Mission 1 je první misí z lunárního průzkumného programu HAKUTO-R, za kterým stojí firma ispace sídlící v Tokyu. Mise odstartuje na Falconu 9 od SpaceX a vydá se k Měsíci po nízkoenergetické přeletové dráze. Cesta, která zabere mezi 3 a 5 měsíci, zavede sondu do vzdálenějšího vesmíru a pak zase zpět k Zemi. Po dosažení Měsíce bude v rámci mise probíhat několik experimentů od různých institucí. „Tohle je budoucnost lunárního průzkumu, ke které se chceme přiblížit,“ uvedl provozní ředitel agentury ESA, Rolf Densing a dodal: „Mise zároveň poskytne týmům na sledovacích stanicích agentury ESA cenné zkušenosti pro budoucí evropské či zahraniční mise jako je Lunar Pathfinder a navazují mise z programu Moonlight.“

„Těší nás, že můžeme spolupracovat s ESA a využít jejich rozsáhlou síť sledovacích stanic pro podporu provozu Mission 1,“ zmínil Takeši Hakamada, zakladatel a ředitel firmy ispace a dodává: „Věřím, že tato forma mezinárodní spolupráce je cenná pro budování robustní cislunární ekonomiky, jelikož otevírá dveře firmám jako je ta naše, které se mohou podílet na rozhodování o budoucnosti komercionalizace kosmického prostoru.“

Plán cesty landeru HAKUTO-R.
Zdroj: https://www.esa.int/

Po startu a oddělení od nosiče bude sonda řízená z pozemního střediska v Tokyu. Odsud se budou sledovat parametry důležitých systémů lunárního landeru včetně teploty. Operátoři odsud budou vysílat sondě pokyny a naopak tu přijmou data nasbíraná různými senzory a experimenty na landeru v době, kdy bude pobývat na lunárním povrchu. Nabízí se však otázka, jak budou operátoři sondě posílat pokyny a jak se data z experimentů dostanou na Zemi? Tady do celého příběhu vstupuje Evropská kosmická agentura.

Pozemní stanice Goonhilly.
Zdroj: https://www.esa.int/

Agentura ESA provozuje síť sledovacích stanic Estrack, což je globální systém pozemních stanic, které poskytují spojení řídícího střediska ESOC v německém Darmstadtu se sondami po celé Sluneční soustavě. Evropské sledovací stanice umožňují operátorům komunikovat s jejich sondami, posílat jim pokyny a přijímat jak naměřená vědecká data, tak i informace o stavu palubních systémů. Lunární lander bude využívat největší kosmické antény, jakými agentura ESA disponuje – talíři o průměru 35 metrů, které se nachází v lokalitách New Norcia v západní Austrálii, Cebreros ve Španělsku a Malargüe v Argentině. Kromě toho se využijí také dvě menší antény agentury ESA umístěné v Kourou ve Francouzské Guyaně a také na zmíněné stanici New Norcia. V rámci programu Estrack extended network by se měla zapojit také komerční stanice Goonhilly Earth Station z Velké Británie.

První evropský kontakt s landerem po startu (anglicky je tento milník označován zkratkou AoS – acquisition of signal) proběhne nad australskou stanicí New Norcia. V tuto chvíli si bude moci firma ispace ověřit stav palubních systémů a zjistit, zda všechny části sondy přečkaly namáhání při startu. Zároveň se bude sledovat, zda je sestava na správné dráze. Pozemní stanice pak budou monitorovat cestu landeru do hlubšího vesmíru a zase zpět. Zvolená trajektorie má výhodu v tom, že snižuje množství pohonných látek, které musí sonda nést. Lander se tak dostane až 1,5 milionu kilometrů od Země, tedy zhruba 4× dál, než je vzdálenost Země a Měsíce. Ke vstupu na oběžnou dráhu má dojít přibližně jeden měsíc předtím, než dojde k samotnému lunárnímu přistání.

Umělecká představa landeru HAKUTO-R na Měsíci.
Zdroj: https://s.hdnux.com/

Provoz na povrchu by měl trvat přibližně dva týdny, přičemž přistání je směřováno co nejblíže svítání v přistávací oblasti, jak to jen půjde, aby se maximalizovala doba strávená na povrchu. Lander totiž lunární noc nepřečká – se soumrakem tak jeho mise skončí. Stanice agentury ESA budou během sestupu k povrchu opět předávat klíčové údaje o průběhu celé operace a snad přes ně dorazí i potvrzení úspěšného přistání. Během zmíněných dvou týdnů po přistání pak přes tyto stanice budou proudit vědecká data z Měsíce k výzkumným týmům.

Agentura ESA chce zlepšit pozici Evropy v procesu komercionalizace kosmického prostoru. Díky mezinárodní spolupráci s firmou ispace se ESA účastní nově se objevující kategorie komerčních kosmických aktivit. Vytváří si tak půdu pro lunární průzkum a tato cesta povede k iniciativě Moonlight. Podpora poskytnutá firmě ispace prostřednictvím její lucemburské pobočky ispace EUROPE (kde firma provozuje druhé řídící středisko), bude prvním případem, kdy ESA poskytne svou pozemní stanici komerční kosmické misi. Bude to také poprvé, kdy její pozemní stanice podpoří komerční lunární přistání.

„Firmy jako ispace poskytují důležité služby a jsou budoucností komerčního lunárního průzkumu. Zatím však nemají velké pozemní stanice a infrastrukturu antén, které jsou zapotřebí k přenosu vědeckých dat z komerčních i vládních experimentů zpět k jejich pozemským týmům,“ říká Géraldine Naja, ředitelka oddělení ESA pro komercionalizaci, průmyslové firmy a zadávání veřejných zakázek a dodává: „Mezinárodní spolupráce je klíčem k průzkumu Měsíce. Kromě toho je podpora evropských komerčních kosmických aktivit novou prioritou agentury ESA. Jak mezinárodní spolupráce, tak i podpora komercionalizace pomůže snížit vstupní bariéru k lunárnímu průzkumu pro nováčky.“

Agentura ESA nyní buduje čtvrtou anténu o průměru 35 metrů, která by měla pokrýt zvýšenou poptávku po komunikaci, jelikož se agentura chystá na novou generaci svých misí do hlubšího vesmíru i těch, které se týkají kosmické bezpečnosti. Podpora od agentury ESA i komerčních pozemních stanic (jako je Goonhilly), bude nezbytná pro budoucí evropské mise i pro spolupráci v dalších letech – především u Měsíce.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/12114560-5-eng-GB/ESA_s_Malarguee_tracking_station.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_tracks_ispace_commercial_Moon_landing.jpg
https://www.esa.int/…/21088504-1-eng-GB/Reflecting_on_deep_space.png
https://s.hdnux.com/photos/01/30/45/24/23221567/3/1200×0.jpg