Štítek ‘Dragonfly’

Mise Dragonfly je zajištěná

NASA potvrdila svou misi Dragonfly, která zamíří na saturnův měsíc Titan bohatý na uhlovodíky. Rozhodnutí umožňuje celé misi posunout se k dokončení závěrečného designu a poté započne stavba a zkoušky celé létající sondy i jejích vědeckých přístrojů. „Dragonfly je mimořádná vědecká mise se širokým zájmem komunity. Jsme nadšeni, že můžeme této misi dopřát další kroky,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Průzkum Titanu posune hranice toho, co dokážeme na zemi provádět s rotorovými stroji.“

Kosmotýdeník 585 (27.11. – 3.12.)

Dragonfly

Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát přinesly velkou porci zajímavých kosmonautických událostí. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal odložení mise Dragonfly, která čelí rozpočtovým problémům. Tyto problémy však postupně ovlivňují celý rozpočet agentury NASA a předznamenávají další možné odklady zajímavých misí. V dalších tématech nás čeká třeba české pojmenování útvaru na planetce Bennu, start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress, či příprava na start mise vojenského raketoplánu X-37B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Odklad Dragonfly

NASA oznámila odklad mise Dragonfly s odvoláním na rozpočtovou nejistotu. Odložení oficiálního potvrzení mise proběhlo na začátku tohoto měsíce. Odhadovaný start mise se nyní posunul na červenec roku 2028. 29. listopadu 11:00

Mise létající sondy k průzkumu Titanu je opět blíže

Ještě než experti z NASA vypraví vstříc Saturnově měsíci Titanu revoluční vrtulemi vybavenou sondu Dragonfly, musí projít celou řadou nezávislých zhodnocení, která prověří, že je celý projekt nastaven správně. Tým odborníků v čele se zástupci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu nedávno překonal významný milník – prošel totiž všemi nástrahami technických požadavků a standardů v rámci několik týdnů dlouhého procesu předběžného zhodnocení návrhu PDR (Preliminary Design Review), který byl úspěšně zakončen 3. března. „Jsem velice hrdý na celý tým Dragonfly,“ říká Bobby Braun, šéf sektoru kosmického průzkumu v APL a dodává: „Ať už šlo o zástupce NASA, Goddardova střediska, Lockheed Martinu a všech našich průmyslových partnerů – všichni se skutečně spojili, aby vytvořili důvěryhodný technický základ. Jasně jsme prezentovali promyšlenost každého rozhodnutí a vytvořili pevný základ, na kterém může tým stavět.“

Přístroj k hledání sloučenin pro život na Titanu

V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.

Testy vrtulí pro misi na Titan

Kosmické sondy studující neznámé světy postupně odhalují jejich tajemství, takže experti mohou získané informace uplatnit tak, aby z nich mělo lidstvo prospěch. Ve stejném duchu agentura NASA chystá i misi k Titanu, největšímu měsíci planety Saturn, která by měla pomoci s pátráním lidstva po základních kamenech života ve vesmíru. Klíčový prvek osmirotorového stroje Dragonfly, který má vyrazit k Titanu, nedávno prošel zkouškami v transsonickém dynamickém tunelu TDT v Langleyho středisku v Hamptonu, stát Virginia. Dragonfly má jako dron prolétávat hustou a na dusík bohatou atmosférou Titanu a po přistání prozkoumat různá místa, ze kterých odebere i vzorky. Dragonfly bude mít čtyři páry rotorů – každý pár bude v koaxiální konfiguraci, což znamená, že jeden rotor bude nad druhým. Základ je tedy podobný pozemským dronům, ale Dragonfly bude výrazně větší – v nejširším místě od špičky jednoho rotoru ke druhému bude měřit 3,6 metru.

TOP5: Mise, o kterých se (zatím) moc nemluví

Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.

Letové testy pro misi Dragonfly

Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.

Dragonfly dorazí k Titanu dříve

Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.

Kosmotýdeník 452 (10.5. – 16.5.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a je tak ideální čas si shrnout ty nejzajímavější kosmonautické okamžiky uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil selhání rakety Electron při její dvacáté misi. Podíváme se však také na současné snahy společnosti Rocket Lab o znovupoužitelnost této rakety. V dalších tématech se vypravíme třeba do daleké budoucnosti, pro kterou se začala ověřovat možná návratová mise na Titan, anebo na aktuální novinky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.