil. Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory nedávno dokončili sestavování těchto samohybných robotů a poté je vystavili drsným zkouškám, které měly prokázat, že rovery přečkají nelehký start na raketě do kosmického prostoru, přelet k Měsíci i práci na jeho povrchu. V rámci technologické demonstrační mise CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) budou na Měsíc vyslána vozítka o velikosti příručního kufříku, které budou čerpat energii z fotovoltaických článků. Rovery i další hardware budou připojeny na lander, který zamíří do oblasti Reiner Gamma. Po dobu přibližně 14 pozemských dní (jednoho lunárního dne) budou provádět experimenty zaměřené na autonomní průzkum, mapování a využití povrch penetrujícího radaru, díky kterému vědci nahlédnou pod povrch Měsíce.

Létá už Vaše jméno kosmickým prostorem na různých sondách, pak jistě oceníte možnost virtuálně se přidat k další misi. A pokud jste ještě v tomto směru nováčky, můžete to vzít jako příležitost, jak do tohoto oboru proniknout. Jde totiž o koncept, který agentura NASA provozuje již několik let. Pokaždé, když se chystá start nějaké zajímavé mise, nabídne agentura zájemcům z celého světa, aby se online zaregistrovali a jejich jméno pak poletí do vesmíru. Registrovaní zároveň získají povedený certifikát stylizovaný do podoby vstupenky / jízdenky. Vše je samozřejmě zdarma.

V dnešním článku se budeme výjimečně věnovat stroji, který nikdy nepřekročil hranice zemské atmosféry. Pro portál věnovaný výhradně kosmonautice je to nezvyklé, ale v případě tohoto stroje se jedná o čestnou výjimku. Tento letoun se stal nedílnou součástí života každého astronauta. Letu s ním se nevyhnul žádný kandidát na let do vesmíru pod agenturou NASA, ať se jednalo o profesionálního pilota, vědce či inženýra. Jeho služba začala v období velkého rozmachu kosmonautiky v roce 1964 a pokračuje do dnešních dní, a ještě nějakou dobu pokračovat bude. Řeč je tak o legendárním letounu T-38 Talon, který v tomto roce slaví kulaté, šedesáté výročí své služby u NASA. V článku se tak budeme věnovat historii T-38 u NASA, vyhlídkám jeho služby a podíváme se i na letecké incidenty s astronauty na palubě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla

Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně

Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V

Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.