Raketa Antares prošla v uplynulých letech celou řadou modernizací. Ty se nejprve týkaly druhého stupně na tuhé pohonné látky. Verze 120 se stupněm Castor 30B letěla pouze dvakrát a verze 130 vybavená stupněm Castor 30XL vzlétla dokonce pouze jedinkrát – stopku této verzi vystavila havárie prvního stupně pouhých 15 sekund po premiérovém startu. Obě varianty (120 a 130) měly možnost létat i v třístupňové konfiguraci, ovšem na to nikdy nedošlo.
Rubrika Foto a video, Technologie 
Štítky: Antares, Antares 120, Antares 130, Castor 30B, castor 30XL, Vesmírná technika 
V minulém díle našeho pořadu jsme si popsali první verzi prvního stupně rakety Antares na kapalné pohonné látky. K dosažení oběžné dráhy je však nezbytné použít i druhý stupeň, který je však již na tuhé pohonné látky. Kromě toho se však u raket Antares počítalo s možností přidání dodatečného třetího stupně, který by také spaloval tuhé pohonné látky. Na jeho použití však nikdy nedošlo, protože všechny rakety Antares vynášely pouze lodě Cygnus na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Dnes měla podle plánu odstartovat nosná raketa Antares 230+ s kosmickou lodí Cygnus, která míří na Mezinárodní vesmírnou stanici. Start se ale neuskutečnil, jelikož v řídící místnosti, která má na starost kosmickou loď, se rozezněl požární alarm. Zatím to však naštěstí vypadá, že k požáru nedošlo. Start byl tedy odložen o dvacet čtyři hodin a nový termín startu byl stanoven na 7. listopadu v 11:55:15. Na Mezinárodní vesmírnou stanici Cygnus dopraví zásoby jídla, oblečení pro posádku, vědecké experimenty, nářadí na údržbu stanice atd. a to vše dává celkovou hmotnost 3 729 kilogramů.
Historie rakety Antares je hodně spletitá. Ještě v době, kdy se jmenovala Taurus II pro její první stupeň firma Orbital Sciences Corporation vybrala raketové motory AJ-26 od firmy Aerojet. Zajímavé bylo, že šlo o téměř tři desítky let staré motory NK-33 postavené ještě v Sovětském svazu. Jejich parametry vak byly velmi dobré a proto se měly po drobných úpravách používat na raketách, které dnes známe jako Antares.
Rubrika Foto a video, Technologie Štítky: Aerojet, AJ-26, Antares, NK-33, taurus II, Vesmírná technika 
Podnět k vzniku rakety, kterou dnes známe pod jménem Antares, dala NASA, když potřebovala zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS po vyřazení raketoplánů z aktivní služby. Tato raketa nebyla vybrána napoprvé, ale uspěla až ve druhém kole. To jako kdyby předznamenalo její další nelehký osud. V její historii najdeme například změny názvu nosiče i jeho provozovatelů, ale i změny konstrukce.
Když raketa Antares začala v roce 2013 létat, poháněly její první stupeň dva raketové motory AJ-26, což byly lehce upravené desítky let staré sovětské motory NK-33. Tato první verze raket Antares měla označení 110, dílčí vylepšení pak přinesly verze 120 a 130 – motory prvního stupně však zůstávaly. Když však 28. října 2014 raketa Antares pár sekund po startu na misi CRS Orb-3 explodovala, byla vina právě v raketovém motoru prvního stupně. Antares pak neletěl skoro dva roky – 17. října 2016 poprvé odstartovala vylepšená varianta 230. Změna prvního čísla znamená, že došlo k výměně raketových motorů. Volba tehdy padla na dva ruské motory RD-191, které prošly drobnými úpravami a dostaly označení RD-181. Jenže ani u nich to neskončí. Raketu Antares čeká již podruhé změna raketových motorů na prvním stupni.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Antares, Antares 330, Firefly Aerospace, Miranda, Northrop Grumman, RD-181 
Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.
O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.
Rubrika Historie, Technologie, Věda a výzkum Štítky: Antares, Cygnus OA-9, esrange space center, fyzika, fyzika nízkých teplot, ISS, Kiruna, pádové věže 
Raketa Antares již stojí na kosmodromu MARS na pobřeží Virginie. Před několika hodinami ještě pracovníci firmy Northrop Grumman doplnili časově citlivý náklad do útrob lodi Cygnus, což znamená, že se start opravdu blíží. Pokud se nic nepokazí, měla by raketa Antares odstartovat v úterý ve 23:56 SELČ a kosmická loď pokřtěná Ellison Onizuka se vydá na cestu k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit nejrůznější náklad – od zásob pro posádku až po vybavení stanice a vědecké experimenty. Tímto příspěvkem Vás srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
V posledních desítkách hodin je jednoznačně v kurzu Mars. Nyní se však o pozornost hlásí pro změnu MARS, tedy kosmodrom Mid-Atlantic Regional Spaceport ve Virginii na východním pobřeží USA. Na jeho vzletové rampě LP-0A již stojí raketa Antares od firmy Northrop Grumman, která by měla v sobotu v 18:36 našeho času dopravit na oběžnou dráhu nákladní kosmickou loď Cygnus NG-15. Ta ve svých útrobách dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby pro posádku, ale také třeba vědecké experimenty. Tento start budete moci sledovat v přímém přenosu s českým komentářem.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
19. listopadu 2022 
