Týden se s týdnem sešel a máme tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se rád zaměřuje na události, na které v týdnu nezbylo dostatek prostoru a tak vám v hlavním tématu přinášíme informace o středečním ruském startu s vojenskou družicí. Budeme se věnovat také průběhu mise Artemis I a podíváme se, jak si vedou zásoby paliva evropského servisního modulu. V dalších tématech zavítáme na čínskou kosmickou stanici Tiangong, anebo se podíváme na nové solární panely na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sojuz vynesl vojenskou družici

Dne 30. listopadu ve 22:15 SEČ odstartovala z kosmodromu Pleseck ruská raketa Sojuz 2.1b. Na palubě byla pravděpodobně družice Lotos-S, určená pro signálové a elektronické zpravodajství ruské armády. Na základě nejasných státem zveřejněných informací existuje možnost, že družice neletěla sama, ale později během letu se od ní oddělí další objekt prozatím nejasného významu.

Lotos-S1
Zdroj: https://space.skyrocket.de/

Družice byla umístěna na oběžnou dráhu o parametrech 240 × 900 km a sklonu 67,1 stupně. Jedná se o shodnou přeletovou oběžnou dráhu s ostatními družicemi této řady, které pracují na přibližně kruhové dráze 900 km.

Řada družic Lotos tvoří náhradu za sovětské sledovací družice Celina a US-PM. Program Liana, který se skládá z družic řady Lotos a Pion, má od devadesátých let 20. století za cíl přinést do ruského výzvědného zpravodajství modernizované a schopnější průzkumné a zpravodajské družice. Družice Lotos proto nahradily řadu družic Celina-2. Družice Celina-2, které byly poprvé vypouštěny počátkem osmdesátých let a byly nepřetržitě vynášeny po dvě desetiletí, mají za úkol provádět elektronický signálový průzkum (ELINT). Průzkum skrytý pod zkratkou ELINT je proces zahrnující zachycování rádiových signálů ostatních států a předávání získaných informací pro vojenskou analýzu.

Ve středu vynesená družice Lotos-S1 č. 6 se připojí k síti šesti dalších družic Lotos, z nichž jedna je starší prototypovou verzí družice vypuštěnou v roce 2009 s názvem Lotos-S. První start operační verze družice s označením Lotos-S1 se uskutečnil v prosinci 2012.

Družice Lotos jsou postaveny na platformě typu Jantar, postavené společností CSKB-Progress. Tato platforma zajišťuje pohon a dodávky energie. Hlavní náklad (průzkumná technologie) je integrován do platformy družice. Jeho výrobu zajišťuje konstrukční kancelář KB Arsenal, hlavní dodavatel programu Liana.

Současné jméno družici nezůstane, ale bude přejmenována na tradiční označení Kosmos, které se obvykle používá u ruských vojenských nákladů. Očekává se, že ponese název Kosmos-2565. Označení Kosmos se používá od šedesátých let 20. století a obecně slouží k tomu, aby dle jmen nebylo jednoduché rozeznat zaměření a typy družic. Tato označení jsou podobná s označením USA-x, která pro podobné účely dostávají utajované družice vypouštěné Spojenými státy.

Nosná raketa Sojuz-2.1b, která byla použita ve středu, je jednou ze tří aktivních variant rodiny raket Sojuz a nejvíce se podobá prvním raketám Sojuz, které používají čtyři urychlovací bloky na kapalné palivo obklopující centrální stupeň. Tato konstrukce je použita také u rakety Sojuz-2.1a, ale není použita u rakety Sojuz-2.1v, které čtyři urychlovací stupně schází a místo toho používá pouze centrální stupeň.

Včera ve 22:15 SEČ odstartovala ze vzletové rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck nosná raketa Sojuz 2.1b. Na oběžnou dráhu byla vynesena šestá družice Lotos-S1 (v. č. 807) sloužící pro signálové a elektronické zpravodajství. Po vypuštění dostala družice označení Kosmos 2565. pic.twitter.com/lK1Hcx2MJX

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) December 1, 2022

Lotos-S1 č. 6 odstartoval na palubě Sojuzu-2.1b z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck. Pleseck je jedním ze tří kosmodromů, které v současné době využívá ruská armáda i Roskosmos. Další dva kosmodromy, které jsou v současné době v provozu, jsou kosmodrom Bajkonur a kosmodrom Vostočnyj na ruském Dálném východě. První orbitální start z Plesecku se uskutečnil 17. března 1966, kdy raketa Vostok-2 vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země sovětskou optickou průzkumnou družici Kosmos-112 první generace.

Středeční start byl druhým startem ze stanoviště 43 v Plesecku během necelých tří dnů. Dne 28. listopadu odstartoval ze sousední rampy 43/3 další Sojuz-2.1b s navigační družicí GLONASS-M.

Kosmický přehled týdne:

Evropský servisní modul, loď Orion, navigace a plánovaní celé mise Artemis I se daří skvěle. Loď už ve čtvrtek provedla manévr, kterým opustila retrográdní vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce (DRO) a blíží se blíže k povrchu Měsíce. Manévr, který nasměruje loď k Zemi, by pak měl proběhnout 5. prosince. Loď zatím během motorických manévrů spotřebovala 3 601 kilogramů paliva. To je asi o 68 kilogramů méně, než se očekávalo. Rezerva paliva nad rámec očekávaných motorických manévrů je ještě 925 kilogramů, což je o 58 kilogramů více, než se čekalo před startem. Právě reálná data z chování Orionu, evropského servisního modulu a rakety SLS jsou zásadním přínosem celé mise Artemis I.

Podívejte se na pěkné video, které ukazuje oddělení záchranné věžičky rakety Orion. Kamera byla umístěna uvnitř lodě Orion.

SpaceX představila novou družicovou konstelaci, která nese název Starshield. Bude zaměřená na služby pro DoD (ministerstvo obrany USA) a další vládní instituce – tedy na oblast národní bezpečnosti. Prototypové družice již byly vyneseny při předchozích startech. Podrobněji o tom psal Mirek Pospíšil na našem fóru. Prohlédnout si také můžete oficiální stránky projektu.

Přehled z Kosmonautixu:

I tentokrát na tomto místě naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Jako první jste se mohli podívat na nový díl seriálu Vesmírná technika. Hned poté vyšel další měsíční podrobný přehled o aktivitách kolem projektu Super Heavy Starship společnosti SpaceX. Pozitivní zprávy dorazily z Evropy, kde proběhl první zážeh připravovaného evropského znovupoužitelného motoru. Příjemné pokroky hlásí také projekt sondy Europa Clipper, která byla nedávno osazena silovými setrvačníky. Živě a česky jsme sledovali start čínské rakety CZ-2F/G, která vynášela pilotovanou kosmickou loď Shenzhou 15 k čínské kosmické stanici Tiangong. Připravoval se také start rakety Falcon 9 s japonskou lunární misí, její start se však nakonec neuskutečnil. Japonská mise není jediná a lunárních misí bude nyní startovat celá řada. Připravena je také sonda Lunar Flaslight. Při přípravách na první start sestavy Super Heavy Starship jsme se dočkali delšího zážehu hned jedenácti motorů Raptor. NASA naopak přinesla smutnou zprávu o zrušení chystané mise GeoCarb, která měla sledovat skleníkové plyny v atmosféře Země. Díky pokroku se totiž ukázalo, že bude vyhovovat jiné řešení, než samostatná mise. Dočkali jste se také dalšího měsíčního video přehledu v pořadu Vesmírné výzvy. Dalekohled Jamese Webba se tentokrát zaměřil na měsíc Titan a pozoroval jeho hustou a zajímavou atmosféru. Podívali jsme se také na jedno zapojení umělé inteligence do rychlého rozhodování z velkého množství naměřených dat. První evropskou družici Meteosat třetí generace (MTG-I1) čeká start 13. prosince a proto přišel okamžik plnění paliva do nádrží družice. Živě jsme mohli sledovat práci při další z amerických vycházek do volného prostoru, při kterých se instalovaly další solární panely iROSA.

Snímek týdne:

Dne 29. listopadu ve 22:42 SEČ se ke stanici Tiangong připojila čínská pilotovaná loď Shenzhou 15. Vůbec poprvé tak bylo hned šest čínských astronautů v kosmickém prostoru najednou. Společně stráví na palubě stanice asi týden a pak se na Zem vrátí posádka Shenzhou-14. Na přistání jmenované mise se už připravuje pozemní tým, který v sobotu cvičil s maketou lodě Shenzhou.

Šestičlenná posádka na stanici Tiangong
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

V sobotu probíhala další americká vycházka do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Jejím hlavním úkolem byla instalace dalších nových solárních panelů iROSA. Video níže ukazuje rozvinutí po instalaci panelu.

The roll-out solar array successfully unfurled to its full length of 60 feet after its installation today on the station's Starboard-4 truss segment. https://t.co/yuOTrZ4Jut pic.twitter.com/ALLugDOTh2

— International Space Station (@Space_Station) December 3, 2022

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://blogs.nasa.gov/artemis/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/S2N2ZtClwwotlPQiMrFQFDw&oe=6391099C
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/12/5713271744.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/lotos-s__2.jpg