Vesmírné výzvy – Duben 2024

VV_2024_04

Dubnové Vesmírné výzvy otevře derniéra Delty IV Heavy a pak pro změnu premiéra rakety Angara z kosmodromu Vostočnyj. Dále uvidíme přistání Sojuzu MS-24. Čínská kosmická agentura provedla rotaci posádek na své kosmické stanici, konkrétně pomocí kosmických lodí Shenzhou 17 a Shenzhou 18. Pak nás čeká ruský výstup do volného prostoru a starty družic Bandwagon-1, USSF-62 a Galileo. Na závěr se můžeme těšit na prezentaci Elona Muska o budoucnosti SuperHeavy Starship a také výběr nehermetizovaných lunárních roverů pro program Artemis. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Hera si prohlédne i Deimos

Evropská sonda Hera se příští rok v březnu během své cesty k dvojplanetce Didymos výrazně přiblíží k planetě Mars, u které provede gravitační manévr. V jeho rámci se dostane pouhých 6 000 kilometrů nad povrch Rudé planety, což je blíže, než vzdálenost, ve které obíhají dva měsíce Marsu. Dráha a orientace sondy v prostoru budou přizpůsobeny tak, aby si mohla vyzkoušet fungování svých vědeckých přístrojů na Deimosu, menším z obou marsovských měsíců, od kterého ji bude dělit jen 1 000 kilometrů. Hera se během průletu nudit rozhodně nebude, protože by měla pozorovat i Mars samotný.

Úspěšný návrat ze stanice Tiangong

Dnes ráno ve 2:43 našeho času se od kosmické stanice Tiangong odpojila pilotovaná kosmická loď Shenzhou 17, ve které se na Zemi vraceli tři muži – velitel Tang Hongbo (Tchang Chung-po), pilot Tang Shengjie (Tchang Šeng-ťie) a systémový operátor Jiang Xinlin (Ťiang Sin-lin). Kosmická loď na oběžné dráze nestrávila mnoho času volným letem. Už před polednem našeho času se její návratová kabina snesla do autonomní oblasti Vnitřní Monogolsko. Ke kontaktu s povrchem v oblasti Dongfeng (Tung-feng) došlo v 11:46 našeho času.

226 milionů km – nový rekord laserové komunikace

Zařízení DSOC (Deep Space Optical Communications), technologický experiment umístěný na sondě Psyche, opět posouvá možnosti laserové komunikace. To ale není zdaleka vše. Vůbec poprvé se totiž tento experiment spojil s klasickým komunikačním systémem sondy a přenesl na Zemi inženýrská data o Psyche. DSOC tak dělá svým tvůrcům radost, když láme jeden milník a rekord za druhým. Sonda Psyche není závislá na laserovém přenosu, k obousměrné komunikaci se Zemí totiž využívá primárně rádiový systém. To, že se ale podařilo přenést laserem kopii inženýrských dat na vzdálenost 226 milionů kilometrů (cca 1,5 násobek vzdálenosti Země od Slunce), je úctyhodný.

Spojené síly antén sítě DSN naslouchaly Voyageru 1

Jet Propulsion Laboratory minulý týden na sociální síti X informovala, že 20. dubna došlo k zajímavé události. Všechny antény, které jsou umístěny na stanici sítě DSN (Deep Space Network) u Madridu, byly otočené stejným směrem a společně zachytávaly signál ze sondy Voyager 1. Šlo tehdy o čekání na zachycení signálu ze sondy, který měl potvrdit, zda byla oprava softwaru pro odesílání telemetrických dat úspěšná. Dnes již víme, že byla, ale celá událost je zajímavá ještě z jednoho pohledu a tím je právě spojení sil všech antén na stanovišti. Něco takového totiž budeme u sond Voyager časem pozorovat zřejmě stále častěji.

#18 Aktuality o Starship: Shrnutí IFT-3, přípravy na IFT-4 a Muskova prezentace

Březen byl pro tým pracující na základně Starbase neskutečně nabitý a jinak tomu nebude ani v dubnu a květnu. I když tentokrát další díl seriálu přichází dříve, než je zvykem, troufnu si již teď tvrdit, že se bude jednat o ten nejdelší, který jsem napsal. Na probrání toho máme totiž opravdu spoustu. Od třetího integrovaného letového testu, přes přípravu prototypů Starship S29 a Super Heavy B11 až po úplně novou Muskovu prezentaci o novinkách v programu Super Heavy Starship. Začněme ale bezesporu tou největší událostí března, tedy startem Super Heavy B10 se Starship S28.

Vesmírná technika: „Čtyřpalcový let“ MR-1

VT_2024_17

Mise označená jako MR-1, tedy první let kabiny Mercury na raketě Redstone-MRLV, skončila velmi nečekaně. Nosič vystoupal pouze do výšky necelých deseti centimetrů (cca 4 palce, proto čtyřpalcový let) a poté vypnul motor a dosedl zpět na rampu. Následně se aktivovala záchranná věžička, která odletěla pryč, ale bez kosmické lodi. Ta zůstala sedět na raketě a za okamžik vyhodila své padáky. Pozemní středisko se tak ocitlo před nečekaným problémem, jak si poradit s tím, že na startovní rampě v nestabilní poloze stála raketa Redstone-MRLV plná pohonných látek, odjištěných pyrotechnických prvků a svazků brzdících motorů kabiny Mercury.

Kosmotýdeník 606 (22.4. – 28.4.)

LASAR tým

Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družice evropského navigačního systému

Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.

Pokec s kosmonautixem – Duben 2024

Stará pravda říká, že všechno je jednou poprvé a tak se včera poprvé od začátku roku 2019 stalo, že poslední pátek v měsíci byl na našem webu bez pravidelného Pokecu s kosmonautixem. Tuto anomálii beru plně na svá bedra, ale rozhodně se nemusíte bát, že byste o třiašedesátý díl tohoto pořadu přišli. Oproti tradičnímu poslednímu pátku v měsíci se tentokrát posouváme o jeden den na sobotu 27. dubna, přičemž vše ostatní zůstává při starém – začínáme v osm hodin večer a v průběhu cca dvouhodinového živého vysílání budeme odpovídat na dotazy, které diváci napíší do YouTube chatu. Ještě jednou se omlouvám za zpoždění a moc se na všechny těším u odloženého přenosu.