Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Všechno jednou končí. Ne jinak je tomu u půlroční mise Proxima francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ten na Mezinárodní kosmické stanici pobýval během Expedic 50 a 51, pracoval na desítkách vědeckých experimentů, staral se o údržbu stanice a dokonce absolvoval i dva výstupy do volného prostoru. V pátek v 16:10 našeho času návratová kabina Sojuzu MS-03 úspěšně přistála v Kazachstánu a Thomas i se svým ruským kolegou Olegem Novickým po dlouhých měsících zakusili tíhu svých vlastních těl. S koncem mise Proxima a Expedice 51 tak končí i náš seriál, který vás po 28 týdnů pravidelně zásoboval mnoha fotografiemi z oběžné dráhy. Doufáme, že se vám líbil. Věříme, že jste se stejně jako i my něco nového dozvěděli a také občas strnuli v úžasu nad některými krajinami na naší planetě, které vypadají spíše jako z jiného světa nebo z malířského plátna. Pojďme si tedy ještě naposledy prohlédnout fotografie, které pro nás v uplynulém týdnu pořídil Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní kosmické stanice.
Když minulý týden startovala z Floridy raketa Atlas V, vynášela nepilotovanou zásobovací loď Cygnus. V jejích útrobách byly kromě zásob pro posádku, nebo vědeckých experimentů i cubesaty. Mezi nimi se ukrýval i řecký UPSat, který však byl hodně zajímavý i pro naši zemi. Na jeho palubě se totiž nachází český GPS přijímač, který vznikl díky šikovnému startupu SkyFox Labs s.r.o.. Jelikož jde o velký úspěch i po technologické stránce, rozhodli jsme se seznámit naše čtenáře s tímto technologickým řešením formou rozhovoru. Na všechny otázky nám odpovídal pan Jaroslav Laifr.
Není kostka ledu jako Kostka ledu. S tou první si můžete ochladit oblíbený nápoj v horkém počasí, s tou druhou, jejíž název začíná velkým písmenem, bychom ale měli zacházet opatrněji. Jedná se totiž o cubesat. Asi jste už správně poznali, že jsme originální název IceCube přeložili do češtiny. Tenhle malý satelit totiž bude z oběžné dráhy monitorovat ledové mraky pomocí palubního radiometru. Jedná se o první projekt malého satelitu, který řídí Goddardovo středisko, konkrétně Wallops Flight Facility. Technici na něm pracovali dva roky a nyní již zbývají poslední dny do chvíle, než zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici, odkud bude vypuštěn do volného prostoru.
Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.
Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, která bude financována z komerčních zdrojů. O tomto plánu jsme psali už zhruba před rokem, ale nyní se projekt přesouvá mnohem blíže k realizaci.
O malých raketách na našem webu informujeme poslední dobou poměrně často. Leckoho by tak mohlo napadnout, která orbitální raketa je vlastně nejmenší. A dnes tito tazatelé dostanou názornou odpověď. Ke svému prvnímu a zároveň poslednímu startu se chystá japonská raketa SS-520. Její rozměry si člověk podvědomě odmítá spojit se zařízením, které vynáší náklad na oběžnou dráhu – při startu váží jen 2,6 tuny, na výšku má devět a půl metru a průměr je pouze 52 centimetrů. Reálně jde o lehce upravenou suborbitální (sondážní) raketu S-520, která dostala do vínku dodatečný třetí stupeň. Malá raketa vynese jen malý náklad – v případě SS-520 se bavíme jen o pár kilogramech. Startovat by měla zítra v 0:48 našeho času z japonského kosmodromu Učinoura.
Nadpis článku je opravdu správně – nosič Kchuaj-čou 1A s nosností 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu je opravdu malá raketa. Dnes ráno v 5:11 našeho času se tento nosič na tuhé palivo vydal k obloze se třemi malými satelity. Start z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části pouště Gobi podle všeho dopadl úspěšně. Raketa vyvinutá s cílem nízkých nákladů a rychlé připravitelnosti ke startu už do vesmíru startovala v minulých letech dvakrát – vždy s tajným nákladem čínské vlády, ale dnešní start přinesl několik vylepšení na samotné raketě a navíc šlo o první komerční zakázku.
Včerejší start šesté zásobovací lodě HTV byl úspěšný a stroj již míří vstříc mezinárodní vesmírné stanici, se kterou by se měl spojit v úterý kolem našeho poledne. Loď nazvaná též Kounotori (v japonštině Bílý čáp) nese na své palubě mnoho důležitých nákladů – od náhradních baterií pro ISS, přes 600 litrů vody a vědecké experimenty až po cubesaty. Právě těmto drobečkům věnujeme náš dnešní článek, protože jejich úkoly jsou velmi různorodé a krásně demonstrují, jak široké jsou možnosti těchto malých družic.
Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.
Můžeme to brát jako barometr, který ukazuje nálady změny v chápání kosmonautiky a v jejím technickém využívání. až doposud byly cubesaty a další malé satelity využívány jako technologické demonstrátory, na kterých se testují nové systém, které se mohou uplatnit na větších družicích. Nyní se ale karta začíná pomalu otáčet. Malé družice totiž pomalu začínají pronikat do oblasti vědy. Nečeká se od nich, že nahradí mnohatunové satelity, které fungují několik let, ale tihle drobečkové je mohou velmi slušně doplňovat. Asi nejlépe je vzestup významu malých družic vidět na přístupu NASA, která na další měsíce chystá hned několik velmi zajímavých vědeckých satelitů, které bychom mohli zařadit mezi cubesaty a malé družice obecně.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.