Štítek ‘Dragonfly’

Dragonfly dorazí k Titanu dříve

Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.

Kosmotýdeník 452 (10.5. – 16.5.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a je tak ideální čas si shrnout ty nejzajímavější kosmonautické okamžiky uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil selhání rakety Electron při její dvacáté misi. Podíváme se však také na současné snahy společnosti Rocket Lab o znovupoužitelnost této rakety. V dalších tématech se vypravíme třeba do daleké budoucnosti, pro kterou se začala ověřovat možná návratová mise na Titan, anebo na aktuální novinky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Krátery na Titanu vypráví o erozi

V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak více detailů o tom, jak se krátery vyvíjí a jak jejich změny ovlivňuje počasí. Podobně jako Země má i Titan hustou atmosféru, která funguje jako ochranný štít před dopady meteoritů. Ukázalo se, že eroze a další geologické procesy postupně vymažou i krátery, které vytvořily meteority, které se dostaly až k povrchu. Výsledkem je, že na Titanu vidíme mnohem méně kráterů než na jiných měsících. Při takových impaktech dochází vždy k odhalení podpovrchového materiálu a takové krátery na Titanu toho prozradí opravdu hodně.

Zahrajeme si lakros na Titanu?

Společnost Honeybee Robotics vyvinula systém odběru a transportu vzorků, který je schopen sám provádět měření, není závislý na gravitaci, poradí si i s lepivými substancemi a je flexibilní z hlediska pracovního prostředí.Tento systém je navržen tak, aby mohl pracovat na různých tělesech – ať už mají či nemají atmosféru. Nová fáze přelomového planetárního výzkumu vyžaduje přístup k podpovrchovým vzorkům a potřebuje tedy získat potřebný materiál pro analýzu. NASA již vytvořila několik misí, které mají za úkol odebrat povrchový materiál a doručit jej k palubním analytickým přístrojům. Tyto odběrné systémy však spoléhají na gravitaci, která zajistí přesun vzorku z lopatky či vrtáku do analytického přístroje. Tato osvědčená metoda se ale dostává do úzkých, pokud má pracovat s lepivými materiály.

Kosmotýdeník 354 (24.6. – 30.6.)

Končí školní rok, ale Kosmotýdeník si prázdniny rozhodně brát nebude. I dnes se můžete těšit na přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si v hlavním tématu uděláme výlet do laboratoří v Evropě, kde se ke startu připravuje testovací exemplář nové evropské platformy pro telekomunikační družice. Blíže se také podíváme na sobotní start rakety Electron a na náklad, který nesla. Nevynecháme ani pěkné fotky ze startu Falconu Heavy a další pravidelné rubriky. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Dron pro Titan – mise jako ze sci-fi

Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, která měla letět ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, odebrat z ní vzorky a dopravit je na Zemi. Jelikož byla tato kometa dlouhodobě studována evropskou sondou Rosetta, bylo by možné získané informace zasadit do širšího kontextu poznání. Druhým finalistou byl návrh mise Dragonfly – ten počítal s vysláním sondy na saturnův měsíc Titan, kde zatím přistál jediný lidský výtvor (evropský lander Huygens). Návrh mise Dragonfly počítal s tím, že by se sonda přesouvala z místa na místo pomocí vrtulí. Jinými slovy by šlo o stroj, který připomíná pozemské drony. Mise Dragonfly byla ve srovnání s CAESARem složitější, ale také mnohem atraktivnější. Jak jste už poznali z nadpisu a náhledového obrázku článku, NASA dala tentokrát přednost složitější cestě a my se máme rozhodně na co těšit!

NASA vybrala Dragonfly

Čtyřvrtulový dron má létat atmosférou měsíce Titanu a hledat stopy života. Mise odstartuje v roce 2026, k cíli dorazí za 8 let. Připravujeme článek. 27. června 22:47

ŽIVĚ: NASA oznámí novou vědeckou misi

Dnes ve 22:00 našeho času by měl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědeckou činnost na tiskové konferenci oznámit výběr nové vědecké mise. Neupřesnila sice, z jakého programu má mise pocházet, nicméně na webu uvádí, že mezi řečníky na konferenci bude i Curt Niebur, což je vedoucí vědecký pracovník programu New frontiers. I časově by to odpovídalo, protože na konci roku 2017 se předpokládalo, že čtvrtá mise z programu New Frontiers bude vybrána na jaře roku 2019, takže je nejvyšší čas. Ve finále jsou dva projekty a oba jsou mimořádně lákavé, posuďte sami.

Vzorky z komety nebo průzkum Titanu

Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.