Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od vypuštění VZLUSATu-2, uplynuly 13. ledna letošního roku už dva roky. Během té doby malá družice dokázala zaznamenat 68 gama záblesků, ale také fotografovala povrch Země – za tímto účelem je vybavena dvojicí kamer. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500×400 km, druhá je pak určena pro detailní snímky oblastí 30×20km. VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která je schopna fotografovat Zemi ve vysokém rozlišení. Ani po dvou letech na oběžné dráze však nemíří do starého železa. Od chvíle, kdy se český 3U CubeSat díky Falconu 9 dostal na oběžnou dráhu, obkroužil naši planetu více než 11 600×. Mezi zmíněnými 68 zachycenými gama záblesky se vyjímá ten ze 7. března 2023, který byl mimořádně jasný. Šlo dokonce o druhý nejsilnější gama záblesk, jaký se kdy podařilo zaznamenat. Pro vědce jsou cenná i data z rentgenových/gama palubních přístrojů s pixelovými detektory.
Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.
Jakub Kapuš z firmy Spacemanic oznámil, že dnes vypuštěná slovenská družice „žije a vysílá“. 11. listopadu 22:45
Program Transporter, který firma SpaceX připravila pro provozovatele malých družic, dospěl už ke své deváté misi. V jejím rámci bude na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 113 malých nákladů. Mezi nimi najdeme i růžový 1U CubeSat Veronika, který připravila česko-slovenská společnost Spacemanic. Jedná se již o třetí slovenský CubeSat, ale také první komerční a dokonce rodinnou slovenskou družici, jelikož si její realizaci objednal slovenský podnikatel Boris Procík, který CubeSat pojmenoval po své dceři. Malá družice je určena k popularizaci kosmonautiky a vzdělávacím účelům. První stupeň Falconu 9 poletí na svou již 12. misi a čeká jej přistání na betonové ploše LZ-4.
Když minulý rok v listopadu odstartovala raketa SLS na svůj premiérový let, nevynesla jen loď Orion s Evropským servisním modulem k Měsíci. Druhý stupeň ICPS nesl hned deset CubeSatů, které měly rozličné a velmi zajímavé úkoly. Jejich misím jsme se ostatně věnovali v samostatném seriálu. Vypouštění malých průzkumníků na dráhy k Měsíci a do hlubokého vesmíru je velká příležitost pro vědu. Jak to bude s dalšími misemi? Od Artemis IV by navíc měl nastoupit nový silnější druhý stupeň EUS a ten nabízí nové možnosti. Ve světě CubeSatů se od plánování první mise Artemis také mnohé změnilo a tím, jak jsou CubeSaty stále složitější, je potřeba myslet i na jejich vývoj. NASA proto pracuje na nových větších adaptérech, které by mohly být používány právě na vylepšených horních stupních EUS. Jak budou vypadat? A poletí CubeSaty na nejbližších misích Artemis? A jak vlastně dopadly CubeSaty vypuštěné v rámci Artemis I? Pojďme se na to podívat.
Agentura NASA oznámila, že k vynesení mise PREFIRE (Polar Radiant Energy in the Far-InfraRed Experiment), která si klade za cíl poskytnout výzkumníkům přesné údaje o energii, která na Zemi vstupuje a která ji opouští, vybrala americkou společnost Rocket Lab. Mise PREFIRE má pomoci zaplnit mezeru v našich znalostech o tom, jaké množství zemského tepla se ztrácí do vesmíru – především z Arktidy a Antarktidy. Rozbory dat z mise PREFIRE pomohou zpřesnit klimatické modely, poskytnou lepší představu o tom, jak oteplování ovlivní ztráta mořského ledu, tání ledovců a vzestup hladin. Zpřesnění klimatických modelů ve výsledku pomůže přesněji předvídat tyto dopady na intenzitu bouří i jejich četnost, ale i na záplavy či erozi pobřežních oblastí.
Firma SpaceX odpočítává poslední hodiny do startu dalšího Falconu 9. Ten stojí na Vandenbergově základně v Kalifornii a na sun-synchronní dráhu ve výšce 525 kilometrů má vynést 72 nákladů od různých zákazníků z celého světa. První stupeň bude při této misi použit sice teprve potřetí, ale zato se má vracet na betonovou plochu LZ-4. Pokud se mu to podaří, půjde o statisticky významný milník – bude se totiž jednat již o 200. úspěšné přistání stupně rakety z rodiny Falcon celkově. Také tento start Vám nabídneme živě a s českým komentářem.
Český CubeSat VZLUSAT-1 vyvinutý ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (po kterém je také pojmenován), byl na oběžnou dráhu dopraven 23. června 2017 pomocí indické rakety PSLV. Od té doby sbíral vědecká, ale také inženýrská data pro další české kosmické systémy. Příběh této družice se uzavřel 6. června, kdy po necelých šesti letech a více než 33 000 obězích kolem Země vstoupila do atmosféry, což je osud všech družic vypouštěných na nízkou oběžnou dráhu Země. Jelikož VZLUSAT-1 komunikoval až do posledního dne své existence, stal se nejdéle fungující českou družicí v historii a kromě toho také drží druhé místo v pořadí dlouhověkosti mezi všemi CubeSaty velikosti 2U na celém světě.
Na čtvrtečních 5:25 našeho času firma SpaceX přesunula start Falconu 9, o který se pokusila dnes ráno. O pouhých 35 minut později, tedy v 6:00 našeho času, bychom se měli dočkat startu malé rakety Electron od firmy Rocket Lab z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Při tomto startu budou vyneseny dvě družice TROPICS. Jde o 3U CubeSaty (jejich rozměry tak jsou 10 × 10 × 36 centimetrů) a každý z nich váží 5,34 kilogramu. Družice TROPICS mají za úkol měřit teplotu a vlhkost v tropických oblastech s velmi krátkým rozestupem. Díky těmto datům budou vědci moct studovat dynamické procesy, které se vyskytují v jádru bouře.
Raketa Falcon Heavy už má za sebou pět startů a i když už není nejsilnějším nosičem současnosti, stále její start představuje velké lákadlo – třeba i kvůli pokusů o přistávání jeho stupňů. Jenže šestý let této rakety bude v tomto směru výjimečný. Falcon Heavy se totiž nepokusí o přistání ani jednoho stupně. Veškeré pohonné látky v nádržích se využijí k urychlení nákladu, který představují rovnou tři družice. Primárním nákladem je zhruba šest a půl tuny vážící komunikační družice Viasat-3 Americas, sekundární náklad představují 300 kilogramů vážící komunikační družice Arcturus a 22 kilogramů vážící CubeSat G-Space 1 z Ukrajiny.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.