V sobotu 18. listopadu ve 20:00 SEČ byla na Mezinárodní kosmické stanici dokončena instalace přístroje AWE. S pomocí dálkově ovládaného manipulátoru Canadarm2 inženýři nejprve vyjmuli AWE z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) nákladní lodi Dragon 2, k čemuž došlo jen pár dní poté, co tato loď dorazila ke stanici. Následně byl stejný manipulátor využit k usazení AWE na platformu EXPRESS Logistics […]
30. dubna letošního roku bude nominální provoz družice Aeolus, první mise určené výhledně k pozorování zemských profilů větru v globálním měřítku, ukončen v rámci příprav na sérii činností, které souvisí se závěrečnou fází celého projektu. Ačkoliv nedávná aktualizace palubního laseru družice Aeolus způsobila, že i v posledních měsících fungoval stejně dobře jako dříve, ubývající zásoby pohonných látek společně s rostoucí sluneční aktivitou znamenají, že se konec mise nezadržitelně blíží. To, že se tato evropská mise dostala takto daleko, je ohromný úspěch. Aeolus totiž svou původní očekávanou tříletou životnost překonal o více než rok a půl.
Americký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) by měl letos v prosinci vyrazit vstříc stanici ISS. Odsud, z výšky okolo 420 kilometrů, bude studovat atmosférické gravitační vlny, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak se s jejich pomocí přenáší energie v horních vrstvách pozemské atmosféry a jak ovlivňují kosmické počasí. namísto výrazu atmosférické gravitační vlny se občas můžete setkat i s označením vztlakové vlny (buoyancy waves). Jedná se o běžný jev propojující oblasti nízkého a vysokého tlaku přenosem tepla a hybnosti vzhůru. Tyto vlny vznikají blízko zemského povrchu vlivem poruch – například když vzduch proudí přes hory, ale také vznikají při bouřkách a tropických cyklónech. Tyto odlišné zdroje vytváří atmosférické gravitační vlny s velmi odlišnými rychlostmi i rozsahem, které bylo až doposud velmi složité komplexně měřit z kosmického prostoru jedním přístrojem.
V pondělí 28. listopadu NASA oznámila, že ukončuje vývoj své mise GeoCarb. Namísto ní chce agentura vypracovat a zavést plán na využití alternativních možností měření a sledování skleníkových plynů. Postupně se totiž začínají objevovat nové možnosti, jak pořizovat klíčová měření skleníkových plynů. V době, kdy NASA uvažovala o misi GeoCarb přitom takové možnosti nebyly k dispozici. Za příklad nám může posloužit vědecký přístroj EMIT, který byl v červenci letošního roku dopraven na Mezinárodní kosmickou stanici, schopný měřit metan.
Když 21. prosince loňského roku odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, vydal se vstříc oběžné dráze také malý CubeSat DAILI (Daily Atmospheric Ionospheric Limb Imager). Jde o 6U CubeSat, je tedy tvořený šesti základními kostkami s hranou o délce 10 cm. Ačkoliv běžně jsou tyto kostky u 6U Cubesatu složeny do tvaru 2×3, u DAILI jde o šest kostek v řadě za sebou. Na CubeSat má tedy poměrně nezvyklý tvar s rozměry 10 × 10 × 60 cm. Začátkem ledna dojde k jeho vypuštění z paluby ISS a on pak bude moci začít sledovat složení zemské atmosféry ve výškách 130 – 350 kilometrů nad povrchem.
Americký vědecký přístroj, který bude měřit znečištění vzduchu nad Severní Amerikou, se dočkal dalšího důležitého milníku. V úterý 18. května byl přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution), který bude během přeletů nad osvětlenou stranou Země pořizovat každou hodinu měření s nesrovnatelným prostorovým rozlišením, odeslán z výrobní firmy Ball Aerospace v coloradském Broomfieldu do firmy Maxar Technologies, která vyrábí v kalifornském Palo Altu samotnou družici Intelsat 40e, do které bude přístroj integrován.
Znečištění ovzduší je globální environmentální problém zasahující zdraví lidí, který má na svědomí každoročně milióny předčasných úmrtí po celém světě. Satelit Copernicus Sentinel-5P byl vypuštěn v říjnu 2017, aby mapoval různé zenčišťující látky v ovzduší. 12. března 2019 publikovala ESA nové mapy zložené na pozorování tohoto satelitu týkající se emisí kysličníku dusičitého (nitrogen dioxide) do atmosféry ve městských oblastech celého světa.
Podle rozboru více než dvacetiletých sledování sahá atmosféra Země ve formě vodíkové geokorony až do vzdálenosti 630 000 km. 10. března 9:15
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
28. listopadu 2023 
Rubrika 
Štítky: 
