Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce popřál co možná nejkrásnější Vánoce. Když jsme před pár týdny v naší redakci diskutovali, jaký článek bychom měli vydat 24. prosince, přišel Lukáš Houška s nápadem, který jsme nakonec realizovali. Vždyť jaký lepší dárek byste si Vy, naši čtenáři, zasloužili více, než další díl seriálu, na který jste se v uplynulých měsících ptali dost možná nejčastěji. Se značným zpožděním Vám tedy přinášíme 10. díl seriálu StatistiX, který nabízí přehled dění kolem firmy SpaceX v jednotlivých letech. Dnes si posvítíme na události z roku 2021.
Když 21. prosince loňského roku odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, vydal se vstříc oběžné dráze také malý CubeSat DAILI (Daily Atmospheric Ionospheric Limb Imager). Jde o 6U CubeSat, je tedy tvořený šesti základními kostkami s hranou o délce 10 cm. Ačkoliv běžně jsou tyto kostky u 6U Cubesatu složeny do tvaru 2×3, u DAILI jde o šest kostek v řadě za sebou. Na CubeSat má tedy poměrně nezvyklý tvar s rozměry 10 × 10 × 60 cm. Začátkem ledna dojde k jeho vypuštění z paluby ISS a on pak bude moci začít sledovat složení zemské atmosféry ve výškách 130 – 350 kilometrů nad povrchem.
Prosincové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím než absolutně největší událostí na poli kosmických teleskopů a sice startem JWST. Další reportáž spadá do stejného oboru, ukáže vám start teleskopu IXPE. Pak se budeme věnovat pilotované kosmonautice. Nejprve se podíváme na zahájení mise CRS-24 a navážeme startem turistické mise Sojuz MS-20. Představení zajímavého konceptu rakety Neutron nabídne další reportáž. Dále se můžete pokochat záběry z kosmické vycházky z ISS. Na závěr vás čekají tři starty a sice Türksat 5B a dvě várky Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky, když raketa Ariane 5 úspěšně vynesla Dalekohled Jamese Webba a vyslala jej na náročnou cestu do libračního bodu L2. My se v pravidelném přehledu kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, budeme věnovat i dalším událostem. Hlavní článek se podívá na vědecký náklad, který přivezl nákladní Dragon na stanici. Dozvíte se třeba, jak se bude prát prádlo v kosmu. Dalšími tématy budou například start čínské rakety, či odlet kosmického tahače, který ke stanici dopravil modul Pričal. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V úterý dopoledne odstartovala z floridské rampy 39A poslední letošní raketa Falcon a na oběžnou dráhu se dostala nákladní loď Dragon 2. Ta míří v rámci mise CRS-24 k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dorazí ve středu dopoledne. Nákladní Dragony 2 se umí (stejně jako pilotované Crew Dragony) připojit ke stanici automaticky a nepotřebují tedy zachycení staniční paží, což bylo případ Dragonů první generace. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by k připojení Dragonu 2 na adaptér IDA-3 dojít 22. prosince v 10:30 našeho času. Jako vždy ale platí, že termíny připojení kosmických lodí se mohou posunout i o desítky minut oběma směry.
Tento týden je starty přímo napěchovaný. Celkem nás čeká od pondělí do neděle 6 startů a můžeme se tak těšit například na start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, tuto misi si detailně popíšeme v dnešním článku. Dále se můžeme těšit na start LauncherOne, dále pak na japonskou raketu H-IIA 204, nebo zkušební let ruské rakety Angara A5 a celý týden bude korunován nejsledovanějším a nejvýznamnějším startem tohoto roku a tím je start rakety Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba.
Už za pár týdnů se k Mezinárodní kosmické stanici vydá dvojice vědeckých přístrojů, které by mohly velmi výrazně zasáhnout do kvality předpovědi počasí. Dva inovativní systémy by měly v první řadě demonstrovat své schopnosti, jelikož jsou mnohem menší a také mnohem levnější než dosavadní meteorologické družice. Navzdory menším rozměrům i ceně však dokáží nasbírat ty nejdůležitější údaje. Hlavním úkolem přístroje COWVR (Compact Ocean Wind Vector Radiometer) na náhledovém obrázku dnešního článku bude měření směru a rychlosti větru nad povrchem oceánů. Přístroj TEMPEST (Temporal Experiment for Storms and Tropical Systems) se zase zaměří na vzdušnou vlhkost.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.