Štítek ‘Titan’

Mise Dragonfly je zajištěná

NASA potvrdila svou misi Dragonfly, která zamíří na saturnův měsíc Titan bohatý na uhlovodíky. Rozhodnutí umožňuje celé misi posunout se k dokončení závěrečného designu a poté započne stavba a zkoušky celé létající sondy i jejích vědeckých přístrojů. „Dragonfly je mimořádná vědecká mise se širokým zájmem komunity. Jsme nadšeni, že můžeme této misi dopřát další kroky,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Průzkum Titanu posune hranice toho, co dokážeme na zemi provádět s rotorovými stroji.“

Nejvyšší cíl pro ESA? Enceladus!

Čerstvá ledová krusta, která ukrývá tajemný oceán. Vodní gejzíry, které vyvěrají z puklin v ledu a míří vstříc kosmickému prostoru. A mezi tím vším neohrožený robotický lander, který sbírá vzorky a analytickými metodami v nich hledá náznaky života. Ano, předchozí věta je zatím jen v představách, ale ty by se mohly časem zhmotnit. Agentura ESA totiž zahájila kroky k tomu, aby se popsaná scéna jednou uskutečnila. Navrhuje totiž misi, která by prozkoumala oceánský svět, který krouží kolem Jupiteru či Saturnu. Ale který měsíc si vybrat? A co přesně by taková mise měla dělat? Odpovědi na tyto otázky přinesl tým vědců.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (7.díl)

Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Sputnik a ohromil tím celý svět. Pro špičky USAF to bylo jako blesk z čistého nebe. Vypuštění Sputniku ukázalo vojenským špičkám, že SSSR není tak zaostalý stát jak si Američané mysleli. Původní návrh BOMI se postupem času rozdělil na tři paralelní programy s odlišnými cíli. Programy Brass Bell, ROBO a HYWARDS byly stále jen ve stádiu studií a USAF po vypuštění Sputniku nutně potřebovalo tento vývoj posunout dál. USAF mělo zájem o tyto programy, ale nebylo v tom zcela jednotné. Stále docházelo k jistým diskusím o potřebě takovýchto strojů, když nejvyšší prioritu měly ICBM rakety a špionážní letouny. Navíc ve hře byl i projekt NAVAHO. Dne 10. října 1957 došlo ke sjednocení všech programů do jednoho společného, rozděleného na tři fáze. O sjednocení programů se hovořilo už před letem Sputniku, kvůli stálým problémům s financováním a přetrvávajícím pochybnostem o nutnosti takové technologie. Slavné „pípání“ první umělé družice to, ale celé urychlilo.

Přístroj k hledání sloučenin pro život na Titanu

V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.

Měsíc Titan pod drobnohledem (nejen) JWST

V sobotu 5. listopadu se mezinárodní tým vědců s radostí probudil a spatřil první snímky největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil Webbův teleskop. Hlavní výzkumník Conor Nixon a další členové týmu programu GTO (Guaranteed Time Observation) 1251, který využívá Webb ke zkoumání atmosféry a klimatu Titanu, teď v článku, který zatím neprošel tradičním vědeckým revizním procesem, popisují své první reakce na tato data. Titan je jediný měsíc v celé Sluneční soustavě, který má hustou atmosféru a je to také (kromě Země) jediné kosmické těleso, na kterém jsou řeky, jezera a moře. Narozdíl od naší planety však kapalinu na povrchu netvoří voda, ale uhlovodíky jako metan a etan. Atmosféra měsíce je zakrytá hustou mlhou, která brání viditelnému světlu z kosmického prostoru odrazit se od povrchu.

Dragonfly dorazí k Titanu dříve

Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.

Kosmotýdeník 452 (10.5. – 16.5.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a je tak ideální čas si shrnout ty nejzajímavější kosmonautické okamžiky uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil selhání rakety Electron při její dvacáté misi. Podíváme se však také na současné snahy společnosti Rocket Lab o znovupoužitelnost této rakety. V dalších tématech se vypravíme třeba do daleké budoucnosti, pro kterou se začala ověřovat možná návratová mise na Titan, anebo na aktuální novinky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Krátery na Titanu vypráví o erozi

V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak více detailů o tom, jak se krátery vyvíjí a jak jejich změny ovlivňuje počasí. Podobně jako Země má i Titan hustou atmosféru, která funguje jako ochranný štít před dopady meteoritů. Ukázalo se, že eroze a další geologické procesy postupně vymažou i krátery, které vytvořily meteority, které se dostaly až k povrchu. Výsledkem je, že na Titanu vidíme mnohem méně kráterů než na jiných měsících. Při takových impaktech dochází vždy k odhalení podpovrchového materiálu a takové krátery na Titanu toho prozradí opravdu hodně.

Nová zjištění o měsících Saturnu od sondy Cassini

Její mise sice skončila před více než třemi lety, ale data z americké sondy Cassini stále pomáhají vědcům odhalovat tajemství spojená s planetou Saturn i bohatým systémem jejích více než 80 měsíců. Nyní se objevily další výzkumy, které upřesňují tempo, s jakým se měsíc Titan vzdaluje od Saturnu. Díky tomu bylo možné zpřesnit naše představy o vzniku celého složitého systému kolem planety s výraznými prstenci. Další výzkum se naopak zaměřil na měsíc Enceladus a vědci přinesli důležité náznaky vhodnosti tohoto prostředí pro vznik života.

Zahrajeme si lakros na Titanu?

Společnost Honeybee Robotics vyvinula systém odběru a transportu vzorků, který je schopen sám provádět měření, není závislý na gravitaci, poradí si i s lepivými substancemi a je flexibilní z hlediska pracovního prostředí.Tento systém je navržen tak, aby mohl pracovat na různých tělesech – ať už mají či nemají atmosféru. Nová fáze přelomového planetárního výzkumu vyžaduje přístup k podpovrchovým vzorkům a potřebuje tedy získat potřebný materiál pro analýzu. NASA již vytvořila několik misí, které mají za úkol odebrat povrchový materiál a doručit jej k palubním analytickým přístrojům. Tyto odběrné systémy však spoléhají na gravitaci, která zajistí přesun vzorku z lopatky či vrtáku do analytického přístroje. Tato osvědčená metoda se ale dostává do úzkých, pokud má pracovat s lepivými materiály.