Setkání u Venuše

Sondy Solar Orbiter a BepiColombo mají studovat různé objekty a startovaly více než rok od sebe, přesto se mezi 9. a 10. srpnem dostaly k planetě Venuši v rozestupu pouhých 33 hodin. Obě sondy potřebovaly využít gravitace této planety, která jim měla odebrat trošku energie, aby mohly zamířit blíže ke středu naší soustavy. Tento dvojitý průlet nabídl nevídanou možnost studovat Venuši i její okolí z různých míst ve stejnou chvíli. Navíc byly sondy na místech, kde se běžné orbitery nějaké planety nenachází.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-16 u ISS

Ve střední Evropě panoval 11. srpen jen pár desítek sekund, když se tisíce kilometrů odsud (na východním pobřeží USA ve Virginii) vznesla k obloze raketa Antares 230+, která na oběžnou dráhu dopravila nákladní kosmickou loď Cygnus NG-16. Ta následně zahájila pronásledování Mezinárodní kosmické stanice, ke které by měla dorazit ve čtvrtek před polednem. Duo ve složení Megan McArthur, Thomas Pesquet bude mít za úkol zachytit loď pomocí staničního manipulátoru SSRMS alias Canadarm 2. O připojení lodi ke staničnímu modulu Unity se pak postarají pozemní operátoři. Pokud tedy ve čtvrtek kolem poledne budete mít čas, zveme Vás ke sledování našeho komentovaného přenosu.

Thomasův fotokoutek 44

Polární záře spolu s kosmickou lodí Sojuz a v pozadí s modulem Nauka. Zdroj: flickr.com

Jestli sledujete náš seriál Thomasových fotografií z dění na ISS pravidelně, jistě vás také muselo zaujmout, že podobné fotografie, jako je ta v úvodu článku, nám doposud z jeho druhé mise na ISS chyběly. Vidět polární záři je samo o sobě něco magického. Pruhy směřující od obzoru vysoko vhůru pomalu mění vzhled i polohu doslova v přímém přenosu tak rychle, jak jste asi četli tuto větu. Jaký to asi musí být pocit vidět tuto úžasnou hru světla z oběžné dráhy? Noční pohled na kosmickou loď Sojuz a v pozadí modul Nauka nad krásně zelenočervenou polární září je tím nejlepším začátkem dalšího dílu. Podívejte se i na další snímky uvnitř a zvláště rozlučkový snímek na konci bude zdatnou konkurencí pro ty na začátku. Jsme zvědavi na vaše rozhodování v další anketě o nejlepší snímek.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus na Antaresu vyráží k ISS

Raketa Antares již stojí na kosmodromu MARS na pobřeží Virginie. Před několika hodinami ještě pracovníci firmy Northrop Grumman doplnili časově citlivý náklad do útrob lodi Cygnus, což znamená, že se start opravdu blíží. Pokud se nic nepokazí, měla by raketa Antares odstartovat v úterý ve 23:56 SELČ a kosmická loď pokřtěná Ellison Onizuka se vydá na cestu k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit nejrůznější náklad – od zásob pro posádku až po vybavení stanice a vědecké experimenty. Tímto příspěvkem Vás srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 3. díl

Perseverance se chystá odvrtat vzorek na simulaci NASA

Když jsme se na začátku května 2021 loučili s Perseverance a Ingenuity, přecházel výzkum Marsu těmito průzkumníky pomalu z fáze úvodních krůčků k běžnému operačnímu nasazení. Rover ještě chvíli vyčkával v místě, odkud dostal za úkol sledovat lety vrtulníčku, ale později se začal přesouvat jižněji vstříc novým průzkumným cílům. Také vrtulník vykonal očekávaný pátý let, ale k našemu nadšení to nebyl let poslední. Ukázalo se, že Ingenuity je schopna pracovat hodně samostatně, a tak by byla škoda ji zlikvidovat nějakým velmi odvážným posledním letem. Místo toho bylo rozhodnuto pokračovat ve směru jízdy roveru a pokoušet se o vzdálený průzkum míst, která pak Perseverance navštíví. Začátek srpna přinesl také pokus o odběr prvních vzorků. Pojďme se podívat na dění v kráteru Jezero podrobněji.

Třetí člen řady Sentinel 2

První družice z řady Sentinel 2 se na oběžnou dráhu dostala v roce 2015 a druhá ji následovala v roce 2017. Inženýři proto již pracují na dvojici, která za pár let přebere štafetu pořizování snímků pro bezpočet využití od sledování úrody až po změny množství pozemského ledu. Družice řady Sentinel 2 nesou inovativní multispektrální snímkovací zařízení pořizující fotky ve vysokém rozlišení. To ve spolupráci s 290 kilometrů širokým snímkovaným pásem a častými návraty na dané místo nabízí nesrovnatelné výhledy na Zemi. Na rok 2024 je plánován start družice Sentinel 2C, které teď začalo pět měsíců dlouhé období zevrubných testů, které mají ověřit, že její systémy zvládnou pobyt v kosmickém prostoru.

Robotická paže do velkých mrazů

Zařízení pojmenované COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm) společně vyvíjí kalifornská Jet Propulsion Laboratory a firma Motiv Space Systems, která tak sídlí v Pasadeně. Po dokončení by měl tento projekt významným způsobem zlepšit schopnosti lunárních landerů. Robotický manipulátor totiž bude schopen pohybu i za velmi nízkých teplot, včetně těch, které nastávají během lunární noci. Tehdy bychom totiž na mnoha místech bez problémů naměřili i -173 °C. Robotická paže vyvíjená pro lunární lander využívá zkušeností velmi schopných výpočetních technologií z chytrých mobilních telefonů, které se používají i na marsovském vrtulníku Ingenuity a zvládnou provádět široké spektrum úkolů v extrémně nízkých teplotách bez potřeby vyhřívání.

CAPSTONE se chystá na let k Měsíci

Vizualizace cubesatu CAPSTONE

Malý CubeSat, který má startovat ještě letos, bude hrát velkou roli v průzkumu Měsíce. Týmy zodpovědné za CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) již provádí závěrečné přípravy družice, která si v této rozměrové kategorii připíše další prvenství. CAPSTONE má letět do cislunárního prostoru, tedy do oblasti v okolí Měsíce a prokázat inovativní technologii navigace mezi družicemi. Kromě toho má tento CubeSat také otestovat specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou má za několik let využívat kosmická stanice Gateway.

Kosmotýdeník 464 (2.8. – 8.8.)

Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Pádová věž ZARM v Brémách

VT_2021_31

Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!