Štítek ‘cubesat’

CubeSat, který prozkoumá složení atmosféry

Když 21. prosince loňského roku odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, vydal se vstříc oběžné dráze také malý CubeSat DAILI (Daily Atmospheric Ionospheric Limb Imager). Jde o 6U CubeSat, je tedy tvořený šesti základními kostkami s hranou o délce 10 cm. Ačkoliv běžně jsou tyto kostky u 6U Cubesatu složeny do tvaru 2×3, u DAILI jde o šest kostek v řadě za sebou. Na CubeSat má tedy poměrně nezvyklý tvar s rozměry 10 × 10 × 60 cm. Začátkem ledna dojde k jeho vypuštění z paluby ISS a on pak bude moci začít sledovat složení zemské atmosféry ve výškách 130 – 350 kilometrů nad povrchem.

Na co se těšit v roce 2022? (Bezpilotní kosmonautika)

Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.

Husarský kousek společnosti Spacemanic

Česká družice VZLUSat-2 nakonec přeci jen poletí při lednové misi Transporter-3. Nově bude vypuštěna ze samostatně letícího družicového deployeru ION-SCV2, namísto z vyřazeného Sherpa-LTC1. 23. prosince 11:15

VZLUSat-2 nepoletí na misi Transporter-3

Na samostatně letícím družicovém deployeru Sherpa-LTC1 došlo k úniku v palivovém systému. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto s ním neletět při misi Transporter-3 na Falconu 9 v lednu 2022. 22. prosince 15:10

Testy radaru CubeSatu Juventas

Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.

Pražské Planetum bude mít vlastní družici

O platformě Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, jsme už na našem webu psali. Dnes Vám ale nenabídneme informace z návštěvy, ale horkou novinku, kterou zástupci této organizace 9. listopadu večer oznámili veřejnosti v rámci akce Czech Space Week. Zástupci platformy Planetum se totiž rozhodli posunout popularizaci kosmonautiky a astronomie na novou úroveň – přímo na oběžnou dráhu! „(Planetum) bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky,“ stojí v oficiální tiskové zprávě.

Dlouhý pochod 2D vynesl i sluneční observatoř

Ve 12:51 odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 2D. Na palubě byla vědecká družice CHASE (Chinese Hα Solar Explorer). Jak již název napovídá, měla by se tato družice, na jejíž stavbě se podíleli experty z univerzity v Nanjingu zaměřit na pozorování Slunce. V názvu také vidíme zkratku Hα, tedy H-alfa. To je označení pro spektrální čáru s vlnovou délkou 656,28 nm a kterou astronomové často sledují. „ Ve skenovacím režimu bude pozorovat v čáře Hα (656,28 nm) a Fe I (656,92 nm) a snímek celého disku získá za minutu. Při sledování celého disku (653,5–654,5 nm) pak co sekundu,“ uvedl o družici CHASE Michal Václavík z České kosmické kanceláře. S jistotou také víme, že na palubě bylo i deset malých družic a CubeSatů (QX-1, TS-1, JTSY, HD II-E, MD-1, SSS-1, HE II-F, YT-1, ZJJ-2 a SSS-2A).

Sonda DART dostala parťáka – CubeSat LICIACube

Zatímco byla zavěšena na manipulačním jeřábu v čisté místnosti Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, procházel italský CubeSat LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging Asteroids) závěrečnou přípravou na instalaci k americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test). Tým expertů z USA a Itálie následně opatrně dopravil tento 6U CubeSat vážící 14 kilogramů, který měří na délku jako předloktí a dlaň dospělého muže, na své místo. Na první pohled jednoduchý úkon však byl prováděn s maximální opatrností a proto to trvalo téměř hodinu, než byl CubeSat správně zorientován a mohl být utažen i poslední šroub. Osmého září v 10 ráno místního času však bylo hotovo a tým si mohl oddychnout. Na svém místě byla poslední velká část sondy. Skončily tak měsíce environmentálních testů a analýz, během nichž byly připojeny jednotlivé komponenty sondy DART.

Vesmírná technika: Český CubeSat Lucky-7

VT_2021_39

Zatím poslední vypuštěný český CubeSat je Lucky-7, která by nevznikla bez dvojice Pavel Kovář a Jaroslav Laifr. 1U CubeSat disponuje kamerou, ale pro vědecké účely jsou mnohem důležitější data z dalších palubních přístrojů. Malá družice stále funguje i více než dva roky po startu a to navzdory tomu, že se při její stavbě používala běžně dostupná elektronika.

Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 3. čtvrtletím 2021)

Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.